Pomník zakladatelům lázní

Není tak slavný jako socha malého Františka ani tak fotografovaný jako lázeňské pavilony, ale Pomník zakladatelům lázní patří k těm památkám, které připomínají samotný začátek zdejší historie.

Pomník se nachází v lázeňském parku nedaleko Luisiných lázní, tedy v prostoru, kde se koncentruje velká část historické lázeňské architektury. Na první pohled působí velmi střídmě. Jde o žulový hranolový monument na trojstupňovém soklu, do jehož čelní stěny je zasazena kovová reliéfní deska s německým nápisem. Památník připomíná dvě osobnosti, které se zásadně podílely na vzniku lázní: starostu a městského radu Limbecka von Lilineau a chebského lékaře Bernharda Adlera.

A právě druhé jméno je pro historii města klíčové. Bernhard Adler (13.9.1753 Cheb – 9.8.1810 Františkovy Lázně) byl městským lékařem v nedalekém Chebu a v 80. letech 18. století začal systematicky studovat minerální prameny v oblasti dnešních lázní. Nejvýznamnější z nich – dnešní Františkův pramen – nechal hygienicky upravit a chránit, což ovšem vyvolalo nečekaný konflikt. Nosičky minerální vody, které ji tradičně odnášely do Chebu k prodeji, se obávaly o svou obživu – 1791 vzpoura chebských žen. Podle dobových zpráv dokonce rozbily ochrannou mříž nad pramenem a lékaře napadly na ulici. Během následujících dvou let se Adlerovi podařilo prosadit svou představu o vybudování léčebných lázní a dvorním dekretem z 27.4.1793 se chebská kolonie s prvními budovami a prameny stává oficiálně lázněmi Franzensbad – dnešní Františkovy Lázně. Využitím vývěru plynů z tzv. hromácivého pramene se Adler pak stává průkopníkem léčby plynovými aplikacemi.

Pomník, který tyto počátky připomíná, vznikl až o více než století později. Byl odhalen na počátku 20. století jako připomínka osobností, jež se zasloužily o vznik a rozvoj lázní. Zajímavé je, že pomník nepřipomíná pouze jednu slavnou osobnost. Oslavuje spolupráci lékaře, městské správy a státní moci, bez které by lázně pravděpodobně nikdy nevznikly. V jistém smyslu tedy nejde o pomník jednoho člověka, ale o pomník samotné myšlenky lázeňství.

Památka je součástí historického lázeňského areálu, který je od roku 1992 chráněn jako městská památková rezervace. Great Spa Towns of Europe navíc zahrnula Františkovy Lázně v roce 2021 mezi světové památky UNESCO jako jedno z „Velkých lázeňských měst Evropy“. V tomto kontextu mají význam i drobnější památníky, protože dokreslují historickou strukturu lázeňského města a jeho kulturní krajiny.

Pokud vás baví architektura lázeňských staveb, určitě si nenechte ujít stavby jako Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi, monumentální Dvorana Glauberových pramenů nebo novorenesanční Společenský dům, romantický „malý zámek“ mezi vilami – Vila Steinsberg. Zajímavé jsou i menší lázeňské stavby jako elegantní empírový Pavilon Luisina pramene či Pavilon Františkova pramene s nedalekou sochou Františka. Milovníci soch a pomníků mohou navštívit Pomník císaře Františka I. (jezdecká socha, jejíž originál býval součástí Krannerovy kašny v Praze), pomník zakladatelům lázní, Pomník Clary Nonnerové – ženy mecenášky, Pomník Boženy Němcové (který původně jejím pomníkem vůbec nebyl) či Památník vojákům Americké armády (25.4.1945!). Zatímco odpočinek v zeleni nabízejí Městské sady s Hudebním pavilonem nebo romantický Lesopark Amerika (Přírodní rezervace) – kam se dostanete pěšky i Mikrovláčkem. Při procházce lázeňským centrem nepřehlédněte ani Sfingy u kolonády, Hudební pavilon u Františkova pramene, Kašnu v Ruské ulici, kulturní místa jako divadlo Boženy Němcové či Základní uměleckou školu Járy Cimrmana a pro trochu hravosti i obří hru Živé Člověče, nezlob se!.