Živé Člověče, nezlob se!

Hráči se při partii pohybují po ploše sami a stávají se tak živými figurkami.

Hrací plocha je zakreslena v turistických mapách jako drobný bod zájmu v lázeňském parku ve Františkových Lázních, kde je volně přístupná.

Princip hry je stejný jako u stolní verze: podle hodu kostkou postupují po políčkách a snaží se dostat všechny figurky do cíle.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografie)

„Živé Člověče, nezlob se!“, tedy velká venkovní hrací plocha, kde figurkami nejsou barevné kuželky ze dřeva, ale samotní lidé.

Tato instalace se nachází v lázeňském parku ve Františkových Lázních, kde slouží jako drobná rekreační atrakce pro návštěvníky města. Na zemi je vyznačeno velké hrací pole připomínající klasickou deskovou hru – jednotlivá barevná políčka jsou rozmístěna tak, aby odpovídala známé trase figurek do „domečku“. Hráči se při partii pohybují po ploše sami a stávají se tak živými figurkami. Princip hry je stejný jako u stolní verze: podle hodu kostkou postupují po políčkách a snaží se dostat všechny figurky do cíle.

Samotná hra Člověče, nezlob se! má zajímavou historii. Její kořeny sahají až do starověké Indie, kde existovala hra pačísí známá už přibližně od 7. století. Do Evropy se dostala přes Asii a Blízký východ a koncem 19. století byla v Anglii vydána pod názvem Ludo. Moderní podobu a obrovskou popularitu jí však dal německý obchodník Josef Friedrich Schmidt, který ji krátce před první světovou válkou uvedl na trh jako Mensch, ärgere dich nicht – tedy doslova „Člověče, nezlob se“.

Nápad převést tuto deskovou hru do skutečné velikosti jako forma venkovní zábavy a animace pro děti i dospělé. Hrací pole má obvykle průměr několik metrů a hráči v něm sami představují figurky, které se po hodu kostkou posouvají po trase hry.

Ve Františkových Lázních se tento koncept objevil především proto, že město tradičně klade důraz na lázeňskou rekreaci a odpočinkové aktivity v parcích. Parky jsou totiž od založení lázní koncem 18. století nedílnou součástí lázeňské kultury – sloužily k promenádám, společenským setkáním i nenáročné zábavě hostů.

A má to i jistý půvab. V běžné deskové hře člověk někdy zlobí, když ho soupeř vyhodí z políčka. V lázeňském parku ve Františkových Lázních se ale obvykle nikdo nezlobí – maximálně se trochu zasměje a musí si znovu dojít na start. A právě taková drobná radost k lázním vlastně patří stejně jako minerální prameny nebo pomalé promenády pod stromy.

Hrací plocha je zakreslena v turistických mapách jako drobný bod zájmu v lázeňském parku ve Františkových Lázních, kde je volně přístupná veřejnosti a využívají ji především rodiny s dětmi a lázeňští hosté.

Františkovy Lázně ale nabízejí mnohem víc než jedno místo: projděte se kolem Nové kolonády s uhličitými plynovými lázněmi a tajemnými Sfingami. Navštivte historické stavby jako novorenesanční Společenský dům, monumentální Dvorana Glauberových pramenů nebo elegantní empírový Pavilon Luisina pramene a Pavilon Františkova pramene s nedalekou sochou Františka i romantický „malý zámek“ mezi vilami – Vilu Steinsberg. Připomeňte si historii u Pomníku císaře Františka I. (jezdecká socha, jejíž originál býval součástí Krannerovy kašny v Praze), pomník zakladatelům lázní, Pomník Clary Nonnerové (štědré a dobročinné ženě), Pomník Boženy Němcové (pomník jenž změnil identitu) nebo Památník vojákům Americké armády (25.4.1945!), odpočiňte si v zeleni Městských sadů s Hudebním pavilonem či v Lesoparku Amerika (Přírodní rezervace) – kam se dostanete pěšky i Mikrovláčkem. Zastavte se u Hudebního pavilon u Františkova pramene nebo u Kašny v Ruské ulici a nakonec si užijte trochu kultury v divadle Boženy Němcové, Základní umělecké školy Járy Cimrmana.