Tento zregulovaný vodní tok, který byl dříve zván též Pouchovským, o délce 6,2 km vzniká spojením Černilovského a Librantického potoka nad Rusekem. Původně byl zaústěný do Labe nad Městskými lázněmi v Hradci Králové, dnes je přeložen s vyústěním u Rubeny. Plocha, kterou odvodňuje, má rozlohu 45,8 km2. Od vtoku do Labe až po dopravní podnik je chráněnou rybí oblastí, takže zde je lov ryb zakázán. Není to novinka, protože již v roce 1932 byl potok prohlášen za chráněný rybí útulek (trliště), čímž byl veškerý lov ryb zde zakázán.
Dnes je všude potok přemostěn, ale v dřívějších dobách byly k jeho překonání využívány zejména brody. Jeden takový se nacházel na Pouchově pod zahradou čp. 161. Této cestě se říkalo Brodková a přilehlé lokalitě, kde je dnes betonový mostek, se dosud říká „Na Brodku“. Kamenný most přes tento potok byl na Pouchově postaven v roce 1807. V letech 1908-1913 byla Vodním družstvem pro Pouchov, Piletice a okolí provedena regulace Piletického potoka, a to podle plánů Ing. Jana Myslivečka z Voděrad, jež počítaly s různými úpravami toku, zejména s jeho napřímením.
Během ní došlo dokonce k archeologickým nálezům. V katastru Ruseku byly roku 1909 objeveny hliněné nádoby a množství střepů. Dělníci však tehdy nic nenahlásili, nádoby rozbili a vše pohodili a zakopali. V témže roce byly nalezeny 2 kamenné sekyrky v katastru Piletic. Roku 1909 byly rovněž kamenné mosty v tělese okresní silnice vyměněny za betonové.
Před regulací býval potok často rozvodněn a způsoboval tak obcím okolo sebe řadu problémů. První velká povodeň v souvislosti s Piletickým potokem je zmiňována 24. června 1591. Tehdy však šlo o vodu z Labe, která se korytem hnala proti proudu. 5. března 1891 se rozlil potok kolem Ruseku, Pouchova, Piletic a Slezského Předměstí. Na přelomu ledna a února 1909 zaplavil zase louky a pole na sever od Hradce Králové až k železniční trati a částečně i za ní. V následujícím měsíci téhož roku se opětovně vylil ze svých břehů. Zaplavil tak chodník k Pouchovu a pozemky mezi Hradcem Králové, železniční tratí a novostavbou Semeckého Národního domu v Pospíšilově třídě. V některých situacích však ani regulace nestačila, a tak se objevila velká voda i v pozdějších letech, např. 12. srpna 1964, 21.-24. března 1970 a 3. ledna 2003 (po tomto vylití potoka byly neprůjezdné Piletice a zaplavené bylo i okolí Ruseku).
Původně měl potok dvojici ramen, což potvrzuje zmínka Ludvíka Domečky v publikaci „Pouchov“ z roku 1929, kde píše: „Pod vesnicí na straně východní teče Piletický potok, zbaný též Pouchovským, jehož jedno rameno v Hradci vlévá se do Labe a druhé protékajíc městskou stokou, dříve pevnostní kunetou, do Orlice.“ Roku 1909 byla v Ruseku u školy upravena z rybníčka Zbraně vodní nádržka. V roce 1942 byl založen tzv. Velký Hradec Králové a u této příležitosti byl vypracován i regulační plán, tzv. Wirtchaftplan, jehož autorem byl profesor Ernst Bode z polytechniky v Breslau. Ten poprvé počítal s přeložením části toku Piletického potoka ve vnitřním městě.
K výrazným změnám však došlo až o mnoho let později. Roku 1957 došlo ke změně katastrální hranice u jižní části Věkoš v souvislosti se změnou koryta Piletického potoka, které bylo odkloněno podél továrny Gumokov. Památkou na původní koryto je secesní železobetonový mostek u Městských lázní, jehož autorem je architekt František Sander. Tento 19,95 m dlouhý a 3,12 m široký most byl navržen v roce 1911 a postaven pravděpodobně roku 1914. Na svoji komplexní rekonstrukci si počkal rovných 100 let. V roce 2014 bylo totiž provedeno statické zajištění a zesílení oblouku, oprava obou parapetních zdí, úprava nivelety mostovky, výměna mostovky a podkladních vrstev, úprava přechodových oblastí a celková sanace povrchu mostu. V letech 1968-1969 došlo k přemístění úseku silnice od Centrálky k odbočné silnici na Slezské Předměstí přes bývalou Hackerovu louku a výstavbě nového širšího železobetonového mostu přes Piletický potok. V letech 1971-1972 došlo k vyčištění koryta ve vnitřní části Hradce Králové. Roku 1984 byla schválena vodohospodářská studie povodí Piletického potoka. V letech 1992-1993 došlo k sanaci podhledu levého krajního trámu 6 m dlouhého mostu přes Piletický potok u Piletic, jenž byl vybudován roku 1953.
Za zmínku také stojí to, že nedaleko mostu přes Piletický potok byl v Hradci Králové zastřelen německou hlídkou Karel Šimek, který 30. dubna 1945 přerušil telefonní spojení mezi velením německého wehrmachtu a velitelstvím Luftwaffe na hradeckém letišti a při následné rutinní kontrole zpanikařil a při pokusu o útěk byl zastřelen. Tento mladík byl oficiálně zapojen do skautské odbojové skupiny „Válečná dvojka“ a dodnes se neví, kdo mu dal za úkol zničit onu telefonní linku. Za svou oběť a řádné plnění úkolů byl posmrtně vyznamenán Československým válečným křížem 1939-1945 a Válečným křížem Československého Junáka. Vzpomínkou na něj je malý pomníček v podobě trojhranné nízké žulové stély, na jejíž přední straně je osazena mramorová destička s textem: „30. 4. 1945 zde položil život za osvobození naší vlasti od fašismu Karel Šimek ve věku 21 let.“ Jeho slavnostní odhalení se uskutečnilo 6. května 1974. Obdobný nápis byl vytesán na silničním obrubníku opodál vlevo, na místě, kde byl zastřelen („Zde padl pro vlast 30. IV. 1945 Karel Šimek ve věku 21 let.“).
Část toku Piletického potoka se stala chráněným územím, a to když byla 17. července 2014 vyhlášena přírodní památka Piletický a Librantický potok, jejímž hlavním úkolem je ochrana populace šidélka ozdobného a jeho biotopu. Více o ní lze najít zde:
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14345.