Písník Pod Radary

Pojmenování této vodní plochy pochází od toho, že vznikla nedaleko královéhradeckého vojenského letiště a jeho radiolokačního naváděcího stanoviště. Přímo je vklíněna mezi starou cestu a současnou silnicí z Pouchova do Ruseka. V těchto místech se měl dříve nacházet mnohem větší Piletický rybník, na což mělo upomínat místní pojmenování "U Piletického rybníka", které se později přetransformovalo v název "Na rybníku". Ten byl vysušen spolu s dalšími okolními rybníky již v roce 1730 a od té doby byly vysušené pozemky po něm využívány jako pole, jež se dostaly do rukou místních sedláků, z nichž největší část držel roku 1840 Pavel Dušek z čp. 7 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA412018400).

Na tomto stavu se mnoho nezměnilo ani po výstavbě vojenského letiště pro nově se tvořící Letecký pluk č. 4, k níž došlo v letech 1929-1931, aby se sem zmíněný vojenský útvar přestěhoval k 1. říjnu 1931. Toto letiště se nadále zvětšovalo a za německé okupace sloužilo pro účely Luftwaffe. Velké úpravy proběhly až mnohem později, v letech 1956-1957 byla opravena letištní dráha a v následujících desetiletích došlo k mohutné přestavbě letiště pro provoz proudových letadel, takže vznikla nová dráha, pojezdové plochy, zemní hangáry a další provozní budovy.

Tato velká stavební činnost si vyžádala značné množství zeminy i písku. A právě díky tomu zde začala ve 2. polovině 50. let 20. století vznikat současná vodní plocha, což lze krásně vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1958 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1958.JARM59.03585). V roce 1966 činila jeho maximální hloubka 2,5 m, alespoň podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1968 od kpt. J. Hanouska (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-c-2). Nějakou dobu byla zdejší voda odebírána letištěm jako užitková a samozřejmostí byly též její případné protipožární účely. Svého maxima pak tento písník dosáhl v 1. polovině 70. let 20. století, kdy se začal ještě rozšiřovat jižním směrem k Pouchovu.

Do 90. let 20. století pak de facto sloužil jako skládka různých odpadů o kapacitě 75 000 m3 (oficiálně byla uzavřena roku 1988, ale k odvozu povrchových odpadů a zarovnání terénu došlo až v roce 2003), což můžeme zjistit prohlídkou jeho břehů, kde najdeme kusy železobetonu, asfaltu, pneumatik apod. Co všechno se však skrývá v hloubce, to se neodvážím odhadovat, protože kromě místních občanů sem vyváželo odpady na 40 podniků z města i jeho okolí. Z tohoto důvodu je písník oproti původnímu stavu rovněž menší.

Protože zdejší pozemky byly vykoupeny pro účely vojenského letiště již ve 20. letech 20. století, tak jsou vodní plocha a scelené parcely pod ní i po restitucích ve vlastnictví státu a právo s nimi hospodařit má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Celý pozemek má výměru 47 854 m2 a vodní nádrž slouží jako mimopstruhový rybářský revír 451 034 Labe 31, jehož uživatelem je Východočeský územní svaz ČRS Hradec Králové a hospodaří na něm MO ČRS Hradec Králové. Na závěr je ještě třeba dodat to, že v posledním roce došlo k úpravě jeho okolí, když byly na jižní straně po dlouhá léta navážená zemina a různé další odpady odbagrovány a využity při zarovnání místa a k jeho původnímu využití jako pole.

Písník Pod Radary na mapě