Most přes Orlici ve Štěnkově
Dlouhá léta byla řeka Orlice překonávána ve Štěnkově pouze brody. Nějaký čas tu fungoval rovněž převoz. Teprve v roce 1907 (některé prameny hovoří již o roku 1905, např. "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála) byla na jeho místě vystavěna dřevěná lávka, a to vedle zahrady, jež později patřila k čp. 43. Vybudována byla Adolfem Bařtipánem, bývalým královéhradeckým hotelierem, který již roku 1890 koupil od Václava Krba statek čp. 15 a hostinec čp. 38. Nebyl však nějakým lidumilem, ale měl dobře spočítáno, že čím více cest do Štěnkova povede, tím více bude mít hostí a peněz. V této souvislosti též vybudoval v roce 1910 nový sál a znovuzřídil hostinec čp. 38, přičemž již předtím zřídil z čp. 15 penzionát pro letní hosty, kteří sem zejména z Prahy hojně v létě směřovali.
Velká povodeň v roce 1912 však tuto lávku značně poškodila, takže musela být zrušena a rozebrána, aniž by došlo k její obnově. Tehdy bylo rovněž poškozeno Bařtipánovo koupadlo na pravém břehu Orlice a nedaleko lávky se nacházející "přístaviště" lodiček. Dlouhou dobu se tedy přes Orlici dostávalo stejně jako v minulosti, za pomoci lodí nebo při sušších obdobích brodem. Lidé sice mnohdy brblali, ale mnoho nedokázali, protože zřízení mostu bývalo vždy finančně náročnějším krokem a obec neměla ze své pokladny na rozdávání. Musela si vždy dobře a dlouze rozmyslet, do čeho se může nebo nemůže pustit.
Výstavba obecního mostu byla provedena až v roce 1925, a to spolu s dřevěným mostkem přes orlické rameno, jež bývalo již odedávna zvané jako "Tišina". Na stavbu mostu přes Orlici dokonce přispěla Jednota divadelních ochotníků ve Štěnkově, která na tento účel uvolnila 500 Kč. Někteří obyvatelé pak darovali na most část dříví ze svých lesů, zejména na piloty. Vedle toho téměř všichni Štěnkovští přispěli svými silami ke stavbě mostu, a to úplně zdarma, takže ta nakonec vyšla jen na 24 000 Kč (obec si původně vypůjčila na stavbu 30 000 Kč). Stavbu tehdy řídil Jan Frynta, jenž také přispěl svojí prací k vybudování mostu, jež se skoro o rok prodloužilo, neboť obec zaslala žádost o povolení stavby mostu přes Orlici zemskému správnímu výboru, ale správně ji měla adresovat zemské správě politické. O této chybě byla obec vyrozuměna Okresní správní komisí v Hradci Králové, a to podle jejího usnesení z 11. srpna 1924.
Stavba byla velmi dobře provedena, protože již v červnu 1926 (70 % pozemků bylo pod vodou), v prosinci 1928, v lednu 1929 a v říjnu 1931 byla vyzkoušena velkou povodní a přežila ji v pořádku. Snad pomohla též úprava řeky Orlice, z níž 5 % nákladu zaplatil okres. Most přežil rovněž dvojici velkých povodní 25. a 28. srpna 1938. V tomto stavu tu zůstal až do roku 1957, kdy byl zbourán a nahrazen železným mostem, který sem byl dovezen z Krňovic. Ten byl u této obce vybudován již v listopadu 1877 na místě původního dřevěného přemostění a v roce 1950 byl odstraněn, aby zde mohl být postaven nový železobetonový most.
Sama konstrukce původního krňovického mostu je tvořena dvojicí hlavních příhradových nosníků s obloukovým horním pasem a mezilehlou mostovkou. Její šířka je 4,27 m, rozpětí 26,96 m a hlavní nosník je vysoký 3,17 m. Na rozdíl od mnoha jiných mostů byla konstrukci věnována velká pozornost, např. v roce 1969 byla natřena členy místní Juveny. Další oprava probíhala počátkem 90. let 20. století a díky červencové povodni roku 1997 byla přerušena a nakonec zastavena. Později nebylo s opravami mostu počítáno. Po prohlídce mostu v roce 2012 byla jeho nosnost snížena na 5,5 t, ovšem bez nutnosti jeho opravy. O 4 roky později byla vyhlášena veřejná zakázka na opravu mostu, ale z ní nakonec sešlo, protože nabídka byla nepřijatelná a její ceny vysoké.
Na celkovou rekonstrukci si tedy musel most počkat až na rok 2018, i když stavební povolení bylo královéhradeckým magistrátem vydáno již 9. dubna 2015. Smlouva o dílo byla uzavřena 24. dubna 2018 a její dodatek s prodloužením plnění do 15. prosince 2018 (původně byla realizace stanovena na období mezi 2. květnem a 31. říjnem 2018) byl podepsán 23. října téhož roku. Při těchto pracích došlo k demontáži původní mostovky, očištění a otryskání příhradové konstrukce, doplnění chybějících nýtů a opravě i protikorozní ochraně ocelové konstrukce. Po dokončení opravy podle projektu Ing. Ladislava Šaška byla na novou železobetonovou desku provedena nová živičná vozovka. Více o této opravě, provedené společností PONVIA CONSTRUCT s. r. o. z Olomouce za více než 3,7 milionu Kč (včetně 21 % DPH), se lze dozvědět zde: http://www.ponvia.cz/reference/oprava-mostu-pres-orlici-ve-stenkove/detail.
Velká povodeň v roce 1912 však tuto lávku značně poškodila, takže musela být zrušena a rozebrána, aniž by došlo k její obnově. Tehdy bylo rovněž poškozeno Bařtipánovo koupadlo na pravém břehu Orlice a nedaleko lávky se nacházející "přístaviště" lodiček. Dlouhou dobu se tedy přes Orlici dostávalo stejně jako v minulosti, za pomoci lodí nebo při sušších obdobích brodem. Lidé sice mnohdy brblali, ale mnoho nedokázali, protože zřízení mostu bývalo vždy finančně náročnějším krokem a obec neměla ze své pokladny na rozdávání. Musela si vždy dobře a dlouze rozmyslet, do čeho se může nebo nemůže pustit.
Výstavba obecního mostu byla provedena až v roce 1925, a to spolu s dřevěným mostkem přes orlické rameno, jež bývalo již odedávna zvané jako "Tišina". Na stavbu mostu přes Orlici dokonce přispěla Jednota divadelních ochotníků ve Štěnkově, která na tento účel uvolnila 500 Kč. Někteří obyvatelé pak darovali na most část dříví ze svých lesů, zejména na piloty. Vedle toho téměř všichni Štěnkovští přispěli svými silami ke stavbě mostu, a to úplně zdarma, takže ta nakonec vyšla jen na 24 000 Kč (obec si původně vypůjčila na stavbu 30 000 Kč). Stavbu tehdy řídil Jan Frynta, jenž také přispěl svojí prací k vybudování mostu, jež se skoro o rok prodloužilo, neboť obec zaslala žádost o povolení stavby mostu přes Orlici zemskému správnímu výboru, ale správně ji měla adresovat zemské správě politické. O této chybě byla obec vyrozuměna Okresní správní komisí v Hradci Králové, a to podle jejího usnesení z 11. srpna 1924.
Stavba byla velmi dobře provedena, protože již v červnu 1926 (70 % pozemků bylo pod vodou), v prosinci 1928, v lednu 1929 a v říjnu 1931 byla vyzkoušena velkou povodní a přežila ji v pořádku. Snad pomohla též úprava řeky Orlice, z níž 5 % nákladu zaplatil okres. Most přežil rovněž dvojici velkých povodní 25. a 28. srpna 1938. V tomto stavu tu zůstal až do roku 1957, kdy byl zbourán a nahrazen železným mostem, který sem byl dovezen z Krňovic. Ten byl u této obce vybudován již v listopadu 1877 na místě původního dřevěného přemostění a v roce 1950 byl odstraněn, aby zde mohl být postaven nový železobetonový most.
Sama konstrukce původního krňovického mostu je tvořena dvojicí hlavních příhradových nosníků s obloukovým horním pasem a mezilehlou mostovkou. Její šířka je 4,27 m, rozpětí 26,96 m a hlavní nosník je vysoký 3,17 m. Na rozdíl od mnoha jiných mostů byla konstrukci věnována velká pozornost, např. v roce 1969 byla natřena členy místní Juveny. Další oprava probíhala počátkem 90. let 20. století a díky červencové povodni roku 1997 byla přerušena a nakonec zastavena. Později nebylo s opravami mostu počítáno. Po prohlídce mostu v roce 2012 byla jeho nosnost snížena na 5,5 t, ovšem bez nutnosti jeho opravy. O 4 roky později byla vyhlášena veřejná zakázka na opravu mostu, ale z ní nakonec sešlo, protože nabídka byla nepřijatelná a její ceny vysoké.
Na celkovou rekonstrukci si tedy musel most počkat až na rok 2018, i když stavební povolení bylo královéhradeckým magistrátem vydáno již 9. dubna 2015. Smlouva o dílo byla uzavřena 24. dubna 2018 a její dodatek s prodloužením plnění do 15. prosince 2018 (původně byla realizace stanovena na období mezi 2. květnem a 31. říjnem 2018) byl podepsán 23. října téhož roku. Při těchto pracích došlo k demontáži původní mostovky, očištění a otryskání příhradové konstrukce, doplnění chybějících nýtů a opravě i protikorozní ochraně ocelové konstrukce. Po dokončení opravy podle projektu Ing. Ladislava Šaška byla na novou železobetonovou desku provedena nová živičná vozovka. Více o této opravě, provedené společností PONVIA CONSTRUCT s. r. o. z Olomouce za více než 3,7 milionu Kč (včetně 21 % DPH), se lze dozvědět zde: http://www.ponvia.cz/reference/oprava-mostu-pres-orlici-ve-stenkove/detail.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.182, 15.994)
Poslední aktualizace: 21.4.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Třebechovice pod Orebem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Most přes Orlici ve Štěnkově
železný most u Štěnkova
Most
Železný nýtovaný most u Štěnkova samozřejmě není klasický turistický cíl, ale technická zajímavost bez, které by se spousta chatařů a turistů, zejména cyklistů nedostala na druhý břeh řeky Orlice. Most byl postave…
0.3km
více »
cykloturistické rozcestí - u štěnkovského mostu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u železného mostu přes Orlici u Štěnkova, ukazuje cyklistům cestu po cyklotrase KČT č. 4168 ve směru rozcestí u Třebechovic pod Orebem (u Benziny) - Krňovice, rozcestí …
0.3km
více »
Štěnkov
Vesnice
Štěnkov - obec jižně od Třebechovic pod Orebemm která je doložena roku 1406, v záznamech z roku 1494 je obec nazývána Čenkov. V obci dochováno několik roubených chalup a starých statků, na návsi najdeme monumentální pomník ukřižování. Díky své poloze nad pravým břehem řeky Orlice je Štěnkov východiskem do Hradeckých lesů, Poorlické naučné stezky, ale i nedalekého Podorlického…
0.7km
více »
Štěnkov (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Tato ves má opravdu zajímavý název, který mnozí spojovali se štěnicemi a podobnými věcmi, avšak podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-…
0.7km
více »
Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů
Zajímavost
Tato obec u Třebechovic pod Orebem se sice nacházela mimo hlavní bojiště tohoto krvavého konfliktu, ale mnohé, co se během ní zde událo, je též zajímavé a dokládá život našich předků. Bojových operací se na rakouské straně zúčastnilo též 5 vojínů, kteří narukovali ze Štěnkova. Byli jimi: Václav Štandera, František Zemánek, Josef Jánský, Václav Smola a Jan Kučera. Všichni měli t…
0.7km
více »
Jak byla za štěnkovského posvícení v roce 1858 pohřbívána basa
Zajímavost
Stejně jako ve velkých městech, tak se i na venkově udála nejen řada významných událostí, ale rovněž také těch směšných, z nichž stojí za zmínku posvícenský pohřeb basy z roku 1858. O co tenkrát vlastně šlo?V tomt…
0.7km
více »
turistické rozcestí Štěnkov
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na návsi ve Štěnkově, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Třebechovice pod Orebem - Suté břehy, LEsní křižovatka, Homole, Za Chvojeneckým parkem, Viselce, Podles…
0.7km
více »
Podorlický skanzen Krňovice
Fotogalerie
Podorlický skanzen Krňovice je jediným svého druhu na území Královéhradeckého kraje, o to unikátnější je rovněž v tom, že shromažďuje architektonické a technické památky z Královéhradecka, Podorlicka a Podkrkonoší…
1.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Podorlický skanzen Krňovice
Skanzen
Podorlický skanzen Krňovice
Podorlický skanzen Krňovice je jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka,…
1.3km
více »
Podorlický skanzen Krňovice
Tipy na výlet
Skanzen leží zhruba 10 km od Hradce Králové směrem na Ostravu u Třebechovic pod Orebem. Z hlavní silnice u Třebechovic je třeba odbočit na Pardubice (doprava), po asi 200m se ocitnete v Krňovicích. Parkování pro o…
1.4km
více »
Rybník Šanovec
Rybník
Tento lesní rybník na štěrkopísčitém křídovém podloží byl založen na Suchém potoce, dnes zvaném rovněž jako Šanovec, někdy na přelomu středověku a raného novověku, a to nejspíše koncem 15. a začátkem 16. století, …
1.4km
více »
Dřevěný kříž u Marokánky
Kříž
Dřevěný kříž u písníku Marokánka se nalézá v prostoru křižovatky mezi písníkem a hájovnou. Silnici ve směru Krňovice - Bělečko zde přetíná, cyklisty hodně využívaná, lesní komunikace ve směru Běleč - Albrechtice. Od písníku ze nabízí vyhledy na Podorlicko a Orlické hory.
1.4km
více »
cykloturistický rozcestník Krňovice - u skanzenu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v blízkosti skanzenu v Krňovicích, ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po trase KČT č. 222 ve směru Hradec Králové - Opočno a po trase č. 4168 ve směru Marokánka - T…
1.4km
více »
cykloturistické rozcestí Marokánka
Rozcestí
Cykloturistické rozcestníky, která se nachází mezi písníkem Marokánka a hájovnou ukazují cyklistům cestu do více směrů. Po trase č. 4158 ve směru Běleč nad Orlicí, Albrechtice - Horní Jelení a po trase č. 4258 ve …
1.4km
více »
rybník Šanovec - Hradecké lesy
Rybník
Lesní rybník Šanovec nalezneme ve východní části hradeckých lesů, cca 2 km jižně od Třebechovic pod Orebem. Na hrázi rybníka se nachází lovecký srub a tábořiště s totemem. Rybník Šanovec je ideálním cílem k romantickému Cyklovýletu z HK (samozřejmě i odjinud....).
1.4km
více »
Běleč nad Orlicí - zahradní železnice
Tipy na výlet
když budete mít cestu do Třebechovic pod Orebem nebo do skanzenu v Krňovicích, doporučuji navštívit ve vedlejší vesnici zahradní železnici. Ukazatel k ní najdete na hlavní cestě přes vesničku železnice je u pána n…
1.4km
více »
Orlice u Krňovic
Řeka
Orlice u Krňovic zachovává původní neregulované Koryto řeky. Z nánosů je zde vytvořena malá, ale vyhledávaná, přírodní pláž. Atmosféru místa doplňuje výhled k Podorlickému skanzenu. Za mostem přes řeku je i "přístav" pro vodáky.
1.5km
více »
Krňovice (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Tato dnešní část Třebechovic nad Labem má prazvláštní pojmenování, o jehož původu se vedla řada diskuzí. Stejně jako u jiných názvů bude nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejic…
1.5km
více »
Krňovice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Krňovice, která je prvně písemně doložená v roce 1362, se nalézá cca 1 km jižně od Třebechovic pod Orebem. Nejznámnější místem v Krňovicích je zcela jistě Podorlický Skanzen. Nejstarší památkou v obci je vša…
1.5km
více »
Třebechovice pod Orebem - Městské koupaliště Bor
Koupaliště
Areál městského koupaliště v Třebechovicích se nachází ve východní části města v „trojúhelníku" mezi silnicemi na Opočno a Týniště nad Orlicí. V areálu jsou k využití 3 bazény: plavecký bazén 25x12 m, kulatý rehab…
1.9km
více »
Třebechovice pod Orebem - nám. T.G.M., soubor památek
Náměstí
Na třebechovickém náměstí T.G.M. najdeme několik zajímavých památek, nejstarší je starobylá kašna s vodotryskem z r. 1675, dále morový sloup Panny Marie z r. 1709, sochu Nejsvětější Trojice z r. 1749, Evangelický …
2.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovický betlém
Muzeum
TECHNICKY POPIS:
Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1.500 predmetu…
2.3km
více »
Třebechovice pod Orebem - kostel sv. Ondřeje
Kostel
Kostel sv. Ondřeje stojí na místě původního dřevěného kostela z r. 1358. Dřevěný kostel několikrát vyhořel a během 30ti leté války byl vojsky vydrancován. Současná barokní stavba byla postavena v letech 1767 - 7…
2.4km
více »
Třebechovice pod Orebem
Městečko
Třebechovice pod Orebem leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá na okraji Hradeckého lesa a nad soutokem potoka Dědina s řekou Orlicí. Největším lákadlem města je muzeum betlémů, které najdeme na náměstí. Unikátem muzea je Třebechovický betlém, jehož figurky jsou uvedeny do pohybu. Betlém představuje nejenom výjevy z bible, ale také život ve městě na konci 19. století. V ok…
2.4km
více »
Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů, informační centrum
Infocentrum
Třebechovické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází v budově muzea Betlémů v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Návštěvu je tedy možné spojit s prohlídkou muzea jehož největší chloubou je světoznámý Proboštův mechanický betlém.
Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen dílem Josefa Probošta, ale i Josefa…
2.4km
více »
Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů - Proboštův betlém
Tipy na výlet
Jedeme do východních Čech, do Třebechovic pod Orebem, které se nachází cca 10 km východně od Hradce Králové. Když se řekne Třebechovice tak se 99% lidí vybaví známý Třebechovický Proboštův betlém. Ano směřujeme do Třebechovického muzea betlémů, které se nachází v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen…
2.4km
více »
Poorlická naučná stezka
Tipy na výlet
Jedeme do Přírodního parku Orlice, do části, která se nachází mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí. K lokalitě se dostaneme autem po silnici č. 11, nebo vlakem ve směru Hradec Králové - Týniště. Au…
2.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kaple sv. Jana Křtitele
Kaple
Kaplička sv. Jana Křtitele ze 17. století se nachází na pravé straně silnice při výjezdu z Třebechovic směrem na Opočno. Přesné datum jejího vzniku a kým byla postavena se mi zjistit nepodařilo, když by Tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
2.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kostel Božího Těla na Orebu
Kostel
Barokní kostel Božího Těla Na Vrchu Oreb, jež připomíná památné husitské bratrstvo, byl postaven na místě kostela z r. 1528, který byl r. 1826 pro sešlost stržen. Stavba současného kostela byla dokončena v r. 1835…
2.5km
více »





