Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů


Tato obec u Třebechovic pod Orebem se sice nacházela mimo hlavní bojiště tohoto krvavého konfliktu, ale mnohé, co se během ní zde událo, je též zajímavé a dokládá život našich předků. Bojových operací se na rakouské straně zúčastnilo též 5 vojínů, kteří narukovali ze Štěnkova. Byli jimi: Václav Štandera, František Zemánek, Josef Jánský, Václav Smola a Jan Kučera. Všichni měli to štěstí, že ze všeho vyvázli bez úhony, kromě lehkého zranění hlavy Václava Štandery, a tak se mohli vrátit domů ke svým rodinám.
Vojska se zprvu obce nijak nedotkla, protože ta leží mimo hlavní silnice, a tak spíše sloužila díky sousedním hlubokým lesům spíše jako útočiště uprchlých občanů z obcí mezi Jaroměří a Hradcem Králové. Mezi uprchlíky byl též Václav Holeček, sedlák z Břízy u Hradce Králové. Jeho čeledín plavil v řece Orlici dvojici koní, ale protože neznal řeku dobře, vjel s nimi do hlubiny, které se již od dávných dob říkalo „Vír“. Navíc se v tu dobu tady nacházela řada vorů, které z obavy před pruským vojskem zde zastavily a plavci čekali, co se bude jen dít. Právě pod tyto vory se oba koně dostali a utonuli. Neopatrný čeledín se sice zachránil, ale od svého pána dostal za vyučenou.
Ke hlavní silnici se od vypuknutí konfliktu chodily dívat nejen děti, ale rovněž někteří dospělí obyvatelé. Od Týniště nad Orlicí ke Hradci Králové a dále na bojiště nad ním tudy prošlo množství vojáků, nejen pěchoty, nýbrž také jízdy či dělostřelectva. Zpočátku všude vládla dobrá nálada, jen místní obyvatelé byli ustrašení a zneklidnění a procházející vojáci se je snažili uklidnit, když jim mj. říkali: „Nic se lidičky nebojte. My Prajze utlučeme čepicemi!“
Ale zanedlouho se stal pravý opak! Jednak nedbalostí rakouských velitelů, jednak neznalostí vlastní krajiny, zatímco Prusové znali kdejaký kout, a hlavně zradou celé řady rakouských důstojníků, mnohdy vzdorovitých, zhýčkaných a neposlušných, se stalo to, že pruské vojsko bez velkých obtíží proniklo českými průsmyky až do rovinatého Královéhradecka, kde i přes hrdinnou obranu podlehlo rakouské a saské vojsko v červenci 1866 pruské armádě s lepší vojenskou kázní, výborným velitelským sborem a dokonalejší výzbrojí.
Jediným, co Štěnkov spojilo s vojskem, však bylo to, že na zdejších lukách zvaných „Provazce“ (též „Na provazcích“) tábořila koncem června část rakouského vojska s koňmi, kteří spásli nejen veškerou trávu, ale i seno, jež bylo na lukách sušeno. Tehdy jsme tam mohli narazit jak na kyrysníky, tak na pěšáky nebo dělostřelce. Všichni však nakonec odtáhli k Hradci Králové a většina z nich tam též padla.
Teprve po bitvě u Hradce Králové přitáhli od Bělečka Prusové, kteří se tu usadili na 8 dnů. Jejich stravování bylo pro zdejší obyvatele velkým břemenem. Před svým odchodem však ještě zrekvírovali jalovici Janu Holečkovi z čp. 5, bulíka Václavu Jánskému z čp. 6 a 20 korců žita. Zrekvírovaný dobytek musel vést do nedalekých Třebechovic pod Orebem Matěj Krištof, podruh z čp. 3. Když přišli Prusové na třebechovické náměstí, uslyšeli z nedalekého lesa „Vosyka“ troubení k útoku. Nejednalo se však o útočící rakouské vojsko, ale o bývalého trubače od myslivců Macháčka z Polánek nad Dědinou (podle Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála v jejich díle „Královéhradecko: Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ šlo o Machaně z Polánek), který uprchl z bitevní vřavy u Hradce Králové, aby se vydal domů a jako zběh se skrýval po lesích.
Prusové se jeho troubení tak lekli, že vše nechali svému osudu a uprchli směrem k Pardubicím. Do zaječích vzal též Matěj Krištof a za ním se domů do Štěnkova rozběhl též zrekvírovaný dobytek. Po ukončení války obdrželi občané náhradu za oba kusy dobytka, ale protože se jim bez úhony vrátili, rozhodli se, že tyto peníze věnují na stavbu kříže, neboť hezčí věci než okrášlení rodné obce není. Když se podařilo sehnat celý potřebný obnos, byl na místě původního dřevěného kříže postaven v roce 1877 kamenný kříž. Z výše uvedené částky byla část použita též k výstavbě kamenného kříže se sochami Panny Marie a sv. Jana na návsi, která proběhla již roku 1872. Na fond, z jehož úroků byly oba kříže, nejvíce přispěla Anna Hořčičková z Ostřetína. Později byl ještě zvětšen Annou Jelenovou, takže činil 8 000 K.
Na závěr ještě dodejme, že po bitvě u Hradce Králové bylo do vsi navíc dopraveno na 40 raněných rakouských vojáků, z nichž část tu pobývala 4-6 týdnů. Když se jejich stav zlepšil, byli převezeni do špitálu v Hradci Králové. To bylo spolu s pozdější stavbou výše zmíněných křížů poslední věcí, jež byla v obci spjata s prusko-rakouskou válkou.
Vojska se zprvu obce nijak nedotkla, protože ta leží mimo hlavní silnice, a tak spíše sloužila díky sousedním hlubokým lesům spíše jako útočiště uprchlých občanů z obcí mezi Jaroměří a Hradcem Králové. Mezi uprchlíky byl též Václav Holeček, sedlák z Břízy u Hradce Králové. Jeho čeledín plavil v řece Orlici dvojici koní, ale protože neznal řeku dobře, vjel s nimi do hlubiny, které se již od dávných dob říkalo „Vír“. Navíc se v tu dobu tady nacházela řada vorů, které z obavy před pruským vojskem zde zastavily a plavci čekali, co se bude jen dít. Právě pod tyto vory se oba koně dostali a utonuli. Neopatrný čeledín se sice zachránil, ale od svého pána dostal za vyučenou.
Ke hlavní silnici se od vypuknutí konfliktu chodily dívat nejen děti, ale rovněž někteří dospělí obyvatelé. Od Týniště nad Orlicí ke Hradci Králové a dále na bojiště nad ním tudy prošlo množství vojáků, nejen pěchoty, nýbrž také jízdy či dělostřelectva. Zpočátku všude vládla dobrá nálada, jen místní obyvatelé byli ustrašení a zneklidnění a procházející vojáci se je snažili uklidnit, když jim mj. říkali: „Nic se lidičky nebojte. My Prajze utlučeme čepicemi!“
Ale zanedlouho se stal pravý opak! Jednak nedbalostí rakouských velitelů, jednak neznalostí vlastní krajiny, zatímco Prusové znali kdejaký kout, a hlavně zradou celé řady rakouských důstojníků, mnohdy vzdorovitých, zhýčkaných a neposlušných, se stalo to, že pruské vojsko bez velkých obtíží proniklo českými průsmyky až do rovinatého Královéhradecka, kde i přes hrdinnou obranu podlehlo rakouské a saské vojsko v červenci 1866 pruské armádě s lepší vojenskou kázní, výborným velitelským sborem a dokonalejší výzbrojí.
Jediným, co Štěnkov spojilo s vojskem, však bylo to, že na zdejších lukách zvaných „Provazce“ (též „Na provazcích“) tábořila koncem června část rakouského vojska s koňmi, kteří spásli nejen veškerou trávu, ale i seno, jež bylo na lukách sušeno. Tehdy jsme tam mohli narazit jak na kyrysníky, tak na pěšáky nebo dělostřelce. Všichni však nakonec odtáhli k Hradci Králové a většina z nich tam též padla.
Teprve po bitvě u Hradce Králové přitáhli od Bělečka Prusové, kteří se tu usadili na 8 dnů. Jejich stravování bylo pro zdejší obyvatele velkým břemenem. Před svým odchodem však ještě zrekvírovali jalovici Janu Holečkovi z čp. 5, bulíka Václavu Jánskému z čp. 6 a 20 korců žita. Zrekvírovaný dobytek musel vést do nedalekých Třebechovic pod Orebem Matěj Krištof, podruh z čp. 3. Když přišli Prusové na třebechovické náměstí, uslyšeli z nedalekého lesa „Vosyka“ troubení k útoku. Nejednalo se však o útočící rakouské vojsko, ale o bývalého trubače od myslivců Macháčka z Polánek nad Dědinou (podle Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála v jejich díle „Královéhradecko: Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ šlo o Machaně z Polánek), který uprchl z bitevní vřavy u Hradce Králové, aby se vydal domů a jako zběh se skrýval po lesích.
Prusové se jeho troubení tak lekli, že vše nechali svému osudu a uprchli směrem k Pardubicím. Do zaječích vzal též Matěj Krištof a za ním se domů do Štěnkova rozběhl též zrekvírovaný dobytek. Po ukončení války obdrželi občané náhradu za oba kusy dobytka, ale protože se jim bez úhony vrátili, rozhodli se, že tyto peníze věnují na stavbu kříže, neboť hezčí věci než okrášlení rodné obce není. Když se podařilo sehnat celý potřebný obnos, byl na místě původního dřevěného kříže postaven v roce 1877 kamenný kříž. Z výše uvedené částky byla část použita též k výstavbě kamenného kříže se sochami Panny Marie a sv. Jana na návsi, která proběhla již roku 1872. Na fond, z jehož úroků byly oba kříže, nejvíce přispěla Anna Hořčičková z Ostřetína. Později byl ještě zvětšen Annou Jelenovou, takže činil 8 000 K.
Na závěr ještě dodejme, že po bitvě u Hradce Králové bylo do vsi navíc dopraveno na 40 raněných rakouských vojáků, z nichž část tu pobývala 4-6 týdnů. Když se jejich stav zlepšil, byli převezeni do špitálu v Hradci Králové. To bylo spolu s pozdější stavbou výše zmíněných křížů poslední věcí, jež byla v obci spjata s prusko-rakouskou válkou.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.184, 15.999)
Poslední aktualizace: 21.4.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Třebechovice pod Orebem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů

Štěnkov
Vesnice

Štěnkov - obec jižně od Třebechovic pod Orebemm která je doložena roku 1406, v záznamech z roku 1494 je obec nazývána Čenkov. V obci dochováno několik roubených chalup a starých statků, na návsi najdeme monumentální pomník ukřižování. Díky své poloze nad pravým břehem řeky Orlice je Štěnkov východiskem do Hradeckých lesů, Poorlické naučné stezky, ale i nedalekého Podorlického…
0.4km
více »
turistické rozcestí Štěnkov
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na návsi ve Štěnkově, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Třebechovice pod Orebem - Suté břehy, LEsní křižovatka, Homole, Za Chvojeneckým parkem, Viselce, Podles…
0.4km
více »
železný most u Štěnkova
Most

Železný nýtovaný most u Štěnkova samozřejmě není klasický turistický cíl, ale technická zajímavost bez, které by se spousta chatařů a turistů, zejména cyklistů nedostala na druhý břeh řeky Orlice. Most byl postave…
0.5km
více »

cykloturistické rozcestí - u štěnkovského mostu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u železného mostu přes Orlici u Štěnkova, ukazuje cyklistům cestu po cyklotrase KČT č. 4168 ve směru rozcestí u Třebechovic pod Orebem (u Benziny) - Krňovice, rozcestí …
0.6km
více »
cykloturistický rozcestník Třebechovice pod Orebem (u Benziny)
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází ve východní části Třebechovic na stezce do Petrovic, ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po trase KČT č. 4168 ve směru Marokánka - Třebechovice pod Orebem (u Benziny…
1.1km
více »

Orlice - Za Bojkem
Řeka

Lokalitu meandrů Orlice zvanou Za Bojkem najdeme cca v polovině stezky mezi Štěnkovem a Petrovicemi. U místa je zastávka Poorlické naučné stezky s infotabulí popisující geomorfologický vývoj, výskyt ryb, ptactva a…
1.5km
více »

cykloturistické rozcestí - Třebechovice pod Orebem, u tenis. kurtů
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v jihovýchodní části Třebechovic pod Orebem u tenisových kurtů, ukazuje cyklistům cestu do tří směrů. Po cyklotrase KČT č. 4260 ve směru Třebechovice náměstí - Petrovic…
1.6km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Podorlický skanzen Krňovice
Skanzen

Podorlický skanzen Krňovice
Podorlický skanzen Krňovice je jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka,…
1.7km
více »

Podorlický skanzen Krňovice
Fotogalerie
Podorlický skanzen Krňovice je jediným svého druhu na území Královéhradeckého kraje, o to unikátnější je rovněž v tom, že shromažďuje architektonické a technické památky z Královéhradecka, Podorlicka a Podkrkonoší…
1.7km
více »

Třebechovice pod Orebem - Městské koupaliště Bor
Koupaliště

Areál městského koupaliště v Třebechovicích se nachází ve východní části města v „trojúhelníku" mezi silnicemi na Opočno a Týniště nad Orlicí. V areálu jsou k využití 3 bazény: plavecký bazén 25x12 m, kulatý rehab…
1.7km
více »
Podorlický skanzen Krňovice
Tipy na výlet

Skanzen leží zhruba 10 km od Hradce Králové směrem na Ostravu u Třebechovic pod Orebem. Z hlavní silnice u Třebechovic je třeba odbočit na Pardubice (doprava), po asi 200m se ocitnete v Krňovicích. Parkování pro o…
1.8km
více »

Orlice u Krňovic
Řeka

Orlice u Krňovic zachovává původní neregulované Koryto řeky. Z nánosů je zde vytvořena malá, ale vyhledávaná, přírodní pláž. Atmosféru místa doplňuje výhled k Podorlickému skanzenu. Za mostem přes řeku je i "přístav" pro vodáky.
1.8km
více »
cykloturistický rozcestník Krňovice - u skanzenu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v blízkosti skanzenu v Krňovicích, ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po trase KČT č. 222 ve směru Hradec Králové - Opočno a po trase č. 4168 ve směru Marokánka - T…
1.8km
více »

Poorlická naučná stezka
Tipy na výlet

Jedeme do Přírodního parku Orlice, do části, která se nachází mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí. K lokalitě se dostaneme autem po silnici č. 11, nebo vlakem ve směru Hradec Králové - Týniště. Au…
2km
více »

Krňovice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel

Obec Krňovice, která je prvně písemně doložená v roce 1362, se nalézá cca 1 km jižně od Třebechovic pod Orebem. Nejznámnější místem v Krňovicích je zcela jistě Podorlický Skanzen. Nejstarší památkou v obci je vša…
2km
více »

rybník Šanovec - Hradecké lesy
Rybník

Lesní rybník Šanovec nalezneme ve východní části hradeckých lesů, cca 2 km jižně od Třebechovic pod Orebem. Na hrázi rybníka se nachází lovecký srub a tábořiště s totemem. Rybník Šanovec je ideálním cílem k romantickému Cyklovýletu z HK (samozřejmě i odjinud....).
2km
více »

Dřevěný kříž u Marokánky
Kříž

Dřevěný kříž u písníku Marokánka se nalézá v prostoru křižovatky mezi písníkem a hájovnou. Silnici ve směru Krňovice - Bělečko zde přetíná, cyklisty hodně využívaná, lesní komunikace ve směru Běleč - Albrechtice. Od písníku ze nabízí vyhledy na Podorlicko a Orlické hory.
2.1km
více »
cykloturistické rozcestí Marokánka
Rozcestí

Cykloturistické rozcestníky, která se nachází mezi písníkem Marokánka a hájovnou ukazují cyklistům cestu do více směrů. Po trase č. 4158 ve směru Běleč nad Orlicí, Albrechtice - Horní Jelení a po trase č. 4258 ve …
2.1km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kaple sv. Jana Křtitele
Kaple

Kaplička sv. Jana Křtitele ze 17. století se nachází na pravé straně silnice při výjezdu z Třebechovic směrem na Opočno. Přesné datum jejího vzniku a kým byla postavena se mi zjistit nepodařilo, když by Tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
2.3km
více »

Bědovice
Vesnice

Bědovice - ves východně od Třebechovic pod Orebem prvně historicky připomínaná roku 1557. Obec je díky své poloze východiskem do Obory ležící mezi Bědovicemi a Týništěm nad Orlicí. V obci…
2.3km
více »

Třebechovice pod Orebem - nám. T.G.M., soubor památek
Náměstí

Na třebechovickém náměstí T.G.M. najdeme několik zajímavých památek, nejstarší je starobylá kašna s vodotryskem z r. 1675, dále morový sloup Panny Marie z r. 1709, sochu Nejsvětější Trojice z r. 1749, Evangelický …
2.4km
více »

Třebechovice pod Orebem - kostel sv. Ondřeje
Kostel

Kostel sv. Ondřeje stojí na místě původního dřevěného kostela z r. 1358. Dřevěný kostel několikrát vyhořel a během 30ti leté války byl vojsky vydrancován. Současná barokní stavba byla postavena v letech 1767 - 7…
2.4km
více »

Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů, informační centrum
Infocentrum

Třebechovické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází v budově muzea Betlémů v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Návštěvu je tedy možné spojit s prohlídkou muzea jehož největší chloubou je světoznámý Proboštův mechanický betlém.
Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen dílem Josefa Probošta, ale i Josefa…
2.4km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovický betlém
Muzeum

TECHNICKY POPIS:
Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1.500 predmetu…
2.4km
více »

Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů - Proboštův betlém
Tipy na výlet

Jedeme do východních Čech, do Třebechovic pod Orebem, které se nachází cca 10 km východně od Hradce Králové. Když se řekne Třebechovice tak se 99% lidí vybaví známý Třebechovický Proboštův betlém. Ano směřujeme do Třebechovického muzea betlémů, které se nachází v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen…
2.4km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Suté břehy
Údolí

Lokalita Suté břehy se nachází mezi Štěnkovem a Štěpánovskem u Týniště nad Orlicí. Jedná se o členitý sráz nad levým břehem Orlice, často využívaný cyklisty k tréninku techniky jízdy v terénu. Lokalitou prochází ž…
2.5km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kostel Božího Těla na Orebu
Kostel

Barokní kostel Božího Těla Na Vrchu Oreb, jež připomíná památné husitské bratrstvo, byl postaven na místě kostela z r. 1528, který byl r. 1826 pro sešlost stržen. Stavba současného kostela byla dokončena v r. 1835…
2.6km
více »

Třebechovice pod Orebem
Městečko

Třebechovice pod Orebem leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá na okraji Hradeckého lesa a nad soutokem potoka Dědina s řekou Orlicí. Největším lákadlem města je muzeum betlémů, které najdeme na náměstí. Unikátem muzea je Třebechovický betlém, jehož figurky jsou uvedeny do pohybu. Betlém představuje nejenom výjevy z bible, ale také život ve městě na konci 19. století. V ok…
2.7km
více »

Suté Břehy - pomník letců
Pomník

Pomník, který je věnován pilotům, kteří položili svůj život za 2. sv. války se nachází cca uprostřed tábora na Sutých Březích. Věnován je kamarádům, kteří se právě v těchto místech jako mladí skauti scházeli a společně zde prožívali své mládí, společné mají i to, že jejich život skončil v uniformách britských letců…
Alois Vašátko - narozen 25.8.1908 v Týništi nad Orlicí -…
3.1km
více »

Obora - U Houkvice
Rezervace

Rezervace U Houkvice zahrnuje porosty v okolí soustavy lesních rybníků Malá, Velká a Prostřední Houkvice. V okolí najdeme jednotlivě rostoucí mohutné staré duby, které jsou pozůstatkem někdejší Týništské obory, nejstarší z nich je asi 570 let starý. V prostředí rybníků, mokřad a rákosin zde žije cca 50 druhů měkkýšů a vyskytuje se zde mnoho druhů vodního ptactva. Lokalita je dosažitelná po asfaltové stezce vedoucí ve směru …
3.3km
více »