Choceň - bývalý pivovar

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Technická památka

Choceň jsme navštívili během jednoho zimního výletu a při procházce městem jsme narazili na budovy bývalého pivovaru. Přišli jsme k němu po prohlídce zámku, který stojí naproti přes silnici a mlýna, který se nachází pro změnu na protějším břehu Tiché Orlice.

Pivovar jsme si prohlédli pouze zvenku, neboť se v něm již dávno chmelový mok nevařil a budovy sloužily k jiným komerčním aktivitám. Pomalu jsme se procházeli po cestě mezi pivovarem a řekou a prohlíželi si budovy, které ještě pořád byly ve výborném stavu. Po chvilce jsme minuli poslední budovy choceňského pivovaru a vzápětí jsme zde odlovili kešku.

Pak jsme se seznámili s historií prvního pivovaru, který byl na břehu Tiché Orlice postaven majitelem panství knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova v roce 1587. Zjistili jsme, že se zde tehdy vařilo asi 2 000 věder kvasnicového piva ročně pomocí svrchního kvašení pro potřebu panských dvorů roztroušených v okolí Chocně. Pivovar stál přímo u řeky, byl postaven z kamene a také jsme se dočetli, že jeho součástí byla sladovna, hvozd, sýpka na slady, bečvárna a za ním bylo a za ním bylo zřízeno sedm sádek na ryby. Pivovar zásoboval 12 krčem ve vesnicích, 2 domy v městečku a 2 na předměstí. Nepřekvapilo nás, že po bitvě na Bílé hoře roku 1620 bylo vaření piva v Chocni zakázáno.

Druhý pivovar byl vystavěn dál od břehu řeky. My jsme si prohlédli budovy, které byly v 19.století přestavěny do dnešní podoby. Zasloužil se o to rod Kinských, kterým patřil protější zámek.

Dočetli jsme se, že kolem roku 1850 se začalo používat spodní kvašení a z nepatrných počátků dostoupila výroba do roku 1914 na 24 000 hl piva ročně. Nepodivili jsme se ovšem tomu, když během první světové války poklesl výstav až na 3 500 hl.

Dále jsme se dozvěděli, že v období první republiky byla vylepšena technologie vaření, výroby sladu a tím i zlepšení kvality piva, takže bylo dosaženo zvýšení výstavu až na 30 000 hl v roce 1931. Tehdy bychom zde mohli ochutnat pivo 10° světlé výčepní, 12° světlý ležák, 12° tmavý granát a 13° světlý speciální březňák.

Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn a s roční přestávkou byl svěřen do péče národního podniku Východočeské pivovary. Přečetli jsme si, že tehdy zde pracovalo okolo padesáti zaměstnanců a pivovar byl moderně vybaven včetně chladícího zařízení. Dočetli jsme se také, že sladovna byla zařízena na zpracování 200 vagónů ječmene ročně.

Mrzelo nás, že pivovar byl zrušen v roce 1984. Tehdy bychom zde vychutnávali světlou 8°, 10°, 11° či polotmavý Granát. Bohužel v době naší návštěvy zde byla v provozu pouze restaurace s jiným pivem a sortimentem. Vrátili jsme se tedy k autu, které jsme měli zaparkované za pivovarem a prohlédli si komín. Protože jsme předtím nepožili žádné alkoholické nápoje, byli jsme si jistí tím, že komín byl poněkud nakřivo. Pak jsme odlovili další kešku, nasedli do auta a jeli se podívat na kostel církve českobratrské evangelické, o kterém se dozvíte v mém dalším článku.

http://www.pivovary.info/historie/ch/chocen.htm