Přidat Cheb mezi oblíbené
Chaty a chalupy Cheb
Mapa Chebu a okolí
Západní část republiky - 4. den - Slavkovský les: Lázně Kynžvart - okruh 6 km: nádraží, Kynžvartský kámen, Medvědí kameny, zámek, bývalý pivovar a čajovna, lesní kaple sv. Kříže, altán; lázně a minerální prameny, kostel sv. Markéty
Foto: jircak
Neděle 6. 7. 2025
Usnula jsem docela dobře, ale v noci mne vzbudilo horko. V autě se vůbec neochladilo, snad je tepleji než včera večer. Nechali jsme malou větrací mezerku a spíme dál. Do rána se zatáhlo, v autě teplota pod 20 stupňů neklesla. To jsou změny. Dnes se cítím skvěle, to je to hlavní.
Vstáváme už v půl deváté. Než jsem udělala snídani, sluníčko vyhrálo a už po ránu pěkně hřeje. Snídáme ve stínu a je nám fajn.
Už v deset hodin odjíždíme. Ledničce ty naše věčné zastávky nesvědčí. I když ji balíme do dek, teplota v ní stoupá. Chceme si udělat výlet od nádraží Kynžvart. Jedeme tam trochu oklikou přes Velkou Hleďsebi. Z 12 stupňů jsme to srazili na 10. Aspoň něco. Ale chtělo by to ještě zchladit víc. Parkujeme u nádraží ve stínu, tak se snad moc neohřeje.
Čeká nás cca 6 km dlouhý okruh okolo Kynžvartu. Vyrážíme po žluté. První zastávku děláme hned ve vsi, kde si na svačinu kupujeme něco sladkého. Zhruba po 0,5 km - za Pastevním rybníkem odbočujeme vpravo kousek po neznačené cestě ke Kynžvartskému kameni, asi 5 m vysokému žulovému kameni, který je porostlý mechorosty a lišejníky a na kterém se vyskytují naprosto ojedinělé pseudoškrapy, žlábkovité útvary o hloubce až 50 cm a délce přes 1 m. Vznikly vlivem podnebí v třetihorách tzv. kaolinickým zvětráváním žuly - nadbytečná kyselina křemičitá, která je součástí podzemní vody a která způsobuje transformaci živců na kaolinit, vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikají psedoškrapy. Je to jednak zajímavý jev, ale co je také zvláštního, že tady na rovině, kde není žádná skála, je najednou takový obrovský balvan.
Vracíme se na značku a pokračujeme. Podél cesty je najednou víc žulových balvanů, ale žádný nemá pseudoškrapy a žádný není tak velký. Mezi ty nejznámější patří vedle naší trasy na malém kopečku čtyři velké oblé Medvědí kameny. Jeden má mít na vrcholu skalní mísu. Ze značené trasy k nim vede jen úzká cestička.
Kde se tady na rovině najednou ty balvany vzaly? To jsou ty přírodní zajímavosti, které rádi objevujeme.
Pak už jdeme po žluté do Kynžvartu. Nejdřív procházíme obrovským třešňovým sadem. Zpočátku jsou všechny třešně téměř otrhány, později je pár stromů, které mají spoustu třešní na špici. Tam však bez žebříku vylézt nejde. Proč neotrhali vše? Těžko říct. Nakonec se nám podařilo najít jednu větev, na kterou Ota dosáhl, takže jsme si pochutnali na velkých skoro černých třešních. To byla lahůdka.
Jdeme téměř stále ve stínu. Cestu lemuje vzrostlá alej. Ta náhle končí, přicházíme do města.
Na území města žili Keltové, a to od r. 45 před n. l. až do r. 388. Pravděpodobně první stavba na území města byl hrad. Stál na dnešním Zámeckém vrchu severně od města. První zmínka o něm je z r. 1287. Ze tří stran ho kryly prudké stráně, přístupný byl pouze od severu. Měl střežit obchodní cestu z Bečova do Chebu. S dokončením hradu souvisí i založení nynějšího města.
Když byl Cheb připojen k Čechám, nebylo nutno obchodní cestu již střežit. Hrad zůstal opuštěn a chátral. Nakonec ho obsadili loupeživí rytíři, kteří odtud podnikali loupežné výpravy. Proto ho r. 1347 nechal král vyplenit a zbořit. Nový majitel ho r. 1398 znovu postavil. R. 1506 byl těžce poškozen a r. 1561 jako pohraniční pevnost znovu obnoven. Během třicetileté války byl dobyt a zůstal definitivně opuštěn, r. 1648 byl pobořen. Dnes tam prý jsou vidět terénní nerovnosti a rozsáhlé zbytky zdiva. Tam se však vypravíme snad někdy jindy. Dnes bych to nezvládla.
My se držíme naší připravené trasy. Jak jsme přišli do města, je po stínu a je neskutečné vedro. Původně zde byly převážně dřevěné domy. Po dvou požárech r. 1865 téměř celé město vyhořelo. Shořela i radnice, fara, škola a kostel. Od té doby jsou zde domy zděné. Ota nejdřív vidí jednu hospodu, bohužel je zavřená. O kousek dál vidíme vývěsný štít Chodovaru a otevřenou hospůdku U Osvalda. Jde se na pivo. Tedy Ota. Já dávám birella, pivo nesmím, nic sladkého nechci.
Naproti vidíme hřbitovní kostel sv. Markéty. Nejdeme tam však, stačí nám, že ho vidíme z dálky. Na dnešek máme na mne trochu delší trasu, nechci si přidávat další kroky.
Z obce pokračujeme po zelené. Ještě ve městě míjíme chátrající budovu. I když samotné lázně jsou ve východní části města, je tento dům nazván lázeňský dům New York. Dům z pol. 17. století nechal do dnešní barokní podoby r. 1770 upravit a rozšířit Žid Joel Baruch. Je pojmenován na počest dcery majitele panství Wilhelma Zuckera, která žila v Americe. Má zajímavou dispozici. Svým původním účelem i vzezřením je pravděpodobně jedinečný v rámci celého kraje. Asi i proto je označen jako historická budova, od r. 1949 však chátrá.
Po zelené přicházíme do prostor, které dříve byly součástí zámeckého parku. Svědčí o tom řada starých stromů. Tady si na lavičce dáváme naši sladkou svačinku.
Přicházíme k zámku. Když přestal hrad ve 2. pol. 16. století vyhovovat potřebám panstva, postavili si zde malý barokní zámeček s hospodářskými budovami. Byla tu kovárna, hájovna, sýpky, kolový mlýn, stáje, statek, zahradnictví i pivovar. Jeho podoba není známa - nedochoval se ani žádný dobový obrázek. R. 1630 celé panství získali Metternichové a vlastnili ho až do r. 1945. V letech 1681 - 1691 na zbytcích chátrajícího zámečku postavili nový barokní zámek, ve kterém se zachovaly poměrně významné původní části - např. kompletní klenby i další renesanční fragmenty. Bylo to typické venkovské sídlo, bylo uzavřeno komplexem hospodářských budov. V 19. století již nevyhovoval reprezentativním nárokům majitelů, byl proto v letech 1820 - 1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu do dnešní podoby. Na zámku byly uloženy rozsáhlé sbírky od přírodnin po umělecké předměty a kuriozity. V knihovně je uloženo několik tisíc svazků a řada vzácných rukopisů.
Ve stejné době byla přestavěna i správní budova kynžvartského panství, která je součásti hospodářského dvora a tvoří protiváhu k zámecké budově. Tyto stavby jsou slohově jednotné se zámkem. Dnes je v objektu zámecká restaurace a hotel.
U zámku při klasicistní přestavbě v letech 1820 - 1839 vznikl zámecký park. Původní porosty byly doplněny novými výsadbami našich dřevin i exotických rostlin. V parku byly umístěny litinové výrobky Metternichových železáren. Mezi ně paří fontána na nádvoří, socha Diany pod zámkem, přenosné lavičky i malé stavbičky - vyhlídkový pavilón u Lesní kaple, zábradlí mostků a pod.
V poslední třetině 19. století byl park podstatně rozšířen, ale po 2. světové válce se neudržoval, zarůstal náletovými dřevinami. Zarůstaly i dříve upravované pěšiny. Vzácné druhy dřevin byly ničeny. Když zámek i park převzal do své správy Státní památkový ústav v Plzni, začalo se se záchranou parku - kácela se nevhodná výsadba a náletové porosty. V plánu je obnova parku s prohlídkovými okruhy, rekonstrukce sítě cest, příp. i nová výsadba.
Ota si považuje toho, že v 90. letech s kamarádem dělal nasvícení zámku i kašny. Teď na to vzpomínal. Pamatoval si spoustu detailů z té doby. A byl nadšený, že tady po tolika letech zase je.
Tady zelenou značku na nějaký čas opouštíme. Procházíme zámkem a jdeme se podívat do zámeckého parku jižně od zámku. Míjíme sochu Diany, která byla zhotovena podle nejznámější zachované plastiky Artemis ve Versailles. Byla odlita v plaské slévárně knížete Metternicha. R. 1994 byla restaurována.
Přecházíme po kamenném mostku potok, na kterém bylo vybudováno několik rybníků. Jedním z nich je i Mlýnský rybník, u kterého byl postaven Kolový mlýn. O tomto mlýně je písemná zmínka z r. 1662. Současný mlýn byl postaven kolem r. 1785. Objekt je připraven k rekonstrukci. Sice mne láká jít se tam podívat, ale dnes to fakt nejde. Snad sem ještě někdy zajedeme, je tu toho víc, co mne ještě láká.
Hned za potokem je bývalý zámecký pivovar. Jeho počátky spadají do r. 1606, kdy zde byl postaven předchůdce nynějšího zámku. Do jeho dnešní podoby v empírovém stylu ho zmodernizovali Metternichové v letech 1820 - 1839. Zdivo barokní budovy zachovali. R. 1906 byl pivovar zrušen. V letech 1982 - 1984 byla opravena střecha, ale budova dál chátrá. Vnitřní stěny jsou staticky nestabilní a tak jen budeme čekat, zda budova nespadne dřív, než se začne s celkovou rekonstrukcí. Mezi zámecké budovy, snad i k pivovaru patřila sousední menší budova, dnes hezky opravená.
Vedle pivovaru byl r. 1693 ve skále vytesán pivovarský sklep. Je 20 m dlouhý a 6 m široký. Vždy si zachovával konstantně nízkou teplotu, proto byl jako ležácký sklep velice vhodný. Po zrušení pivovaru si zde uskladňoval své pivo plaský Knížecí pivovar, později zde bylo skladiště. Dnes zde mají svůj ráj netopýři. Je umožněn vstup jen do jeho přední části.
Na to vše tady shlíží památný strom - lípa velkolistá. Stojí těsně u vchodu do sklepa. Je to nejmohutnější lípa v kynžvartském zámeckém areálu. Byla zasazena pravděpodobně hned po vybudování sklepa. Je 36 m vysoká s obvode kmene 629 cm. Jeho kmen je částečně dutý - obrovský otvor vznikl, když se vylomila jedna z kosterních větví, na které se kmen dělí ve výši 4 m. Přesto strom roste dál.
Nahoře na skále vidíme zbytky staré čajovny. Je to empírový pavilon z doby kolem r. 1833, který původně byl poustevnou (ta tady podle tradice byla prý i dříve). Od r. 1840 se využíval ke svačinám v přírodě, ale také jako hudební pavilon. Ještě ve 30. letech 20. století se zde podával čaj o páté. R. 1992 byl objekt zajištěn staticky a položena nová střecha. Musí se k ní po spoustě všelijak vysokých schodů. To jsem nejdřív odmítla, ale pak jsem zjistila, že tam stejně musíme. Právě nahoře je řada zajímavých stavbiček. Ač nerada, stoupám vzhůru. Zvědavost je silnější. Budovu obcházíme. Muselo to tu být hezké. Škoda, že to ještě není opravené.
Za chvíli jsme u Lesní kaple sv. Kříže. Tuto unikátní dřevěnou pseudogotickou kapli uprostřed velkých balvanů vybudovali Metternichové r. 1835. Po obou stranách oltáře stojí kamenné sloupy s německými nápisy. Jako novou dne 12. září 1835 ji navštívil rakouský císař Ferdinand V.. Střecha kaple byla obnovena r. 1991. R. 1993 byl restaurovaný oltář, zhotovena kopie původního barokního korpusu na kříži a podle stavu na konci 19. století byly vyrobeny nové dřevěné lavice.
Cesta je kostrbatá, do kopečka. Lemují ji obrovské kameny. Je to však kousek. Je to tu moc hezky udělané. Odtud také vidíme litinový vyhlídkový altánek, ke kterému se samozřejmě také vydáváme. Tento šestiboký železný pavilonek byl postaven r. 1833 na velkém balvanu podle tehdy oblíbeného typu čínských pavilónků. U paty balvanu má být kamenné odpočívadlo. O tom jsme nevěděli, takže jsme ho nehledali a samozřejmě ani neviděli. Původně byl odtud výhled na Kynžvart. To už nyní není skoro pravda. Ale je to tu hezké. Tady se mi líbí. Byl obnoven r. 1993.
Po krátkém odpočinku pokračujeme po neznačené cestě až k silnici - staré císařské silnici, která směřovala z Plzně do Chebu. Tady je zajímavá šindelem krytá chaloupka - bývalá zámecká kovárna, která byla postavena ve 2. pol. 18. století. Jedna místnost prý byla bez oken (tzv. černá komora) - byla prý využívána i jako vězení. V letech 1982 - 1986 proběhla rekonstrukce.
My se tady připojujeme na zelenou trasu, která sem vede od zámku po silnici a po silnici a cyklotrase pokračujeme okolo rybníka. K nádraží a tím pádem k autu už to máme kousek.
Došla jsem docela v pohodě, výlet se nám vydařil, jsme oba spokojeni. Auto je stále ve stínu. Tak se lednička snad moc nepřehřála. Jsou dvě hodiny, ale tady vařit nechceme. Dáváme si jen studený oběd, uvařím až večer.
Došla jsem docela v pohodě, výlet se nám vydařil, jsme oba spokojeni. Auto je stále ve stínu. Tak se lednička snad moc nepřehřála. Jsou dvě hodiny, ale tady vařit nechceme. Dáváme si jen studený oběd, uvařím až večer.
Tady jsme se domluvili, že zajedeme do lázeňské části města Lázně Kynžvart. Je na východním okraji. Tuto část jsme vlastně neviděli, tak se tam podíváme a natočíme si do petek i nějakou minerálku.
První zmínky o zdejších pramenech jsou už z r. 1454. Začaly se však využívat až r. 1856. První lázeňský pavilon zde zřídil r. 1863 kníže Richard Metternich - tím dal základ tomuto lázeňskému městu. Další hotely a lázeňské budovy byly postaveny až o 14 let později. Hned sem začali jezdit hosté ze zahraničí, dokonce i belgická královna nebo baron Nathaniel Rotschild. Během 2. světové války došlo k útlumu. R. 1950 se z lázní stávají lázně pro děti. V Praze vypukla epidemie černého kašle a zdejší klima bylo pro ně více než příznivé. Je příznivé i nyní. Úspěšně se zde léčí nemoci dýchacích cest, specializují se i na léčbu kožních onemocnění, nemocí močového ústrojí a ledvin, trávícího ústrojí a léčbu obezity. Jsou to jediné lázně, kde se léčí i lehké duševní nemoci. Pití minerální vody je doplněno i pobytem venku, zdejší klima s nedalekými slatinami je prostě úžasné.
Auto necháváme na parkovišti Lázeňská, kousek pod prameny, ale bohužel i pod kopcem. Ten mi dal zabrat, i když není dlouhý. Naštěstí. Kdyby byl delší, tak to snad nedám.
Vlevo od silnice jsou prameny Viktor a Helena, ale také lavička. Ta mne zajímala ze všeho nejdřív. Na zdejší tabuli je napsáno složení pramenů, ale také k čemu jsou vhodné. Byly pojmenovány po dětech knížete Metternicha, který zdejší lázně založil - po prvorozeném synovi - princi Viktorovi a po dceři Eleonoře. Ještě je zde uveden letopočet 1822 - to je rok, kdy zde byly založeny klimatické lázně. Jak jsem se u další tabule dozvěděla, byl to i rok, kdy otec knížete Metternicha kancléř Klement Metternich nechal 7 zdejších pramenů upravit pro odběr vody veřejností.
Za těmito prameny byly nejstarší lázeňské budovy vystavěné knížetem Metternichem. Snad pavilon s balneoprovozem k nim možná patří, těžko říct. Dokonce zde původně bylo 5 pramenů. Možná i dnes, ale my viděli jen tyto dva.
Jediný památkově chráněný je lázeňský dům Orlík, dříve Metternich na druhé straně silnice. Byl postaven r. 1863 v historizujícím slohu. Od 2. pol. 20. století se v něm léčí převážně dětská respirační onemocnění.
Tam se také ještě jdeme podívat. Tam je dnes centrum lázní. U silnice je miniatura hřebčína v Kladrubech - je to v podstatě reklama na miniatury v parku Boheminium u hotelu Krakonoš v Mariánských lázní, kde je více než 80 miniatur.
Okolo bosého chodníčku jdeme k altánu s pramenem Richard. Ten je nejmíň mineralizovaný, je nejoblíbenější. Byl používán v lázních pro pitné kůry, ale i k dennímu pití. Však tam neustále přicházeli lidé s lahvemi a kanystry. Jeho stáčení je zpoplatněno. Každý zde platil nějakou speciální asi předplacenou lázeňskou kartou. Prý asi 2 deci jsou na ochutnáni zdarma, ale to nám nějak nefungovalo. Hodná paní nám natočila asi litr. Minerálka nám chutnala, ale chutnaly nám i ty minerálky Viktor a Helena, Otovi dokonce ještě víc. Jejich natočení je jednodušší. U nich jsme se proto nakonec zastavili a pár petek si s sebou natočili.
Když už jsme tady, zajeli jsme ještě ke kostelu sv. Markéty, ke kterému se mi ráno nechtělo šlapat. Teď jsem na tom podobně. Ale nakonec jsem se přinutila a došla tam. Od auta je to skutečně kousek, jenže zase do kopečka.
V místech dnešního kostela stála jedna z prvních staveb na území dnešního města. Byla to malá kaple a menší klášter. Ve 12. století se sem stěhovali farníci z kláštera ve Waldsassenu. Tento středověký kostel vyhořel r. 1506 a znavu r. 1865. To vyhořela i severní část města, vč. kostela, radnice, školy a fary. Výstavba současného kostela začala r. 1869. K jihozápadnímu štítu přiléhá ve spodní části hranolová věž, která má horní dvě patra osmistranná.
Teď jsme měli štěstí. V kostele je mše. Potichoučku se jdeme dovnitř podívat. Ale nefotíme, ani se tam neprocházíme. Nechceme rušit. Ale bylo to fajn, je to hezký kostelík.
Teď jsme měli štěstí. V kostele je mše. Potichoučku se jdeme dovnitř podívat. Ale nefotíme, ani se tam neprocházíme. Nechceme rušit. Ale bylo to fajn, je to hezký kostelík.
Tím skutečně končíme dnešní program. Vracíme se na parkoviště Vysoká, které jsme ráno opustili. Překvapivě zde ve 4 hodiny parkuje jen jedno auto. Hned zajíždíme na vyzkoušené místo, vytahujeme křesílka a relaxujeme. Hlavně tedy já. Ota je spokojený, že pivo má skoro tu správnou teplotu.
V pět jdu vařit večeři. Jíme venku, je stále příjemně, když najednou Ota konstatuje, že nad Dylení je černo. Krátce před tím jsem se dívala na předpověď, kde jsem zjistila, že by mohlo trošku pršet od půlmoci do rána cca do 9. hodin. Tvrdím tedy, že pršet nebude. Náhle se zvedl vítr, to už začínáme sklízet věci do auta. Když začalo krápat, uklízíme i křesílka. Někde to asi spadlo, ochladilo se, ale než jsme křesílka uklidili, je po dešti.
Šli jsme se aspoň umýt. Občas spadlo pár kapek, tak raději zůstáváme už v kabině. Ota s pivem, já s grapefruitovým nealko Bernardem. Nic nám nechybí. Jsme spokojeni. Snad ta předpověď vyjde a zítra to bude bez deště. Chtěli bychom vyjet na Kladskou a dát si zase něco méně náročného. Pršet by tedy nemuselo.
Je dobře, že jsme se znovu venku neusadili. Předpověď jim tentokrát nevyšla. Za chvíli se opět rozpršelo. Ale je to takový ten zahradnický deštík. Po půl hodině přestalo, ale je takové sucho, že by to asi ani na zalití zahrádky nebylo. Každopádně se ochladilo.
Spát jdeme v 10 hodin, venku teplota klesá pod 19 stupňů.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.011, 12.625)
Poslední aktualizace: 13.8.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Kynžvart
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Západní část republiky - 4. den - Slavkovský les: Lázně Kynžvart - okruh 6 km: nádraží, Kynžvartský kámen, Medvědí kameny, zámek, bývalý pivovar a čajovna, lesní kaple sv. Kříže, altán; lázně a minerální prameny, kostel sv. Markéty
Lázně Kynžvart – Židovský obchodní dům New York
Dům, budova
Když jsme se procházeli po městečku Lázně Kynžvart, tak jsme objevili jeden velice pěkně vypadající dům. Jmenuje se dům New York. Jako nemovitá kulturní památka je evidován pod názvem Židovský obchodní dům New Yor…
0.3km
více »
Židovský kupecký dům New York , Kynžvart
Dům, budova
K nejzajímavějším židovským památkám Lázní Kynžvart patří tzv. Židovský dům New York, který dokumentuje historii bohatých židovských kynžvartských rodin v tomto městě. Jedná se o rozlehlý barokní patrový dům, v …
0.3km
více »
Lázně Kynžvart
Městečko
Lázně Kynžvart leží v Západních Čechách, severozápadním směrem od Mariánských Lázní. Město se rozkládá v jižní části Slavkovského lesa. Severním směrem od města se zvedá nejvyšší vrchol Slavkovského lesa Lesný ( 9…
0.4km
více »
Kynžvart
Zřícenina
Zřícenina hradu leží asi 1 km od lázní Kynžvart a vede sem žlutá turistická značka.
Hrad je ze 13. století. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským pobořen a po roce 1398 znovu vystavěn.…
0.9km
více »
Slavkovský les a zřícenina hradu Kynžvart
Zřícenina
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les o ploše 61 km2 byla vyhlášena v roce 1974 z důvodů ochrany krajiny, geologických i botanických hodnot. Ve znaku CHKO je vzácná arnika horská, typická pro tuto oblast, na poz…
0.9km
více »
Lázně Kynžvart - pramen Richard
Pramen
Velice známá léčivá minerální voda, čirá, příjemně osvěžující chuti. Vývěr je zachycen 9,3 m Hlubokou studnou. Teplota vody je 8,8°C. Jedná se o přírodní prostou kyselku hydrogenuhličitano-sírano-vápenohořečnaté…
1km
více »
Rozcestník Kynžvart (zámek)
Rozcestí
Rozcestím u zámku v Kynžvartu prochází pouze zelená TZ. Ve směru severovýchodním vás značení dovede na kynžvartské náměstí a odtud až k 6 500 metrů vzdálenému rozcestí U stohu, kde můžete po modré TZ pokračovat dále d…
1.1km
více »
Zámecký park Kynžvart
Chodník, naučná stezka
Zámecký park u zámku v Kynžvartu nechali vybudovat Metternichové, kteří se stali majiteli původní tvrze z konce 16. století jako konfiskátu v roce 1630. V letech 1681 - 1691 nechali tvrz přestavět na barokní zámek…
1.2km
více »
Zámek Kynžvart
Tipy na výlet
Pokud zavítáte do západních Čech, jistě stojí za to navštívit zámek Kynžvart. Jak už název napovídá, nachází se u Lázní Kynžvart. Jelikož jsme trávili dovolenou v nedalekých Mariánských Lázních, vydali jsme se aut…
1.2km
více »
Zámek Kynžvart
Zámek
Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře …
1.2km
více »
Na zámku Kynžvart pivo ve sklepích nahradili netopýři
Zámek
Nad městečkem Lázně Kynžvart se tyčí zřícenina středověkého hradu, který vznikl ve 13. století k ochraně obchodní a vojenské stezky na hranici západních Čech a Chebska. V údolí pod ním pak…
1.2km
více »
Kynžvart
Zámek
Klasicistní Zámek Kynžvart leží v údolí pod městečkem Lázně Kynžvart v Karlovarském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září každý den kromě pondělí. Interiér zámku …
1.3km
více »
Kynžvart - Švédské šance
Drobné památky
„Švédské šance“ u Kynžvartu
Kynžvartské šance se poprvé jako pomístní název objevují až v první polovině 19. století na druhém vojenském mapování. Objekt sestává z několik set metrů dlouhého rovného valu orien…
1.3km
více »
Lysina
Hora
Druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa zvedající se severovýchodně od Lázní Kynžvart. Na vrcholu triangulační bod a jakási blíže nespecifikovatelná stavba. Kvůli zalesnění smrko-bukovým lesem bez výhledu. Na se…
2.7km
více »
Lesný, nejvyšší vrchol Slavkovského lesa
Hora
Lesný je hora v okrese Cheb, nejvyšší bod Slavkovského lesa. Leží poblíž místní části obce Lázně Kynžvart Lazy, její nadmořská výška je 983 metrů.
Dřívější názvy hory jsou Špičák a Judenhau, název Lesný byl zaved…
2.7km
více »
Lesný, nejvyšší vrchol Slavkovského lesa a také nejvyšší bod vnitrozemských pohoří a vrchovin
Vrchol
Komu názvy Slavkovský les a Lesný moc neříkají, možná ani dál číst nebude, ale jestli rád cestuje a objevuje, pak by mohl ještě několik řádků přelouskat a dozví se něco zajímavého.
Chráněná krajinná oblast Slavk…
2.9km
více »
Západní část republiky - 5. den - Slavkovský les: Vysoká - ruiny kostela sv. Jana Křtitele; krajinná památková zóna Kladská - osada a NS (3,6 km); Prameny - křížová cesta a zřícenina kaple Panny Marie, prameny: Barochův, Nový, Giselin a Rudolfův
Cestopisy
Pondělí 7. 7. 2025
K ránu klesla teplota k 16 stupňům, byl tu klid, mělo by se spát perfektně. Jenže já měla nějakou divnou noc. Večer jsem usnula brzy, ale za chvíli se probudila a tak jsem …
3.8km
více »
Kladská - rašeliniště
Rašeliniště
Kladskou najdete v CHKO Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní. Nachází se zde naučná stezka rašeliništěm - Tajgou. Na informačních tabulích se dočtete o zdejší fauně i flóře. Po dřevěných chodníčcích se projde…
3.8km
více »
Kladská
Zámek
Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcar…
4km
více »
Lesný - nejvyšší vrchol Slavkovského lesa
Trasa
Slavkovský les je malé pohoří ve tvaru trojúhelníku vklíněné mezi naše známé lázně - Karlovy Vary,Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.Jeho nejvyšším vrcholem je hora Lesný s necelou tisícovkou metrů nad mořem(983…
4km
více »
Kladská
Tipy na výlet
V centru chráněné krajinné oblasti Slavskovský les, severně od Mariánských lázní se nachází přírodní rezervace Kladská. Je možné se sem dostat autem, autobusem, na kole, pěšky. V tu chvíli se ocitáme téměř v nedotčené přírodě, která připomíná tajgu. Po ní jí také část pojmenovaná. Vede zde naučná stezka kolem vodní plochy. Jsou zde zbudovány dřevěné chodníčky, po kterých naučná…
5.3km
více »
Medvědí pramen
Pramen
Pramen leží západně od Mariánských Lázní v Medvědím údolí.
Nejstarší zprávy o prameni Bärenquelle(Medvědí pramen) jsou před první světovou válkou.Vytékal z vykotlaného pařezu v těsném so…
6.4km
více »
Úžasná show - Zpívající fontána v Mariánských Lázních
Tipy na výlet
Unikátní zpívající fontánu naleznete na kolonádě v Mariánských Lázních. Byla vybudována v letech 1982 až 1986 jako součást areálu Maxima Gorského.
Fontánu navrhl Pavel Mišík a autorem první hudební skladby byl Pe…
7.2km
více »
Mariánské Lázně
Lázně
Přijměte pozvání do jedněch z mladších lázní u nás, do Mariánských Lázní. Ty píší svoji historii něco málo přes 200 let (významné oslavy výročí se konaly v roce 2008). O rozvoj lázní se…
7.7km
více »
Hamelika
Rozhledna
Rozhledna Hamelika leží na stejnojmenném vrchu nad Mariánskými Lázněmi.Je 20 m vysoká a vede na ní 120 schodů.Byla otevřena v roce 1876.
Je volně přístupná a je z ní krásný výhled na Mar…
7.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Panská rozhledna
Rozhledna
Rozhledna leží na Panském vrchu a byla otevřena roku 2008.Je přístupná volně od 15.3 do 31.10. Měří 55 metrů a počet schodů je 207.Náleží k obci Drmoul. Vidět můžete Slavkovský les a Český les. V místě je informačí tabule s dalšími zajimavostmi v okolí.Např: židovský hřbitov, vyhlídkový altán, šachta atd.
Krajina je zde opravdu lákavá. Doporučuji všem.
8.1km
více »
Miniaturpark Boheminium v Mariánských Lázních
Muzeum
Světový unikát Park Boheminium: Užijte si celou Českou republiku na jednom místě
Víte, kam míří každý šestý návštěvník Karlovarského kraje? Do parku Boheminium v Mariánských Lázních, čtvrtého největšího…
8.4km
více »
Mariánské Lázně
Lázně
Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše…
8.5km
více »
Dyleňský les
Pohoří
Dyleňský les je součástí pohraničního pohoří Český les, který je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Vrchol Dyleň(940 m.n.m.) je po Čerchovu(1042 m.n.m.) druhou nejvyšší horou Českého lesa. Na vrcholu stojí roz…
9.2km
více »