Lázně Kynžvart

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko

Kynžvart: domy na náměstí • Fotografie (16) • Foto: Dandy

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

lázně Kynžvart: Balneoprovoz

Lázně Kynžvart: pavilon s prameny Helena a Viktor

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Lázně Kynžvart leží v Západních Čechách, severozápadním směrem od Mariánských Lázní. Město se rozkládá v jižní části Slavkovského lesa. Severním směrem od města se zvedá nejvyšší vrchol Slavkovského lesa Lesný ( 983 m.n.m.). Okolí města obklopují rozsáhlé lesy. Nedaleko jihozápadního okraje města v sousedství zámku Kynžvart je vybudováno golfové hřiště. Jižním a severovýchodním směrem od města je několik větších či menších rašelinišť. Vývěry minerálních pramenů se nacházejí jihovýchodně od města. Nedaleko severního okraje města je vrcholku kopce Zámecký vrch zřícenina hradu Kynžvart. Turistické a cyklistické trasy procházející městem směřují do oblasti Slavkovského lesa či do prostoru nedalekého přírodního parku Český les.

Historie

lázně Kynžvart: Balneoprovoz • Foto: Dandy

Na přelomu 13. a 14. století vznikla v podhradí hradu Kynžvart osada. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. V roce 1448 se Kynžvart stal městečkem. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela. Místní léčivé prameny byly známé již v 16. století, ale lázně byly založeny až v roce 1822. V lázních se léčí především děti s nemocemi dýchacího ústrojí a s kožními nemocemi. Horní části náměstí dominuje kostel svaté Markéty, který byl v roce 1506 přestavěn po požáru a v roce 1870 prodělal další přestavbu. Nedaleká barokní fara byla postavena v 17. století. Na náměstí jsou empírové měšťanské domy. U lázeňského komplexu byl vybudován park v jehož středu vyvěrá v krytém pavilonu Richardův pramen. Západním směrem od města je zámek postavený v 16. století, který byl v letech 1820 až 1833 klasicistně přestavěn. Kolem zámku je vybudován Zámecký park. V zámku je zajímavá sbírka kuriozit a unikátní knihovna, ve které je uložen rukopis z 9. století.

Podobné příspěvky

Lázně Kynžvart

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 2 B3

minerální Prameny

kostel sv. Markéty (1870)

lázeňský dům (1863)

kolonáda (1885)

barokní dům čp. 19 (1770)

sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a Krista

První zmínka o objektu 1822

Prvopočátek vzniku obce, dnes nedokážeme přesněji datovat. Jistě však víme, že na přelomu 13. a 14. století vznikalo podhradí ke hradu Kynžvartu a proto toto podhradí ztotožňujeme s pozdějšími Lázněmi Kynžvart. Jíž v roce 1448 jsou městečku potvrzena dřívější privilegia. Ves byla součástí kynžvartského zboží a proto sdílela stejné majitele jako hrad i zámek. Dnes jsou Lázně Kynžvart známé především jako lázeňské městečko. Historie lázeňství se v Kynžvartě však začíná psáti již roku 1454 ze kterého pochází první zmínka o zdejších pramenech. V roce 1822 kníže Metternich založil zdejší lázně a následně začal rozvoj tohoto do té doby spícího sídla. Od roku 1862 bylo město počítáno mezi známé balneologické provozy. V roce 1863 zde poprvé uvítal své hosty lázeňský dům a později přibyla kolonáda a další stavby postupně přibývaly. Z dalších památek města uveďme již jen okrajově kostel sv. Markéty, který jsa původně gotický, byl roku 1870 přestavěn a v jehož zdech nalezneme i epitaf rodu Zedwitzů. Z počátku 18. století se v městě dochovalo, mimo Mariánského sloupu, několik soch, které znázorňují Krista, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a opětovně sv. Jana Nepomuckého. Z nejznámějších pramenů zdejší železité kyselky jmenujme např. Richardku a Viktorku. Mimo jiné zde nalezneme další 4 Prameny. Jejich vydatnost však po roce 1945 poněkud poklesla a dnes se zde léčí spíše respirační choroby. Z dalších zajímavých budov uveďme již jen budovu kolového mlýna u Mlýnského rybníka, kovárnu a zámecký pivovar. Do Lázní Kynžvart přicházejí zelená a žlutá TZN od stanice ČD Lázně Kynžvart a stejnojmenné vzdálenější části obce. Tyto značky pokračují dále na křižovatky s modrou TZN, která přichází od Mariánských Lázní a velkou oklikou spěje do Dolního Žandova ve vzdálenosti cca 2 km od Lázní Kynžvart. Nutno však podotknouti, že zelená TZN po své cestě prochází ještě lokalitu se zámkem Kynžvart a pak teprve míří do lázeňského městečka, kdežto žlutá TZN nejprve projde městečkem a následně míří k lokalitě s hradem Kynžvart a dále na uvedenou křižovatku s modrou TZN.

Poslední aktualizace: 20.6.2006

Lázně Kynžvart na mapě