Slavkovský les a zřícenina hradu Kynžvart

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les o ploše 61 km2 byla vyhlášena v roce 1974 z důvodů ochrany krajiny, geologických i botanických hodnot. Ve znaku CHKO je vzácná arnika horská, typická pro tuto oblast, na pozadí vrchů Lysina, Kružný a Lesný. Posledně jmenovaný kopeček je se svojí nadmořskou výškou 983 metrů nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa a lze si k němu udělat výlet z Lázní Kynžvart. Kdo se pro tuto cestu rozhodne, nemůže brzy minout jedno zajímavé místo.

Okolí budoucího hradu vstupuje do dějin již na konci 12. století, kdy se toto území stalo předmětem sváru mezi nově vzniklým premonstrátským klášterem v Teplé a německými feudály, pány z Hohenberka. Vlastní hrad byl založený pravděpodobně ve 13. století Přemyslem Otakarem II. jako Kőnigswart (Králova stráž) v kotlině mezi dnešním Slavkovským a Českým lesem. Šikovně zde posazený hlídal přirozenou bránu do vnitrozemí a chránil tak vstup do země. Jednalo se o dobu, kdy ještě CHEBSKO nepatřilo trvale k České koruně.

Záhy však přešel hrad do rukou soukromých majitelů, z nichž někteří patřili mezi přívržence císaře Ludvíka Bavora a byli tudíž proti českým Lucemburkům a ke všemu jim ještě nebyla úplně cizí loupeživá činnosti. To vše vyústilo roku 1347 k trestné výpravě královského vojska. Hradu Kynžvart byl k dobyt a zničen, majitelé uprchli do Bavorska. Následně se sice vrátili, ale královský rozkaz jim neumožnil opravu hradu. A tak se majitelé měnili, až jej i přilehlé panství získal oblíbenec krále Václava IV, Hynčík Pluh z Rabštejna, který roku 1398 obdržel snadno svolení k nové přestavbě s výhradou otevřených dveří králi. Ale po dvou letech se hrad zase prodával a měnil mnohokrát majitele. Až do roku 1621, kdy byl Kynžvart zkonfiskován, jelikož jeho pán, Kryštof Jindřich mladší se zúčastnil českého stavovského povstání. Hrad byl v té době sice ještě obyvatelný, ale po stavební stránce již značně sešlý. Po Bílé hoře získal hrad a kynžvartské panství Jan Reichart z Metternichu, Winneburgu a Beilsteinu se svými bratry Emerichem, Lotharem, Karlem a Vilémem. Sice se již pomalu blížil konec třicetileté války, ale její poslední léta přinesla bohužel hradu zkázu. Také na tomto místě se totiž odehrály tuhé boje mezi císařskými vojsky a Švédy. Hrad vyhořel a to, co zůstalo, posloužilo na stavbu zámku v podhradí.

Zřícenina Kynžvartského hradu v nadmořské výšce 827 metrů je zajímavá nejenom tím, že se jednalo o jeden z nejvýše položených hradů u nás. Někdo by mohl říct, že se toho tady moc do dnešních dob nedochovalo, ale vnímavý poutník objeví po náročném výšlapu za hlubokým příkopem překvapivé věci - zbytky hradeb, část štítové zdi a základy hospodářských budov. Zajímavé je určitě vysoké torzo jihozápadního nároží věžovitého paláce.

Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/