TURISTIKU PODPORUJÍ
61 718 turistů a cestovatelů
116 936 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 500 578,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 631
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 310 806

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1465

Kosice
Kosice
Vesnice
Podle lidových podání měl být zakladatelem této vsi jakýsi Kos, o čemž hovoří i prof. Antonín Profous ve svém známém toponomastickém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L…
více »
Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím
Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím
Kaple
Zdejší rozcestí starých obchodních cest ze Štětí a Stračí do Brocna a z Radouně a Chcebuzi k Ješovicím a dále do Liběchova tu nedaleko kopce Špičáku (281 m n. m., něm. Spitzberg) bývalo již od dávných dob, přinejmenším od středověku, ale některé prameny uvažují o tom, že první cesty tudy vedly snad již v pravěku. Protože však tehdy neexistovala žádná kartografická díla, tak můž…
více »
Biocentrum Obora
Biocentrum Obora
Rybník
Stejně jako jinde v okolí stála na počátku této smiřické vodní plochy těžba štěrkopísků, protože jinak tato lokalita mezi místy zvanými "Malá louka", "V lukách", "U obory" a "V oboře" sloužila zejména jako pastvin…
více »
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy byl Vilémem z…
více »
Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč
Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč
Kaple
Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době však byla ještě d…
více »
Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Kostel
Podle lidové tradice stával již ve 12. století a vystavěn byl jistým Benedou z vděčnosti za to, že Pán Bůh vyslyšel jeho vroucí modlitby a dal mu následně dědice. V roce 1350 byl opatřen plebánem a náležel ke král…
více »
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Radnice
Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na n…
více »
Na Pelunce (Pelunka)
Na Pelunce (Pelunka)
Kopec
Jedná se o malý svědecký vrch s povrchem v úrovni vyšší středopleistocenní terasy s nejvýše 2 m mocnou pokrývkou štěrkopísků o nadmořské výšce kolem 191 m n. m., který vyčnívá nad pravý břeh řeky Labe, jehož část …
více »
Stračí (Štětí)
Stračí (Štětí)
Městská část
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, co lze doložit řadou nálezů odsud i z okolních vsí, ale stálé osídlení je zde doloženo až v 15. století, a to v roce 1407, o čemž hovoří i kniha "Místní jména v Čechách. …
více »
Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí
Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí
Kaple
Tuto kapli nalezneme při rozcestí dávných cest, jež spojovaly Štětí, Radouň, Chcebuz, Brocno, Tupadly, Ješovice, Liběchov a Želízy. Těchto cest bylo v této lokalitě mnoho, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všech dochovaných…
více »
Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Kostel
Někteří autoři kladou počátky kostela ve Štětí do roku 1300, např. jde o Friedricha Bernaua (narozeného jako Přemysl Bačkora), ale první dochovanou zmínku o něm máme až z roku 1352, kdy je jmenován ve vizitačním prookolu českých farností. V témže roce bylo odsud odváděno 24 grošů papežského desátku. Tehdy měl podací kostelní vlastník mělnického hradu a sám kostel náležel pod bo…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Hrádku
Pomník padlým v 1. světové válce v Hrádku
Pomník
Anabáze ohledně současného pomníku je poměrně dlouhá a složitá. Nejprve byla stavitelem K. Teplým z Pardubic vybudována v letech 1922-1923 školní budova, přičemž rozpočet na ni byl ustálen na 216 487,99 Kč. Teprve po její dostavbě bylo uvažováno o uctění památky zdejších spoluobčanů, kterým nebylo dáno vrátit se z front 1. světové války zpět domů.Protože výstavba školy vyšla na…
více »
Hřbitov v Hrádku
Hřbitov v Hrádku
Hřbitov
Původně byli místní pohřbíváni v Rosicích nad Labem, kam byla obec přifařena. Se vznikem ČSR se začaly po celé zemi budovat ve velkém obecní hřbitovy, k čemuž nakonec došlo i v samotném Hrádku. Prvním krokem k této výrazné akci se stalo obecní usnesení z 10. října 1925, v němž se hovoří: „Na parceli 340 ponechá se místo pro obecní hřbitov.“K jeho výstavbě jako společného pro ob…
více »
Pomník obětem tragických událostí při výrobě trhavin a střelivin v Semtíně na hřbitově v Hrádku
Pomník obětem tragických událostí při výrobě trhavin a střelivin v Semtíně na hřbitově v Hrádku
Pomník
Když byla roku 1920 založena pod patronátem Živnostenské banky a za spoluúčasti některých velkých československých bank (České banky, Angločeskoslovenské, Pražské úvěrní, České agrární a České průmyslové) a průmyslových skupin (Nobel Industries Ltd. v Londýně) "Československá akciová továrna na látky výbušné" (v roce 1934 přejmenována na "Explosii"), jejíž kapitál činil původně…
více »
Mlýn v Nerošově
Mlýn v Nerošově
Mlýn
Nerošovský mlýn čp. 7, původně patřící vrchnosti, byl postaven pravděpodobně ve 14. století, kdy náležel ke zdejší tvrzi a poplužnímu dvoru. Nejprve patřil k nechanickému panství, později k Petrovicím. Jeho vlastn…
více »
Nerošov (Nechanice)
Nerošov (Nechanice)
Městská část
První zmínka o této vsi pochází z roku 1372 a její název procházel vývojem od Nerešova přes Neřešov až po současné jméno. Dr. Antonín Profous ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a zm…
více »
Hrádek (Srch)
Hrádek (Srch)
Místní část
Když se řekne Hrádek, tak si každý představí obec u Nechanic se stejnojmenným zámkem, ale již málokdo ví, že ves téhož pojmenování se nachází kousek od Pardubic. Podle všeho se tu musela nacházet menší tvrz, označ…
více »
Bašnický potok
Bašnický potok
Potok
O tomto potoce nenalezneme mnoho ucelených informací, jistou první vlaštovkou se stala až „Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, jež vyšla v roce 2008 a na rozdíl od jiných děl …
více »
Staré Ždánice
Staré Ždánice
Vesnice
Teorií o vzniku pojmenování této vsi je několik. Nejlépe bude dát slovo prof. Antonínu Profousovi a jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž se můžeme dočíst t…
více »
Loukotnický potok
Loukotnický potok
Potok
Jedná se o malý vodní tok, který pramení mezi Olešnou a Olešenským Dvorem, odkud teče jihovýchodním směrem, aby pod Olešnou přibíral vody bezejmenného potoka, občas vydávaného za skutečný počátek Loukotnického potoka. Jeho tok dále pokračuje Salabovým údolím k Salabovým lázním (v pravé budově bývaly parní a vanové lázně a v levém objektu se nacházela restaurace a byty pro hosty…
více »
Dolany
Dolany
Vesnice
Na místě této obce se původně nalézaly mokřiny, ale i tak byla tato lokalita osídlena již v pravěku, a to již v neolitu a v době bronzové se zdejší osídlení ještě zvětšilo, o čemž vypovídá zejména hromadný nález b…
více »
Kunčice
Kunčice
Vesnice
Stopy pravěkého osídlení byly sice v Kunčicích zachyceny, ale v mnoha případech šlo o sekundární umístění při rozvážení písku nebo zeminy. Pojmenování této obce je vysvětlováno jako ves lidí Kunkových nebo Kuncový…
více »
Pamětní deska Karlu staršímu ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí
Pamětní deska Karlu staršímu ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí
Památník
Dříve vypadalo výše jmenované město mnohem jinak. Když se začne hovořit o zdejším zámku, tak si každý představí ten dnešní, ale uvedená stavba zde stojí teprve od let 1781-1783, kdy ji nechal vystavět hrabě Franti…
více »
Zvíkov (Boharyně)
Zvíkov (Boharyně)
Místní část
Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …
více »
Boharyně
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel
Původní chrám byl založen ke cti sv. Jana Křtitele a již v polovině 14. století náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1355 byl podán nástupce zemřelého plebána Vincence. Jeho jméno se však ne…
více »
Trnava (Boharyně)
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
více »
Budín (Boharyně)
Budín (Boharyně)
Místní část
Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790…
více »
Pamětní deska s bustou Františka Ondříčka v Brandýse nad Orlicí
Pamětní deska s bustou Františka Ondříčka v Brandýse nad Orlicí
Památník
Není snad hudbymilovného člověka, který by neznal jméno Františka Ondříčka (29. dubna 1857 Praha-Hradčany - 12. dubna 1922 Milán), světoznámého houslového virtuosa a hudebního skladatele. Ten se jednou dostal do Brandýsa nad Orlicí a byl městečkem a jeho okolím přímo uchvácen, takže sem začal se svojí rodinou zajíždět na letní pobyty, přičemž poprvé se tak stalo v roce 1891. Te…
více »
Čertova rokle (U Čertovy lávky)
Čertova rokle (U Čertovy lávky)
Rokle
Jedná se o hluboké skalnaté údolí, jež se táhne kolem bezejmenného potoka, pramenícího východně od Oucmanic a jihovýchodně od osady Orlíka, kde měl podle lidových podání stávat husity vypálený a rozbořený stejnojm…
více »
stránka 37 z 49
« na začátek    < předchozí    35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek