Běstvinský potok

Počátky tohoto, přibližně 4,3 km dlouhého vodního toku můžeme nalézt v zalesněné stráni pod Javorkou, odkud teče malebným údolíčkem nejprve jihozápadním a pak západním směrem k lokalitě "Na ostrově", kde je na něm od roku 2001 vybudován Běstvinský rybník. Pod ním pak přibírá vody bezejmenného potoka, který teče od ČDV, jež byla po zkušebním provozu zkolaudována v roce 2005, aby nebyl Běstvinský potok znečišťován důlní vodou z bývalého lomu, v němž se těžilo v letech 1976-1994 (viz http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=3586&Okres=CR&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu#). Od tohoto soutoku se pak klikatí severozápadním směrem k Běstvině, na jejímž okraji vtéká do dalšího rybníka, který se nachází na východním okraji obce. Téměř celým jejím centrem teče zatrubený a znovu se vcelku objevuje jako klasický vodní tok až za silnicí k Třemošnici. Zde opět teče severozápadním směrem, když křižuje mezi lokalitami "Pod průhonem" a "Nad průhonem", aby tekl těsně pod Vestcem, od něhož míří západním směrem k lokalitě "V hrobkách", za níž přibírá vody dalšího bezejmenného toku, jenž počíná svůj tok u Běstviny a nalezneme na něm několik vzájemně kanály propojených rybníků - Zástodolní, Malejov, Hlubošský, Šanda a Starý rybník, aby se nedlouho poté stal pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Z historického hlediska nebyl nějak významným vodním tokem, i když pro samotnou Běstvinu zajišťoval se svými přítoky dostatečné množství vody jak pro zdejší rybniční hospodaření, tak pro fungování místních mlýnů, kterých bývalo několik, i když ne všechny ležely přímo na něm, i když jsou k němu řazeni. Všechny tyto vzájemně si odporující informace vznikly tím, že došlo k několika melioračním a regulačním úpravám toku tohoto potoka i jeho přítoků, což můžeme vidět již z pouhého nahlédnutí do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165), případně indikační skici stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS022018380) a jeho reambulace z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_214_5). Některé z těchto prací provedla ještě nadace pro zchudlé šlechtice, jež zakoupila zdejší velkostatek v roce 1910, ale nejvíce změn přišlo až po roce 1948, kdy byly její majetky vyvlastněny státem.

Co se týká výše jmenovaných místních mlýnů, tak se k Běstvinskému potoku řadí trojice z nich. Nejznámějším byl mlýn pod zámkem s čp. 49, v němž 1 kolo na svrchní vodu pohánělo jak sám mlýn, tak šrotovník (viz https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6592-zemedelska-usedlost-a-mlyn-bestvina). Dalším byl malejovský mlýn čp. 59, o němž nalezneme první zmínky až v roce 1837 a pohánělo jej kolo na vrchní vodu (viz https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6583-mlyn-malejov). Posledním pak byl hlubošský mlýn čp. 61, jenž stával již před 18. stoletím pod hrází stejnojmenného rybníka a v 1. polovině 19. století k němu přibyla navíc ještě pila (viz https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6581-mlyn-hlubos). Všechny se však nenacházely přímo na Běstvinském potoce, ale na jeho přítocích a navíc až na ten první zanikly již v 19. století, což mohlo být rovněž způsobeno tím, že postupem času teklo ve zdejších potocích stále méně vody a z původních dravých vod se staly malé a klidné potůčky.

Stejně jako mnohé další toky však přinášel celá staletí také řadu škod a neštěstí v podobě častých povodní, z nichž ta poslední zasáhla obec 7. června 2007, kdy bylo přímo zaplaveno 7 domů a k tomu řada dalších objektů (viz https://hasicibestvina.cz/novinky-ze-sboru/novinky/zpatky-do-historie/). Vedle toho došlo k poškození některých rybníků, protože přívalové srážky jimi nemohly být pobrány. Menší rozvodnění přišlo i v červnu 2013. Právě kvůli tomu docházelo k různým úpravám toku a rovněž k čištění jeho koryta, např. v roce 2015 byla část potoka vyčištěna s. p. Lesy České republiky. Jiným problémem zůstává znečištění potoční vody důlní vodou z bývalého lomu, o němž jsem se zmínil na počátku. V letech 2014-2015 tak byla zhotovena analýza rizik ohrožení podzemních vod a toku Běstvinského potoka. Retenční problémy byly zase řešeny na jeho přítocích, např. v letech 2022-2023, kdy došlo k obnově průtočné vodní nádrže Stará Obora (viz https://stlabe.lesycr.cz/realizovane-stavby/vn-stara-obora/). Vedle toho přitahuje okolí potoka různé zoology a botaniky k jejich průzkumům, za příklad dejme botanika RNDr. Václava Pexu, který prozkoumal tato místa v roce 1943.