Pomník Vítězslava Hálka s kašnou na Karlově náměstí v Praze

Našeho významného básníka Vítězslava Hálka není třeba nějak zvlášť představovat, protože ve své době byl jedním z největších českých bardů, i když některými lidmi byl ještě za svého života obviňován z nepůvodnosti většiny svých děl. Zemřel 8. října 1874 v Praze a o 3 dny později byl slavnostně pohřben na Vyšehradě, a to za účasti mnoha nejvýznamnějších osobností českého kulturního, politického i vědeckého života, řady spolků s prapory, deputací z venkova a celkem bylo položeno 127 věnců, které byly přivezeny ze všech koutů naší země. Právě tam se objevily první myšlenky na to, že by měl být zvěčněn na nějakém pomníku, aby se na něj nezapomnělo ani po 100 letech.

Nakonec se tohoto úkolu ujal literární odbor Umělecké besedy, protože Vítězslav Hálek byl jeho dlouholetým předsedou a právě on mu též nechal vypravit takový pohřeb, "jakého Praha neviděla". Jeho usnesení z roku 1877 se týkalo nejen zřízení pomníku, ale i zasazení pamětní desky na dům v Palackého ulici, kde tento básník zemřel. Pomník zhotovil sochař Bohuslav Schnirch, který rovněž působil v Umělecké besedě, což zakončil jejím starostováním v letech 1845-1901. Pražská městská rada přislíbila to, že pro pomník věnuje zdarma místo, naopak na jeho zhotovení byla vyhlášena finanční sbírka, jež byla velmi úspěšná. Městská rada následně slíbila, že bude místo pro pomník vykázáno v novém zřizujícím se velkém parku, ale nakonec toto rozhodnutí bylo změněno, neboť podle pozdějších usnesení městské rady i zastupitelstva by neměly být ve velkém parku zřizovány nějaké pomníky, takže došlo pouze k odhalení výše jmenované pamětní desky.

Městská rada pak vykázala pomníku místo až na Letné, což nebylo Umělecké besedě po chuti. Následovalo tedy dlouholeté období vyjednávání i samostatného hledání místa, kde by mohl být pomník vztyčen. Teprve v roce 1881 dala městská rada souhlas s tím, aby byl pomník Vítězslava Hálka postaven na Karlově náměstí naproti novoměstské radnici. Magistrátní komise ohledně toho se na místě uskutečnila 21.-22. dubna 1881. Nedlouho poté bylo zveřejněno následující provolání:

"Vlasteneckým spolkům a jednotám našim!

Mezi nejpřednější svých pěvců posvěcených řadí národ náš Vítězslava Hálka.

V něm sdružuje se i pravé posvěcení pěvce i význam apoštola a buditele národního. Vyšed z národu věnoval život svůj - život neunavné a energické práce, národu až do posledního dechu svého.

V královské naší Praze žil, zde složil a vydal znamenité plody srdce i ducha svého, jež mu stálou pojistily paměť v národě, i bylo zajisté záhodno, by zde, kde žil a odkud působil, zasvěcen byl pomník paměti jeho!

"Beseda umělecká" vzala na se úkol, postarati se o postavení pomníku jeho v Praze. Obětovnou podporou jednotlivcův i jednot podařilo se jí dosažení úkolu toho - pomník Hálkův jest hotov! Kdož by neznal šlechetných citů Hálkových k mládeži naší, ve které spatřoval naději a šťastnou budoucnosť vlasti!

Vděčnosť i úctu svou k Hálkovi projeviti chtíc spůsobem nejdůstojnějším vzalo na se úkol: slavnosť odhalení pomníku Hálkova pořádati studentstvo české, jež soustřeďuje se v "Akademickém čtenářském spolku v Praze," jakožto v jednotném ohnisku svém, a jež záhy ocenilo velikou lásku Hálkovu k němu jmenovavši ho čestným členem spolku svého.

Zveme Vás tedy, byste súčastnili se významné, ač nehlučné oslavy, tím vlastenecké povinnosti i pietě k duchu velikému zadost učiníce.

Slavnosť počíná slavnostním představením v Novém českém divadle v sobotu dne 13. kv.

V neděli pak shromáždí se deputace spolkův a jednot na místě, jež pozdějiude ustanoveno. Odtud odebeřeme se ku pomníku v sadech Karlova náměstí, kdež po zapění kantáty prosloví řeč slavnostní starosta literárního odboru Besedy umělecké Fr. Dvorský, načež pomník odevzdán bude zastupitelstvu král. naší Prahy v ochranu. Odpoledne pak odbýván bude na Žofíně koncert, jímž ukončí se tato sice ne okázalá, ale nadšenou láskou i vděčností k oslavenci prodchnutá oslava našeho Vítězslava Hálka.

V Praze, dne 23. dubna 1882.

Za výbor:

Umělecké besedy: Dr. Strakatý, t. č. starosta. Dr. Nejedlý, t. č. jednatel.

Akademického čten. spolku: MUC. Václ. Hübner, t. č. starosta. Heřman Janovský, t. č. jednatel."

Vznikl tak pomník, jehož základní formou se stal půlkruh. Uprostřed se pak nalézá podstavec s římsovým a lomeným štítem, v jehož výklenku je vytesaná lví hlava, chrlící vodu. Nad ornamentální náplní se nalézá ve vlysu hlavní římsy vlevo nápis: "Umělecká Beseda", v průčelí pak text: "VÍTĚZSLAV HÁLEK." a vpravo nápis: "Věnuje Roku 1881." (původně zde měl být umístěn rok 1878). Mezi rameny lomeného štítu je zasazeno bronzové a pozlacené varyto (pravděpodobně nikdy neexistující staročeský hudební nástroj, který je podobný harfě) s vavřínovým věncem a rohy zdobí maskarony, představující tragédii a komedii. Mezi nimi je na zvláštním soklu vyvedené bronzové poprsí Vítězslava Hálka. Po obou stranách jsou situovány kamenné lávky, jež jsou završené ležícími sfingami, které mají mezi předními tlapami amforu, z níž původně chrlila voda do 2 bronzovými delfíny nešené vázy s měděnou vložkou s lupenovou okrasou a vodní lilií, umístěné na vysokém podstavci (viz https://www.prazskekasny.cz/kasna-s-pomnikem-basnika-vitezslava-halka/). Mozaika z kararského a sliveneckého mramoru v kombinaci se žulou má představovat velkou středovou osmihrannou hvězdu se 2 lyrami a 2 delfíny, rozdělenými vlysy. Obruba je pak žulová, spodní část pomníku je naopak zhotovena ze žehrovického a hořického pískovce, přičemž zhotovení základních zdí nechala provést svým nákladem pražská městská obec a pomník byl naopak postaven Uměleckou besedou, jak již bylo výše zmíněno. Pomník byl zhotoven již předem jmenovaným sochařem Bohuslavem Schnirchem z Královských Vinohrad, ostatní kamenické práce provedla Skalkova kamenická dílna z Karlína a bronzovou bustu odlil Franta Anýž.

V předvečer slavnosti byla dávána v Národním divadle Hálkova tragédie "Záviš z Falkenštejna", jíž předcházel vzletný až patetický proslov od spisovatele Svatopluka Čecha, jenž přednesla Marie Pospíšilová. Po jejím ukončení po 22.30 hod. se sešli členové akademického čtenářského spolku v sále Měšťanské besedy k přátelskému večeru. Druhého dne, tj. 14. května 1882, se uskutečnilo slavnostní odhalení pomníku, i když počasí tomuto aktu příliš nepřálo, protože obloha byla zakryta hustými temnými mraky a Karlovým náměstím se proháněl ostrý severák. V 9.30 hod. se sešel na dvoře polytechniky slavnostní průvod, který o půl hodiny později vyrazil v čele s asi 700 studenty a členy akademického čtenářského spolku k pomníku. Vpředu byly studenty neseny emblémy čtveřice univerzitních fakult a polytechniky a prapor, za nimi následovali další studující, deputace různých měst i okresů a příslušníci mnohých spolků a korporací, a to včetně některých bulharských, polských a ruských. Nesmíme opomenout ani Hálkovu sestru a jediného jeho syna Ivana. Celkem bylo v průvodu na 5 000 osob a 23 praporů. V 10.15 hod. dorazil průvod na místo, aby byly položeny věnce na mozaiku před pomníkem. Následně "Hlahol" zapěl slavnostní sbor a ze slavnostní tribuny promluvil František Dvorský, aby po něm starosta Umělecké besedy JUDr. Jan Strakatý poděkoval všem, kteří se zasloužili o vznik tohoto pomníku. Následně převzal pomník do obecní správy a ochrany purkmistr Emilian Skramlík, "Hlahol" zapěl závěrečný sbor a po provolání slávy památce Vítězslava Hálka došlo ještě na zpěv národní hymny "Kde domov můj" a všeslovanské hymny "Hej, Slované", aby se všichni poté odebrali na Žofín, kde se pokračovalo do večerních hodin taneční zábavou.

Jak to tak bývá, zprvu je cosi velebeno a zanedlouho se na to zapomene, alespoň v našich zeměpisných šířkách. Postupem času se pomníku přestala věnovat pozornost, takže později nevypadal příliš reprezentativně. I tak byl 22. prosince 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-vitezslava-halka-15401295). K jeho zrestaurování však došlo až mnohem později, a to v letech 1988, 1992, 1998 a 2014. Většinou vždy v úzké souvislosti s úpravami parku, jenž vznikl již v roce 1847, v letech 1885-1886 došlo k jeho značné úpravě, 6. března 1998 byl prohlášen za kulturní památku a v současnosti probíhá jeho etapovitá revitalizace (viz https://iprpraha.cz/projekt/17/karlovo-namesti). A na závěr ještě dodejme to, proč se tento pomník nachází zrovna v těchto místech. Právě zde totiž uvedený autor rád sedával a procházky parkem bývaly kolikrát i jeho inspirací.