TURISTIKU PODPORUJÍ
61 476 turistů a cestovatelů
110 533 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 367 757,- odměny za články
 
Tipy a novinky Chaty a chalupy ChrudimChaty a chalupy  Mapa Chrudim a okolí

Chrudim je druhé největší město Pardubického kraje s přibližně 23. tis. obyvateli. Chrudim je historické město, protéká zde řeka Chrudimka. Jižně od Chrudimi se rozkládá chráněná krajinná oblast Železné Hory.

Turistická oblast: Chrudimsko - Hlinecko

 Trasy Chrudim a okolí (50)
Chrudimsko - Hlinecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Chrudimsko - Hlinecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Nákladní lanová dráha z Prachovic do Závratce

Turistické cíle Zajímavost

Bývalá železniční stanice Závratec-Třemošnice (Třemošnice)
Berlova vápenka v Závratci (Třemošnice)

Zdejší kraj je známý těžbou a zpracováním vápence, a to již od 19. století, kdy zde vznikly první vápenky. Přímo v Závratci měla první vápenka se šachtovou pecí Pacoldova systému vzniknout kolem roku 1880 a měla patřit firmě J. Musil. Později ji měla zakoupit společnost D. Berl, jejímž jediným vlastníkem byl vídeňský obchodník David Berl, jenž se věnoval zejména produkci nebo prodeji uhlí, vápence, štěrku, stavebního kamene, stavebního vápna a vápna k hnojení. Kdy se tak stalo, tak o tom se prameny rozcházejí, v jedněch se dozvíme, že David Berl zakoupil vápenku již v roce 1884, v dalších zdrojích se uvádí až rok 1890, takže si můžeme vybrat, kdy se tak doopravdy stalo. Pravděpodobnější je však druhá verze, neboť první zprávu o firmě D. Berl máme až z 25. října 1886, kdy byla u c. k. obchodního soudu v Praze zapsána do obchodního rejstříku firem jednotlivců společnost "D. Berl" jako pražská filiálka hlavního závodu ve Vídni, jenž se zabýval obchodem uhlím. V průběhu času byly k obchodu s uhlím přiřazeny další předměty podnikání, takže z menší firmy se stal velmi známý subjekt, bez něhož by stavební průmysl nemohl ani existovat.

Již za předchozího vlastníka však byla zřízena ve prospěch provozu závratecké vápenky velká novinka - nákladní lanová dráha. Její stavbu podle patentovaného systému firmy "Adolf Bleichert & Co. in Leipzig - Gohlis" provedla ve vlastní režii rakouská společnost lokálních drah v období od září 1881 do března 1882. Když bylo 7. dubna 1882 vydáno c. k. místodržitelstvím v Praze povolení k jejímu používání a zároveň byly 15. dubna téhož roku schváleny a zkolaudovány stavby při nádraží Závratec-Třemošnice, došlo k zahájení činnosti lanové dráhy. K jejímu slavnostnímu otevření však došlo až 29. dubna 1882, kdy byl na ni vypraven z Prahy zvláštní vlak s hosty, mezi nimiž byli jak zástupci jednotlivých drah a inženýrských i jiných spolků, tak profesoři vysokých technických škol a zástupci tehdejšího tisku. Když dojeli na nádraží v Závratci, byli nasměrováni do kočárů, v nichž dojeli až do vápencového lomu v Prachovicích, z něhož do Závratce lanovka vede. Po prohlídce lomu a celé tratě se všichni vrátili do Závratce, kde se v budově železniční stanice uskutečnila slavnostní hostina, aby se hosté navrátili večerním rychlíkem státní dráhy zpět do Prahy, přičemž si musíme uvědomit to, že lokální dráha čáslavsko-žlebská a skovicko-bučická byla slavnostně otevřena teprve 6. ledna 1881 a přímo do Závratce se mohli lidé svézt až 25. října téhož roku.

Uvedená lanová dráha byla tehdy jedinou svého druhu na území habsburské monarchie a unikátním zařízením byla i v celoevropském formátu. Důvod jejího zřízení byl nasnadě, když nemohla být využita k dopravě prachovického vápence do závratecké vápenky přímo železnice, čemuž bránily strmé a skalnaté vrchy Železných hor, přišlo se s projektem, že od závrateckého nádraží povede do Prachovic visutá lanová dráha. Tuto inspiraci získali dotčení v zahraničí a velice je tehdy zaujala. Zvláště z toho důvodu, že Prachovice byly na kopci, což ulehčovalo zřízení této trati, jež vedla od železniční stanice na severovýchod a přes hřbet kolem Lichnice až do prachovických lomů, které tehdy zaujímaly výměru kolem 14,5 jiter a náležely Ferdinandu knížeti Kinskému, jenž je na 10 let pronajal právě rakouské společnosti lokálních drah. Té však nešlo jen o pouhou těžbu vápence a produkci vápna, ale získáním tohoto odvětví zvýšila také množství vlaků na své lokální železnici, která do té doby spíše stagnovala, takže doprava vápence i vápna se stala vzpruhou železniční trati do Čáslavi, jíž hrozilo, že může být zastavena a vzhledem k tomu, že byla pouhou lokálkou, tak o ni nejevil zájem ani sám stát.

K překonání lichnického hřbetu stačilo pouhých 1,27 km a odtud do Prachovic to bylo dalších 3,56 km, takže celkem dosahovala lanová dráha délky 4,83 km, i když někde se uvádí až 5 km, což je však délka i s nákladními kolejemi na obou koncových stanicích. Protože překonávala řadu obecních cest a dokonce 3x okresní silnici ze Závratce do Prachovic, tak byla určena minimální volná výška pod ní na 4,5 m, což bylo pro tehdejší dopravu přinejmenším dostatečné. Tento Bleichertův systém o 2 pevných drátěných lanech však byl kvůli své délce, zatížení i proměnlivému sklonu přerušen na 3 místech, 2x středním zakotvením (1,3 km a 3,56 km) a 1x středním napínadlem (2,5 km), takže celá lanová dráha byla de facto rozdělena na čtveřici samostatných částí s výhradně dřevěnými stojany, z nichž jedny sloužily k zakotvení lan a pro jejich napínání, druhé pak k držení běžných lan po celé délce trati. Hlavní sloup musel mít šířku 23-24 cm a do země byl zasazen do hloubky kolem 1,5 m. K němu pak byla přidělána čtveřice vzpěr o šířce 13 cm, které byly zakotveny v zemi v hloubce kolem 1 m. Podpory nebyly jednotného vzoru, protože se musely přizpůsobit terénu, takže jejich výška se pohybovala mezi 5,18 a 20,9 m. Stejně tak se lišila jejich vzdálenost od sebe. Ta byla mezi 25-100 m, podle pořeby a situace. Na obou koncích dráhy pak byly připojeny ploché železné kolejnice, k nimž musíme ještě připočítat další přenosné vedlejší koleje v lomu, které díky výhybkám umožňovaly přivážení materiálů z různých míst a průjezd jedné či druhé tratě. Naopak na závrateckém nádraží byla vybudována trojice kolejí pro celkem 12 vagonů, takže každá kolej mohla být zvlášť naložena a odvezena, aniž by se musela lanovka zastavovat. Samy vozíky, jež spočívaly na 18 mm silném tažném laně, byly vyrobeny ze silného železného plechu a jejich podlaha byla vzhledem k různým vznikajícím poškozením snadno vyměnitelná. Těsně před oběma stanicemi pak bylo umístěno zařízení, díky němuž zůstal vozík stát, zatímco tažné lano pokračovalo bez přerušení dál, takže mohlo dojít k nakládce nebo vykládce materiálu.

Tato jediná činnost se neobešla bez lidské síly, jinak bylo vše automatické, přičemž lano se pohybovalo rychlostí 1,5 m/s, což činilo za hodinu 80 vozíků (celkem jich bylo na lanovce 180) o hmotnosti 250 kg (někde se uvádí 280 kg) neboli 20 tun odvezeného materiálu za hodinu. Zatímco z lomu byl do Závratce vezen vápenec, tak opačným směrem pokračovalo uhlí, cihly nebo jiný potřebný materiál, takže se jinak ušetřilo za cestu. Lanovka byla poháněna parní lokomobilou o výkonu 10 koňských sil, jež byla umístěna ve zvláštní strojírně vedle skladní stanice Závratec-Třemošnice. Ve skutečnosti byla potřebná síla pouhých 6 koňských sil, takže vždy byl nějaký ten přebytek síly. Spotřeba uhlí činila při desetihodinové práci a při 400-450 naložených vozících kolem 300 kg. K zavážení pak sloužily rampy a mostky. Aby vše fungovalo, jak by jen mělo, tak byly obě stanice spojeny elektrickými zvonky a telefony. Ze stanice v Závratci se potom kámen buď rovnou odvážel dráhou pryč, nebo se přepravoval tzv. polní drážkou do vápenky. Zde však sloužili jako pohon již pouze koně. Vyrobené vápno pak mířilo stejnou cestou zpět na závratecké nádraží a odtud vlaky do Čáslavi. Jedinou chybou tak byly vysoké náklady, které dosáhly téměř 100 000 zlatých a byly způsobeny zejména vykupováním potřebných pozemků a zařízením stanice Závratec-Třemošnice.

Takto fungovala lanovka, překonávající výškový rozdíl 180 m a maximální sklon terénu od Lichnického hřbetu k jeho úpatí (zalesněná část činila 40 %, což znamená 22 ° sklon), i za nového majitele Davida Berla, který navíc ke staré vápence přistavěl nový provoz, k jehož kolaudaci mělo dojít roku 1893. Firma fungovala úspěšně i po smrti komerčního rady Oskara Berla v roce 1934, kdy již dávno nosila pojmenování D. Berl, Joksch a spol. Později však začal vadit neárijský původ rodiny Berlovy, takže vápenku a lanovku, fungující do roku 1940 pod značkou D. Berl, provozovala společnost Králodvorská cementárna a. s., Praha II. Její zánik pak přišel v souvislosti s vybudováním nové, v roce 1955 spuštěné velké vápenky v Prachovicích, kdy již dosavadní malé provozy stratily smysl. A stejně tak ona lanovka byla roku 1949 zastavena (ke konci války však stejně nefungovala), aby byla následně zrušena a rozebrána a nahrazena nákladními automobily (viz https://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/zeleznohorske-vapno/zavratec-lanovka.php), ještě před vyhasnutím pecí v Závratci v roce 1960 (viz http://podzemi.solvayovylomy.cz/techpam/zavratec/zavratec.htm). Jedinou památkou na místní těžbu vápence a výrobu vápna je tak dnes pouze Berlova vápenka, která prošla v letech 2009-2010 rekonstrukcí a slouží jako muzeum železnohorského vápenictví (viz https://www.tremosnice.cz/zivot-ve-meste/berlova-vapenka-1/).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.872, 15.576)
Poslední aktualizace: 26.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Třemošnice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,1km od místa

Příspěvky z okolí Nákladní lanová dráha z Prachovic do Závratce

Třemošnice - Kubíkovy Duby - Seč
Třemošnice - Kubíkovy Duby - Seč
Trasa
Trasa začíná na náměstí v Třemošnici (foto 1). Po společné modré a zelené značce se jde na okraj Třemošnice (rozcestí Třemošnice, východ - foto 2) ke Zlatému potoku (foto 4) a…
0.1km
více »
Třemošnice - Vápenný Podol přes Skoranov
Třemošnice - Vápenný Podol přes Skoranov
Trasa
Z Temošnice (foto 1) vyrazíme po modré a zelené značce ke Zlatému potoku (foto 2) k rozcestí Třemošnice, východ. Po červené a zelené značce projdeme Hedvíkov, kolem staré továrny podé…
0.1km
více »
Park Božího Milosrdenství v Třemošnici
Park Božího Milosrdenství v Třemošnici
Park
V těchto místech u Zlatého potoka, který byl dříve nazýván jako Pekelský, se v minulosti nacházely pozemky, jež náležely nejprve lichnické a později ronovské vrchnosti, která je obhospodařovala nejprve jako pastvi…
0.1km
více »
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Trasa
Velice příjemná procházková trasa na jedno odpoledne. Její výhodou je i dobré vlakové spojení Žlebů a Třemošnice, takže je možné dojet autem do jednoho z koncových míst trasy, přejet vlakem do druhého a pěšky se v…
0.1km
více »
Třemošnice - Licoměřice - Lichnice
Třemošnice - Licoměřice - Lichnice
Trasy
Máme už asi 20 let chatu na Seči, kde moje žena coby zasloužilá učitelka tráví podstatnou část letních prázdnin. Já tam jezdím spíš jen na víkendy, přece jen v zemědělství toho času o prázdn…
0.1km
více »
Třemošnice
Třemošnice
Město
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
0.1km
více »
Kolem Třemošnice
Kolem Třemošnice
Cestopisy
Třemošnice je vlastně hodně mladá, statut města získala teprve v roce 1994. I když první zmínka o ní pochází z roku 1564, z původních staveb se dochoval…
0.1km
více »
Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor
Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor
Tipy a novinky
Město Třemošnice se nachází na jižním úbočí Železných hor. O původu názvu města existuje několik domněnek, ale tou nejpravděpodobnější z pohledu historiků se jeví fakt, že v tomto koutě byl hojný výskyt stromu s…
0.1km
více »
Na Lichnici z Třemošnice a Lovětínskou roklí zpět
Na Lichnici z Třemošnice a Lovětínskou roklí zpět
Trasa
Krátká procházka na jedno odpoledne. Z centra Třemošnice (foto 1) půjdeme po modré a zelené značce k rozcestí na začátku Hedvíkovského údolí (foto 2, viz https://www.turistika.cz/mist…
0.1km
více »
Zlatý potok v Třemošnici
Zlatý potok v Třemošnici
Fotogalerie
Na mnoha místech bublající a zurčící Zlatý potok je velkou okrasou míst, jimiž protéká, ale není to jen jeho různými meandry, peřejemi a kaskádami v Pekelském a Hedvičině údolí, kde se na něj v předvesní nebo již …
0.2km
více »
Turistické rozcestí Třemošnice, východ
Turistické rozcestí Třemošnice, východ
Rozcestí
Rozcestí se nachází na východním okraji Třemošnice na břehu Zlatého potoka. Křižují se zde tři turisticky značené trasy: červená S směrem -Podhradí (hrad Lichnice), Rudov, Krkanka, Žlebské Chvalovice, Ronov nad Doubravou a nově údolím Doubravy do Žlebů červená JV směrem - Hedvíkov, Kubíkovy duby, Javorka, Klokočov, Horní Bradlo modrá S směrem - Žlebské Chvalovice, Licoměř…
0.3km
více »
Zámek v Třemošnici
Zámek v Třemošnici
Zámek
Původním šlechtickým sídlem býval v těchto místech hrad Lichnice, což není nic divného, protože v období jeho slávy žádná Třemošnice ještě neexistovala. Poprvé se o její existenci dozvídáme v roce 1564, kdy šlo o …
0.7km
více »
Třemošnice – zámek
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Třemošnice – zámek
Zámek
Třemošnická tvrz, prvně vzpomínaná v roce 1564, byla na počátku 17.století přestavěna na renesanční zámek. K další přestavbě tentokrát v barokním slohu došlo roku 1750, kdy zámek vlastnil Jan Václav Ceretto – Mi…
0.7km
více »
Třemošnice - Zemědělské muzeum
Třemošnice - Zemědělské muzeum
Muzeum
Třemošnice ležiace na toku Zlatého potoka  a úpätí Železných hor sú mestečkom vo východných Čechách, okrese Chrudim, Pardubickom kraji s približne 3100 obyvateľmi. Prvá písomná zmienka o dnešnom meste Třemošnice j…
0.9km
více »
Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Památný strom
V obci Podhradí pod zříceninou hradu Lichnice mají jeden z nejvýznamnějších a nejmohutnějších památných stromů v České republice. Je jím 600 až 800 let starý Dub letní. Roste na jižním okraji obce kousek od siln…
1km
více »
Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka
Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka
Muzeum
Severná časť Železných hor je známa bohatým výskytom vápenca. To viedlo k  vzniku vápeniek v tomto kraji. Vápenky spracovávajú tento vápenec. Jednou z takýchto vápeniek bola aj Berlova vápenka na okraji mesta Třem…
1km
více »
Turistické rozcestí Hedvíkov
Turistické rozcestí Hedvíkov
Rozcestí
Rozcestí se nachází na břehu Zlatého potoka v Hedvíkovském údolí. Křižují se zde dvě turisticky značené trasy: červená JV směrem - Nad Peklem, sv. Jan, Kubíkovy duby, Klokočov, Horní Bradlo červená Z směrem - Třemošnice - východ, Podhradí (hrad Lichnice), Rudov, Žlebské Chvalovice, Ronov nad Doubravou a nově údolím Doubravy do Žlebů zelená S směrem - Peklo u Kraskova, Kraskov, Vápenný Podol zelená Z směrem - Třemošni…
1km
více »
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cestopisy
Pondělí 14. 9. 2021 Stejně jako včera bylo i dnes v noci teplo, že jsme spali opět při nedovřených dveřích. Byl tu nádherný klid. Vstáváme v 8, už svítí sluníčko. Přijíždí sem pár aut, jsou to převážně děvčata, co…
1km
více »
Berlova Vápenka
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího z druhé poloviny 19.…
1km
více »
Podhradí, Lichnice, dříve Lichtenburk
Podhradí, Lichnice, dříve Lichtenburk
Tipy na výlet
Do Železných hor. Konkrétně jsme sem zavítali při vcelku tradiční akci, kterou je podzimní etapa našich společných cyklistických výletů. Železné Hory vlastně ani Hory nejsou. Jde o podcelek…
1.1km
více »
Zřícenina hradu Lichnice
Zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Na výlet jsme vyrazily autem. Zaparkovat je možné na parkovyšti pod hradem. My jsme zaparkovaly v obci Žleby. Ze Žlebů jsme jeli vlakem do Třemošnice a poté…
1.1km
více »
zřícenina hradu Lichnice
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
1.1km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
1.1km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách
Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách
Zřícenina
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice.  Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.   Vybudova…
1.1km
více »
Hradní rozhledna Milada na zřícenině Lichnice v Železných horách
Hradní rozhledna Milada na zřícenině Lichnice v Železných horách
Rozhledna
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice.  Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.   A vidět …
1.1km
více »
Lichnice
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
1.1km
více »
Za hradní paní
Za hradní paní
Vyhlídka
Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z …
1.1km
více »
Pekelské a Hedvičino údolí u Třemošnice
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pekelské a Hedvičino údolí u Třemošnice
Rokle
Hluboká rokle zaříznutá do Kaňkových hor Zlatým potokem. Ten je zejména v jarním období spíše divokou řekou, zpomalovanou několika jezy. Obě údolí jsou vzájemně spojena. Hedvičino údolí…
1.2km
více »
Lichnice
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
1.2km
více »
Lovětínská rokle
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
1.4km
více »