Zřízení pamětní desky JUDr. Janu Podlipnému v Hněvčevsi v roce 1923
JUDr. Jan Podlipný se zapsal do našich dějin hned několikrát – od roku 1880 působil jako advokát v Praze, v roce 1881 se stal členem sboru obecních starších, v letech 1891-1914 byl členem městské rady téhož města, roku 1893 byl zvolen za 1. náměstka starosty, v letech 1897-1900 byl starostou města Prahy, od roku 1889 poslancem českého zemského sněmu za Mladočechy, v letech 1889-1906 prvním starostou České obce sokolské a Svazu slovanského sokolstva a tak bychom mohli ještě dlouze pokračovat ve výčtu jeho funkcí a úřadů, navíc po sobě zanechal v Praze nepřehlédnutelný odkaz – v rámci její asanace došlo k zbourání řady historicky cenných budov. Ale to je snad jedinou skvrnkou na štítě tohoto člověka, který toho tolik našemu hlavnímu městu jinak dal.
Avšak to, že nebyl rodilým Pražanem, zná již málokdo, natož jeho původ, protože se narodil 24. srpna 1948 v Hněvčevsi u Hořic do rodiny místního řezníka a hostinského, přičemž jeho děd byl sedlákem z Vrchovnice a babička dcera chalupníka z Třebovětic. Hned po jeho úmrtí 19. března 1914 se začalo uvažovat o zřízení pamětní desky v jeho rodišti, ale všechny tyto plány zhatila 1. světová válka, a tak se se vším muselo začít od začátku až po vzniku ČSR.
Pamětní deska tomuto velkému národovci tedy nakonec vznikla jako sokolský vděk tomuto prvnímu starostovi ČOS, vůdci sokolských výprav do ciziny a propagátorovi těsnějších česko-francouzských styků jak ve sportovní, tak ve společenské, kulturní a politické oblasti, neboť podle něj se oba národy a státy mohly od sebe mnohému navzájem naučit. Navíc vznikla o rok dříve před 10. výročím jeho úmrtí a byl na ni umístěn tento text: „Prvý starosta Č. O. S. dr. Jan Podlipný, pěstitel styků s Francií.“ Deska, provedená akademickým sochařem a majorem pěšího pluku č. 22 Františkem Vyskočilem a architektem a profesorem průmyslové školy v Hořicích Stanislavem Růžičkou, byla obdařena reliéfním portrétem JUDr. Jana Podlipného a zřízena péčí a nákladem hněvčeveské sokolské jednoty a II. okrsku sokolské župy Čížkovy, jež rovněž 15. července 1923 uspořádaly slavnost jejího odhalení na rohu rodného domu tohoto velikána, o níž bylo v rámci pozvánky napsáno „Venkovem“ 3. června 1923 toto:
„Sokolstvo paměti J. Podlipného. Sokolská župa »Čížkova« v Jičíně jest jedna z prvních složek organisačních, která uctí 10. výročí úmrtí dr. J. Podlipného, prvního starosty »ČOS«, nezištného pracovníka národního a bojovníka za práva lidu československého. Sokolská župa Čížkova odhalí 15. července pamětní desku br. dr. Podlipného, horlivého pěstitele přátelských styků česko-francouzských, v jeho rodišti v Hněvčevsi u Hořic. Slavnost tuto spojila s následujícím pořadem: Ráno o 7 ½ hodině závody žactva a dorostu a zkoušky na odpolední vystoupení. Odpoledne o 2. hod. proslov. Pamětní desku obci v opatrování odevzdá župní místonáčelník. K žactvu a dorostu promluví na cvičišti br. žup. starosta Matějka. Ve 3 ½ hod. odpol. koná se veřejné cvičení v Hněvčevsi s pořadem: a) prostná žáků, b) cvičení dorostenek a dorostenců na nářadí, c) prostná žaček, d) prostná dorostenců, e) hry žáků i žaček, f) dorostenky kužele. U příležitosti této vydá župa zvláštní pamětní číslo Dr. Podlipného s příspěvky předních pracovníků sokolských a činovníků župních. Pietní akt sok. župy »Čížkovy« zasluhuje zmínky, neboť přichází z vlastní iniciativy před »Českou Obcí Sokolskou«, která zajisté význačným způsobem vzpomene svého energického a nezištného starosty »ČOS« a po zásluze jeho také i v Tyršově domě, jako se stalo již v zemském museu a v sokolském museu na Santošce, kde uloženy cenné památky na první výpravy sokolské do ciziny, za vedení star. »ČOS« dr. Podlipného. Český venkov jistě četně bude zastoupen na této pietní vzpomínce sokolské.“
Tato slavnost byla skutečně obří a obec snad takovou účastí ani nepamatovala. Zahájil ji starosta již zmíněné sokolské župy Čížkovy Josef Matějka, po němž pronesl slavnostní projev o osobnosti JUDr. Jana Podlipného vrchní ředitel Zemské banky JUDr. Vincenc Dewetter mladší. Načež se ujal slova předseda Národní rady československé poslanec Adolf Prokůpek, jenž vyzdvihl zejména pracovní elán a energii tohoto nevšedního člověka. Za Čs. obec sokolskou promluvil zástupce předsednictva ČOS a vzdělavatel Jan Hiller, za hlavní město Prahu JUDr. Bohumil Baxa, jenž se účastnil slavnosti spolu s vrchním radou JUDr. Janem Krouským, za dolnorakouskou župu tlumočil pozdrav hněvčeveský rodák JUDr. Václav Vávra a potom náčelník II. okrsku Strnad odevzdal desku v ochranu obce a za ni odpověděl člen obecního zastupitelstva Václav Skořepa. Jménem rodiny všem poděkoval jeho syn dr. Vladimír Podlipný. Navíc předseda vlády Antonín Švehla zaslal k slavnosti vřelý pozdrav všem účastníkům a takto se zachovali rovněž mnozí další činitelé, kteří se nemohli této slávy zúčastnit. Zahajovací a závěrečné pěvecké sbory provedl místní sokolský pěvecký kroužek. Na závěr ještě dodejme, že 23. března 1924 byla slavnostně odhalena pamětní deska na pražském domě, kde JUDr. Jan Podlipný zemřel.
Avšak to, že nebyl rodilým Pražanem, zná již málokdo, natož jeho původ, protože se narodil 24. srpna 1948 v Hněvčevsi u Hořic do rodiny místního řezníka a hostinského, přičemž jeho děd byl sedlákem z Vrchovnice a babička dcera chalupníka z Třebovětic. Hned po jeho úmrtí 19. března 1914 se začalo uvažovat o zřízení pamětní desky v jeho rodišti, ale všechny tyto plány zhatila 1. světová válka, a tak se se vším muselo začít od začátku až po vzniku ČSR.
Pamětní deska tomuto velkému národovci tedy nakonec vznikla jako sokolský vděk tomuto prvnímu starostovi ČOS, vůdci sokolských výprav do ciziny a propagátorovi těsnějších česko-francouzských styků jak ve sportovní, tak ve společenské, kulturní a politické oblasti, neboť podle něj se oba národy a státy mohly od sebe mnohému navzájem naučit. Navíc vznikla o rok dříve před 10. výročím jeho úmrtí a byl na ni umístěn tento text: „Prvý starosta Č. O. S. dr. Jan Podlipný, pěstitel styků s Francií.“ Deska, provedená akademickým sochařem a majorem pěšího pluku č. 22 Františkem Vyskočilem a architektem a profesorem průmyslové školy v Hořicích Stanislavem Růžičkou, byla obdařena reliéfním portrétem JUDr. Jana Podlipného a zřízena péčí a nákladem hněvčeveské sokolské jednoty a II. okrsku sokolské župy Čížkovy, jež rovněž 15. července 1923 uspořádaly slavnost jejího odhalení na rohu rodného domu tohoto velikána, o níž bylo v rámci pozvánky napsáno „Venkovem“ 3. června 1923 toto:
„Sokolstvo paměti J. Podlipného. Sokolská župa »Čížkova« v Jičíně jest jedna z prvních složek organisačních, která uctí 10. výročí úmrtí dr. J. Podlipného, prvního starosty »ČOS«, nezištného pracovníka národního a bojovníka za práva lidu československého. Sokolská župa Čížkova odhalí 15. července pamětní desku br. dr. Podlipného, horlivého pěstitele přátelských styků česko-francouzských, v jeho rodišti v Hněvčevsi u Hořic. Slavnost tuto spojila s následujícím pořadem: Ráno o 7 ½ hodině závody žactva a dorostu a zkoušky na odpolední vystoupení. Odpoledne o 2. hod. proslov. Pamětní desku obci v opatrování odevzdá župní místonáčelník. K žactvu a dorostu promluví na cvičišti br. žup. starosta Matějka. Ve 3 ½ hod. odpol. koná se veřejné cvičení v Hněvčevsi s pořadem: a) prostná žáků, b) cvičení dorostenek a dorostenců na nářadí, c) prostná žaček, d) prostná dorostenců, e) hry žáků i žaček, f) dorostenky kužele. U příležitosti této vydá župa zvláštní pamětní číslo Dr. Podlipného s příspěvky předních pracovníků sokolských a činovníků župních. Pietní akt sok. župy »Čížkovy« zasluhuje zmínky, neboť přichází z vlastní iniciativy před »Českou Obcí Sokolskou«, která zajisté význačným způsobem vzpomene svého energického a nezištného starosty »ČOS« a po zásluze jeho také i v Tyršově domě, jako se stalo již v zemském museu a v sokolském museu na Santošce, kde uloženy cenné památky na první výpravy sokolské do ciziny, za vedení star. »ČOS« dr. Podlipného. Český venkov jistě četně bude zastoupen na této pietní vzpomínce sokolské.“
Tato slavnost byla skutečně obří a obec snad takovou účastí ani nepamatovala. Zahájil ji starosta již zmíněné sokolské župy Čížkovy Josef Matějka, po němž pronesl slavnostní projev o osobnosti JUDr. Jana Podlipného vrchní ředitel Zemské banky JUDr. Vincenc Dewetter mladší. Načež se ujal slova předseda Národní rady československé poslanec Adolf Prokůpek, jenž vyzdvihl zejména pracovní elán a energii tohoto nevšedního člověka. Za Čs. obec sokolskou promluvil zástupce předsednictva ČOS a vzdělavatel Jan Hiller, za hlavní město Prahu JUDr. Bohumil Baxa, jenž se účastnil slavnosti spolu s vrchním radou JUDr. Janem Krouským, za dolnorakouskou župu tlumočil pozdrav hněvčeveský rodák JUDr. Václav Vávra a potom náčelník II. okrsku Strnad odevzdal desku v ochranu obce a za ni odpověděl člen obecního zastupitelstva Václav Skořepa. Jménem rodiny všem poděkoval jeho syn dr. Vladimír Podlipný. Navíc předseda vlády Antonín Švehla zaslal k slavnosti vřelý pozdrav všem účastníkům a takto se zachovali rovněž mnozí další činitelé, kteří se nemohli této slávy zúčastnit. Zahajovací a závěrečné pěvecké sbory provedl místní sokolský pěvecký kroužek. Na závěr ještě dodejme, že 23. března 1924 byla slavnostně odhalena pamětní deska na pražském domě, kde JUDr. Jan Podlipný zemřel.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.315, 15.716)
Poslední aktualizace: 10.4.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hněvčeves
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zřízení pamětní desky JUDr. Janu Podlipnému v Hněvčevsi v roce 1923
Hněvčeves
Vesnice
Podle pověsti měla tato malebná obec obdržet své jméno podle toho, že se zde 2 rytíři na své cestě pohněvali a ve Smiřicích opět smířili. Podle jiných zdrojů by mělo toto pojmenování znamenat Hněvkovu ves a podobn…
0.6km
více »
Socha Panny Marie v Hněvčevsi
Socha
Mariánský kult vždy náležel mezi nejvýznamnější články v soustavě křesťanského učení a nevznikl ve středověku, jak by se mohlo zdát, ale již mnohem dříve. Již od 2. poloviny 1. století se zhotovovaly obrazy Nejsvě…
0.6km
více »
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…
1.4km
více »
Obecní rybník v Benátkách
Rybník
Obec Benátky bývá spojována zejména s Mlakovskou svodnicí, ale kromě ní teče v jižní části obce také jiný, i když bezejmenný tok, který pramení pod "Havrancem", od něhož je někdy nazýván jako Havranecká svodnice. …
1.4km
více »
Boží muka v Benátkách
Boží muka
Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a v…
1.4km
více »
Benátky
Vesnice
Důvod pojmenování obce není známý, ale tvrdí se, že zdejší krajina, která byla od nepaměti obklopena vodstvem, připomínala majiteli panství Benátky. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čec…
1.5km
více »
Cerekvice nad Bystřicí
Vesnice
Zdejší malebná lokalita nedaleko říčky Bystřice byla osídlena již v pravěku, čehož důkazem mohou být nálezy kosterních pozůstatků a bronzových nástrojů při stavbě školy roku 1911 a objevy části mlatu, pazourkových…
1.5km
více »
Třebovětice (Cerekvice nad Bystřicí)
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale největšího rozmachu bylo dosaženo v době laténské. Můžeme zmínit např. nález 2 žárových hrobů z roku 1937 při výstavbě stodoly Františka Kremlíka z čp. 14. První…
1.5km
více »
Zámek v Cerekvici nad Bystřicí
Zámek
Původní gotická věžovitá tvrz existovala již nejspíše v roce 1368, kdy zde seděli bratři Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice, poté se zde vystřídala řada dalších vlastníků, z nichž se dochovala jména jen některých.…
1.6km
více »
Jak se za prusko-rakouské války pomstili polští kyrysníci sovětickému starostovi
Zajímavost
Prusko-rakouská válka roku 1866 přinesla všem obcím v okolí královéhradeckého bojiště pouze útrapy a neštěstí. Sovětice byly naštěstí ušetřeny od požárů, které řádily v Benátkách, na Chlumu, v Čistěvsi a v Lípě. Jinak se těmto obcím v mnohém podobaly, protože z polí se stala utlučená země, po okolí rozesety stovky mrtvých, na návsi a na zahradách byla vypálená místa po ohních, …
1.7km
více »
Sovětice
Vesnice
Tato ves má zajímavý název, avšak kdo by hledal nějakou spojitost se Sovětským svazem, tak by pohořel, což dokazuje i zmínka z knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od …
1.7km
více »
Horákův statek čp. 35 v Sověticích
Dům, budova
Na tomto místě se odedávna nacházely pouze pole, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD375018410). Tehdy náležela ta…
1.8km
více »
Cerekvice nad Bystřicí
Zámek
Barokní zámek stojí na severním okraji obce Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, v nádvoří jsou přízemní arkády. Ve východním zámeckém k…
1.8km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…
1.8km
více »
Dolní Černůtky (Jeřice)
Místní část
První zmínka o vsi pochází z roku 1143, kdy biskup Jan věnoval klášteru na Strahově vše, co kdy měl v Černůtkách. Zaniklá tvrz se měla nacházet na místě stavení čp. 19-21 a původně na ní vládl v letech 1106 1242 r…
2km
více »
Horní Černůtky (Sovětice)
Místní část
Tato lokalita byla osídlena již v období kultury se šňůrovou keramikou a slezskoplatěnické kultury. Název obce pravděpodobně vznikl ze jména Černotice nebo Črnotice, které zahrnovalo Horní i Dolní Černůtky, které kdysi tvořily jednu ves a později byly podle majitelů rozděleny. Zdrobnělina názvu je pravděpodobně následek rozdělení, a tím zmenšení obou vsí. Na počátku zdejší obce…
2km
více »
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.3km
více »
Les Svíb
Chodník, naučná stezka
Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…
2.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
2.8km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.8km
více »
Les Svíb - lesní cesta do Benátek
Pomník
V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.
2.9km
více »
Les Svíb - polní myslivec
Pomník
Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…
3km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
3.2km
více »
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší. Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
3.3km
více »
Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa
K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
3.3km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
3.6km
více »
Velký Vřešťov - rybník, kemp
Rybník
Velkovřešťovský rybník a kemp se nachází jižně, necelý 1 km, od centra obce Velký Vřešťov. Své si zde najdou jak příznivci koupání tak příznivci rybaření. Info o možnosti ubytování, cenách, provozní době a kontakt…
3.8km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
4.8km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
13.4km
více »




