Zřízení pamětní desky JUDr. Janu Podlipnému v Hněvčevsi v roce 1923

JUDr. Jan Podlipný se zapsal do našich dějin hned několikrát – od roku 1880 působil jako advokát v Praze, v roce 1881 se stal členem sboru obecních starších, v letech 1891-1914 byl členem městské rady téhož města, roku 1893 byl zvolen za 1. náměstka starosty, v letech 1897-1900 byl starostou města Prahy, od roku 1889 poslancem českého zemského sněmu za Mladočechy, v letech 1889-1906 prvním starostou České obce sokolské a Svazu slovanského sokolstva a tak bychom mohli ještě dlouze pokračovat ve výčtu jeho funkcí a úřadů, navíc po sobě zanechal v Praze nepřehlédnutelný odkaz – v rámci její asanace došlo k zbourání řady historicky cenných budov. Ale to je snad jedinou skvrnkou na štítě tohoto člověka, který toho tolik našemu hlavnímu městu jinak dal.

Avšak to, že nebyl rodilým Pražanem, zná již málokdo, natož jeho původ, protože se narodil 24. srpna 1948 v Hněvčevsi u Hořic do rodiny místního řezníka a hostinského, přičemž jeho děd byl sedlákem z Vrchovnice a babička dcera chalupníka z Třebovětic. Hned po jeho úmrtí 19. března 1914 se začalo uvažovat o zřízení pamětní desky v jeho rodišti, ale všechny tyto plány zhatila 1. světová válka, a tak se se vším muselo začít od začátku až po vzniku ČSR.

Pamětní deska tomuto velkému národovci tedy nakonec vznikla jako sokolský vděk tomuto prvnímu starostovi ČOS, vůdci sokolských výprav do ciziny a propagátorovi těsnějších česko-francouzských styků jak ve sportovní, tak ve společenské, kulturní a politické oblasti, neboť podle něj se oba národy a státy mohly od sebe mnohému navzájem naučit. Navíc vznikla o rok dříve před 10. výročím jeho úmrtí a byl na ni umístěn tento text: „Prvý starosta Č. O. S. dr. Jan Podlipný, pěstitel styků s Francií.“ Deska, provedená akademickým sochařem a majorem pěšího pluku č. 22 Františkem Vyskočilem a architektem a profesorem průmyslové školy v Hořicích Stanislavem Růžičkou, byla obdařena reliéfním portrétem JUDr. Jana Podlipného a zřízena péčí a nákladem hněvčeveské sokolské jednoty a II. okrsku sokolské župy Čížkovy, jež rovněž 15. července 1923 uspořádaly slavnost jejího odhalení na rohu rodného domu tohoto velikána, o níž bylo v rámci pozvánky napsáno „Venkovem“ 3. června 1923 toto:

„Sokolstvo paměti J. Podlipného. Sokolská župa »Čížkova« v Jičíně jest jedna z prvních složek organisačních, která uctí 10. výročí úmrtí dr. J. Podlipného, prvního starosty »ČOS«, nezištného pracovníka národního a bojovníka za práva lidu československého. Sokolská župa Čížkova odhalí 15. července pamětní desku br. dr. Podlipného, horlivého pěstitele přátelských styků česko-francouzských, v jeho rodišti v Hněvčevsi u Hořic. Slavnost tuto spojila s následujícím pořadem: Ráno o 7 ½ hodině závody žactva a dorostu a zkoušky na odpolední vystoupení. Odpoledne o 2. hod. proslov. Pamětní desku obci v opatrování odevzdá župní místonáčelník. K žactvu a dorostu promluví na cvičišti br. žup. starosta Matějka. Ve 3 ½ hod. odpol. koná se veřejné cvičení v Hněvčevsi s pořadem: a) prostná žáků, b) cvičení dorostenek a dorostenců na nářadí, c) prostná žaček, d) prostná dorostenců, e) hry žáků i žaček, f) dorostenky kužele. U příležitosti této vydá župa zvláštní pamětní číslo Dr. Podlipného s příspěvky předních pracovníků sokolských a činovníků župních. Pietní akt sok. župy »Čížkovy« zasluhuje zmínky, neboť přichází z vlastní iniciativy před »Českou Obcí Sokolskou«, která zajisté význačným způsobem vzpomene svého energického a nezištného starosty »ČOS« a po zásluze jeho také i v Tyršově domě, jako se stalo již v zemském museu a v sokolském museu na Santošce, kde uloženy cenné památky na první výpravy sokolské do ciziny, za vedení star. »ČOS« dr. Podlipného. Český venkov jistě četně bude zastoupen na této pietní vzpomínce sokolské.“

Tato slavnost byla skutečně obří a obec snad takovou účastí ani nepamatovala. Zahájil ji starosta již zmíněné sokolské župy Čížkovy Josef Matějka, po němž pronesl slavnostní projev o osobnosti JUDr. Jana Podlipného vrchní ředitel Zemské banky JUDr. Vincenc Dewetter mladší. Načež se ujal slova předseda Národní rady československé poslanec Adolf Prokůpek, jenž vyzdvihl zejména pracovní elán a energii tohoto nevšedního člověka. Za Čs. obec sokolskou promluvil zástupce předsednictva ČOS a vzdělavatel Jan Hiller, za hlavní město Prahu JUDr. Bohumil Baxa, jenž se účastnil slavnosti spolu s vrchním radou JUDr. Janem Krouským, za dolnorakouskou župu tlumočil pozdrav hněvčeveský rodák JUDr. Václav Vávra a potom náčelník II. okrsku Strnad odevzdal desku v ochranu obce a za ni odpověděl člen obecního zastupitelstva Václav Skořepa. Jménem rodiny všem poděkoval jeho syn dr. Vladimír Podlipný. Navíc předseda vlády Antonín Švehla zaslal k slavnosti vřelý pozdrav všem účastníkům a takto se zachovali rovněž mnozí další činitelé, kteří se nemohli této slávy zúčastnit. Zahajovací a závěrečné pěvecké sbory provedl místní sokolský pěvecký kroužek. Na závěr ještě dodejme, že 23. března 1924 byla slavnostně odhalena pamětní deska na pražském domě, kde JUDr. Jan Podlipný zemřel.