Sovětice

Tato ves má zajímavý název, avšak kdo by hledal nějakou spojitost se Sovětským svazem, tak by pohořel, což dokazuje i zmínka z knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse:

"Sovětice (v Sověticích, do Sovětic, sovětickej), ves 9 km sv. od Nechanic: 1369 ad pres. Prziechonis de Sowieticz in eccl. in Hnyewczevess, LC. II, 2; 1546 (1498) w Smirziczych k tvrzi.. w Sowieticzych, DZ. 6 E 25; 1542 (1533) tvrz Smirzicze .. ves Sowieticze, DZ. 42 G 16; 1654 ves Sowieticze, BR. 13/1350; 1790 Hft Sadowa: Sobieticz, Sowieticz, Schal. XVI, 156; 1835 Sowětice, Sobětice 1/4 St. nö. von Sadowa, Som. III, 25; úř. 1854 Sobětice (Sovětice), 1886 Sovětice.

Historické doklady svědčí, že tu byl opravdu od počátku tvar Sovětice = ves lidí *Sovatových. V nové době se objevují tvary Sobětice, ale ty jsou původu umělého. Podnět k nim zavdala skutečnost, že je doloženo os. jm. Sobata, ale os. jm. *Sovata doloženo není."

Samo území dnešních Sovětic, jež podle Františka Ladislava Sála obdržely své pojmenování od toho, že jejich obyvatelé byli sobci ("Sobě udělám, sobě nechám, pro sebe chci míti, jen sobě věřím..."), bylo osídleno již v pravěku. Již před 1. světovou válkou byly na poli Josefa Haka z čp. 10 („u Liskovek“) nalezeny keramické střepy, jež byly v roce 1917 uznány královéhradeckým historickým muzeem za střepy z popelnic z doby hradištní. 2. října 1923 byly prokopány 2 z 10 mohyl ve Skalce a byl v nich nalezen popel, který byl promísen s uhlím. Roku 1987 bylo na poli „U Skalky“ nalezeno 9 atypických zlomků keramických nádob, úlomků bělavého jednozrnného pískovce s ohlazenými ploškami a 15 cm dlouhá a 6 cm vysoká terakotová plastika kance z neolitické kultury s vypíchanou keramikou. Ves však byla poprvé zmíněna až v roce 1369 („ad pres. Prziechonis de Sowieticz in eccl. in Hnyewczevess“). Roku 1409 Příbek Doubek z Třebovětic nadal cerekvickou faru platem v Sověticích a odtud také platil úroky do minoritského kláštera v Hradci Králové. Tyto platy rozmnožila v roce 1412 jeho vdova Zdinka a snad její dcera Kateřina z Křince. Roku 1482 se připomíná Matěj Salava z Lípy a v Sověticích. Později náležely Sovětice ke smiřickému panství. 7. září 1495 odkázal Hašek Střížek z Lužan celý svůj majetek manželce Lidmiboře z Valečova a zemřel ještě v témže roce. Aby její statek nespadl jako odúmrť na krále, zapsala ještě téhož roku smiřické panství svým sestrám Kateřině, Johance, Alžbětě a Lidmile z Valečova. Všechny tyto díly 7. června 1498 skoupil Mikuláš mladší Trčka z Lípy. Při dělení trčkovských majetků roku 1533 obdržel Smiřice se Sověticemi a s dalšími vesnicemi Mikuláš Trčka z Lípy. V roce 1547 koupil Sovětice Adam Sadovský ze Sloupna a připojil je k sadovskému panství. Podle berní ruly z roku 1654 bylo v Sověticích 8 sedláků, 6 chalupníků a 5 zahradníků, což dokazuje, že se obce třicetiletá válka nijak výrazně nedotkla. Před rokem 1780 bylo v Sověticích pouze 29 stavení, v roce 1783 přibylo čp. 30, roku 1793 čp. 31, v roce 1822 čp. 32, roku 1826 čp. 33 a v roce 1827 čp. 34. Prvním známým rychtářem byl v roce 1785 Jan Petřík z čp. 24. Roku 1832 byla přes obec stavěna silnice z Nechanic k Cerekvici nad Bystřicí. Po roce 1840 se scházívala společnost mladých lidí u Václava Poláka z čp. 23, kde hostinský Jan Česák předčítal knihy, zejména divadelní hry. Později přišel s nápadem, že by místní mohli sami sehrát nějaký ten divadelní kus. Svým nákladem pořídil jeviště, které omaloval cerekvický malíř Bajer. Jednu neděli o masopustu roku 1843 se tedy hrálo první divadlo - „Blejskavec“. V roce 1843 bylo v Sověticích 252 obyvatel a 34 domů. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla ves součástí panství Sadová.

Roku 1849 se staly Sovětice samostatnou politickou obcí a jejich součástí se stala rovněž Sadová. Prvním zvoleným starostou se stal hostinský Jan Česák (ve funkci vydržel do roku 1865 a poté v ní působil ještě v letech 1868-1871). V roce 1866 bylo pořízeno nové divadelní jeviště. V květnu a v červnu 1866 prošlo obcí několik cikánských tlup, které nabízely opravy kotlů, ale ve svém středu měly vždy přestrojeného pruského průzkumníka, jenž obhlížel okolí a zakresloval situaci krajiny a umístění vojenských jednotek. 29. června 1866 uprchla z obce většina obyvatel. 3. července 1866 zasáhly Sovětice boje prusko rakouské války. Roku 1871 bylo zřízeno nové divadelní jeviště. O 7 let později byla na návsi postavena hospoda čp. 35. 29. srpna 1880 byla sehrána první divadelní hra v přírodě fraška „Nápady pana Čapka“ (v zahradě čp. 28). V roce 1882 byla dostavěna sovětickým katastrem železniční trať od Hradce Králové do Ostroměře, tzv. obchodní dráha, a její odbočka ze Sadové do Smiřic a zřízeno nádraží v Sadové. O 4 roky později byl obecní výmol osázen jabloněmi. Roku 1888 se ustavila Hospodářsko-čtenářská beseda. 9. června 1895 vyhořel domek Josefa Krátkého. 9. června 1896 vyhořely domky M. Birnerové a Františky Daškové. V roce 1896 bylo pořízeno nové jeviště s portálem a 4 dekoracemi za 215 zlatých. Roku 1898 bylo ustaveno Společenstvo k odvodňování pro Sovětice a okolí, které zadalo meliorační projekt Antonínu Vlachovi z Nového Bydžova. 29. června 1903 vznikl SDH. V roce 1905 bylo ustaveno druhé vodní družstvo, které však pro odpor velkostatku s pracemi nezačalo. Roku 1909 došlo k založení místní agrárnické a sociálně demokratické organizace. Z front 1. světové války se nevrátilo 16 místních mužů.

V roce 1919 se ustavily organizace Místní domovina a Družstvo domkářů. Roku 1920 vznikla TJ Sokol v Hněvčevsi, jehož členy se stali ti, kteří nebyli členy dohalické jednoty. Zároveň byla založena Tělocvično-dělnická jednota federativní. V roce 1921 byl ustaven spolek divadelních ochotníků „Česák“ a do obce byla zavedena elektřina. Roku 1922 došlo k založení Strojního družstva domkářů a malorolníků. O rok později byla přestavěna silnice mezi Sověticemi a Černůtkami. V roce 1926 vzniklo mlékařské družstvo. Za německé okupace nesla obec pojmenování Sowietitz. 8. května 1945 přijela do obce Rudá armáda. O 3 roky později bylo založeno Prádelní družstvo, které zakoupilo pračku, ždímačku a mandl. 21. a 28. června 1950 byl utvořen přípravný výbor JZD a 6. srpna 1950 se uskutečnila 1. schůze JZD III. typu, jež hospodařilo do roku 1952 jako menšinové. V roce 1957 byl zřízen místní rozhlas. V letech 1959-1960 byla provedena výstavba dětského koupaliště. Roku 1961 se začalo s melioračními pracemi. V roce 1964 byl adaptován hostinec a vyasfaltována silnice do Horních Černůtek. 27. a 28. února 1965 řádila prudká sněhová vánice, která způsobila až 1 m vysoké závěje. Téhož roku byl zavezen výmol ve středu obce a na jeho místě vzniklo sportoviště. V roce 1967 bylo zahájeno vydávání obecního zpravodaje. Roku 1973 byla zahájena stavba kanalizace a vodovodu. V roce 1977 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení. V letech 1977-1978 byla vybudována nová prodejna smíšeného zboží. V roce 1993 byl dokončen vodovod. Roku 2007 vznikly Sovičky ze Sovětic, družstvo malých hasičů. V roce 2009 byl zrekonstruován obecní úřad a vybudován nový sportovní areál s víceúčelovým hřištěm a dětským koutkem. Roku 2010 byla zrekonstruována hasičská zbrojnice. V roce 2014 byly Sovětice vyhlášeny „Vesnicí Královéhradeckého kraje 2014“. Roku 2017 došlo k přístavbě hasičské zbrojnice. 12. září 2018 byla slavnostně otevřena stezka pro pěší a pro cyklisty. V současnosti se podél obce buduje dálnice D 35, jejíž stavba byla zahájena v roce 2024 (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/stavba-usek-dalnice-d35-sadova-plotiste-hradec-20240926.html).

Ze zdejších pamětihodností zmiňme: od 24. ledna 1964 památkově chráněné stanoviště pruské dělostřelecké baterie, jež bývá označováno rovněž jako pravěký mohylník; od 9. listopadu 1998 památkově chráněnou venkovskou usedlost čp. 24 z 80. let 19. století; kamenný kříž z roku 1832; pomník padlým v prusko-rakouské válce z roku 1866 v podobě pískovcové pyramidy u čp. 35; sochu Panny Marie při cestě do Sadové, kterou postavil velkostatkář Fišera z Barchůvka a naposledy byla opravena v roce 2010; pamětní desku Janu Česákovi, jež byla slavnostně odhalena 14. května 1894; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 5. srpna 1928. Nejvýraznějšími zdejšími rodáky jsou: statkář a politik Václav A. Fišera (7. února 1837 Sovětice - 8. května 1909 Barchůvek); učitel, vlastivědný pracovník a kronikář Josef Všetečka (28. ledna 1856 Sovětice - 16. listopadu 1938 Hradec Králové) a pilot Josef Rezler, jenž od roku 1925 pracoval na sestrojení leteckého padáku, který úspěšně vyzkoušel o 3 roky později.