Boží muka v Benátkách

Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a výklenkové kapličky o rozměrech 35 x 35 x 45 cm, která má na bocích reliéf Ukřižovaného Krista a z jeho boku vytékající krve do kalicha, zakončené stanovou stříškou a kamenným křížkem řeckého typu o výšce 60 cm a tloušťce ramen 8,5 cm (na vodorovných ramenech je dnes již nečitelný nápis). Na soklu se navíc nachází konzola pro svíci. Původně se však zde nacházela konzola pro zavěšení lucerny.

Z jeho provedení se soudí, že se jedná o renesanční sakrální památku a pochází někdy ze 2. poloviny 16. století. Sám Emanuel Poche ve svých „Uměleckých památkách Čech“ klade jejich vznik do roku 1554. Tuto informaci zveřejnil již v roce 1937 v knize „Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země česká. XLVIII. Okres Dvůr Králové“, kde publikoval tuto zmínku: „Benátky. Schaller XV. 53. Hradecký kraj IV. 76. Uprostřed vsi, na rozcestí BOŽÍ MUKA. Na prostém piedestalu sloup s neumělou hlavicí, na ní čtyřboký hranol s otřelým reliefem kříže, pokrytý kamenným jehlancem; nahoře kovový kříž s letopočtem 1554.“ V rozporu s tím vším je však zmínka o těchto Božích mukách v souvislosti s odhalením nového kamenného kříže, jež vyšla v „Blahověstu“ 15. listopadu 1870 a hovoří se v ní toto:

„Dne 26. května letos, v neděli III. po sv. Duchu byl v Benátkách, farnosti Hněvčevské, posvěcen nový kamenný kříž, jejž z vlastního nákladu dal postaviti bohatý soused Vácsl. Podlípný. Za předmět kázaní bylo voleno troje volání Ježíšovo: „Pokoj vám;“ - „Pojďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste a já občerstvím vás;“ - „Kdo chce za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, vezmi kříž svůj a následuj mne.“ - Podstavec nese nápis: „Ai hle Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“ - „Klanějte se jemu všickni andělé Jeho!“ Dejž Bůh, aby se volání Spasitelovo i apoštolovo vždy naplňovalo! - Benátky mají ještě jiný prastarý pomník, jakýchž v Čechách častěji viděti jest, totiž sloup kamenný, jehož vrch ozdoben jest krychlí (kostkou) s křížkem, na jehožto příčce vytesán (vypoukle) nápis, na každé ploše kostky viděti jest obraz ukřížovaného Ježíše, z jehož boku krev se do kalicha prýští. - Pokud jsem na zvětralém pískovci seznati mohl, nachází se v nápise jméno Vok, a na severní ploše v rozích r. 1408. Benátky patřívaly též k opatovickému klášteru a r. 1421 upsány byly od krále Sigmunda Alšovi z Riesenburka, pánu na Vřeštově.-“

Pokud bychom tedy vycházeli z výše zmíněného článku, měl by být sloup mnohem starší než se udává, případně by měl upamatovávat na nesrovnatelně starší mimořádnou událost, jež byla spojena s touto vsí nebo dokonce přímo s tímto místem, snad i s nálezem pravěkého žároviště, kde pohané mrtvoly zemřelých spalovali a obyčejné pochovávali, jak se stalo několikrát po okolních obcích. Nejspíše však má tento sloup udávat místo hrozného neštěstí nebo nějakého zázračného náboženského skutku. Stejně tak je otázkou, jaký kříž se nacházel původně na jeho vrcholu, zda byl kovový či kamenný. Sám se přikláním ke kovovému kříži, neboť ten býval původně více oblíben a kamenné kříže se začaly stále hojněji užívat až od přelomu 18. a 19. století. Nesrovnalostí s těmito Božími mukami je však více, neboť když nahlédneme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta Johana Straky, žádný takový objekt v ní není zaznamenán, což znamená, že se původně nacházel úplně někde jinde a sem byl pouze přenesen. Ale do originální mapy stabilního katastru od Antona Schneidera a Johanna Rebla byl již tento objekt zakreslen, i když dodatečně, neboť je proveden červenou barvou. Musel být tedy na toto místo přemístěn koncem 30. nebo počátkem 40. let 19. století. Odkud se tak stalo, se mi nepodařilo zjistit, neboť o tom není zmínka ani v obecní kronice, natož v dobovém tisku. Tato Boží muka však mohla mít rovněž obdobný osud jako v nedaleké obci Světí, kde ležela řadu let rozebraná a teprve později byla dána dohromady a opět vztyčena. Jak tomu bylo doopravdy, se asi sotva již někdy dozvíme, neboť všichni pamětníci jsou již dávno mrtví. Jednoznačně můžeme pouze říci, že tato Boží muka byly drobněji poškozena za prusko-rakouské války a následně opravena. Některé rýhy a prohlubně dodnes viditelné mají být podle lidových podání památkou na pruské a rakouské střely.

S nápady ohledně památkové ochrany těchto Božích muk se roztrhl pytel již v době 1. republiky, ale nedošlo k němu ani v poválečném období. Teprve 24. října 1994 byla ministerstvem kultury prohlášena za kulturní památku, přičemž návrh na prohlášení kulturní památkou i zahájení řízení k prohlášení pocházejí z předchozího roku. Na závěr je ještě nutno podotknout, že úplně poslední opravu Božích muk provedl Zdeněk Lenger z Velkého Vřešťova v roce 2011. Více o tomto objektu lze naleznout zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-12225596.