Cerekvice nad Bystřicí

Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, čehož důkazem mohou být nálezy kosterních pozůstatků a bronzových nástrojů při stavbě školy roku 1911. První písemná zpráva o Cerekvici pochází z 3. října 1357, kdy se stal farářem v obci Ples u Jaroměře Vicemil z Cerekvice. Její pojmenování (původně Czirkvicz, Czierkvice, Církvice, Cerekwitz, Zerekwitz) má pocházet od slova „cerekev“, označujícího dřevěný kostel. 10. února 1368 zdejší faru směnil plebán Příbek s farářem Oldřichem ze Žiželevsi. Tuto směnu posvětili majitelé vsi a zdejšího podacího Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice. V roce 1377 byl cerekvickým plebánem Zdeněk. Roku 1394 zemřel plebán Oldřich a jeho nástupcem se stal kněz Střezimír, jehož podali bratři Vinold a Jan Paták z Cerekvice. Tato ves často měnila své držitele, a tak se mnohdy prameny v jejich soupisu liší. V roce 1444 byl uváděn mezi bojovníky podobojí Léva z Cerekvice, jenž roku 1458 založil špitál v Hostinném. V letech 1505-1518 náležela Cerekvice Otíkovi Holovouskému z Holovous. Jeho nástupce Petr z Holovous prodal v roce 1530 tvrz, dvůr a ves Cerekvici Janu Litoborskému z Chlumu. Tento rok je významný tím, že byla poprvé zmíněna zdejší tvrz. Před rokem 1533 koupil statek Jiřík Vlk z Kvítkova. Po něm před rokem 1541 vlastnili Cerekvici Zdislav z Dobřenic a Zdeněk Záruba z Hustířan, jehož potomci tu byli majiteli skoro 200 let. Podle berní ruly z roku 1654 bylo v Cerekvici 5 chalupníků a 3 domkáři, 2 chalupy a 2 domky byly pusté. V roce 1729 prodal Jan Josef Záruba z Hustířan cerekvické panství polnímu maršálkovi Ullyssesu Browne z Montany, který zemřel roku 1754. V roce 1791 vyhořelo Langrovo stavení čp. 9. Roku 1803 ustanovil Jiří Brown, aby zámecký kaplan vyučoval v zimních měsících děti v jedné místnosti na zámku. Po smrti manželky jeho syna Marie Anny, roz. hraběnky Sztarayové roku 1816 získal panství Vincenc Sztaraym, který ho v roce 1822 prodal Janu Kolowratovi Krakovskému. Roku 1832 koupil panství František Girtler z Kleebornu, který v roce 1834 odmítl půjčovat zámecké místnosti k vyučování. Roku 1835 měla Cerekvice 408 obyvatel a 59 domů.

V roce 1849 se stala Cerekvice samostatnou politickou obcí. Roku 1854 řádila v obci velká vichřice, jež vyvrátila i trojici dubů u kaple na Lysici. 26. ledna 1862 byla slavnostně vysvěcena nová škola. Do té doby chodily zdejší děti do Hněvčevsi, kde byla škola od roku 1670. Za prusko-rakouské války v roce 1866 byl v zámku, ve škole a v kostele vojenský polní lazaret. Ti, co onemocněli cholerou, byli umístěni v čp. 12. Na místním hřbitově bylo pohřbeno celkem 362 vojáků z obou stran konfliktu. Roku 1870 vzniklo živnostenské společenstvo. V roce 1872 došlo k přiškolení Třebovětic a z cerekvické jednotřídky se stala dvoutřídní škola. V dubnu 1873 došlo ke zřízení četnické stanice. Téhož roku se ustavila JDO. První divadelní představení bylo sehráno 20. dubna 1873. O rok později byla škola již trojtřídní. V roce 1876 vznikl Krejcarový školní spolek, jehož náplní byla podpora chudých žáků. V březnu 1882 začaly jezdit vlaky na trati Hradec Králové-Ostroměř. Zastávka byla zřízena v sousedních Třebověticích, v Cerekvici vznikla až později. Roku 1883 vznikl zdejší poštovní úřad. Předtím náležela obec k tomu hořickému. Prvním listonošem byl Jan Hanuš. V letech 1884-1885 byl upravován dům paní Kadečkové na poštovní úřad a přitom zde byl nalezen nevybuchlý dělostřelecký granát, který při neopatrné manipulaci vybuchl. Naštěstí nikoho nezabil a ani dům nespadl. V roce 1888 byla založena Hospodářsko-čtenářská beseda, jež však po roce a půl zanikla. 30. října 1888 shořela stodola Františka Novotného z čp. 3 s celou zásobou nevymláceného obilí. V květnu 1889 vyhořel pivovar. Roku 1891 byl v Cerekvici zřízen zdravotní obvod a prvním obvodním lékařem se stal MUDr. Antonín Machek. Tehdy rovněž vyhořelo 13 stavení. V říjnu 1897 se začal dusit bobem 4letý syn panského šafáře Jedličky. Přivolaný obvodní lékař MUDr. Machek odkázal dítě k hořickému lékaři MUDr. Levitovi a chlapec nedlouho poté zemřel. V roce 1902 vznikl SDH a Spořitelní a záložní spolek pro Cerekvici a okolí. Prvním starostou SDH byl Hynek Pelikán a velitelem František Krámský. V lednu 1903 byla vyzkoušena 4kolová stříkačka od firmy Antonín Fichtner z Prahy-Košíř. Roku 1905 byl při obecné škole zřízen zimní hospodářský kurs, který zde trval až do roku 1948. Zároveň byla postavena hasičská zbrojnice. 1. července 1906 se v Cerekvici uskutečnil župní hasičský sjezd. Téhož roku byl řídící učitel Antonín Tvrzský, který po 35letém působení v Cerekvici odešel do výslužby, jmenován čestným občanem obce. V roce 1911 byla postavena nová škola a o 2 roky později byla zřízena živnostenská pokračovací škola. Z front 1. světové války se nevrátilo 19 zdejších mužů.

V březnu 1919 byla ustavena TJ Sokol. V roce 1921 byla zřízena měšťanská škola. O rok později vzniklo Elektrárenské družstvo. Na základě rozhodnutí ministerské rady povolila vláda podle výnosu ministerstva vnitra z 1. září 1923 vyloučení osady Čenic z obvodu obce Velkého Vřešťova a její připojení k Cerekvici. V důsledku toho rozpustila zemská správa politická výnosem z 28. března 1924 dosavadní obecní zastupitelstva a nahradila je obecními správními komisemi, a to až do červnových voleb. Roku 1924 byla ustavena místní organizace národních socialistů a Spolek dělnických divadelních ochotníků československých. Tehdy bylo zakoupeno vlastní jeviště za 5 000 Kč a pořízeny osvětlovací lampy. 14. června 1931 proběhlo slavnostní odevzdání nové motorové stříkačky. 20. května 1934 se uskutečnilo okrskové hasičské cvičení. V roce 1934 DS Sokol Cerekvice-Třebovětice společně s ochotníky DS Máj Jaroměř zbudoval na Vavřinečku v Lysici přírodní divadlo. 13. února 1935 vyhořel zámek, v němž byl umístěn okresní chorobinec. 13. května 1936 došlo k ustavení místní organizace sociální demokracie, jež tu byla naposledy před 1. světovou válkou. 20. září 1936 byl slavnostně otevřen obnovený zámek, jako tzv. Masarykův dům. Následujícího roku byla opravena kaple na Lysici. Roku 1939 bylo ustaveno Mladé Národní souručenství. 15. dubna 1945 byl ustaven ilegální národní výbor. V roce 1950 byla na státním statku instalována první kulturní jizba, dar ministra zemědělství Júlia Ďuriše za vzornou práci. Koncem října 1952 byla zrušena zdejší stanice SNB. V témže roce vzniklo JZD. V roce 1957 vznikl DS Bystřičan. V letech 1960-1962 byl bývalý hostinec přestavěn na divadlo s jevištěm a šatnou. V listopadu 1986 bylo otevřeno středisko hygienických služeb. V letech 1988-1992 byla vybudována 1. část areálu ČEPRO. V letech 1995-1997 byl vybudován plynovod. Roku 1998 shořel objekt Hájenka s rekvizitami a kulisami zdejších ochotníků. V letech 2014-2015 byla zateplena MŠ a 1. stupeň ZŠ. V roce 2016 byly opraveny hřbitovní zdi a zrekonstruován obecní úřad. V letech 2017-2018 byl zrekonstruován fotbalový areál. 29. září 2018 byl slavnostně odhalen pomník plk. Rudolfu Holečkovi.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: od 6. února 1964 památkově chráněný zámek z počátku 18. století a kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1719; sochu sv. Jana z Boha, která byla zřízena v roce 1775 a roku 1877 byla obnovena; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1837; od 5. dubna 1995 památkově chráněnou sochu sv. Josefa z roku 1715; dům Františka Krámského čp. 46 z 18. století, zříceninu kaple sv. Vavřince na Lysici, jež byla památkově chráněna od 18. února 1993 do 15. července 2011; hřbitovní kapli sv. Štěpána z roku 1852; pomník poručíka Evžena Sauer-Osáky z Nordendorfu z c. k. 37. pěšího pluku na hřbitově; pískovcovou pyramidu věnovanou pruskými johanity v polní nemocnici zemřelým 2 rakouským důstojníkům a 262 rakouským a pruským vojínům; pískovcový kříž před kostelem; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1928, jenž vznikl podle návrhu profesora hořické sochařské a kamenické školy Antonína Máry a zhotoven byl Josefem Holečkem. Z Cerekvice pocházeli: učitel František Skalický (1863-1954), který v roce 1921 vydal „Dějiny Třemešovsi“ a v letech 1920-1927 řídil vlastivědný časopis „Pod Zvičinou“; vinař a tvůrce slovinského odborného názvosloví Bohuslav Skalický (17. července 1872 Cerekvice nad Bystřicí - 8. prosince 1926 Novo Mesto, Slovinsko); regionální historik a archeolog Robert Krámský (2. března 1905 Cerekvice nad Bystřicí - 16. června 1971 Hořice).