Zámek v Cerekvici nad Bystřicí

Původní gotická věžovitá tvrz existovala již nejspíše v roce 1368, kdy zde seděli bratři Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice, poté se zde vystřídala řada dalších vlastníků, z nichž se dochovala jména jen některých. Roku 1396 byla tvrz sídlem bratrů Vinolda a Jana Patákových z Cerekvice, kteří byli rovněž patrony místního kostela. V roce 1412 svědčil Přibík z Cerekvice a roku 1444 byl mezi bojovníky pod obojí připomínán Léva z Cerekvice, jenž v roce 1458 před dolní branou města Hostinného založil špitál, jenž obdařil platem 12 kop grošů, k jehož plnění se zavázali i jeho synové Ješek a Burjan. V letech 1505-1518 vlastnil Cerekvici Otík Holovouský z Holovous. Po roce 1530 Petr z Holovous prodal tvrz, dvůr a ves Cerekvici Janu Litoborskému z Chlumu. Tento rok se tak uvádí jako první nezvratná zmínka o existenci cerekvické tvrze, jež se dostala před rokem 1533 do rukou Jiříka Vlka z Kvítkova, po němž následoval jako její vlastník Zdislav z Dobřenic.

V roce 1541 získal Cerekvici Zdeněk Záruba z Hustiřan. Někdy za jeho vlády došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek, o němž je zpráva z roku 1633. Po smrti Zdeňka Záruby z Hustířan před rokem 1570 se pokusili získat Cerekvici Zdeněk Chvalkovský z Hustířan, jemuž prý byla nebožtíkem ústně darována, a jeho strýcové Třebovětičtí a Radinští. Cerekvice však zůstala v držení rodu Zárubů z Hustířan, v jehož rámci byla děděna. Jan Záruba z Hustířan prodal Cerekvici svému strýci Hertvíkovi, jenž statek prodal roku 1633 Albrechtovi z Valdštejna, po jehož smrti byl opět držitelem Cerekvice Hertvík z Hustířan. V roce 1682 byla provedena první přestavba objektu. Následujícího roku je tvrz popsána takto: „Tvrz Cerekvice, díl od kamene, ostatek ode dřeva nákladně vystavěna a šindelem přikryta, v níchž pokoje od trámův a táflování z prken se nachází, stafel stuben, s síní, komorami, sklepův povrchních i podzemních pro pivo a víno, kuchyně, spižírna, lokajská světnice, vínopalna a kancelář, při kteréžto tvrzi jest také zahrada kořenná ...“. Jan Josef Záruba z Hustiřan prodal panství roku 1729 a získal ho polní maršálek Ulysses Brown z Montany.

Za jeho syna Filipa byl objekt ve 2. polovině 18. století od základů přestavěn v barokní zámek. Koncem téhož století zřídil Jiří z Brownu v jedné přízemní místnosti zámku školu, aby místní děti nemusely navštěvovat vzdálenou farní školu v Hněvčevsi. Vyučovali v ní místní kaplani. V roce 1816 prodala hraběnka Anna Marie Brownová Cerekvici Vincenci Szatarayovi z Nagimihaly, od něhož ji koupil roku 1822 Jan Kolovrat Krakovský. V roce 1832 ji naopak získal František Girtler rytíř z Kleebornu a jeho rod zůstal v Cerekvici až do roku 1887, kdy zámek přešel do „Rodinného fondu císařského“. Za rytíře z Kleebornu byla zámecká škola zrušena a vystěhováni byli i zámečtí kaplani. Během prusko-rakouské války se nacházel v zámku vojenský lazaret.

Císařský soukromý fond byl pro zámek zhoubou, protože zrušil pod Cerekvicí se nacházející oplocenou oboru se srnci, rybníkem s labutěmi a množstvím prastarých dubů, smrků a topolů. Zasloužil se rovněž o zrušení bažantnice při cestě k Benátkám, jež byla rovněž situována do prastaré dubiny. Ta byla vykácena a na památku byl ponechán jeden kmen, z něhož byla ve vřešťovské oboře zhotovena besídka s nápisem: „Přivezen z Cerekvice roku 1888“. Zanikla však též vzorná zámecká zahrada se skleníky s citrusy, palmami a fíkovníky. Mnoho let propůjčoval císař svůj cerekvický zámek spolku „České feriální osady města Prahy a jeho předměstí“, který zde o letních prázdninách nabízel pobyty pro děti chudých a nemajetných rodičů, což potvrzuje například zmínka z „Národní politiky“, jež vyšla 21. července 1889: „Ze spolku pro české ferialní osady. Jeho Veličenstvo císař a král propůjčil letošního roku pro umístění české ferialní osady zámek Cerekvice na panství Smiřickém jakož i dal svolení, aby kolonie s hospodářského velkostatku tamnějšího všemožně podporována byla.“

Po vzniku ČSR se dostal zámek do vlastnictví státu. V roce 1921 byl v přízemí umístěn hořický okresní chorobinec, jenž byl oficiálně otevřen 24. července téhož roku. V roce 1922 se nastěhovala do 1. poschodí měšťanská škola, která v následujících letech postupně zabírala další zámecké místnosti pro školní účely. 13. února 1935 zámek vyhořel a oheň zničil 1. i 2. patro. Zůstaly jen holé zdi a v přízemí klenby, pocházející ze 17. století. O tomto požáru napsal „Polední list“ 15. února 1935 toto:

„Zámek lehl popelem

Dramatické scény při požáru zámku Cerekvice

V noci na včerejšek vypukl v zámku Cerekvici u Hořic obrovský požár. Zámek byl v poslední době proměněn v chorobinec. - V jedné jeho části byla měšťanská škola. Požár, který vypukl samovznícením starých trámů, vyvolal v řadách chovanců chorobince strašnou paniku. Všech 41 chovanců bylo jen s velkou námahou z hořící budovy zachráněno. Nejstatečněji si počínal místní lékař dr. Křižanovský, který se pro pacienty několikráte vrátil do ohně. Někteří musili býti vyneseni i s postelí. Jeden ze zachránců, hasič Písecký z Cerekvice, spadl se žebříku a těžce se zranil. Chovanec Jirousek podlehl své nemoci, jejíž stav byl právě požárem zhoršen a zemřel záchranci v náručí.“

Zprvu se myslelo, že zámek zůstane zříceninou, protože okres, jenž byl jeho majitelem, neměl dostatek financí na jeho opravu. Jiní představitelé zase byli toho názoru, že bude nejlepší ho zbourat a na jeho místě postavit nový a moderní objekt. Úvahy o jeho budoucnosti dosvědčuje článek výše zmíněného listu z 28. března 1935:

„Vyhořelý zámek v Cerekvici zbourán nebude

Cerekvický zámek, bývalý majetek císařských statků z let 1685, dílo velké historické a umělecké hodnoty, sloužilo ještě letos účelům školním.

13. února t. r. zachvácen byl požárem, jemuž padly v oběť všechny krovy, jen odolné masivní zdi zůstaly neporušeny.

Nastaly starosti a porady, co s tímto torsem. Vysloven i požadavek, aby zámek zcela podlehl krumpáči a lopatě a pozemek výhodně prodán.

Avšak obec cerekvická, jako jediný interesent, společně se zástupci Státního úřadu památkového trvaly na jeho obnově a aby dále sloužil dosavadním účelům.

Budova po požáru má dosud krásné, bohaté podlouhlé křídlo a dvě postranní s neméně skvělým zahradním průčelím a vděčnými ampírovými sloupy.

Opravy počnou v nejbližších dnech. Rozhodnutí to je rozumné, speciálně po stránce sociální. Jistě armáda nezaměstnaných dělníků i strádajících živnostníků najde zde po delší dobu pole slušné obživy.“

V srpnu 1935 byla zahájena obnova zámku podle projektu Františka Krušiny za již zmíněné spolupráce se Státním památkovým úřadem a se státní subvencí, přičemž došlo k odstranění různých přístaveb, jež rušily celkový ráz stavby. Během podzimu 1935 byl pokryt novou střechou v původní úpravě a v srpnu 1936 byly dokončeny poslední řemeslnické práce, aby se mohlo v objektu začít vyučovat 1. září 1936. 20. září 1936 byla budova obnoveného zámku slavnostně otevřena, a to pod názvem „Masarykův dům“, do něhož byla umístěna újezdní měšťanská škola pro 16 obcí, lidová hospodářská škola, byty učitelů, obecní úřad, obecní knihovna, pošta a 2 sály sokolovny. Od 6. února 1964 je zámek spolu s přilehlým kostelem památkově chráněn. V letech 2000-2001 proběhla oprava fasád a průčelí zámku. V roce 2016 se v přízemí zámku vedle pošty přechodně nacházel obecní úřad, jehož budova tehdy procházela rekonstrukcí.

Jedná se o jednoduchou trojkřídlou stavbu se středním rizalitem (půdorys písmene E o 17 okenních osách na delší straně a 9 osách na kratších stranách). Průčelí je členěno patrovou římsou. Střední rizalit je dvoupatrový, ostatní jsou o 1 patro nižší. Okna jsou obdélná, novodobě rozšiřovaná se segmentovými nadokenními římsami. Ostění oken jsou částečně zachována, při úpravách byla většinou osekána. V přízemí se nachází vestibul sklenutý křížovými klenbami, kolem něj je pravidelná dispozice užitkových místností s obdobnými klenbami. Patra jsou plochostropá, nad rizalitem se nachází valbová střecha a nad křídly mansarda. Levé křídlo bylo spojeno ve výši 1. patra visutou krytou chodbou s oratoří sousedního kostela Zvěstování Panny Marie.

Kolem objektu se nachází udržovaný, cihelnou omítanou zdí ohražený zámecký park, v němž se nachází kruhová studně s pískovcovou poprsnicí s barokním profilem, na kterou jsou posazeny 4 toskánské sloupy nesoucí kladí s římsou, na níž je jehlancová stříška. Tato altánu podobná úprava má pocházet podle většiny pramenů z roku 1790, některé zdroje však hovoří již o předchozím století. 29. září 2018 byl nedaleko vchodu do areálu slavnostně odhalen pomník plukovníku in memoriam Rudolfu Holečkovi, příslušníku RAF a místnímu rodákovi. Více o zdejší škole a zámku zde: https://www.zscerekvice.org/?menu=historie_skoly.