Čenice 1. a 2. díl (Velký Vřešťov/Cerekvice nad Bystřicí)

U zrodu této, dnes na 2 části rozdělené osady, byl panský dvůr, který v historii nesl několik pojmenování (Czenecz, Čenitz, Tschenitz, Čenice; viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12860/?view=-61.62516086042284,92.98938395220334,7). Všechny však měly podle dostupných pramenů vycházet od Čeňka z Vřešťova, jenž ho měl vystavět. Stejně tak podle kronikáře a milčického rychtáře Františka Jana Vaváka, jenž píše: „Vrch Trhový neb Trhovka slove tak od trhání neb lámání kamene. Za starodávna tomu místu, kde kamení lámali neb skálu trhali, říkali trhovka, my nyní pravíme lom od lámání. Nyní ten vrch právě tak slouti může, neb za těch 26 let, v nichžto se od roku 1764 Hradec Králové pevní a odtud všecken kámen pískový se béře, právě jest roztrhaný a rozlámaný. Leží v kraji králohradeckém, 13 mil od Prahy, mezi Cerekvicí a Vřešťovem jest jeho přední konec k východu slunce a tu je také přes něj cesta neb silnice z Prahy do Bydžova a Cerekvice přes Vřešťov ku Královému Dvoru a Trutnovu. Na té téměř silnici, kdež i dvůr samotný jménem Čenice, někdy od Čeňka z Vřešťova tak nazvaný stojí, začíná se ten vrch, na nějž cesta od Hradce prostranná odtud též vede. Šest honův odtud již lomy kamena se začínají z obou stran cesty, která vždy uprostřed toho vrchu výš a výš vede k západu.“, ale v další části se vyslovuje spíše pro Čeňka z Vartenberka, ale to vylučuje zase prof. August Sedláček, neboť tento šlechtic Velký Vřešťov nikdy nedržel. Jisté však také je, že žádný Čeněk z Vřešťova neexistoval a Vavák tak nejspíše myslel Alše z Vřešťova, a aby se mu to hodilo, překřtil ho na Čeňka. V jiných pramenech se hovoří o bájném zakladateli Čeňovi či Čiňovi, já sám bych byl toho názoru, že jméno osady je odvozeno od slovesa „činit se“, protože na zdejším panském dvoře se muselo tvrdě pracovat. Nedá se však vyloučit, že má spojitost s některými staroslovanskými, nám již neznámými pojmy, neboť obce obdobných názvů se nacházejí též za našimi hranicemi. Mnohé omyly mohly vzniknout rovněž tím, že byly Čenice některými autory zaměněny s Čeňovicemi u Benešova a s dalšími sídly obdobného jména. První zmínka o tomto místu pochází z roku 1398. Sama osada vznikla až za tzv. raabizace koncem 18. století. Důkazem by mohlo být také to, že v císařském otisku stabilního katastru obce Velký Vřešťov z roku 1840 je vidět, že všechna zdejší stavení, jichž bylo 6 (čp. 1-6), byla zděná, položena rovnoměrně s vlastními přístupovými cestami od silnice a obdařena pozemky téměř stejné výměry. Do zániku poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byly Čenice součástí smiřického panství, jež náleželo císařskému rodinnému fondu. Když se však podíváme do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny I. díl. A-H", tak nalezneme k výše jmenovanému něco trochu jiného:

"Čenice (lid. na Čenicích, z Čenic, čenickej), ves (m. o. V. Vřešťov) 8 km vjv. od Hořic: 1398 Wylh. de Hradistka et de Sczinicz, AČ. 35/90 č. 17 (klade sem s otazníkem G. Friedrich); 1790 Wržesstiow sammt dem Hofe Czenecz, Schaller XV, 49; 1836 der Maierhof Čenitz, Sommer IV, 63; úř. 1854 Čenice.

Jm. Čenice = ves lidí Čieňových < Čáňových (z os. jm. Čieň, dříve Čáň: Can, Cen, Nekr. Podl.; ok. 1057 c. 13 Cen, sp. 14 Cean, rusticus eccl. Lutomeric., CB. I, 57 10 a 364 30; nebo z os. jm. Čieňě > Čáňa: Cana, Nekr. Podl. 410)."

V roce 1849 se Čenice staly osadou obce Velký Vřešťov, kam byly již od dávných dob přifařeny a přiškoleny. 1. července 1866 ovládly Čenice s blízkou Cerekvicí pruští vojáci, kteří si tu vybudovali výhodná postavení. Jinak se události prusko-rakouské války osady nedotkly. Do historie se Čenice vůbec nijak významně nezapsaly a celkově nebyly příliš zajímavé, což může potvrdit několik řádků, které vyšly roku 1877 v díle „Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ od Josefa Horáka: „Čenice, skoro ¾ hod. jižně od Vřešťova s 6 d. a 56 obyv. Má poplužní dvůr. Ve Vřešťově a Čenici daří se mimo pšenici a žito obzvláště zrnatý ječmen.“ O mnoho více není sdílnější „Národopisný sborník okresu Hořického. Vydán péčí red. komitétu národopisného odboru v Hořicích“ z roku 1895, jenž píše: „Čenice, víska 8 km jihových. od Hořic při okres. silnici u hranic okresu Královédvorského, bývalé panství Smiřice a Hoříněves; čítá 7 domů a 36 obyv. Čechů; místní, katastrál. obcí, farou, školou i poštou náleží k Vel. Vřešťovu. Na sever. straně obce, kde se dvě okres. silnice sbíhají, stojí dvůr cís. rodin. fondu.“ Roku 1877 byla podána žádost o odškolení osady od Velkého Vřešťova. V roce 1885 byla prodána v dražbě Žežulkova usedlost čp. 1. Roku 1890 zde žilo 37 lidí v 7 domech. V roce 1905 došlo k podání další žádosti o odškolení od Velkého Vřešťova. Ta dopadla zamítnutím stejně jako první jmenovaná. V listopadu 1911 napadl cerekvický řezník Josef Lukášek se svými pomocníky Bohusavem Benešem a Josefem Smrčkem manželku zdejšího rolníka Josefa Knajfla, když si chtěl neoprávněně odvézt vepře, kterého si nekoupil. Jelikož se všichni 3 obžalovaní dopustili násilí na cizím majetku a mimo to neoprávněně omezovali na osobní svobodě Knajflovu choť, byli odsouzeni do těžkého žaláře, Lukášek na 2 měsíce, jeho pomocníci na 1 měsíc, zostřeného 2 posty. 1. dubna 1913 vypukl požár ve zdejším velkostatku, jemuž padly za oběť některé hospodářské budovy. Z front 1. světové války se nevrátil nejspíše 1 místní muž (Josef Houška) a 1 onemocněl, byl propuštěn a zemřel v roce 1919 (František Valášek).

V červenci 1924 byla osada přičleněna k Cerekvici nad Bystřicí, přičemž výnos ministra vnitra byl datován 1. zářím 1923. Za pozemkové reformy byl zdejší dvůr rozparcelován mezi stovku hospodářů z Boháňky, Cerekvice, Hořiněvsi a Velkého Vřešťova, a to jeho všechna půda o rozloze 83,5 ha. V letech 1926-1927 byla zrekonstruována silnice Velký Vřešťov-Čenice. Roku 1929 došlo k odškolení Čenic od Velkého Vřešťova a o rok později byla osada rozdělena na 2 díly - 1. díl zůstal osadou obce Velký Vřešťov a 2. díl osadou obce Cerekvice nad Bystřicí (od roku 1964 je místní částí obce). V roce 1930 se také hořický okres uvolil dát ze svého rozpočtu na stavbu silnice Skála-Čenice 132 000 Kč. Ta byla následně provedena. V témže roce měla cerekvická část 24 obyvatel a 6 domů. Za německé okupace nesly oba díly pojmenování Tschenitz. Jediným zdejším živnostníkem byl hostinský a trafikant J. Černý. V dubnu 1987 byl zasažen bleskem jeden z domů, který následně vyhořel. Jinak je osada a její blízké okolí převážně známá častými dopravními nehodami.

Ani v jednom z obou dílů se nevyskytují žádné pamětihodnosti. Jediným, co se tu nachází, je u křižovatky u čp. 127 historický patník. Častými přestavbami rovněž zmizel ze zdejších stavení duch minulých staletí a jejich původní rázovitost. Za zmínku však stojí jejich okolí v podobě několika geologických zajímavostí a samozřejmě místní lesy. Za 1. republiky tu pak proběhlo několik vojenských cvičení, zejména se jednalo o jezdectvo.