Werfen – kostel sv. Jakuba Většího (Pfarrkirche hl. Jakobus der Ältere)

Farní kostel většího z obou svatých Jakubů je jednou z dvojice významných památek třítisícového rakouského městečka Werfen. Kostel stál na místě dnešního svatostánku snad „odnepaměti“, ale historie toho současného se začíná psát až ve II. polovině 17. století. Tehdy byl totiž postaven podle plánů salcburského dvorního architekta Johanna Baptista von Driesche. Vznikla tak jednoduchá halová stavba se samostatnou věží v severovýchodním rohu, nacházející se západně od centra Werfenu. Svou současnou patronaci však tento kostel (Jakobskirche) získal již v roce 1370

Zajímavá je ovšem historie werfenských kostelů, které tomu dnešnímu předcházely. Zprávy o těch nejstarších se nám nedochovaly, ale první (románský) kostel, o kterém existují písemné záznamy zde byl postaven L.P. 1282 a již v roce 1309 byl kompletně zničen při velkém požáru. Následovala stavba „druhého“ (tentokrát již gotického) kostela, dokončeného roku 1404. Tento kostel pak byl v roce 1516 - kromě věže – kompletně stržen. Třetí kostel v roce 1583 (nebo 1589) opět zničil červený kohout, a tak došlo v letech 1652 až 1657 k vybudování současného kostela. Z důvodu nedostatku financí nebyl kostel klasicky zaklenut, ale byl vybaven plochým dřevěným stropem. Jeho podobu sice určil J.B. von Driesche, ale ta nebyla konečná. V roce 1776 byla totiž o patro zvýšena chrámová věž, pocházející z přelomu 14. a 15. století. Tehdy také získala barokní cibulové zakončení. Pak už kostel čekalo jen povýšení na svatostánek farní (v roce 1854) a opakované restaurování v letech 1937, 1975 až 1977 a 1991 až 2002. Při posledních úpravách byly také za pomoci starých fotografií obnoveny dekorativní nástěnné malby.

Co se týče interiérového mobiliáře tohoto halového kostela s půdorysem ve tvaru obdélníka, tak nejčastěji bývá zmiňován barokní sloupkový oltář z roku 1622 s obrazem Korunovace Panny Marie Nejsvětější Trojicí (na horním obraze můžeme vidět patrona kostela), svatostánek s postranními anděly nebo varhany, které v roce 1853 postavil Ludwig Mooser. Přehlédnout jistě nelze ani dřevěný kazetový strop tesaře Blasia Pichlera a malíře Georga Haima z roku 1662, křišťálové lustry nebo mramorovou podlahu z roku 1719. Tzv. Volksaltar pochází z roku 1967 (Bernhard Prähauser), pravý boční oltář z roku 1637 (obraz Nanebevzetí Panny Marie s Bohem Otcem a Duchem svatým i sochou sv. Josefa) a levý boční oltář z roku 1966 (tesař Konrad Schwarz, obraz s postavami sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem doplňuje socha sv. Jáchyma).

Kostelní kazatelna je také dílem Konrada Schwarze, který zde napodobil rané baroko. Součástí kazatelny je pět panelů Johanna Hubera z roku 1874, na kterých je zobrazen Ježíš Kristus a čtyři evangelisté, tedy Marek, Matouš, Lukáš a Jan. Zajímavý je rovněž velký krucifix, který visí ze stropu před hlavním oltářem. Tento kříž pochází z roku 1658 a je součástí velikonoční liturgie.

Za zmínku stojí jistě také fakt, že se nedaleko Werfenu nachází slavná Obří ledová jeskyně (viz.: https://www.turistika.cz/mista/obri-ledova-jeskyne-u-werfenu-eisriesenwelt-bei-werfen/detail)