Stračovská Lhota (Mžany)

Původ jejího názvu je poměrně jednoduchý, protože se odvozuje od jejího položení, což dokládá také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L":

"Stračovská Lhota, ves 1 1/4 km jv. ode vsi Stračova a 6 km sev. od Nechanic: 1399 in villa Petrouicz - in villa Lhotka - in Lhota, LEr. V, 513; 1472 N. dala ves Lhotu pod Stračovem ke špitálu jičínskému, Sedl. z Liber III. cit. v A. jičín.; 1516 Bydžov nový hrad a město - Zechovice, Lhotu, ves u Nechanic, AČ. 17/230; 1553 tvrz Sadoví - ves Lhotku pod Straczowem, DZ. 50 B 25; 1654 Lhota Stracžowska, ves, BR. 12/675; 1790 Gut Stratschow: Lhota Stracžowska, Schaller XVI, 158."

První zmínka o této vsi tedy pochází z roku 1399 a její jméno je odvozeno od toho, že noví osadníci byli osvobozeni do určité lhůty od poplatků. Zprvu byla zvána Strakotínskou Lhotou, vedle níž se nacházela samota Zavadilka s pověstnou krčmou. Původně tato obec sestávala ze 2 osad – Zavadilky (u silnice z Mžan do Nechanic) a Lhoty (severozápadně od Zavadilky) a od počátku náležela ke Stračovu, s nímž sdílela společnou historii. Zdejší osídlení je však mnohem staršího původu. V letech 1921, 1935 a 1953 byly objeveny v lese Stračovský bor mohyly z období lužické a únětické kultury (Ludvík Domečka, Zdeněk Fiedler), ale našly se tu také mnohem mladší slovanské náhrobky, přičemž lokalita byla naposledy zaměřena geodetickou skupinou památkového ústavu v Pardubicích v roce 1994 a roku 1997 publikoval její revizi PhDr. Milan Kuchařík, jenž zároveň konstatoval, že z původních 20 polykulturních mohyl z roku 1921 bylo v roce 1996 zřetelných pouze 9. V 16. století byl pánem na Lhotě rytíř Sloupenský ze Sloupna a od těch časů náležela k panství Sadová. V roce 1827 byl lhoteckým rychtářem Tobiáš Šafránek. Roku 1832 byl koupen nový zvonek z Hradce Králové za 42 zlatých, který byl zrekvírován v roce 1917. Roku 1843 bylo ve Lhotě 38 domů a 265 obyvatel. V roce 1848 byl rozbořen panský dvůr čp. 26.

Roku 1849 se Stračovská Lhota stala součástí Stračova. V roce 1866 probíhaly v rámci bitvy u Hradce Králové u osady těžké boje. Roku 1875 byla vysázena na průhoně švestková alej. V témže roce byla zakoupena ruční stříkačka. 28. září 1880 vyhořela stavení čp. 32, 10, 11 a stoh slámy u čp. 7. Roku 1884 byla stavěna nová silnice z Mžan k Pšánkám. V roce 1886 lehlo popelem čp. 25 a stodola u čp. 5. Roku 1887 vyhořela čp. 16-17, 19-22, 34-36 a 38. 29. června 1888 vyhořelo čp. 8. V roce 1890 vyhořela stodola u čp. 3. V noci ze 7. na 8. dubna 1896 došlo k vloupání k rolníkovi V. Smolíkovi. Pachateli nestačilo pouze prádlo a šaty z půdy, tak se ještě stavil v kurníku pro 6 slepic a kohouta v ceně 10 zlatých a 20 krejcarů a navíc si odnesl 2 selata za 16 zlatých. Roku 1896 bylo poprvé usilováno o odtržení osady od Stračova. 22. července 1902 byli ve štěrkovníku Josefa Šulce zasypáni dělníci Václav Munzar z čp. 19 a Jan Perný z čp. 20, přičemž ten druhý po vyproštění zemřel. 19. března 1911 vznikla Hospodářsko-čtenářská jednota. 4. srpna 1912 bylo ustaveno Hospodářské družstvo pro vzájemné pojištění hovězího dobytka ve Stračovské Lhotě. Z 1. světové války se nevrátilo 8 místních mužů (František Bárta, Vít Bezvoda, Alois Krejcar, Václav Kynčl, Josef Nesvačil, Josef Perný, Oldřich Šulc, František Žitka) a Václav Ruml prodělal celou legionářskou sibiřskou anabázi.

21. července 1919 vznikl zábavní spolek (o 3 roky později získal dodatek - „Štolba“). V roce 1923 byl zrušen lhotecký hostinec U Rumlů a po parcelaci dvora ve Stračově provedena pozemková reforma. Roku 1924 se Stračovská Lhota stala samostatnou politickou obcí. O rok později byl vybudován hostinec Bohumila Michálka, v němž získaly sídlo všechny místní spolky. 4. dubna 1925 se uskutečnily první volby do obecního zastupitelstva. Prvním starostou byl zvolen František Bezvoda z čp. 17. V letech 1925 1929 probíhaly meliorace místních pozemků. 24. ledna 1926 se uskutečnila ustavující schůze Družstva pro rozvod elektrické energie, přičemž společenstevní smlouva byla uzavřena 19. ledna téhož roku. 28. července 1926 byla obec připojena na elektrickou síť (do hájovny čp. 52 byl zaveden elektrický proud až v roce 1950). 24. dubna 1927 byla na silnici mezi Mžany a Zavadilkou postřelena 16letá Stanislava Faltová, za 2 dny poté byl jako pachatel zatčen její milý - 22letý Jan Braun ze Sadové. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice. Téhož roku začala jezdit obcí autobusová linka Sadová nádraží-Nový Bydžov. 26. ledna 1930 vznikl SDH. 22. června 1930 byla slavnostně předána nová stříkačka. V témže roce byla nákladem Hospodářsko-čtenářské besedy zřízena u čp. 2 mostní váha. Tehdy měla obec rozlohu 200 ha, 52 domů a 218 obyvatel. 24. dubna 1931 vypukl požár v čp. 45. V květnu 1932 byl vyčištěn a upraven rybníček u čp. 9. 12. června 1932 se uskutečnilo veřejné okrskové cvičení hasičské župy Rychterovy. 16. dubna 1935 vyhořelo obytné stavení a stodola s hospodářskými stroji Aloise Rybáře. Roku 1939 vzniklo místní sdružení Národního souručenství. Během německé okupace nosila obec název Elsterhotten. Tehdy zde působila jen trojice živnostníků – hostinská a obchodnice smíšeným zbožím Marie Šulcová, trafikant Václav Pražák a truhlář František Mach. V září 1942 byl zaveden do obce telefon, samostatná telefonní hovorna byla zřízena až díky besídce Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jejímž výtěžkem byla v květnu 1944 uhrazena. V květnu 1945 vznikla místní organizace KSČ. V listopadu 1947 vznikl Jednotný svaz českých zemědělců. V listopadu 1947 bylo založeno strojní družstvo (Družstvo pro rozvod elektřiny a mechanizaci zemědělství). Roku 1949 byla zavedena autobusová linka Suchá Hořice. 26. května 1950 se přihnalo velké krupobití. 30. června 1950 byla zlikvidována místní dobytčí pojišťovna. 13. září 1951 vyhořela stodola a kolna u čp. 45. V roce 1952 bylo založeno JZD, které bylo 1. ledna 1961 připojeno k JZD Mžany. Od 14. června 1964 je obec součástí Mžan. V letech 1965-1972 došlo k vybudování kanalizace, i když první část se objevila již v roce 1960. Roku 1968 bylo pracováno na místní požární zbojnici. V roce 1973 došlo k zahájení adaptace obchodu a pohostinství. Roku 1995 byla zahájena plynofikace celého okolí, a to výstavbou regulační stanice na katastru obce. V letech 2000-2001 byl vybudován vodovod. 11. dubna 2009 proběhlo na návsi sázení lip. V roce 2016 byla dokončena další část kanalizace.

Z místních pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž na Zavadilce z roku 1909; lhotecký kamenný kříž před čp. 2, který byl obnoven v roce 1909, vedle něhož stávala od roku 1832 dřevěná zvonička; malou pískovcovou pyramidu věnovanou 2 rakouským a 2 pruským vojínům, jež padli v roce 1866, jež byla zrenovována v letech 1890 a 2011. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: poděbradský architekt a stavitel František Tlapák, který se narodil v čp. 34; mistr zednický ze Sadové Josef Falta, jenž se narodil v čp. 18; rotmistr stavebnictva Josef Pražák (* 1894 Stračovská Lhota) a fyzikální odborný pracovník Ing. Jiří Macl (* 4. října 1944 Stračovská Lhota). Mnozí další zasáhli do spolkového života celého okolí nebo rovnou i okresu, např. Jan Krejcar byl do roku 1913 členem dozorčí rady Rolnického družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Dub a okolí.