Pomník padlým v 1. světové válce v Nerošově

Když došlo ke vzniku ČSR a ukončení válečných akcí na všech frontách 1. světové války, nastalo období radostného opojení z nově nabyté svobody, ale poté co se mnozí z těch, kteří narukovali na frontu, nevrátili domů, případně se z nich stali invalidé nebo dokonce byli zapsáni mezi nezvěstné, že jejich příbuzní nevěděli, co se s nimi stalo, přišlo na řadu prozření, co se to vlastně všechno událo a jaké to mělo následky.

Teprve tehdy se začaly sčítat vzniklé lidské ztráty a přemýšlet o tom, jak vzpomenout jejich obětí, aby bylo dalším generacím připomínáno, co jejich předkové dokázali věnovat v boji za svobodu a za své blízké. V Nerošově se nakonec dopočítali pětice obětí, do níž náleželi: 39letý Josef Hruška z čp. 9, 23letý František Jouda z čp. 14, 25letý Josef Kdoul z čp. 12, 48letý Josef Šír z čp. 22 a 32letý František Vejdělek z čp. 2.

Hned poté se objevila první přání místních obyvatel, aby těmto padlým byl vybudován pomník na jejich věčnou slávu. Ohlas na to byl veskrze kladný a sluchu jim bylo dáno i v obecním výboru. Ale jak se s tímto nápadem rychle přišlo, tak postupně tento entuziasmus z lidí vyprchal, protože se lekli vysokých nákladů, které by znamenalo vytvoření velmi umělecky ztvárněného pomníku.

Léta tedy plynula a ničeho nebylo z výše zmíněných přání dosaženo. Teprve 26. dubna 1936 sjednali zástupci obce s mistrem kamenickým R. Kramářem z Hradce Králové, zastupujícím firmu "R. Kramář a L. Ornst, konces. mistři kameničtí, Hradec Králové II." (zabývala se stavebními pracemi a budováním pomníků a hrobek), podrobnou smlouvu na postavení pomníku místním obětem 1. světové války. Jeho cena byla stanovena na 2 150 Kč a vyobrazení padlých spoluobčanů odborně do porcelánu vypalovaná na žádost pozůstalých vyšla na 50 Kč.

Když byl celý pomník dohotoven, přišlo na řadu rozhodnutí, kdy bude uspořádáno jeho slavnostní odhalení. 4. června 1936 rozhodlo obecní zastupitelstvo, že tato slavnostní událost bude uspořádána v neděli 19. července téhož roku. Hned poté došlo k úpravě místa a na něm k postupnému vybudování pomníku, který byl připraven ke svému odhalení. A skutečně k němu došlo ve stanovený termín. Tehdejšího odpoledne bylo příjemné letní počasí a díky tomu zažila tato malá obec takovou návštěvnost, jíž ještě nikdy předtím nezažila, protože vedle místních obyvatel sem zavítali lidé i spolky z celého širého okolí. Velkou ozdobou byl celý sbor dobrovolných hasičů ze Suché, který byl oblečen do svých slavnostních uniforem. Po uvítání shromážděných u pomníku místním obecním starostou pronesl slavnostní řeč štábní kapitán František Kavka z Hradce Králové. Následně ještě promluvil za místní obyvatele nerošovský rodák František Poddaný. Po odhalení pomníku zapěli všichni účastníci slavnosti národní hymny a velká většina z nich se odebrala v průvodu hudby do rozlehlé zahrady u Joudů, kde byl přátelskou taneční zábavou tento významný den ukončen.

Protože se však lidem zdálo, že je okolí pomníku příliš všední, bylo opětovně upraveno a 18. dubna 1937 zde místní sdružení republikánského dorostu vysadilo dvojici lip – „Svobody“ a „Švehlovu“, a to opětovně za přiměřené slavnosti. Podobná věc se udála rovněž o rok později, opět v režii místních mladých agrárníků. 15. května 1938 byla totiž u pomníku u příležitosti 20 let trvání republiky vysazena „lípa Svobody“. Slavnostní řeč pronesl obecní starosta Josef Novák a František Šaroun ze Starých Nechanic ocenil práci místního republikánského dorostu, načež byla slavnost ukončena přednesením několika národoveckých básní.