Pomník padlým v 1. světové válce v Dolních Černůtkách

Tato část návse před čp. 22 byla původně prázdná a dosti nevzhledná, neboť šlo o pouhou prašnou cestu, což je vidět již ze srovnání indikační skici stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD084018410) s reambulací téhož z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7717_5), ale to není nic divného, neboť podobně to vypadalo skoro v každé obci, protože s úpravami obecních pozemků a návsí se v souvislosti s okrašlovacími akcemi docházelo až na přelomu 19. a 20. století. Zde k tomu dokonce došlo až poměrně pozdě.

Teprve 22. dubna 1919 tu byla obecním nákladem vysazena Lípa Svobody. Při této slavnosti, jež měla připomenout vznik Československé republiky a osvobození od habsburského jha, byl slavnostním řečníkem Jaroslav Černý, jeřický učitel a majitel místního hostince.

Později se místním zdálo, že je to málo, připomínat si oběti své znovunabyté svobody pouze národním stromem a přišlo se s plánem zřízení pomníku těm, kteří se nedočkali tohoto významného dne a položili za něj své životy.

Přednost však nejprve dostal Husův památník v lokalitě „Pískovec“ (též „Na pískovci“), jehož základní kámen byl položen 17. července 1927 a k jeho slavnostnímu odhalení došlo 6. července následujícího roku. I během příprav této monumentální práce se nazapomnělo na pomníček k Lípě Svobody.

Chvíli trvalo, než se všichni činitelé dohodli na tom, jak má vypadat, neboť někteří požadovali mnohem monumentálnější vzhled, a to s odkazem na výše zmíněný památník M. Jana Husa. Nakonec stav obecních financí a různé další záležitosti rozhodly o tom, že bude mnohem střízlivější, a tudíž nebude stát rovněž tolik peněz, které pocházely z pokladen osvětové komise a místní obce.

Za tvůrce pomníčku v podobě českého lva byl vybrán hořický sochař Josef Otruba (* 7. května 1897 Hořice), jenž si dal na jeho reálném vypodobnění velmi záležet a množství jeho děl, mnohdy ve spolupráci se starším bratrem Aloisem (* 23. března 1893 Hořice), nalezneme zejména na hřbitovech po celém okolí, např. v Milovicích, i když u málokterého náhrobku víme stoprocentně, že byl jeden z bratrů jeho autorem, protože jen minimum jejich prací bylo signováno.

Také slavnostní odhalení, jež se uskutečnilo 17. května 1931, bylo v malém rozsahu. Slavnostní řeč měl cerekvický učitel a jeden z hlavních iniciátorů vzniku Husova památníku Jaroslav Hynek, který promluvil na téma, jež bylo dáno na pomníku vytesanými slovy - „NEZAPOMÍNEJME TĚCH, KTEŘÍ NA SVOBODU ŽIVOT POLOŽILI!“ Poté již hudba zahrála pouze československé hymny a odtud se odešlo do hostince, kde školní mládež přednesla několik oslavných básní. Následně již probíhala pouze taneční zábava.

Netrvalo dlouho a došlo k okupaci Čech a Moravy Německem, a tudíž se tento symbol stal trnem v oku novým pánům. Podle okupačního nařízení, aby byly do 1. července 1940 odstraněny všechny upomínky na bývalý režim, byl počátkem léta odstraněn tedy i vtesaný text na podstavci lva. Jeho cementové zakrytí bylo odstraněno hned po osvobození, stejně tak byly napraveny drobné kazy a pomníček očištěn.

Namále měl pomníček 17. ledna 1955, kdy obec zasáhla velká bouře s vichřicí, jež vyvrátila Lípu Svobody. Po jejím pokácení tak na místě zůstal pouze pomníček. V roce 1959 v souvislosti s úpravou návsi a výstavbou autobusové čekárny byl pomníček o 40 cm vyvýšen, aby nebyl zakryt onou zastávkou s lavičkou. Následně došlo též k úpravě jeho okolí. Roku 2004 byly kolem pomníčku zřízeny nové obrubníky, odstraněny 2 přerostlé thuje a místo nich vysazena dvojice nových. Ta byla po několika letech také odstraněna, takže okolí pomníčku má v současné době podobu skalky, což vypadá velmi hezky a je velkou ozdobou návsi.

Pomník padlým v 1. světové válce v Dolních Černůtkách na mapě