Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hněvčevsi

Kostel se již od 14. století uváděl jako farní, kdy náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a prvním zdejším plebánem měl být Havel. Zde se objevuje malá různice, jedni autoři hovoří, že plebán Havel a Chval jsou jedna a táž osoba, ti druzí je mají za 2 různé osoby. V roce 1366 se připomínají Zdislav z Hněvčevsi, Dobral, Mlach, Benda a Mikuláš, kteří jsou jmenováni mezi patrony zdejšího kostela. Tehdy byl zdejším plebánem Chval. O 3 roky později bylo z Hněvčevsi odváděno 12 grošů papežského desátku. Téhož roku nastoupil po zemřelém plebánovi Chvalovi kněz Jan. V roce 1380 se stal novým plebánem Milota, neboť dříve zmíněný plebán Jan zemřel. Roku 1392 věnovali Havel Hřebec z Hněvčevsi a Anežka, vdova po Fráňkovi, 2 kopy bez 12 grošů úroku na 2 svých úročnících v Hněvčevsi zdejšímu kostelu na konání různých povinností. V roce 1405 zemřel plebán Michael. Na jeho místo podal Dobral z Hněvčevsi s Přibykem z Třebovětic (roku 1380 psán jako ze Slovětic) a Onešem z Třebovětic kněze Mikoláše z Boharyně, naopak Štěpán z Hněvčevsi se Ctiborem z Lazec podal kněze Zdeňka. Po delších sporech byl potvrzen kněz Mikoláš, jenž je zmíněn ještě v roce 1412. Roku 1424 jej Táborité vypálili a zbořili. Z původní stavby zůstaly jen zdi se 2 opěrnými pilíři na východní straně a gotické ostění okolo dveří na jižní straně. V roce 1503 zakoupil Hněvčeves s právem podacím Václav Záruba z Hustířan, který později kostel znovu vystavěl v renesančním slohu. Před bitvou na Bílé hoře byl kostel českobratrský. Po roce 1622 byl zabrán jezuity a přeměněn na katolický. Prvním známým katolickým farářem byl P. Jan Václav Javůrek (1648-1663). V letech 1627-1736 byl jeho filiálkou kostel na Dohaličkách, v letech 1627-1786 kostel ve Stračově a v letech 1627-1697 kostel v Chotěborkách. Kostel byl přestavěn v 1. čtvrtině 18. století. V roce 1864 byla v kostele pokřtěna 33letá Židovka Rosalie Fränklová z Chlumu u Hradce Králové (od té chvíle Marie Fränklová), a to „v neděli 24. po sv. Duchu v 10 hodin ráno při velkém množství a účastenství nábožného lidu.“ Roku 1868 byly požehnány obnovené oltáře. 28. února-12. března 1874 probíhala v kostele sv. misie. Roku 1876 byla pořízena dvojice kostelních korouhví. V roce 1886 byl na kostele a faře zřízen hromosvod. V srpnu 1893 byly na věž umístěny nové hodiny se čtyřmi ciferníky a arabskými číslicemi od firmy Karel Adamec v Čáslavi. 9. dubna 1896 udílel v kostele sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomucký Brynych. V roce 1898 byl zrušen hřbitov u kostela a zřízen nový při cestě k Dolním Černůtkám, jenž byl navržen a postaven stavitelem J. Růžičkou z Dohaliček a posvěcen 2. prosince téhož roku u příležitosti 50letého císařského jubilea. Roku 1901 se pro zdejší kostel pořídily nové varhany, které postavila firma Černý z Prahy. 3.-10. března 1901 se uskutečnila v kostele sv. misie. V roce 1908 provedl Josef Mikulec z Hradce Králové opravu 4 oltářů a kazatelny. 20. května téhož roku zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. V letech 1939-1940 byla provedena oprava kostela a fary, při níž projevil nebývalou ochotu patronátní úřad ve Smiřicích. Roku 1951 byla dána na kostel nová eternitová krytina a o 2 roky později se podařilo uvést do chodu bicí zařízení věžních hodin. V roce 1957 byla dána nová šindelová střecha na věž kostela. Od 22. ledna 1964 je kostel památkově chráněn (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jiri-12297861). V letech 1966 a 1976 byla prováděna oprava střechy kostela. Roku 1992 bylo započato s rozsáhlou opravou kostela. V roce 2006 došlo k zrestaurování nástěnné malby iluzivní architektury za hlavním oltářem. V současnosti je kostel filiální do Dohalic.

Jedná se o jednolodní objekt obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, s pravoúhlým presbytářem a malou sakristií na východní straně a na opačné straně s čtyřbokou dvoupatrovou věží s osmibokou bání a cibulovitou lucernou. Průčelí věže je na rozích zesíleno toskánskými pilastry V jejím přízemí je půlkruhové okénko, v 1. patře malé obdélné a ve 2. patře půlkruhové. Objekt má pozdně gotický profilovaný portál. Loď je sklenuta dřevěnou valenou klenbou s lunetami, presbytář křížově se štukovými žebry. Dřevěná kruchta spočívá na dvojici vyřezávaných sloupů, později omítnutých. Loď o 4 klenebních polích se otvírá do kněžiště půlkruhovým vítězným obloukem. Vstup do sakristie má pravoúhlé ostění s uchy a lištou a ornamentálním klenákem. Osvětlení zprostředkovávají 2 okna s bohatými barokními mřížemi v kamenných ostěních s klenáky a ozdobnými rámci. Původní barokní okna byla při poslední opravě nešťastně vyměněna za nová o stejném členění.

Hlavní oltář má ve spodní části bohatě vyřezávaný tabernákl, nad ním visí obraz sv. Jiří v slávě. Po stranách stojí na konzolách polychromované sochy sv. Petra a Pavla. Mimo hlavní jsou v kostele tři boční oltáře s obrazy Nanebevzetí Panny Marie, Sv. Jan Nepomucký a Ukřižovaný Ježíš Kristus, z nichž obraz na oltáři sv. Kříže namaloval Václav Kolář z Miletína. Řezaná a zlacená kazatelna pochází z 2. poloviny 18. století. Cínová křtitelnice nese na svém plášti nápis: „TATO WODA W TETO KRZTIDNICI Z NZTO WIERZIC I RODI SE ZNOWV Z WODY A Z DVCHA SWATEHO SLITA LETA PANIE 1555“. Na víku nese jména dárců: „GIRZI HRVSSKA Z SOWIETIC A GIRZIK LVNIAK Z BENATEK A WACZLAW Z HNIEWCZOWSI A IAN MNISSEK Z CZERNVTEK DOLEGSSICH A Z HORZEGSSICH CZERNVTEK HAWEL IAHVDKA TITI WOSOBI SV DALI V †.“ Stříbrná a zlacená monstrance pochází z 1. poloviny 18. století. Ve středu kostela se nachází též hrobka Zárubů z Hustířan. Původní varhany zhotovil v roce 1795 Karel Horák z Kutné Hory, roku 1860 je opravil Johann Barth a v roce 1902 byly po opravě pražskou firmou Rejna-Černý přeneseny do zámecké kaple Zvěstování Panny Marie v Cerekvici nad Bystřicí. Tatáž firma totiž roku 1901 vyrobila pro kostel nový nástroj (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3420). Ve zdi u oltáře sv. Kříže je zasazena pamětní deska s tímto textem: „PAMÁTCE FRANTIŠKA KOZÁKA, VOJÍNA 14. PRAPORU POL. MYSLIVCŮ, PRVNÍ OBĚTI RAKOUSKÉ PŘED BITVOU U HRADCE KRÁLOVÉ, KTERÝ DNE 2. ČERVENCE 1866. O ½ 8. H. RÁNO PADL U Č. 15. V HNĚVČEVSI PŘI SRÁŽCE RAK. A PRUS. PŘEDNÍCH STRÁŽÍ A NA ZDEJŠÍM HŘBITOVĚ ODPOČÍVÁ.“

Věž je opatřena cibulovitou bání s lucernou, v níž jsou 2 cimbály k bití hodin z roku 1693. Ve věži původně visely 4 zvony. První z roku 1510 (sv. Jiří) o hmotnosti 12 q, výšce 0,76 m, průměru 0,96 m a s nápisem: „Ad honorem dei omnipotentis et beate marie virginis et S. georgio et comvnicatis hniewczewes hec campana fvsa est per me andream de hradecz Anno domini mccccc decimo amen.“ (tvůrcem zvonař Ondřej Žáček); druhý z roku 1500 (některé prameny uvádějí, že byl z roku 1517, sv. Václav) o hmotnosti 6 q, výšce 0,65 m, průměru 0,84 m a s textem: „tento zwon slit gest leta mccccc znowa ke czti a chwale pana boha a swateho waczlawa.“; třetí z roku 1638 (udává se též rok 1683, sv. Josef) o hmotnosti 3 q, výšce 0,51 m, průměru 0,69 m a s nápisem: „LETA PANIE 1638 TENTO ZWON SLIT GEST W MIESTIE HRADCI NAD LABEM OD MARTINA EKSNERA ZWONARZE K ZADVSSI HNIEWCZOWSKEMV.“ a čtvrtý (Umíráček) o hmotnosti 1 q, výšce 0,38 m a průměru 0,50 m. Zvony sv. Jiří a sv. Václava později pukly a roku 1884 byly přelity Švédem J. Ohlsonem. Náklad na přelití prvního zvonu činil 150 zlatých, druhý zvon vyšel na 125 zlatých. V říjnu 1917 došlo k rekvizici zvonů, které byly v roce 1929 nahrazeny novými. Roku 1942 byly 2 zvony opět zabaveny. V roce 2009 přibyl nový 490 kg vážící zvon o průměru 90 cm, který pochází ze zvonařské dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova a je zasvěcen sv. Anežce České a sv. Ludmile.