Olomouc – kanovnická rezidence Orlíků a Serenyiů (Residentia Orlickiana)

Turistické cíle • Dům, budova

pohled z Wurmovy ul. • Fotografie (7) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

nádvoří

kamenný erb

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Jednu z nejvýraznějších a nejoriginálnějších olomouckých kanovnických rezidencí najdeme téměř na okraji Wurmovy ulici. Tato informace přestane být lehce překvapivá ve chvíli, kdy si uvědomíme, že tento komplex vznikl za kardinála Františka z Dietrichsteinu a že jeho stavebníkem byl Karel Julius Orlík svobodný pán z Laziska. Tehdy Olomouci začínalo vládnout baroko, ovšem ještě ve své nejranější verzi …

Tento zajímavý objekt najdeme na adrese Wurmova č.p. 588/5 a původně se zřejmě jednalo o dva domy (číslo 3 je totiž v této olomoucké ulici vynecháno). V zásadě se jedná o gotický řadový dům, který byl v období renesance přestavěn na palác. Ten byl později barokně upraven a rozšířen, k čemuž došlo v roce 1751, kdy rezidence patřila kanovníkovi Františkovi hraběti Serenyi.

V areálu se dodnes dochovalo dvorní křídlo, které je ve svém jádru goticko – renesanční. Kanovnický areál dodnes charakterizuje zejména ohradní zeď s kamenným portálem a iluzivní fasádou z roku 1751, která uzavírá vnitřní nádvoří.

V rezidenci (nebo alespoň v její bočním křídle) poté postupně sídlily organizace a instituce jako Orlík, kino Slavia nebo vývařovna pro chudé U sv. Anny. V moderních časech je stylově vystřídala Charita a bistro Bistrá kráva.

Závěr článku bude věnován bližšímu popisu tohoto pozoruhodného komplexu převážně barokních objektů, vytvářejících uzavřený areál kanovnické rezidence, oddělený od ulice dvoupodlažní zdí.

Rezidenční areál se skládá ze tří na sebe téměř kolmých objektů, obdélného dvora a zahrady. Zadní objekt je postavený na gotických hradbách jako dvoupodlažní a najdeme v něm přízemí s renesančními valenými a křížovými klenbami a plochostropé patro, které je na dvorní fasádě předsazeno na kamenných gotických konzolách. Při hradbách se dochovala původní gotická věž se zachovanými střílnami. Pravé boční křídlo je novodobé, dvoupatrové s půdní vestavbou a plochostropé (s částečně dochovanými štuky).

Levé boční křídlo je jednopatrové, s přízemím zaklenutým částečně plackou a částečně plochostropým a se zachovanými arkádovými oblouky v bočních stěnách bývalých stájí. Patro je plochostropé, s částečně zachovanými štukovými zrcadly. Fasády druhého dvora jsou hladké s dřevěnou pavlačí, barokními oblouky arkád a renesančním kamenným ostěním oken v patře objektu postaveného na hradbách. Hlavní dvorní fasády jsou hladké, s novodobými okny, ale se zachovanými gotickými krakorci a dvěma kamennými erby (kardinál František Dietrichstein a stavebník K.J. Orlík). Vstup do areálu tvoří pozdně barokní kamenný portál s trojúhelným segmentovým štítem a kamenným erbem Františka hraběte Serenyiho.

Popisovaná kanovnická rezidence byla mezi naše chráněné kulturní památky zapsána hned v květnu roku 1958. Od dubna roku 1971 je pak součástí zdejší památkové rezervace a od prosince roku 2000 i tzv. Nárazníkové zóny statku světového dědictví.