Mariánský sloup ve Smidarech
Mariánské sousoší v parku na náměstí prof. Babáka ve Smidarech vzniklo, aby nahradilo sochu Matky Boží, jež stávala při silnici do Smidarské Lhoty. Za faráře P. Antonína Jana Drešera došlo v roce 1718 ke zřízení nové sochy, tentokrát na vysokém sloupu, což dosvědčuje dochovaný nápis: „PropICIa aDsit nobIs peCCatoribus Pia Virgo Maria. HonorI Beatae GenItrICIs a SMIDarIensIbus Ista statua ereCta est. Anno 1718.“
Doprostřed náměstí byla socha přesunuta za faráře P. Františka Fialy, což dokládá text na zadní straně soklu: „Přeložena r. 1863.“ Její přemístění však nestačilo, ale došlo k celkové úpravě objektu, který tak získal kolem sebe čtveřici soch na nižších kamenných sloupech, jejichž hlavice jsou ozdobeny vinným révovím. K jihu hledí sv. Ignác z Loyoly, k západu sv. Václav, k severu sv. Anna a k východu sv. Josef s Jezulátkem. Socha Panny Marie byla pozlacena místním dekorativním malířem Lukášem Rosůlkem.
K obnově sousoší došlo až za 1. republiky, jak potvrzuje text: „Obnoveno roku 1926.“ To z toho důvodu, že v roce 1922 došlo k poškození sloupu velkou vichřicí, která shodila sochu Panny Marie a ta se rozbila. Následně se začalo jednat o přemístění sloupu nebo dokonce o jeho likvidaci. O 4 roky později byl sloup nakonec opraven, přičemž obdržel novou hlavici a oproti původní soše mnohem rustikálnější plastiku. Drobné opravy byly provedeny ještě počátkem 40. let 20. století, později již nic. Kvality tohoto díla si posléze všimli rovněž památkáři, a tak bylo 22. ledna 1964 zapsáno do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/mariansky-sloup-13936740). Nedlouho poté se začalo přemýšlet o jeho opravě, ale ta byla odkládána a nakonec nebyla uskutečněna.
Dlouhou dobu se o jeho stav nikdo nezajímal, takže nakonec se ocitl přímo v havarijním stavu a všichni se obávali, aby se objekt nezřítil. V roce 1991 se objevila možnost opravy od opočenských památkářů, ale tehdy chybělo potřebných 150 000 Kčs. Roku 1992 došlo k statickému posouzení konstrukce a založení tohoto mariánského sloupu, jež provedl Ing. Bohumil Rusek. Z něho mj. vyplynulo, že musí být zřízen nový základ, vyměněn střední sloup, očištěny a zrestaurovány všechny plastiky, jejichž pilíře musejí mít zajištěnu oproti minulosti novou stabilitu, aby se nenakláněly a nehrozil rovněž jejich pád. Jako nejvhodnější postup bylo zvoleno rozebrání sousoší a jeho jednotlivé díly opravit přímo v dílně. K zrestaurování sousoší pak došlo v letech 1993-1995, a to ve 2 fázích (Ivan Nosek a Jan Vích a Kamil Hromádka a Jan Trtílek), což opětovně dokazuje zadní text na podstavci: „„REKONSTRUKCI A RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE V ROCE 1995 PROVEDLI FIRMA STONE ART Akademický sochař HROMÁDKA SYN JAN TRTÍLEK HOŘICE PRAHA.“
Projektová příprava na další opravu byla zahájena v roce 2021, kdy obec získala dotaci ministerstva kultury ve výši 263 000 Kč. Téhož roku byla provedena 1. etapa a o rok později zahájena 2. etapa, takže od roku 2023 je sousoší opět vzhledově i technicky v pořádku a je opětovně okrasou tohoto veřejného prostoru, jenž je však znešvařen zdejší, velmi rušnou a kolikrát stejně nebezpečnou silnicí.
Doprostřed náměstí byla socha přesunuta za faráře P. Františka Fialy, což dokládá text na zadní straně soklu: „Přeložena r. 1863.“ Její přemístění však nestačilo, ale došlo k celkové úpravě objektu, který tak získal kolem sebe čtveřici soch na nižších kamenných sloupech, jejichž hlavice jsou ozdobeny vinným révovím. K jihu hledí sv. Ignác z Loyoly, k západu sv. Václav, k severu sv. Anna a k východu sv. Josef s Jezulátkem. Socha Panny Marie byla pozlacena místním dekorativním malířem Lukášem Rosůlkem.
K obnově sousoší došlo až za 1. republiky, jak potvrzuje text: „Obnoveno roku 1926.“ To z toho důvodu, že v roce 1922 došlo k poškození sloupu velkou vichřicí, která shodila sochu Panny Marie a ta se rozbila. Následně se začalo jednat o přemístění sloupu nebo dokonce o jeho likvidaci. O 4 roky později byl sloup nakonec opraven, přičemž obdržel novou hlavici a oproti původní soše mnohem rustikálnější plastiku. Drobné opravy byly provedeny ještě počátkem 40. let 20. století, později již nic. Kvality tohoto díla si posléze všimli rovněž památkáři, a tak bylo 22. ledna 1964 zapsáno do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/mariansky-sloup-13936740). Nedlouho poté se začalo přemýšlet o jeho opravě, ale ta byla odkládána a nakonec nebyla uskutečněna.
Dlouhou dobu se o jeho stav nikdo nezajímal, takže nakonec se ocitl přímo v havarijním stavu a všichni se obávali, aby se objekt nezřítil. V roce 1991 se objevila možnost opravy od opočenských památkářů, ale tehdy chybělo potřebných 150 000 Kčs. Roku 1992 došlo k statickému posouzení konstrukce a založení tohoto mariánského sloupu, jež provedl Ing. Bohumil Rusek. Z něho mj. vyplynulo, že musí být zřízen nový základ, vyměněn střední sloup, očištěny a zrestaurovány všechny plastiky, jejichž pilíře musejí mít zajištěnu oproti minulosti novou stabilitu, aby se nenakláněly a nehrozil rovněž jejich pád. Jako nejvhodnější postup bylo zvoleno rozebrání sousoší a jeho jednotlivé díly opravit přímo v dílně. K zrestaurování sousoší pak došlo v letech 1993-1995, a to ve 2 fázích (Ivan Nosek a Jan Vích a Kamil Hromádka a Jan Trtílek), což opětovně dokazuje zadní text na podstavci: „„REKONSTRUKCI A RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE V ROCE 1995 PROVEDLI FIRMA STONE ART Akademický sochař HROMÁDKA SYN JAN TRTÍLEK HOŘICE PRAHA.“
Projektová příprava na další opravu byla zahájena v roce 2021, kdy obec získala dotaci ministerstva kultury ve výši 263 000 Kč. Téhož roku byla provedena 1. etapa a o rok později zahájena 2. etapa, takže od roku 2023 je sousoší opět vzhledově i technicky v pořádku a je opětovně okrasou tohoto veřejného prostoru, jenž je však znešvařen zdejší, velmi rušnou a kolikrát stejně nebezpečnou silnicí.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.291, 15.477)
Poslední aktualizace: 29.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Smidary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mariánský sloup ve Smidarech
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
0.3km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky, jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
0.3km
více »
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel
Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy nalezneme zmínku o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno …
0.3km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník
V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…
0.3km
více »
Zámek ve Smidarech
Zámek
Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …
0.3km
více »
Podhradní mlýn ve Smidarech
Mlýn
Tento mlýn na Cidlině byl založen vrchností někdy na přelomu 15. a 16. století, i když můžeme uvažovat, že byl ještě staršího původu, a od té doby se často měnila jeho pojmenování (Zámecký, Podhrad, Podhradní, Na …
0.3km
více »
Radnice ve Smidarech
Dům, budova
Pokud navštívíme Smidary a zavítáme do jejich centra, tak uvidíme jeden ze zdejších nejvýstavnějších objektů – městskou radnici. Není však první, která tu kdy stála. Původní radnice, která obsahovala rovněž pronaj…
0.3km
více »
Pamětní deska Karlu Sudimíru Šnajdrovi ve Smidarech
Památník
Dnes toto jméno mnohým nic neřekne, ale svého času byla tato osobnost známá v mnoha oborech lidské činnosti, protože tento rodák z Hradce Králové (narozen 14. prosince 1766 jako Karl Agnel Schneider), kde jeho ote…
0.3km
více »
Fara ve Smidarech
Dům, budova
Smidarská fara je označována za jednu z nejstarších na Novobydžovsku, o čemž píše P. Václav Šrám ve svých "Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou" toto:"Oldřich z Drnholce daroval zboží své smidarské kapitule koste…
0.4km
více »
P. František Xaverius Fiala, opravdu výjimečný smidarský farář
Zajímavost
Tolik bylo v našem národě horlivých a snaživých osobností, jež se ho snažily pozvednout a ukázat, že není žádným druhořadým etnikem, nýbrž plně rovnocenným těm ostatním, i když se mnohdy tvrdil samý opak a dnes do…
0.4km
více »
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř
Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
0.5km
více »
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Socha
Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…
0.9km
více »
Mlýn Medříč u Smidar
Mlýn
Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříč…
1km
více »
Rybník Medříč
Rybník
Pojmenování Medříč patřilo původně celé zdejší lokalitě, a to včetně místního mlýna, jenž má být pozůstatkem zaniklé středověké vsi Meziříčí, která byla již jako pustá prodána před rokem 1496 ke Smidarům, ale prvn…
1.5km
více »
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou
Délka toku (sjízdné) v km: 76
má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
1.5km
více »
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Tipy na výlet
Do původně královského města Nový Bydžov a následně na prohlídku unikátního kostelíka sv. Jiří v nedaleké Loučné Hoře jsme automobilem vyrazili jedno chladné lednové odpoledne.Při první zastávce jsme si prohlédli …
1.7km
více »
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
1.8km
více »
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Pomník
Vyvýšenina Kamenec, která se nachází na západním okraji obce Chotělice není "extra" turistický cíl. U hřbitova však najdeme pomník sv. Panny Marie postavený roku 1740. Kolem pomníku je umístěna jednoduše zdobená pískovcová balustráda (zábradlí). O tom, že vandalové se vyskytují v každé době svědčí bezhlavá postavička dítěte, které drží Panna Marie v náručí....
1.9km
více »
Loučná Hora (Smidary)
Místní část
Tato půvabná obec, jež se nachází na návrší mezi řekou Javorkou a Loučnohorským lesem, byla poprvé zmíněna k roku 1369, kdy ještě nesla pojmenování Lutyna hora (zdejší osídlení je však mnohem staršího původu, což dokazují nálezy z doby bronzové a hradištní). Nebyl to však jediný její název, protože jméno obce prošlo v rámci staletí mnoha změnami: Luczyna hora (1384-1405, 1414, …
2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře
Pomník
O uctění památky padlých spoluobčanů se sice uvažovalo již koncem 1. světové války a opět krátce po vzniku ČSR, ale k praktickému naplnění této myšlenky ještě nedozrál čas. A když k tomu došlo, nevzešla iniciativa z vedení obce, nýbrž od SDO „Havlíček“, resp. od jeho jednatele Josefa Popka a předsedy Františka Bureše.V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlý…
2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Loučná Hora
Kostel
V obci Loučná Hora, která je součástí Smidar v okrese Hradec Králové, se nachází výjimečný dřevěný kostel svatého Jiří. Tato pozdně barokní roubená stavba byla postavena v letech 1778–1782 na místě staršího kost…
2.1km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
2.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
2.1km
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384), i když poprvé je zdejší fara zíměna v erekčních knihách pražské arcidiecéze, a to k r…
2.1km
více »
Stihňov (Skřivany)
Panský dvůr
Zdejší krajina byla osídlena již v pravěku. V 19. století byly u Stihňova nalezeny pozůstatky osídlení mladší doby kamenné a z mladší doby bronzové, z nichž se nic nezachovalo, pokud nebudeme počítat bronzový meč …
2.1km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
3km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
3.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Pyrám - kamenný rozcestník
Rozcestí
Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.
3.7km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
4km
více »




