TURISTIKU PODPORUJÍ
60 505 turistů a cestovatelů
101 508 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 136 068,- odměny za články
 Moje oblíbené
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech

Turistické cíle Kostel

Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka (Smidary, 30.4.2021)
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka (Smidary, 30.4.2021)

Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy se činí zmínka o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno ze Smidar 48 grošů papežského desátku. O 5 let později odešel plebán Jan do Kostelce, odkud do Smidar přišel plebán Vojslav. Roku 1374 zemřel plebán Vojslav a byl nahrazen knězem Václavem, který zemřel v roce 1387 a jeho úřad zaujal kněz Hynek. Roku 1401 opsal jakýsi traktát Šimon, toho času vikář ve Smidarech u Hynčíka, plebána a děkana ve Smidarech. Z roku 1408 je opět zmínka o děkanovi Hynčíkovi, plebánu ve Smidarech. Je možné, že Hynek a Hynčík byli jedna a táž osoba. V roce 1413 byl potrvzen za smidarského plebána Jan. Původní zasvěcení chrámu nám není známo, teprve v polovině 17. století po skončení třicetileté války byl zasvěcen sv. Stanislavu, což se stalo díky tomu, že zde působili polští kněží. Prvním katolickým farářem byl Polák Jan Romeneicz, jehož jméno bylo uvedeno na velkém zvonu z roku 1622, který se roztavil při požáru v roce 1825. Zvon měl nápis: „Jako Mojžíš povýšil hada na poušti, tak má povýšen býti syn člověka, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Lauda anima mea Dominum. Dwogi czti hodny Pan Jan Romeneicz, kniez na Smidarzich, Slowutny Pan Jan Fingar Hostinskeg, aurzedlník na Smidarzich, Girži Pfail, Girzi Tyll, Bartolomieg Hartel, Jan Effmert, Jakub Tyll, Krystoff Menczel.“ Po faráři Romeneiczovi spravoval smidarskou faru s připojenými kostely kněz Maxmilián Rudolf, svobodný pán ze Schleinitzů, po jehož odstěhování na frýdlantské děkanství spravoval Smidary kněz Rudolf Roder z Feldsburka, arcibiskupský okresní vikář vévodství Frýdlantského. Roku 1637 byl zdejším farářem Václav Alexius Bernard Kopidlanský, po jehož odchodu tu krátce působil polský kněz Ludvík Zembovský, v originále snad Zębowski. Poté byla fara nějakou dobu bez svého správce. Teprve v roce 1643 byl dosazen za smidarského faráře kněz Kryštof Vincenc Römer a již roku 1649 zde působil P. Valentin Karel Tabernator. O rok později se však o zdejší faře hovoří jako o osiřelé. V roce 1650 byla zdejší fara přivtělena novobydžovskému děkanovi, což vydrželo až do roku 1663, kdy se stal smidarským duchovním správcem Matěj Samotulský. V roce 1660 byl pro kostel ulit zvon o hmotnosti 12 centů s nápisem: „Si vocem ejus audieritis, nolite obdurare corda vestra.“ Také tento zvon se rozlil při požáru roku 1825. V letech 1666-1679 působil jako zdejší farář Jan Heinšmidberský, který byl zároveň starobydžovským a petrovickým farářem. Zasloužil se zejména o opravu a vnitřní úpravu kostela. 8. května 1667 se uskutečnila v chrámu odpustková slavnost. Jeho nástupce Kryštof Samuel Bernard Šreiter z Šreitenthalu nechal v roce 1690 opravit a rozšířit faru. Roku 1716 se odtrhly od zdejší fary Petrovice s filiálním kostelem v Lískovicích. Starý dřevěný kostel s dřevěnou zvonicí vyhořel roku 1749. 2 větší zvony z let 1622 a 1660, 2 menší zvony a umíráček z roku 1729 byly zachráněny. Se stavbou nového svatostánku se začalo položením základního kamene 29. září téhož roku (kámen byl požehnán P. Janem Františkem Michálkem z Hradce Králové) a největší zásluhu o jeho výstavbu měli farář Matěj Vít Stuchlík a purkmistr Jiří Štěpán. Práce zednické měl na starosti Jiří Jirsák z Dymokur a tesařské Jan Kubálek ze Svídnice. 7. května 1752 však vypukl v městečku opět požár. Jeden z uhlíků byl zanesen větrem na šindelovou střechu nedostavěného kostela, a ta během půl hodiny shořela spolu s farskými stájemi, stodolou a sýpkou. Barokní zděný kostel byl dokončen až v roce 1769, i když požehnán byl již o poutní slavnosti roku 1753. Stavba věže byla dokončena v roce 1761, 3. srpna téhož roku byl vztyčen na jejím vrcholu sv. kříž o hmotnosti 70 liber a 25. září 1761 byly zavěšeny zvony ze starého kostela. 6. ledna 1769 však shořela šindelová střecha a vazba kostela. K posvěcení kostela tedy došlo až v den sv. Stanislava téhož roku. V roce 1810 muselo být kostelní náčiní ze zlata a stříbra odvedeno do mincovny na válečné účely. Tím přišel kostel o stříbrnou monstranci z roku 1780, místo níž byla zakoupena o rok později nová, jež však byla plechová a pouze postříbřená. V roce 1810 byla snešena rovněž šindelová střecha a nahrazena novou a opraveny byly i varhany. Roku 1819 byl kostel opět částečně pokryt šindelem. O rok později došlo k vnitřnímu i zevnímu omítnutí objektu, jeho obílení a pořízení nových, plechem pobitých okenic do věže. V roce 1822 byla šindelem pobita sakristie. 17. dubna 1825 shořela střecha chrámu a zvony na věži se rozlily. 18. září 1825 byly zavěšeny 2 nové zvony. Roku 1830 byly obcí pořízeny věžní hodiny. V roce 1847 byl opraven hlavní oltář a roku 1848 byl vyštafírován podstavec křtitelnice. V roce 1848 byla rovněž vyměněna šindelová střecha za pálené tašky. Zároveň byl objekt nahozen a obílen, a to vnitřně i zevně. Tyto práce provedl novobydžovský stavitel J. Douša. Tehdy došlo rovněž k otevření kostelní krypty. Do roku 1841 patřila smidarská farnost pod petrovický vikariát. Od 1. ledna 1842 byla přiřazena k novobydžovskému vikariátu. V letech 1856, 1861, 1868 a 1870 byla opravena střecha a okna, jež byla poškozena vichřicemi. V roce 1852 byl vyštafírován hlavní oltář. Roku 1865 bylo nahozeno a obíleno průčelí chrámu. V letech 1880-1881 byla pískovcová dlažba vyměněna za cementové dlaždičky. V roce 1882 byl vyštafírován hlavní oltář a pořízena 4 nová kostelní okna. O rok později byl chrám vymalován a obohacen o fresky od novobydžovského malíře Ludvíka Nejedlého. Navíc stavitel Jan Douša z Nového Bydžova opravil střechu kostela. 12. srpna 1885 uhodil blesk do chrámové věže. Roku 1886 byla vybudována nová věž. Plány zhotovil novobydžovský stavitel Alois Jedlička a stavbu provedl jeho krajan a konkurent Bedřich Špatný. Zároveň byla provedena oprava věžních hodin. 8. srpna 1886 došlo ke svěcení věže. V roce 1890 byl kostel obílen a ozdoben štukaturou. Roku 1894 byl instalován hromosvod. O 2 roky později byl částečně opraven hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice. V roce 1904 byly pořízeny nové věžní hodiny od čáslavské firmy Karla Adamce. Další opravy kostela byly provedeny v letech 1912, 1924 a 1966, kdy byl odstraněn sanktusník. Od 22. ledna 1964 je objekt zapsán ve státním seznamu kulturních památek. V roce 1976 byla opravena fasáda věže. V letech 2006-2009 byla provedena celková oprava staticky narušeného krovu, včetně výměny střešní krytiny. V letech 2009-2010 byla provedena rekonstrukce objektu, jež spočívala v zajištění prostorové tuhosti sepnutím stavby předpjatými táhly a sanaci trhlin. Tyto práce pokračovaly i v dalších letech. Dnes je místní farnost spravována ex currendo z Vysokého Veselí.

Jde o jednolodní, orientovaný objekt s obdélnou lodí se zkosenými rohy, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny uvnitř jsou členěny mohutnými polopilíři se sdruženými pilastry, presbytář je sklenut plackou (na jeho klenbě je freska Nejsvětější Trojice), triumfální oblouk je půlkruhový. V lodi jsou 2 pole valené klenby s výsečemi do pásů, v západní části lodi stojí konvexně prohnutá kruchta na 2 sloupech. Vnější fasáda věže je členěná lizénovými rámy, okna jsou půlkruhová s rovnými nadokenními římsami. Střecha kostela je valbová. Nad presbytářem je čtyřboký sanktusník s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí.

Hlavní oltář a čtyři boční oltáře mají malovanou iluzivní architekturu z doby kolem roku 1770, vše nejspíše od Václava Kramolína. Hlavní oltář je rámový s řezbami, které mohl zhotovit řezbář M. Krupka z Jaroměře. Oltářní kámen s ostatky sv. mučedníků Altina a Justiny pochází ze starého kostela a byl konsekrován v roce 1722 královéhradeckým biskupem Msgr. Václavem Františkem Karlem svobodným pánem z Košínů. Obrazy na oltářích pocházejí rovněž z doby kolem roku 1770, stejně jako dřevěná kazatelna. Pseudoslohové sochy na oltářích u triumfálního oblouku jsou z doby před rokem 1900, zejména jde o sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Oltářní kámen oltáře sv. Antonína Padovského byl posvěcen 31. října 1703 královéhradeckým biskupem Msgr. Tobiášem Janem Beckerem. Oltář Panny Marie byl do kostela darován v roce 1854 a roku 1857 byl ozdoben obrazem Matky Boží od pražského malíře J. Vacka, a to za 112 zlatých. Avšak již v roce 1858 byl nahrazen novým od J. Suchardy z Nové Paky. Vyšel tehdy na 230 zlatých. Ze stejné dílny byl pořízen i nový oltář sv. Anny za 210 zlatých (oltářní kámen původního oltáře byl posvěcen 8. srpna 1768 královéhradeckým biskupem Msgr. Heřmanem Hannibalem hrabětem z Blümegen). Protože však svým gotickým pojetím neodpovídaly renesančnímu slohu chrámu a jeho hlavnímu a 2 pobočním oltářům, byly roku 1884 odkoupeny do loučnohorského kostela. Také Křížová cesta ze 30. let 19. století byla nahrazena novou, jež byla posvěcena 15. dubna 1859 redemptoristou Antonínem Maštalířem. Boží hrob byl pořízen v roce 1871 za 148 zlatých od firmy Zbytkovy z Olomouce. Původní varhany postavil kolem roku 1667 Georg Tauchmann. Ty byly v roce 1769 nahrazeny novým nástrojem od Kašpara Welzela, jenž byl opraven v letech 1785, 1810, 1819, 1821, 1840 (Václav Kunz z Josefova), 1861 (Antonín Sieger z Příbrami), 1874 (Ludvík Fukátko) a někdy koncem 19. století Josefem Kobrlem.

Věž kostela, kterou původně završovala barokní cibule s lucernou, byla v 19. století novorenesančně přestavěna a ukončena vysokou stanovou střechou. Všechny původní zvony se rozlily při požáru v roce 1825. Tehdy byla pořízena dvojice nových zvonů, jež byly ulity v závodě Karla Bellmana v Praze, k čemuž bylo upotřebeno litiny starých zvonů. Větší zvon Panny Marie a sv. Prokopa o hmotnosti 8 centů 1 libry a průměru 93 cm byl opatřen nápisem: „Haec campana anno MDCCCXXV die XVII aprilis deletis incendio nocturno quadraginta octo domibus cum horreis, arce, cancellaria ac villa dominicali, curia, schola, turre, tecto Ecclesiae atque Parochiae fracta, fuit eodem anno ad honorem Dei omnipotentis, Beatae Mariae semper Virginis Genitricis Dei, Sanctique Procopii Abbatis impensis Ecclesiae Smidariensis noviter refusa. Cura Illustrissimae Dominae Dominae Rosinae viduatae Comitissae Colloredo natae Comitissae Hartmann Dominae in Dimokur, Smidar et Hlušic. Procurationem dominiorum ob bonum illius gerebat Excellentissimus ac Illustrissimus Dominus Dominus Procopius Joannes Hartmann Comes de Clarstein, Caes. reg. Camerarius, suae caes. Majestatis Consiliarius intimus, Caes. Major, Eques s. Ordinis de Maltha etc. etc. Praepositorum Dominii. Ignatii Weissheipl, supremi oeconomiae praefecti, Caroli Schneider, Justitiae Directoris, Antonii Nussbauer, directoris oeconomiae, Joannis Sacher, Quaestoris, Leopoldi de Georgii Burggravii, Joannis Michalek villici et Ignatii Jermašek aedilis. Praepositorum Oppidi. Francisci Hawelka, Consulis, Joannis Megstřik, Wenceslai Proboscht et Francisci Kobrtsch Senatorum. Quinque hebdomadibus pascente gregem Domini P. Ignatio Hanus Curato, patria Altomautensi, P. P. Capellanis Francisco Hak Exposito Vetero-Bidschow. Patria Lomnicensi et Joanne Pržihoda patria Chrudimensi. Refusa a Carolo Bellmann Pragae die 16. Augusti 1825.“; menší zvon sv. Stanislava o hmotnosti 3 centů 94 liber a průměru 75 cm získal text: „Tento zvon skažen od strašlivého pádu ohně, kterýž dne 17. dubna 1825 věž, kryt kostelní, faru, školu, všecka vrchnostenská stavení s dvorem, 48 domů se stodolami při nesmírném větru v popel obrátil, přelitý byl nákladem zdejší záduše ke cti a chvále Stého Stanislava, biskupa a mučedlníka Páně, v Praze prací Karla Bellmana 1825. Si vocem ejus audieritis, nolite obdurare corda vestra. Psalm. 94.8.“ V témže závodě byl v roce 1830 slit umíráček o průměru 32 cm, jenž byl posvěcen ke cti sv. Jana Nepomuckého, a zvon sv. Ignáce o hmotnosti 49 liber, průměru 36 cm a s nápisem: „Haec Campana Sti Ignatii de Lojola nomine insignita; cura Ignatii Hanus, decani, fusa est die 31. Julii 1843 Pragae a Carolo Bellmann“. Oba tyto zvony byly posvěceny pražským sufragánem Františkem Vilémem Tippmanem. Ve vížce nad presbytářem byl ještě umístěn zvon sanktusník o hmotnosti 15 liber. 14. prosince 1916 došlo k rekvizici obou zvonů. Zatímco „sv. Prokop“ byl shozen z věže a rozbit, tak „sv. Stanislav“ byl kvůli zdokumentování snesen z věže a po ukončení války se vrátil zpět do Smidar. O historii kostela i Smidar vůbec podává řadu informací věstník „Ozvěny Smidarska“, který lze nalézt zde: http://www.smidary.cz/casopis-ozveny-smidarska/.

Kromě farních a obecních kronik i dobového tisku jsou hlavními zdroji článku tyto knihy a publikace:

Václav Šrám, Paměti městečka Smidar nad Cidlinou, Hradec Králové 1904;

Václav Kudrnáč, Uplný adresář a popis politického okresu Novobydžovského. Soudní okresy: Nový Bydžov - Chlumec n. C. a veškeré politické obce a osady, Turnov 1912;

Josef Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská (místopis církevní do r. 1421), Praha 1914;

PhDr. Emanuel Poche, DrSc. a kolektiv, Umělecké památky Čech P/Š. Svazek třetí, Praha 1980;

Petr David, ‎Vladimír Soukup, 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky, Praha 2002;

Karel Kuča, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 6. díl Pro-Sto, Praha 2004;

Pavel Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004;

Tomáš Horák, Varhany a varhanáři Jičínska, Jičín 2008.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.293, 15.479)
Poslední aktualizace: 1.5.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Smidary

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,2km od místa

Příspěvky z okolí Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech

Smidary - kostel sv. Stanislava
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
0.3km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky,  jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
0.3km
více »
Podhradní mlýn ve Smidarech
Podhradní mlýn ve Smidarech
Mlýn
Tento mlýn na Cidlině byl založen vrchností někdy na přelomu 15. a 16. století, i když můžeme uvažovat, že byl ještě staršího původu, a od té doby se často měnila jeho pojmenování (Zámecký, Podhrad, Podhradní, Na …
0.3km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník
V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…
0.3km
více »
Zámek ve Smidarech
Zámek ve Smidarech
Zámek
Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …
0.3km
více »
Zřízení pamětní desky Karlu Sudimírovi Šnaidrovi ve Smidarech v roce 1904
Zřízení pamětní desky Karlu Sudimírovi Šnaidrovi ve Smidarech v roce 1904
Zajímavost
Prvním, co bylo na památku tohoto velikána, tj. právníka, estetika, klasického filologa a německého i českého básníka, ve Smidarech zřízeno, byl gotický pomník na zdejším hřbitově, který byl zhotoven hořickým soch…
0.3km
více »
Smidary
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
0.5km
více »
Větrná smršť s tornádem u Smidar v roce 1876
Větrná smršť s tornádem u Smidar v roce 1876
Zajímavost
Jak to tak bývá, každé místo je občas zasaženo živelní katastrofou. Většinou se vždy jednalo o bouře, pokud nešlo o povodně a požáry. Jedna z velkých větrných smrští zasáhla kraj mezi Novým Bydžovem a Hořicemi tak…
0.5km
více »
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Socha
Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…
0.9km
více »
Cidlina
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou Délka toku (sjízdné) v km: 76 má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
1.5km
více »
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Tipy na výlet
Do původně královského města Nový Bydžov a následně na prohlídku unikátního kostelíka sv. Jiří v nedaleké Loučné Hoře jsme automobilem vyrazili jedno chladné lednové odpoledne.Při první zastávce jsme si prohlédli …
1.7km
více »
Smidarská lhota
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
1.8km
více »
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Pomník
Vyvýšenina Kamenec, která se nachází na západním okraji obce Chotělice není "extra" turistický cíl. U hřbitova však najdeme pomník sv. Panny Marie postavený roku 1740. Kolem pomníku je umístěna jednoduše zdobená pískovcová balustráda (zábradlí). O tom, že vandalové se vyskytují v každé době svědčí bezhlavá postavička dítěte, které drží Panna Marie v náručí.... 
1.9km
více »
Mariánský sloup v Loučné Hoře
Mariánský sloup v Loučné Hoře
Socha
O tomto místním projevu mariánské úcty není mnoho známo. Všude, včetně obecní kroniky, se většinou zmiňují tato slova, jež byla publikována v „Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou“ od Václava Šráma:„Za faráře Šepse postaveny r. 1795 dva památníky v Loučné Hoře nákladem tamní obce, a sice kamenný kříž při cestě, nyní silnici ze Smidar do Loučné Hory na návrší po pravé ruce, odk…
2km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře v roce 1935
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře v roce 1935
Zajímavost
O uctění památky padlých spoluobčanů se sice uvažovalo již koncem 1. světové války a opět krátce po vzniku ČSR, ale k praktickému naplnění této myšlenky ještě nedozrál čas. A když k tomu došlo, nevzešla iniciativa z vedení obce, nýbrž od SDO „Havlíček“, resp. od jeho jednatele Josefa Popka a předsedy Františka Bureše.V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlý…
2km
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384). Plebán Jan uváděl 30. června 1360 plebána Jana v Ohnišťanech. O 9 let později bylo od…
2.1km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
2.1km
více »
Chotělice - zámek
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
2.1km
více »
Loučná Hora (Smidary)
Loučná Hora (Smidary)
Místní část
Tato půvabná obec, jež se nachází na návrší mezi řekou Javorkou a Loučnohorským lesem, byla poprvé zmíněna k roku 1369, kdy ještě nesla pojmenování Lutyna hora (zdejší osídlení je však mnohem staršího původu, což …
2.1km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
3km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
3.1km
více »
Socha panny Marie ve Vinarech
Socha panny Marie ve Vinarech
Socha
Na západní straně rybníka v centru Vinar stojí už od roku 1893 socha panny Marie. Socha byla umístěna naproti bývalé škole, ze které je dnes obecní úřad. Na stavbu sochy tenkrát věnoval částku 300 zlatých pan Josef Ouzký narozený v roce 1815, který vybral pro sochu i místo. Socha byla pořízena za 250 zlatých a Zbytek peněz byl použit na pořízení zábradlí okolo podstavce.
3.6km
více »
Pyrám - kamenný rozcestník
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pyrám - kamenný rozcestník
Rozcestí
Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.
3.7km
více »
Sloupno
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
4km
více »
Starý Bydžov
Starý Bydžov
Vesnice
Starý Bydžov - první písemná zmínka o tehdejším Bydžově je uvedena v listině českého knížete Bedřicha z 23. dubna 1186 ve dvou variantách - Butsou a Buitsov. Původní ves Bydžov byla koncem 80. let, nebo počátkem 9…
4km
více »
Veselský háj - Kákovice
Veselský háj - Kákovice
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme Naše cesta směřuje do lokality cca 15 km jihovýchodně od Jičína, k městu Vysoké Veselí, u kterého se nachází Veselský háj a vyvýšenina Kákovice. Za čím jedeme  Jdeme za hezkými výhledy. Od vyhl…
4.8km
více »
Velešice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Velešice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osídlení lokality Velešic, které se nachází na výšině nad řekou Cidlinou je doložené již před 8. tisíci lety. V okolí bylo nalezeno několik nálezů z různých období, např. meč z mladší doby bronzové. První písemná …
4.9km
více »
Velešice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Velešice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme Směřujeme do turisticky nenavštěvované, ale rozhodně zajímavé oblasti. Cílem je malebná obec Velešice s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Za čím jedeme  Jedeme za poznáním výrazné stavby české …
4.9km
více »
Nový Bydžov
Nový Bydžov
Tipy na výlet
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…
5.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace