TURISTIKU PODPORUJÍ
60 955 turistů a cestovatelů
105 163 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 214 979,- odměny za články
 Moje oblíbené
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Fara ve Smidarech

Turistické cíle Dům, budova

Fara (Smidary, 24.10.2021)
Fara (Smidary, 24.10.2021)  •  Fotografie (2)  • Foto: BorisJ.
Kostel sv. Stanislava (Smidary, 30.4.2021)

Smidarská fara je označována za jednu z nejstarších na Novobydžovsku, o čemž píše P. Václav Šrám ve svých "Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou" toto:

"Oldřich z Drnholce daroval zboží své smidarské kapitule kostela pražského, a zemřel r. 1276 dne 5. srpna, v kterýžto den z vděčnosti památka jeho v kostele pražském byla připomínána. (1).

Snad již kapitula pražská postarala se o duchovní potřeby svých poddaných a zřídila ve Smidarech faru, neb, jak se tenkráte říkalo, "plebánii" a opatřila ji vlastním farářem či "plebánem", zajistivši mu dostatečné důchody k jeho výživě. Jisto jest alespoň, že fara zdejší jest na Bydžovsku jednou z nejstarších, a v letech pozdějších o nadání fary nikde se nedočítáme. Farářem byl tu Sbramír z rodu vladyk řečených z Chrustoklat. Neboť r. 1332, dne 7. března vyznal před konsistoří pražskou urozený vladyka Zdeslav z Chrustoklat, že otec jeho Zdeslav s bratrem svým Sbramírem, "druhdy" (olim) plebánem ve Smidarech, posledním pořízením odkázali klášteru břevnovskému, kde pohřeb si byli vyvolili a shora udaného roku již v Pánu odpočívali, 170 kop grošů pražských za spásu svých duší, kteréžto peníze ještě za života svého na zboží pana Zdeslava v Chrustoklatech byli pojistili. (2)."

Mnoha prameny, které vycházejí právě z výše zmíněného autora, je tvrzeno, že fara na svém dosavadním místě stojí již od roku 1300 a byla pouze obnovována po požárech, neboť zprvu byla pouze dřevěná. Zda tomu tak opravdu je, tak to se nedá přímo dokázat, neboť situačně lze faru potvrdit v současném umístění až v 18. století.

První zmínka o odvádění papežského desátku je k roku 1362, kdy činil 48 grošů, z čehož můžeme usuzovat, že se tehdy jednalo o bohatou farnost. Již zmíněný, po jménu první známý místní farář, je rovněž nazýván jako Stranimír. Dalším, o němž víme, byl Jiljí, jenž rezignoval a v roce 1360 byl nahrazen Janem ze Žitětína. Ten si o 7 let později směnil faru s Vojslavem z Kostelce. Když plebán Vojslav zemřel, nastoupil na jeho místo roku 1374 kněz Václav. Ten zemřel v roce 1387 a smidarským plebánem se stal kněz Hynek. Ten je nejspíše totožný s děkanem Hynčíkem, jenž je doložen k roku 1408 jako zdejší plebán. Za něj v roce 1401 opsal jakýsi traktát Šimon, toho času vikář ve Smidarech u Hynčíka, plebána a děkana ve Smidarech.

Můžeme uvažovat o tom, že za husitských válek smidarská fara zanikla, neboť o její existenci máme doklady až z následujícího století, kdy zde byli kališničtí faráři, z nichž se dochovalo jméno faráře Matěje, který roku 1573 požádal pražskou utrakvistickou konsistoř o to, aby mu našla novou faru, na níž by byl podán. Odpověď však přišla v tom smyslu, že si ji zajistit musí sám a jeho další osud nám není známý. Na přelomu 16. a 17. století byl smidarským farářem kněz Bohuslav Žatecký, jenž roku 1600 koupil v Jaroměři od tamního děkana Lukáše jakýsi dvorec a o 9 let později ho opět prodal. Kolem roku 1615 byl tento kněz podobojí vypuzen ze Smidar Janem Zylvárem ze Silberšteina, jenž se v roce 1608 stal vlastníkem zdejšího panství. Nový farář musel být stejně jako onen šlechtic kalvínské víry. Z bratrských a kalvínských farářů se dochovala jména kněží Martina a Eliáše.

Předem zmíněný šlechtic nechal chatrnou faru opravit roku 1618, což dokazovala tabulka nad vchodem do kaplanky s letopočtem 1618 a českým nápisem: "Z povolení urozeného a statečného rytíře pana Jana Zylvara". Ta se tu nacházela ještě za faráře P. Jana Františka Koutníka, který tu působil v letech 1770-1783. Po Bílé hoře a Zylvárově odchodu do exilu byla fara osazena polskými katolickými kněžími, neboť o české faráře byla velká nouze a zároveň se jim v mnohém nevěřilo. Mnozí po celém kraji byli v podezření, že minimálně sympatizovali s jinými větvemi českého křesťanství. Prvním z těchto polských kněží byl ve Smidarech P. Jan Romeneicz, jehož jméno bylo dochováno na zvonu z roku 1622. Po něm spravovali místní faru P. Maxmilián Rudolf, svobodný pán ze Schleinitzu, pozdější frýdlantský děkan, a P. Rudolf Roder z Feldsburka, který byl zároveň arcibiskupským okresním vikářem Frýdlantského vévodství a kvůli množství sporů a stížností byl nakonec zastoupen svým předchůdcem.

Kolem roku 1633 byl smidarským farářem P. Václav Hlasivec, jenž administroval rovněž fary ve Starém Bydžově, Petrovicích a Žlunicích a zasloužil se zejména o inventarizaci všech kostelních věcí a jednotlivých far a kostelů ve výše zmíněných kolaturách. O 4 roky později je doložen jako farář ve Smidarech P. Václav Alexius Bernard Kopidlanský, který odtud v roce 1640 odešel do Jaroměře. Jeho nástupcem byl Polák Ludvík Zembovský (psán dokonce i jako Žumbovský), jehož jméno bylo zkomoleno. Nejspíše se správně jmenoval Ludwik Ziębowski, ale dlouho ve Smidarech nepůsobil, protože byl v mnohém "solí v oku" vlastníku panství Janu Gordonovi. A tak byla fara nějakou dobu prázdná, a to v letech 1642-1643. Poté se sem dostal P. Kryštof Vincenc Römer a roku 1649 byl smidarským farářem již P. Valentin Karel Tabernator. Ale již o rok později fara opět osiřela a následně byla přidělena pod správu děkana v Novém Bydžově, aby zde v letech 1651-1652 misionáři obraceli místní obyvatele na římskokatolickou víru.

Z dalších novobydžovských děkanů, kteří spravovali smidarskou faru, jmenujme: P. Jana Jindřicha Jordinu (1654-1655), P. Pavla Petra Abnera Kutnohorského (1655-1658), P. Pavla Pacovského (1658-1661, Polák) a P. Pavla Žáka (1661-1663). Následně byla obnovena zdejší fara a prvním smidarským duchovním správcem se stal P. Matěj Samotulský, jehož v roce 1666 nahradil P. Jan Heinšmidberský, za něhož byla opravena kromě kostela i fara (1667). V letech 1678-1712 byl smidarským farářem P. Kryštof Samuel Bernard Šreiter ze Šreitenthalu, jenž se zasloužil roku 1690 o opravu a rozšíření fary o 1 místnost pro ložnici faráře a příbytek pro kaplana. Krátce administroval faru kaplan P. Samuel Strouhal, a to až do příchodu faráře P. Antonína Jana Drešera, který strávil ve Smidarech léta 1712-1728. Za něj byl k faře přistavěn hostinský pokoj a zvláštní domek pro kaplana před farní zahradou. V letech 1729-1760 působil ve Smidarech P. Matěj Vít Stuchlík. Za něj v roce 1749 vyhořel kostel a fara. O 3 roky zasáhl požár novostavbu chrámu Paně, farské stáje, stodolu a sýpku. Tehdy požáru odolala pouze fara a kaplanovo obydlí. Jeho nástupci byli: v letech 1761-1766 P. František Tobiáš Koutník a v letech 1766-1780 P. Jan František Koutník, za něhož byla fara roku 1772 popisována takto: "Dům farní, ze dřeva vystavený, více obyčejné chalupě než faře podobný, byl velmi sešlý a skrovný; měl jen přízemí se čtyřmi obytnými místnostmi. Hospodářská stavení, stodola, stáj pro koně a hovězí dobytek, byla taktéž dřevěná, slamou krytá, ale ve stavu poněkud lepším než fara." V letech 1780-1784 byl smidarským duchovním správcem P. Martin Tomáš Václav Khol, jenž v roce 1784 zřídil nový hřbitov. Nástupcem faráře Khola se v letech 1784-1802 stal P. Josef Matěj Šeps, jenž se zasloužil o výstavbu nové fary.

V té době byla totiž zdejší fara značně sešlá a zchátralá, střechou zatékalo, zdmi foukalo, prostě se vůbec nejednalo o reprezentativní objekt, natož když měl sloužit k ubytování faráře. Z tohoto důvodu se farář Šeps roku 1789 obrátil s prosbou na patrona Františka hraběte Colloreda, aby se zasadil o postavení nové fary ve Smidarech. Plán a rozpočet byl vyhotoven pražským architektem Josefem Zobelem, stavební materiál a řemeslníky poskytl patronát, osadníci ruční práci a potahy. Základní kámen nové fary byl požehnán 21. října 1794. Ta byla vybudována z kamene a cihel o 1 patře a pokryta šindelem, přičemž z dálky byla vidět její ozdobná fasáda, jež zmizela teprve s přístavbou, kterou nechal provést P. Fiala. Uvnitř po levé straně hlavního vchodu byl byt pro staršího kaplana, spižírna a pod ní sklep, na pravé straně pak čeledník a vedle něho kuchyně, v 1. patře pak byly k jihovýchodní straně 2 pokoje pro faráře a jídelna a severním směrem ještě menší pokoj pro druhého kaplana. K jejímu slavnostnímu posvěcení došlo 20. října 1795 a faráře stála 192 zlatých a 53 krejcarů a k tomu 52 zlatých a 30 krejcarů za 5 sudů a 1 vědro piva, jež bylo určeno farníkům, kteří vykonávali ruční a potažní práce.

V letech 1802-1813 byl smidarským farářem P. František Xaverius Richter, který se zasloužil o to, že v roce 1794 vystavěné stáje pro koně a hovězí dobytek a stodolu nechal pobít šindelem. Do té doby byly tyto objekty kryté pouze slámou. Vedle toho ještě nechal zřídit kolnu pro hospodářské náčiní a dřevník. Po něm působil ve Smidarech v letech 1814-1824 P. Alois Dvorský, jenž v polovině 20. let 19. století provedl úpravy interiéru fary a nechal opravit i hospodářská stavení, na což částečně získal peníze tím, že v dražbě prodal starý dřevěný domek, jenž byl původně vystavěn pro ubytování kaplana. Za nového faráře P. Ignáce Simeona Hanuse (1825-1851) vyhořela při požáru města 17. dubna 1825 fara, do níž předtím investoval své vlastní úspory. Po ohni pak bydlel u koláře Matěje Horáka v čp. 121, odkud se navrátil do fary až 29. září téhož roku. Oprava ho stála 485 zlatých a 54 krejcarů, což byla desetina veškerého nákladu. Toto uhradil jen proto, že požárem přišel o veškerý majetek, jinak by musel zaplatit pětinu nákladu. Kamenná stodola však byla postavena až o 3 roky později, na tu už tehdy peníze nezbyly, neboť přednost měl poničený kostel a nové zvony do něj.

Nástupcem zemřelého faráře Hanuse se v letech 1851-1879 stal P. František Fiala, který hned po svém ustanovení nechal opravit faru, plot okolo farní zahrady a rozšířil i farní stáje. Nebyla to však jediná změna, neboť v roce 1869 nechal rozšířit faru, když severozápadním směrem nechal přistavět k dosavadnímu objektu pokoj a spižírnu a nad nimi dvojici pokojů. Náklad na tuto přístavbu byl královéhradeckým stavebním úřadem rozpočten na 2 334 zlatých a 72 krejcarů, ale c. k. místodržitelství tuto částku navýšilo na 2 778 zlatých a 6 krejcarů. Jeho následník P. Václav Hlína (1880-1882) nechal faru i s hospodářskými budovami hned v roce 1880 opravit, a to za 800 zlatých. V letech 1882-1901 působil jako smidarský farář P. František Malý, jenž se zasloužil zejména o opravy chrámu Páně, ale roku 1900 nechal opravit též faru. Další zásluhy na jejích opravách měl i P. Václav Šrám (1902-1909), P. Josef Červinka (1909-1911, administrátor), P. Jan B. Rameš (1911-1927), P. Karel Aron (1927-1928, administrátor), P. Alois Flesar (1928-1929), P. František Stříbrný (1929-1932) a P. Antonín Vrtička (1933-1955).

Po smrti tohoto duchovního v roce 1955 Smidary ztratily vlastního faráře (od roku 2018 je farnost ve správě novobydžovského děkana, předtím byl jejím správcem vysokoveselský farář) a budova nebyla využívána k žádnému účelu, takže podléhala postupnému chátrání. Počátkem 90. let 20. století o ni projevila zájem obec, že by jí koupila, zařídila v ní byt a kancelář pro faráře a ze zbytku by vznikly obecní byty. Tento obecní plán však byl římskokatolickou církví odmítnut, aby byla fara později prodána do soukromých rukou, aniž by byl dotázán obecní úřad, zda o ní má stále zájem. V roce 2006 ji vlastnila společnost AMBIENTE s. r. o. z Heřmanova Městce, jejíž vlastník Ivo Kvítek ji hodlal v následujících 2 letech zrekonstruovat a zřídit v ní 3-4 bytové jednotky. Z rekonstrukce však byla nakonec zřízena pouze nová střecha, zateplení podkroví a otlučení původní fasády. Pak se budova objevila opět v nabídce na prodej (viz https://www.remax-czech.cz/reality/detail/322662/prodej-komercniho-objektu-550-m2-smidary). V současné době bývalou faru vlastní Klára Coufalová. Doufejme, že roky opuštěnému objektu svítají lepší časy a opět bude ozdobou nejen okolí zdejšího kostela sv. Stanislava, nýbrž celého centra obce.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.293, 15.479)
Poslední aktualizace: 1.1.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Smidary

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,2km od místa

Příspěvky z okolí Fara ve Smidarech

Smidary - kostel sv. Stanislava
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
0.3km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky,  jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
0.3km
více »
Podhradní mlýn ve Smidarech
Podhradní mlýn ve Smidarech
Mlýn
Tento mlýn na Cidlině byl založen vrchností někdy na přelomu 15. a 16. století, i když můžeme uvažovat, že byl ještě staršího původu, a od té doby se často měnila jeho pojmenování (Zámecký, Podhrad, Podhradní, Na …
0.3km
více »
Radnice ve Smidarech
Radnice ve Smidarech
Radnice
Pokud navštívíme Smidary a zavítáme do jejich centra, tak uvidíme jeden ze zdejších nejvýstavnějších objektů – městskou radnici. Není však první, která tu kdy stála. Původní radnice, která obsahovala rovněž pronaj…
0.3km
více »
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel
Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy se činí zmínka o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno ze…
0.3km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník
V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…
0.3km
více »
Zámek ve Smidarech
Zámek ve Smidarech
Zámek
Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …
0.3km
více »
Zřízení pamětní desky Karlu Sudimírovi Šnaidrovi ve Smidarech v roce 1904
Zřízení pamětní desky Karlu Sudimírovi Šnaidrovi ve Smidarech v roce 1904
Zajímavost
Prvním, co bylo na památku tohoto velikána, tj. právníka, estetika, klasického filologa a německého i českého básníka, ve Smidarech zřízeno, byl gotický pomník na zdejším hřbitově, který byl zhotoven hořickým soch…
0.3km
více »
Smidary
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
0.5km
více »
Větrná smršť s tornádem u Smidar v roce 1876
Větrná smršť s tornádem u Smidar v roce 1876
Zajímavost
Jak to tak bývá, každé místo je občas zasaženo živelní katastrofou. Většinou se vždy jednalo o bouře, pokud nešlo o povodně a požáry. Jedna z velkých větrných smrští zasáhla kraj mezi Novým Bydžovem a Hořicemi tak…
0.5km
více »
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Socha
Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…
0.9km
více »
Mlýn Medříč u Smidar
Mlýn Medříč u Smidar
Mlýn
Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříč…
1km
více »
Cidlina
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou Délka toku (sjízdné) v km: 76 má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
1.5km
více »
Rybník Medříč
Rybník Medříč
Rybník
Pojmenování Medříč patřilo původně celé zdejší lokalitě, a to včetně místního mlýna, jenž má být pozůstatkem zaniklé středověké vsi Meziříčí, která byla již jako pustá prodána před rokem 1496 ke Smidarům, ale prvn…
1.6km
více »
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Tipy na výlet
Do původně královského města Nový Bydžov a následně na prohlídku unikátního kostelíka sv. Jiří v nedaleké Loučné Hoře jsme automobilem vyrazili jedno chladné lednové odpoledne.Při první zastávce jsme si prohlédli …
1.7km
více »
Smidarská lhota
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
1.8km
více »
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Pomník
Vyvýšenina Kamenec, která se nachází na západním okraji obce Chotělice není "extra" turistický cíl. U hřbitova však najdeme pomník sv. Panny Marie postavený roku 1740. Kolem pomníku je umístěna jednoduše zdobená pískovcová balustráda (zábradlí). O tom, že vandalové se vyskytují v každé době svědčí bezhlavá postavička dítěte, které drží Panna Marie v náručí.... 
1.9km
více »
Mariánský sloup v Loučné Hoře
Mariánský sloup v Loučné Hoře
Socha
O tomto místním projevu mariánské úcty není mnoho známo. Všude, včetně obecní kroniky, se většinou zmiňují tato slova, jež byla publikována v „Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou“ od Václava Šráma:„Za faráře Šepse postaveny r. 1795 dva památníky v Loučné Hoře nákladem tamní obce, a sice kamenný kříž při cestě, nyní silnici ze Smidar do Loučné Hory na návrší po pravé ruce, odk…
2km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře v roce 1935
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře v roce 1935
Zajímavost
O uctění památky padlých spoluobčanů se sice uvažovalo již koncem 1. světové války a opět krátce po vzniku ČSR, ale k praktickému naplnění této myšlenky ještě nedozrál čas. A když k tomu došlo, nevzešla iniciativa z vedení obce, nýbrž od SDO „Havlíček“, resp. od jeho jednatele Josefa Popka a předsedy Františka Bureše.V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlý…
2km
více »
Stihňov (Skřivany)
Stihňov (Skřivany)
Panský dvůr
Zdejší krajina byla osídlena již v pravěku. V 19. století byly u Stihňova nalezeny pozůstatky osídlení mladší doby kamenné a z mladší doby bronzové, z nichž se nic nezachovalo, pokud nebudeme počítat bronzový meč …
2.1km
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384). Plebán Jan uváděl 30. června 1360 plebána Jana v Ohnišťanech. O 9 let později bylo od…
2.1km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
2.1km
více »
Chotělice - zámek
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
2.1km
více »
Loučná Hora (Smidary)
Loučná Hora (Smidary)
Místní část
Tato půvabná obec, jež se nachází na návrší mezi řekou Javorkou a Loučnohorským lesem, byla poprvé zmíněna k roku 1369, kdy ještě nesla pojmenování Lutyna hora (zdejší osídlení je však mnohem staršího původu, což …
2.1km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
3km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
3.1km
více »
Socha panny Marie ve Vinarech
Socha panny Marie ve Vinarech
Socha
Na západní straně rybníka v centru Vinar stojí už od roku 1893 socha panny Marie. Socha byla umístěna naproti bývalé škole, ze které je dnes obecní úřad. Na stavbu sochy tenkrát věnoval částku 300 zlatých pan Josef Ouzký narozený v roce 1815, který vybral pro sochu i místo. Socha byla pořízena za 250 zlatých a Zbytek peněz byl použit na pořízení zábradlí okolo podstavce.
3.6km
více »
Pyrám - kamenný rozcestník
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pyrám - kamenný rozcestník
Rozcestí
Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.
3.7km
více »
Sloupno
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace