Pomník padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře
O uctění památky padlých spoluobčanů se sice uvažovalo již koncem 1. světové války a opět krátce po vzniku ČSR, ale k praktickému naplnění této myšlenky ještě nedozrál čas. A když k tomu došlo, nevzešla iniciativa z vedení obce, nýbrž od SDO „Havlíček“, resp. od jeho jednatele Josefa Popka a předsedy Františka Bureše.
V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlým za světové války. Jeho předsedou se stal František Bureš, jednatelem Edvard Dršata, pokladníkem František Hrnčíř a do výboru byli zvoleni: Josef Popek, Rudolf Koula, Rudolf Štajer a Stanislav Hušek. Následně byly ostatní místní spolky i vedení obce vyzváni, aby tento úmysl podpořili, jak jen budou moci. Ze všech stran byla projevena ochota k pomoci, ale bez finanční podpory všech obyvatel by nemohl být pomník pořízen, a to zejména z toho důvodu, že umělecky kvalitně provedené dílo bylo vždy finančně nákladnější, ale odměnou se stalo to, že se stalo krásnou dominantou obce a nikdo v Loučné Hoře nechtěl jen nějaký prostý a neumělecky provedený památník, i když peněžní stránka věci byla již od počátku zdrojem mnoha obav, jež byly utvrzovány ještě počátečními problémy s hledáním vhodného místa.
Nakonec byl pořízen pískovcový pomník s názvem „Vítěz“, který byl 4,3 m vysoký a zhotovený v dílně sochaře a kameníka Františka Bílka v Podhorním Újezdě, přičemž jeho návrh vytvořil akademický sochař Josef Bílek z Hořic. K jejímu dovezení z Podhorního Újezda a umístění na své místo došlo 16. května 1935 a jako datum slavnostního odhalení pomníku byl určen 9. červen téhož roku.
Tato slavnost se skutečně uskutečnila v určený den, přičemž jako doprovod pomníku byl předtím ještě zřízen 12 m vysoký stožár se státní vlajkou, před ním upraven správou školy z rozdrobeného bílého písku a červených cihel státní znak, a provedena výsadba stříbrných smrčků a bělolistých javorů. Veřejnou propagaci ohledně vybudování pomníku i slavnosti samé měl Rudolf Kouba, ředitel okresní hospodářské záložny, o finanční základ se staral pokladník, různé přípravné práce provedly ostatní místní spolky a korporace a úpravu místa navrhl okresní zahradník Jan Vondrák.
Sama ceremonie byla zahájena průvodem, který se řadil za státní vlajkou na smidarské silnici. V čele průvodu šly trojstupy školní mládeže; za nimi smidarská „dětská jízda“ v červených kalhotách a bílých košilích v čele s odborným učitelem Václavem Francem; tři čety žáků ze Smidar a okolí v černých krátkých trenkách, bílých rozhalenkách s dlouhými rukávy a vázankami a s černými punčochami pod kolena, jimž velel „kapitán“, žák měšťanské školy na koni a odborný učitel Oldřich Doležal; poté následovaly krojované skupiny: členové jednot Čs. obce legionářské z Nového Bydžova a Chomutic, odbočky Svazu čs. domobrany z Itálie v Novém Bydžově, Národní gardy tamtéž, TJ Sokol ze Smidar a Ohnišťan, odbočky Svazu čs. důstojnictva v Novém Bydžově, místní skupiny republikánského dorostu a zúčastněných hasičských sborů; ty byly následovány obecním zastupitelstvem Loučné Hory a ostatní občanstvo uzavíralo tento průvod, který vešel do obce slavnostní branou za zvuků pochodové hudby.
Proti zahalenému pomníku se seřadily šiky „dětských vojáků“ ze Smidar a okolí a za nimi novobydžovští národní gardisté, po levé straně stáli příbuzní padlých s dětmi a pravá strana byla určena pro slavnostní tribunu, na níž vystoupili: senátor Václav Sehnal z Nového Bydžova, obecní starosta Jan Kazda, předseda komitétu František Bureš a předseda odbočky Svazu čs. důstojnictva v Novém Bydžově Ing. Jaroslav Košťál, štábní kapitán v záloze a ředitel novobydžovského cukrovaru. Nebyli to však jediní významní hosté, neboť okres byl zastoupen komisařem JUDr. Ivanem Javůrkem, okresním školním inspektorem Václavem Polednem, Domovinu reprezentoval Josef Soukup a Josef Hlaváček, předseda župních Domovin. U stožáru navíc stála čestná stráž, která byla složena z člena místního SDH R. Štajera a příslušníka smidarské TJ Sokol.
Po seřazení praporů před pomníkem byly zahrány státní hymny a za mohutné zdravice byla vztyčena státní zástava. Následně uvítal přítomné obecní starosta a po něm se ujal slova senátor Sehnal, který nejen vylíčil význam budování válečných památníků, ale rovněž ocenil oběti všech, jež se zasloužili o pád habsburské monarchie a vznik demokratického státu obou svobodných národů. Po jeho slovech promluvil zástupce legionářů, odborný učitel František Šádek, který vzpomněl na své padlé spolubojovníky. Následně Ing. Košťál položil k pomníku kytici a legionáři odhalili plentu z pomníku, na jehož soklu jsme mohli číst tato slova: „VÍTĚZSTVÍM K SVOBODĚ!“ a na pravé straně text: „NA ROVECH VAŠICH NÁM NOVÝ VZROSTL ŽIVOT HLAVÁČEK VÁCL. HUŠEK VÁCL. KOLÁŘ FRANT. KOSEJK JOS. LUDVÍK JOS. MEČÍŘ FRANT. NYPL JOS. POUR FRANT. SÝKORA JOS. SVĚCENÝ VÁCL. SVĚCENÝ JOS. ŠTAJER ALOIS. ŠTAJER FRANT. ŠTAJER JOS. VACEK FRANT. VRÁNA FRANT.“
Poté předseda komitétu předal pomník veřejnosti a obci do ochrany a péče jako vzpomínku na 1. světovou válku, aby byl nejen ozdobou obce, nýbrž také památkou na nesmírné oběti, jaké pro čs. samostatnost přinesla i loučnohorská obec. Na závěr jeho slov bylo provoláno mohutné „Zdar!“ budoucímu vývoji ČSR a zejména jeho tvůrci T. G. Masarykovi. Po děkovných slovech obecního starosty byla slavnost ukončena. Vedle toho byl v zahradě Jana Kazdy uspořádán koncert, kde většina z hostů zústala až do pozdního večera. Výnosem z obou akcí byly uhrazeny výlohy slavnosti a 5 000 Kč za pomník bylo uhrazeno ve 2 splátkách.
Na závěr ještě dodejme, že po osvobození od německých okupantů byl pomník upraven, pokud nepočítáme jeho „očištění“ od symbolů čs. státnosti během protektorátního období. Hlavní nápis byl změněn na: „PRAVDA VÍTĚZÍ.“ a vlevo se objevil text: „1945. ZA VLAST PADLI. SVOBODY DOBYLI. SVOBODA JOSEF.“ V následujících letech pak byl několikrát očištěn a zrenovován. Zároveň zůstalo proměněno jeho okolí, když byla v roce 2018 skácena čtveřice zdejších stříbrných smrků. Dodnes se tak jedná o překrásnou a reprezentativní dominantu návsi, která zaujme tudy jdoucího či jedoucího pocestného na první pohled.
V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlým za světové války. Jeho předsedou se stal František Bureš, jednatelem Edvard Dršata, pokladníkem František Hrnčíř a do výboru byli zvoleni: Josef Popek, Rudolf Koula, Rudolf Štajer a Stanislav Hušek. Následně byly ostatní místní spolky i vedení obce vyzváni, aby tento úmysl podpořili, jak jen budou moci. Ze všech stran byla projevena ochota k pomoci, ale bez finanční podpory všech obyvatel by nemohl být pomník pořízen, a to zejména z toho důvodu, že umělecky kvalitně provedené dílo bylo vždy finančně nákladnější, ale odměnou se stalo to, že se stalo krásnou dominantou obce a nikdo v Loučné Hoře nechtěl jen nějaký prostý a neumělecky provedený památník, i když peněžní stránka věci byla již od počátku zdrojem mnoha obav, jež byly utvrzovány ještě počátečními problémy s hledáním vhodného místa.
Nakonec byl pořízen pískovcový pomník s názvem „Vítěz“, který byl 4,3 m vysoký a zhotovený v dílně sochaře a kameníka Františka Bílka v Podhorním Újezdě, přičemž jeho návrh vytvořil akademický sochař Josef Bílek z Hořic. K jejímu dovezení z Podhorního Újezda a umístění na své místo došlo 16. května 1935 a jako datum slavnostního odhalení pomníku byl určen 9. červen téhož roku.
Tato slavnost se skutečně uskutečnila v určený den, přičemž jako doprovod pomníku byl předtím ještě zřízen 12 m vysoký stožár se státní vlajkou, před ním upraven správou školy z rozdrobeného bílého písku a červených cihel státní znak, a provedena výsadba stříbrných smrčků a bělolistých javorů. Veřejnou propagaci ohledně vybudování pomníku i slavnosti samé měl Rudolf Kouba, ředitel okresní hospodářské záložny, o finanční základ se staral pokladník, různé přípravné práce provedly ostatní místní spolky a korporace a úpravu místa navrhl okresní zahradník Jan Vondrák.
Sama ceremonie byla zahájena průvodem, který se řadil za státní vlajkou na smidarské silnici. V čele průvodu šly trojstupy školní mládeže; za nimi smidarská „dětská jízda“ v červených kalhotách a bílých košilích v čele s odborným učitelem Václavem Francem; tři čety žáků ze Smidar a okolí v černých krátkých trenkách, bílých rozhalenkách s dlouhými rukávy a vázankami a s černými punčochami pod kolena, jimž velel „kapitán“, žák měšťanské školy na koni a odborný učitel Oldřich Doležal; poté následovaly krojované skupiny: členové jednot Čs. obce legionářské z Nového Bydžova a Chomutic, odbočky Svazu čs. domobrany z Itálie v Novém Bydžově, Národní gardy tamtéž, TJ Sokol ze Smidar a Ohnišťan, odbočky Svazu čs. důstojnictva v Novém Bydžově, místní skupiny republikánského dorostu a zúčastněných hasičských sborů; ty byly následovány obecním zastupitelstvem Loučné Hory a ostatní občanstvo uzavíralo tento průvod, který vešel do obce slavnostní branou za zvuků pochodové hudby.
Proti zahalenému pomníku se seřadily šiky „dětských vojáků“ ze Smidar a okolí a za nimi novobydžovští národní gardisté, po levé straně stáli příbuzní padlých s dětmi a pravá strana byla určena pro slavnostní tribunu, na níž vystoupili: senátor Václav Sehnal z Nového Bydžova, obecní starosta Jan Kazda, předseda komitétu František Bureš a předseda odbočky Svazu čs. důstojnictva v Novém Bydžově Ing. Jaroslav Košťál, štábní kapitán v záloze a ředitel novobydžovského cukrovaru. Nebyli to však jediní významní hosté, neboť okres byl zastoupen komisařem JUDr. Ivanem Javůrkem, okresním školním inspektorem Václavem Polednem, Domovinu reprezentoval Josef Soukup a Josef Hlaváček, předseda župních Domovin. U stožáru navíc stála čestná stráž, která byla složena z člena místního SDH R. Štajera a příslušníka smidarské TJ Sokol.
Po seřazení praporů před pomníkem byly zahrány státní hymny a za mohutné zdravice byla vztyčena státní zástava. Následně uvítal přítomné obecní starosta a po něm se ujal slova senátor Sehnal, který nejen vylíčil význam budování válečných památníků, ale rovněž ocenil oběti všech, jež se zasloužili o pád habsburské monarchie a vznik demokratického státu obou svobodných národů. Po jeho slovech promluvil zástupce legionářů, odborný učitel František Šádek, který vzpomněl na své padlé spolubojovníky. Následně Ing. Košťál položil k pomníku kytici a legionáři odhalili plentu z pomníku, na jehož soklu jsme mohli číst tato slova: „VÍTĚZSTVÍM K SVOBODĚ!“ a na pravé straně text: „NA ROVECH VAŠICH NÁM NOVÝ VZROSTL ŽIVOT HLAVÁČEK VÁCL. HUŠEK VÁCL. KOLÁŘ FRANT. KOSEJK JOS. LUDVÍK JOS. MEČÍŘ FRANT. NYPL JOS. POUR FRANT. SÝKORA JOS. SVĚCENÝ VÁCL. SVĚCENÝ JOS. ŠTAJER ALOIS. ŠTAJER FRANT. ŠTAJER JOS. VACEK FRANT. VRÁNA FRANT.“
Poté předseda komitétu předal pomník veřejnosti a obci do ochrany a péče jako vzpomínku na 1. světovou válku, aby byl nejen ozdobou obce, nýbrž také památkou na nesmírné oběti, jaké pro čs. samostatnost přinesla i loučnohorská obec. Na závěr jeho slov bylo provoláno mohutné „Zdar!“ budoucímu vývoji ČSR a zejména jeho tvůrci T. G. Masarykovi. Po děkovných slovech obecního starosty byla slavnost ukončena. Vedle toho byl v zahradě Jana Kazdy uspořádán koncert, kde většina z hostů zústala až do pozdního večera. Výnosem z obou akcí byly uhrazeny výlohy slavnosti a 5 000 Kč za pomník bylo uhrazeno ve 2 splátkách.
Na závěr ještě dodejme, že po osvobození od německých okupantů byl pomník upraven, pokud nepočítáme jeho „očištění“ od symbolů čs. státnosti během protektorátního období. Hlavní nápis byl změněn na: „PRAVDA VÍTĚZÍ.“ a vlevo se objevil text: „1945. ZA VLAST PADLI. SVOBODY DOBYLI. SVOBODA JOSEF.“ V následujících letech pak byl několikrát očištěn a zrenovován. Zároveň zůstalo proměněno jeho okolí, když byla v roce 2018 skácena čtveřice zdejších stříbrných smrků. Dodnes se tak jedná o překrásnou a reprezentativní dominantu návsi, která zaujme tudy jdoucího či jedoucího pocestného na první pohled.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.303, 15.500)
Poslední aktualizace: 2.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Smidary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník padlým v 1. světové válce v Loučné Hoře
Přes Nový Bydžov ke kostelíku v Loučné Hoře
Tipy na výlet
Do původně královského města Nový Bydžov a následně na prohlídku unikátního kostelíka sv. Jiří v nedaleké Loučné Hoře jsme automobilem vyrazili jedno chladné lednové odpoledne.Při první zastávce jsme si prohlédli …
0.1km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
0.4km
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384), i když poprvé je zdejší fara zíměna v erekčních knihách pražské arcidiecéze, a to k r…
0.4km
více »
Rybník Medříč
Rybník
Pojmenování Medříč patřilo původně celé zdejší lokalitě, a to včetně místního mlýna, jenž má být pozůstatkem zaniklé středověké vsi Meziříčí, která byla již jako pustá prodána před rokem 1496 ke Smidarům, ale prvn…
1.3km
více »
Mlýn Medříč u Smidar
Mlýn
Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříč…
1.4km
více »
Zámek ve Smidarech
Zámek
Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …
1.6km
více »
Podhradní mlýn ve Smidarech
Mlýn
Tento mlýn na Cidlině byl založen vrchností někdy na přelomu 15. a 16. století, i když můžeme uvažovat, že byl ještě staršího původu, a od té doby se často měnila jeho pojmenování (Zámecký, Podhrad, Podhradní, Na …
1.6km
více »
Fara ve Smidarech
Dům, budova
Smidarská fara je označována za jednu z nejstarších na Novobydžovsku, o čemž píše P. Václav Šrám ve svých "Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou" toto:"Oldřich z Drnholce daroval zboží své smidarské kapitule koste…
1.6km
více »
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
1.7km
více »
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel
Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy nalezneme zmínku o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno …
1.7km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník
V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…
1.7km
více »
Radnice ve Smidarech
Dům, budova
Pokud navštívíme Smidary a zavítáme do jejich centra, tak uvidíme jeden ze zdejších nejvýstavnějších objektů – městskou radnici. Není však první, která tu kdy stála. Původní radnice, která obsahovala rovněž pronaj…
1.8km
více »
Pamětní deska Karlu Sudimíru Šnajdrovi ve Smidarech
Památník
Dnes toto jméno mnohým nic neřekne, ale svého času byla tato osobnost známá v mnoha oborech lidské činnosti, protože tento rodák z Hradce Králové (narozen 14. prosince 1766 jako Karl Agnel Schneider), kde jeho ote…
1.8km
více »
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř
Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
1.8km
více »
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou
Délka toku (sjízdné) v km: 76
má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
1.8km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky, jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
1.9km
více »
Mariánský sloup ve Smidarech
Socha
Mariánské sousoší v parku na náměstí prof. Babáka ve Smidarech vzniklo, aby nahradilo sochu Matky Boží, jež stávala při silnici do Smidarské Lhoty. Za faráře P. Antonína Jana Drešera došlo v roce 1718 ke zřízení nové sochy, tentokrát na vysokém sloupu, což dosvědčuje dochovaný nápis: „PropICIa aDsit nobIs peCCatoribus Pia Virgo Maria. HonorI Beatae GenItrICIs a SMIDarIensIbus I…
1.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
2km
více »
Podlesí u Smidar
Zámek
Zámeček Podlesí leží východně od Smidar.
Jedná se o novogotický Zámeček postavený r. 1883. Upoutají dvě nárožní věže z nichž je pravá osmiboká a levá válcová s cimbuřím. Dlouhá léta patřil zámek státu a sloužil…
2.3km
více »
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Socha
Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…
2.7km
více »
Chotělice - vyvýšenina Kamenec, pomník sv. Panny Marie
Pomník
Vyvýšenina Kamenec, která se nachází na západním okraji obce Chotělice není "extra" turistický cíl. U hřbitova však najdeme pomník sv. Panny Marie postavený roku 1740. Kolem pomníku je umístěna jednoduše zdobená pískovcová balustráda (zábradlí). O tom, že vandalové se vyskytují v každé době svědčí bezhlavá postavička dítěte, které drží Panna Marie v náručí....
2.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Pyrám - kamenný rozcestník
Rozcestí
Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.
3.1km
více »
Šaplava
Vesnice
Obec Šaplava se nalézá cca 9 km severně od Nového Bydžova. První písemná zmínka o vsi je z r. 1381. Koncem 16. století je připomínána tvrz, která stávala v jihozápadní části obce. Jejím stavitelem byl zřejmě Jiřík Ostroměřský, který Šaplavu koupil v roce 1576. Později tvrz vystřídala několik majitelů, po konfiskaci Janu Zilvárovi ji získala Magdaléna Trčková z Lípy, v letech…
3.2km
více »
Pomník u Starých Smrkovic
Pomník
Pomník věnovaný Rudé armádě se nalézá, u lesa, nedaleko Starých Smrkovic. Na pomníku je silně poškozený nápis v azbuce "1941-1945 Chrabrým osvoboditelům Rudé armády". Na ty, kteří za nás zemřeli by se zcela jistě …
3.3km
více »
Ohnišťany
Kostel
Obec Ohnišťany se nachází cca 10 km severně od Nového Bydžova na okraji bývalého okresu Hradec Králové. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1318. Dominantou obce je Kostel sv. Václava, který je prvně zmíněn v…
3.4km
více »
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
3.5km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
3.6km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
3.7km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
4.8km
více »
Veselský háj - Kákovice
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme
Naše cesta směřuje do lokality cca 15 km jihovýchodně od Jičína, k městu Vysoké Veselí, u kterého se nachází Veselský háj a vyvýšenina Kákovice.
Za čím jedeme
Jdeme za hezkými výhledy. Od vyhl…
5km
více »