Janov (Mokrovousy)
Toto místo bylo původně vrchnostenským dvorem, který byl vybudován poté, co v roce 1788 získal Mokrovousy Tobiáš Grätzel z Gränzesteinu. Oficiálně ho nechala postavit jeho manželka Johanna, roz. Moravcová. Právě od jejího jména byl odvozen název Janov (původně Johanov, z něm. Johannshof). Nutno podotknout, že před jeho zřízením se tu nacházel rozsáhlý rybník „Starý“, jenž byl proměněn v úrodná luka.
Janov po rodičích převzal roku 1826 jejich syn Čeněk, který však nebyl dobrý hospodář, a tak ho musel o 3 roky později prodat Arnoštu hraběti Harrachovi z Harrachů. Tehdy ke dvoru náležely rovněž 2 malé domky pod hřbitovem, jež se nacházely v místě zvaném v Cihelně, protože se zde svého času opravdu vyráběly cihly, přičemž vývoj tohoto dvora lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD258018410) a v jeho reambulaci z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4461_3). Roku 1894 měly dvory Mokrovousy a Janov celkem 393,87 ha půdy. V roce 1923 odkoupil domy v Cihelně Antonín Strnad a na jejich místě založil zahradnictví.
O rok později došlo k parcelaci tohoto harrachovského dvora. Hospodářský inventář, nářadí a stroje z parcelovaného dvora byly prodány při dražbě 6. února 1925. 4. července 1929 se přes něj přehnala větrná smršť, která zanechala řadu škod. Roku 1930 proběhla meliorace okolních pzemků. O 9 let později působil ve dvoře Josef Petrásek. V roce 1940 hospodařila v Janově ještě V. Moravcová se synem Františkem, ale již příštího roku převzala dvůr německá správa se správcem Květoslavem Solanským. Paní Moravcová chtěla tento statek v tomto roce prodat a již byl také napsán záznam na věčnou paměť o tomto statku, ale dozvěděla se to jedna královéhradecká realitní kancelář a zjistila, že z toho nic nezíská, a tak uvědomila Němce, kteří statek zabavili a rodinu Moravcovu z něj vyhnali, a to úplně bez peněz, protože jim museli být vydány i jejich úspory. O rok později, když výdaje značně převýšily příjmy, převzal statek Leopold Škrobánek z Prahy. Jeho syn Mirek naopak nastoupil na rok na nucené práce do Německa, a to jako trest za svoji šmelinářskou činnost. Jeho otec vytáhl velký obnos peněz z německých okupantů, že zde zřídí chov angorských králíků, ale nedařilo se mu a v roce 1944 odsud odjel do Prahy, když za sebou zanechal ještě větší dluhy než jeho předchůdce.
V letech 1944-1945 měl Janov v nájmu František Matouš, který se na rozdíl od těch před ním osvědčil jako dobrý hospodář. Poté ho měl v národní správě Josef Vavra, a to až do roku 1951. Všechna pole byla dána mokrovouským rolníkům do nuceného pachtu. Do roku 1953 byl dvůr používán krajským výkupním podnikem pro výkrm hovězího dobytka, ale v témže roce o něj projevili zájem zdejší družstevníci, aby mohli ustájit svůj dobytek ve společném kravíně a přejít tak na III. typ JZD. K tomu nakonec došlo 7. listopadu 1953. 8.-9. srpna 1954 zde byly vyhloubeny silážní jámy. V letech 1955-1956 byl areál oplocen drátěným plotem a došlo k tolik potřebným adaptacím zdejších budov. 18. března 1957 byl Janov poškozen velkou vichřicí. Většina krytiny byla stržena a došlo i k poboření štítů kravína. Padající cihly probořily klenutý strop a napadaly mezi ustájený dobytek, jemuž se naštěstí nic nestalo. Téhož roku byla zřízena nová salaš pro 40 dojnic. V roce 1963 proběhla generální rekonstrukce elektroinstalace. O 3 roky později vznikla nová silážní jáma. V letech 1969 1970 byly budovány sýpky. Po 1. lednu 1987, kdy došlo k připojení k JZD Mžany, postupně opadá zájem o areál, i když poprvé se již tak dělo po 1. lednu 1974, kdy vzniklo JZD Rozkvět, a to po sloučení JZD Mokrovousy, JZD Třesovice, JZD Dohalice.
Po listopadu 1989 se JZD Mžany transformovalo v Zemědělskou akciovou společnost Mžany, a. s., které restituenti Janov pronajali. Roku 2009 koupil zdevastované objekty a pozemky Václav Donát, jenž chtěl část pozemků využít na fotovoltaickou elektrátnu a z jejího výtěžku zkulturnit Janov. K tomu však nedošlo, Janov se dostal posléze do majetku dosavadního nájemce a tento areál je nadále neutěšený a skutečně není ozdobou obce Mokrovous, bohužel. Spíše připomíná skládku všeho nepotřebného či dekorace katastrofického či válečného filmu, jak můžete vidět z přiložených snímků.
Janov po rodičích převzal roku 1826 jejich syn Čeněk, který však nebyl dobrý hospodář, a tak ho musel o 3 roky později prodat Arnoštu hraběti Harrachovi z Harrachů. Tehdy ke dvoru náležely rovněž 2 malé domky pod hřbitovem, jež se nacházely v místě zvaném v Cihelně, protože se zde svého času opravdu vyráběly cihly, přičemž vývoj tohoto dvora lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD258018410) a v jeho reambulaci z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4461_3). Roku 1894 měly dvory Mokrovousy a Janov celkem 393,87 ha půdy. V roce 1923 odkoupil domy v Cihelně Antonín Strnad a na jejich místě založil zahradnictví.
O rok později došlo k parcelaci tohoto harrachovského dvora. Hospodářský inventář, nářadí a stroje z parcelovaného dvora byly prodány při dražbě 6. února 1925. 4. července 1929 se přes něj přehnala větrná smršť, která zanechala řadu škod. Roku 1930 proběhla meliorace okolních pzemků. O 9 let později působil ve dvoře Josef Petrásek. V roce 1940 hospodařila v Janově ještě V. Moravcová se synem Františkem, ale již příštího roku převzala dvůr německá správa se správcem Květoslavem Solanským. Paní Moravcová chtěla tento statek v tomto roce prodat a již byl také napsán záznam na věčnou paměť o tomto statku, ale dozvěděla se to jedna královéhradecká realitní kancelář a zjistila, že z toho nic nezíská, a tak uvědomila Němce, kteří statek zabavili a rodinu Moravcovu z něj vyhnali, a to úplně bez peněz, protože jim museli být vydány i jejich úspory. O rok později, když výdaje značně převýšily příjmy, převzal statek Leopold Škrobánek z Prahy. Jeho syn Mirek naopak nastoupil na rok na nucené práce do Německa, a to jako trest za svoji šmelinářskou činnost. Jeho otec vytáhl velký obnos peněz z německých okupantů, že zde zřídí chov angorských králíků, ale nedařilo se mu a v roce 1944 odsud odjel do Prahy, když za sebou zanechal ještě větší dluhy než jeho předchůdce.
V letech 1944-1945 měl Janov v nájmu František Matouš, který se na rozdíl od těch před ním osvědčil jako dobrý hospodář. Poté ho měl v národní správě Josef Vavra, a to až do roku 1951. Všechna pole byla dána mokrovouským rolníkům do nuceného pachtu. Do roku 1953 byl dvůr používán krajským výkupním podnikem pro výkrm hovězího dobytka, ale v témže roce o něj projevili zájem zdejší družstevníci, aby mohli ustájit svůj dobytek ve společném kravíně a přejít tak na III. typ JZD. K tomu nakonec došlo 7. listopadu 1953. 8.-9. srpna 1954 zde byly vyhloubeny silážní jámy. V letech 1955-1956 byl areál oplocen drátěným plotem a došlo k tolik potřebným adaptacím zdejších budov. 18. března 1957 byl Janov poškozen velkou vichřicí. Většina krytiny byla stržena a došlo i k poboření štítů kravína. Padající cihly probořily klenutý strop a napadaly mezi ustájený dobytek, jemuž se naštěstí nic nestalo. Téhož roku byla zřízena nová salaš pro 40 dojnic. V roce 1963 proběhla generální rekonstrukce elektroinstalace. O 3 roky později vznikla nová silážní jáma. V letech 1969 1970 byly budovány sýpky. Po 1. lednu 1987, kdy došlo k připojení k JZD Mžany, postupně opadá zájem o areál, i když poprvé se již tak dělo po 1. lednu 1974, kdy vzniklo JZD Rozkvět, a to po sloučení JZD Mokrovousy, JZD Třesovice, JZD Dohalice.
Po listopadu 1989 se JZD Mžany transformovalo v Zemědělskou akciovou společnost Mžany, a. s., které restituenti Janov pronajali. Roku 2009 koupil zdevastované objekty a pozemky Václav Donát, jenž chtěl část pozemků využít na fotovoltaickou elektrátnu a z jejího výtěžku zkulturnit Janov. K tomu však nedošlo, Janov se dostal posléze do majetku dosavadního nájemce a tento areál je nadále neutěšený a skutečně není ozdobou obce Mokrovous, bohužel. Spíše připomíná skládku všeho nepotřebného či dekorace katastrofického či válečného filmu, jak můžete vidět z přiložených snímků.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.271, 15.670)
Poslední aktualizace: 27.6.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mokrovousy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Janov (Mokrovousy)
Sušárna čekanky čp. 32 v Třesovicích
Dům, budova
Počátkem 19. století se na celém Královéhradecku začalo zabydlovat pěstování čekanky. Aby nemusela být na zpracování dovážena jinam, mnohé obce začaly stavět mlýny či alespoň sušárny. Z většiny se jednalo o podnik…
1.2km
více »
Sloup se sochou sv. Antonína Paduánského v Mokrovousích
Socha
Nejvýznamnější historickou památkou obce Mokrovousy je pískovcová socha sv. Antonína Paduánského (dnes se spíše užívá označení sv. Antonína Padovského, viz https://catholica.cz/?id=2592), která má podle většiny pramenů pocházet z roku 1745, ale najdou se autoři, jíž ji činí mladší nebo starší.Původně byla umístěna v areálu zámku v Sadové, který vznikl v roce 1728 na přání a nák…
1.2km
více »
Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Zajímavost
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pou…
1.3km
více »
Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
1.3km
více »
Mokrovousy
Vesnice
První zmínka o vsi pochází z roku 1366, ale Mokrovousy jsou ve skutečnosti ještě mnohem starší. Pravidelné osídlení tu bylo minimálně v době bronzové, což dokazují nálezy při rozšiřování železniční trati v roce 1924. Jejich pojmenování by mělo být odvozeno od toho, že zde bývala močálovitá krajina a samé rybníky, takže bylo ve vsi takové mokro, že krůpěje ulpívaly na vousech mí…
1.3km
více »
Třesovice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena přinejmenším v době bronzové, čehož důkazem může být nález bronzového dláta počátkem 20. století, jež se v roce 1912 dostalo do sbírek královéhradeckého historického muzea. Pravděpodobn…
1.4km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Pomník
Již na konci války se přetřásala v obecním výboru možnost zřízení pomníku všem ze zdejší obce padlým mužům, a to již za starostování Václava Tomáška, který stál v čele obce již od roku 1906, ale za dlouhá léta se vedení obce ničeho nedobralo. Blížilo se desetileté jubileum vzniku Československé republiky a obec stále nic. Proto došlo k společné akci místních spolků, jehož členo…
1.4km
více »
Mokrovousy
Vesnice
Mokrovousy leží na levém břehu říčky Bystřice cca 12 km severně od Hradce Králové. První písemná zmínka o vsi pochází z let 1360-1365, zřejmě se však jednalo o vodní tvrz, která byla obklopena močály a rybníky. Toto prostředí zřejmě určilo název obce. Z historických památek je nejvýznamnější pískovcový pomník sv. Antonína z r. 1745, původně však byl umístěn v zámku v Sadové,…
1.4km
více »
Škola v Třesovicích
Dům, budova
Původně zdejší děti chodily do školy na Dohaličky, kde bývala farní škola. V letech 1884-1885 se jednalo o její přestavbě, neboť již nevyhovovala zejména kapacitně. Třesovické obecní zastupitelstvo však rozhodlo v…
1.5km
více »
Téměř na jednom místě shromážděné pamětihodnosti obce Třesovic
Zajímavost
Pokud navštívíme Třesovice, malou obec na Královéhradecku, jež vstoupila do všeobecného povědomí jen díky událostem prusko-rakouské války roku 1866, a chceme vidět všechny zdejší pamětihodnosti, nemusíme vlastně opustit ani náves, protože všechny památky se nacházejí na ní nebo na její dohled.První pamětihodností je u křižovatky se nacházející kamenný kříž, který byl pořízen ná…
1.5km
více »
Třesovice
Vesnice
Obec Třesovice se nachází cca 15 km severozápadně od Hradce Králové. Leží na úpatí kopce (výšiny) Babylon a patří do oblasti zasažené bitvou Prusko-rakouské války r. 1866. Předpokládá se, že Třesovice vznikly v 11. nebo 12. století, i když první písemná zmínka o obci je až z r. 1412. Ve 13. století obec patřila Klášteru minoritek sv. Jiří z předměstí Hradce Králové. V obci se…
1.5km
více »
Sobětuš
Vesnice
Obec na okraji bojiště pruskorakouské války roku 1866. V obci je dochováno několik klasických selských stavení, pomník ukřižování z roku 1901 a socha sv. Václava. Pro příznivce koní se nabízí návštěva místního Spo…
1.7km
více »
Zaniklý zámek v Popovicích
Zajímavost
Kdo dnes navštíví malou vesničku Popovice, jež se nachází nedaleko Nechanic, neřekl by do ní, že se zde dříve nacházel výstavný zámeček, který vznikl přestavbou a přístavbou původní tvrze. Ale dejme slovo knize „H…
1.7km
více »
Sobětuš (Nechanice)
Městská část
Osídlení tohoto místa je prehistorického původu, protože v lokalitě „Vyšehrad“ se ve 2. polovině 19. století narazilo při kopání písku a štěrku na kulturní jámy. V letech 1886-1887 se nalezly navíc popelnicové hro…
1.7km
více »
Mlýn s památným dubem v Popovicích
Mlýn
Zdejší mlýn se nacházel od dávných dob v blízkosti zdejšího zámku, ale jeho existenci můžeme vysledovat až v 17. století, kdy Rudolf Ferdinand z Vinoře odkázal v roce 1677 všechny své statky královéhradecké jezuit…
1.8km
více »
Dohaličky (Dohalice)
Osada
Tato malebná osada, jejíž jméno má stejný původ jak obec Dohalice, se nachází v registrech z roku 1384, ale zdejší kostel sv. Jana Křtiteleje mnohem starší, neboť jako farní byl zmíněn již v roce 1350. Lokalita vš…
1.8km
více »
Dohaličky - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
První písemná zmínka o vsi je z r. 1352. Kostel v Dohaličkách je prvně zmiňován roku 1384. V roce 1742 dala hraběnka Alžběta Schafgotsehová postavit kostelík v podobě klenuté rotundy. Tento kostelík se však r. 188…
1.8km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
1.8km
více »
Dohaličky - pomníky bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
U kostela sv. Jana Křtitele na Dohaličkách najdeme několik pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se např. o pískovcovou záklopní desku s Vysokým křížem z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14. Hrob 7 rakouských a 25 pruských vojáků označený litinovým brabantským křížem na pískovcovém pomníčku. Dále…
1.9km
více »
Popovice (Třesovice)
Místní část
Existence této vsi byla poprvé zmíněna roku 1398, ale s jistotou můžeme říci, že je staršího původu, protože v roce 1912 byla na poli v poloze „Na přímském“ nalezena neolitická kamenná sekera a bronzové dláto, nao…
1.9km
více »
Fara na Dohaličkách
Dům, budova
Fara se v této osadě nacházela již ve 14. století, neboť zdejší kostel sv. Jana Křtitele byl zmíněn jako farní již v letech 1384 a 1414, ale plebánie tu byla již před rokem 1350, kdy byl dopsán popis pražské diecé…
1.9km
více »
Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple
Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
2.4km
více »
Suchá - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Z daleka viditelný Kostel Nejsvětější Trojice je dominantou obce Suchá a blízkého okolí. Postaven byl na místě původního gotického kostela ze 14. stol. Současná stavba byla postavena koncem 19. století, jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.
2.5km
více »
Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2.9km
více »
Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
3km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
5km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
5.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5.1km
více »





