Původně zdejší děti chodily do školy na Dohaličky, kde bývala farní škola. V letech 1884-1885 se jednalo o její přestavbě, neboť již nevyhovovala zejména kapacitně. Třesovické obecní zastupitelstvo však rozhodlo ve své schůzi 21. prosince 1884, že nepřistoupí k zamýšlené přístavbě školy a bude se snažit, aby získalo pro obec vlastní školu, a to ve spolupráci se sousedními Popovicemi, jež tehdy byly připojeny ke škole na Probluzi a ani jim tento stav nevyhovoval.
S tímto plánem vyjádřili občané Popovic souhlas, což můžeme zjistit z jednoho dobového dokumentu:
„Usnesení občanů popovických.
My nížepsaní občané popovičtí usnesli jsme se, že chceme ku nové stavbě dvoutřídní školy v
Třesovicích přistoupiti a k účelu vystavení nové školní budovy zavazujeme se jednou pro vždy splatiti 500 zlat.
Řečenou dávku my si rozvrhneme dle přímých daní v obci naší, dovoz kamene a cihel uvolujeme se provésti společně s obcí Třesovickou. Přivážení duchovního do školy k vyučování náboženství jakož i ostatní dovozy nechť si vezmou občané třesovičtí na starost. Zároveň žádáme ctěnou obec
Třesovice o vydání listiny o našem přijmutí.
Obecní úřad v Popovicích, dne 15. květ. 1885
Jan Jedlička Ant. Kadečka Jos. Vejprava Jan Vejdělek Jiří Urban Václ. Višňák Jan Vejprava Ant. Jedlička, starosta Jos. Brzický, radní Jos. Vrabec Frant. Kazda Frant. Vejdělek Jos. Kazda Frant. Bednář Václav Líbal.“
18. května téhož roku třesovické obecní zastupitelstvo jednohlasně odsouhlasilo návrh Jana Ryby z čp. 18 na zřízení vlastní dvoutřídní školy. Důvodem byla nejen vzdálenost a špatná přístupnost zejména v zimním období, ale rovněž i velké množství školou povinných dětí v obci, neboť ve školním roce 1873/1874 jich bylo 60, školního roku 1880/1881 102 a ve školním roce 1884/1885 již 114. S tímto krokem souhlasil také velkostatek, jenž měl jako největší daňový poplatník v obci tzv. virilní hlas. Díky tomu totiž nemusel stavět novou školu na Dohaličkách, která by ho vyšla mnohem dráž.
Žádost o povolení za vyškolení
Třesovic z obce Dohalic a za zřízení vlastní dvoutřídní školy byla podána c. k. zemské školní radě v roce 1886 a po doplnění požadovaných dokladů o rok později byla nejprve ve schůzi 13. března 1888 a poté výnosem z 21. dubna 1889 odsouhlasena. Proti tomu však podala odpor místní školní rada v Probluzi a někteří občané Popovic v čele s Antonínem Jedličkou. Oba rekursy byly výnosem c. k. ministerstva vyučování ze 17. března 1892 nakonec zamítnuty, přičemž Zemský výbor království Českého vyslovil C. k. zemské školní radě souhlas k otevření obecné dvoutřídní školy v
Třesovicích až 29. srpna 1894.
Hned poté se začalo hledat nejvhodnější místo k výstavbě nové školní budovy. Nejprve se hovořilo o prázdném místě za sochou Panny Marie, kde byly později postaveny domy čp. 15 a 69, poté o zahradě u čp. 58 a nakonec na místě 30. dubna 1869 vyhořelého stavení čp. 32. Právě s posledně zmíněnou lokalitou souhlasila většina místních obyvatel, i když k tomuto pozemku musela být přikoupena část zahrady Josefa Smetipracha z čp. 33, jež vyšla na 300 zlatých. Podrobný plán a rozpočet z 20. srpna 1893 byl potvrzen c. k. okresní školní radou, ve schůzi obecního výboru 23. ledna 1894 byly schváleny dražební podmínky a prohlášena stavební dražba na 15. února téhož roku. Vrchním dohledem nad stavbou byl pověřen hraběcí inženýr Šmidt. Zednickou a nádenickou práci vydražil zednický mistr Josef Hroch, tesařskou Jan Hlavatý z Máslojed, kamenickou Bohdan Pecold ze Skály, zámečnickou Viktor Skalický z Nechanic, pokrývačskou Josef Kašťák z Nechanic, truhlářskou František Krámský z Cerekvice nad Bystřicí, klempířskou František Vích z Nechanic, kovářskou Antonín Řebíček z Mokrovous, natěračskou Ludvík Munzar z Nechanic, kamnářskou Václav Žabka z Nechanic a sklenářskou Josef Hoza z Kuklen, přičemž potřebný stavební materiál měla dodat obec. 7. března 1894 byly kopány základy, 15. března téhož roku byl položen základní kámen, 16. září 1894 byla nová škola slavnostně posvěcena, 18. září téhož roku byla provedena komisionelní prohlídka a vydáno povolení k vyučování, jež bylo zahájeno 24. září 1894.
K tomu ještě dodejme, že podle rozpočtu měla stavba školy vyjít na 11 341,75 zlatých, ale nakonec stála 11 494,97 zlatých. Většina tohoto nákladu byla řešena výpůjčkou u zemské banky v Praze ve výši 9 000 zlatých splatnou v 50 letech a k tomu musíme připočítat trojí zemskou subvenci ve výši 1 800 zlatých a 800 zlatých za státní dluhopisy. Jan hrabě Harrach a někteří místní obyvatelé navíc věnovali 173,20 zlatých na pořízení školních pomůcek a zařízení školní knihovny. Zatímním správcem nové školy byl jmenován Alojs Černý, podučitel v Dohaličkách, jemuž byl dán k ruce podučitel Otakar Beran, absolvent královéhradeckého učitelského ústavu. Prvním řídícím učitelem se stal Karel Dědourek (jako definitivní řídící učitel od 4. března 1895), i když původně byl podporován na toto místo dosavadní zatímní správce. V
Třesovicích působil do konce roku 1911, kdy byl vystřídán zatímním správcem Ludvíkem Stuchlíkem. Nový řídící učitel Josef Souček přišel do
Třesovic v následujícím roce. Ten během 1. světové války zůstal na škole sám, takže se vyučovalo polodenně. Koncem prázdnin v roce 1924 odešel do výslužby a zatímním řídícím učitelem se stal Eduard Sadil, který však toto místo nenastoupil a kvůli své nemoci zažádal o dovolenou, během níž ho zastupovala nejprve Ludmila Blatníková a poté Ludmila Vaiserová. V září téhož roku nakonec zemřel. V té době byla na budově nalezena novým školním inspektorem řada závad. Následně bylo zřízeno zábradlí u schodiště do 1. patra a rovněž hromosvod. O rok později bylo opraveno oplocení, podlaha v bytě řídícího učitele a všechny místnosti byly vymalovány. Nařízenou ventilaci na toaletách provedla nechanická firma František Vích. 1. září 1925 nastoupil zatímní řídící učitel Jan Matěna, jenž získal definitivu k 1. únoru 1926. V roce 1926 byla opravena omítka a provedeny různé nátěry, a to Františkem Kuchařem z Nechanic (celkem vyšly jeho práce na 4 718,01 Kč) a Josefem Noskem z Nechanic (734,40 Kč). Vedle toho byly provedeny i další práce, takže celkově stála oprava školy 6 208,43 Kč. Roku 1927 byla pořízena nová vstupní železná brána, v roce 1931 byla opravena střecha a okna, o rok později vnitřní omítky, jež byly nově natřeny roku 1933. V roce 1934 odešel Jan Matěna do Třebechovic pod Orebem a jeho zatímním nástupcem se stal Bedřich Trýzna. Téhož roku byly vybudovány nové dřevníky a prádelna. 1. července 1935 se stal definitivním řídícím učitelem František Jech. O 2 roky později byly vybudovány nové drátěné ploty s betonovou podezdívkou, pořízena nová vrata a opraveny dřevěné ploty.
V roce 1940 byla přední strana omítnuta tvrdou omítkou, ostatní stěny opraveny a natřeny světle hnědou barvou. Průčelní okna byla posunuta o 10 cm do zdi, toalety nově omítnuty a natřeny, oplechovány okna a opraveno oplechování. Stavební práce provedl stavitel Josef Falta ze Sadové, klempířské práce J. Kopecký ze Všestar a natěračské práce František Nosek z Nechanic. Celkový náklad vyšel na 17 000 K. V roce 1944 byl totálně nasazen řídící učitel do Račic nad Trotinou a jako jeho zástupce fungovala Marie Tykvanová. O rok později byla obnovena na škole výuka v původním stavu, ale nakonec byla zdejší škola k 1. září 1967 zrušena. O těchto letech se podrobně a jmenně nechci zmiňovat vzhledem k GDPR, neboť sami profesionálové mají ohledně tohoto nařízení různé obavy, natož pouhý amatér jako já. Koncem 70. let 20. století prošla budova adaptací, při níž pomohli zejména místní hasiči, a od 1. září 1981 v ní sídlí mateřská škola, o níž se lze více dozvědět zde:
http://mstresovice.cz. Slavnostního otevření MŠ, kterou převzal do své správy provozovatel – JZD Mokrovousy – se tehdy zúčastnil dokonce předseda Okresního národního výboru v Hradci Králové Ing. Jiří Šedivka. Poslední velké opravy budovy proběhly v letech 2018-2019, kdy získala též novou fasádu.