Horákův statek čp. 35 v Sověticích
Na tomto místě se odedávna nacházely pouze pole, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD375018410). Tehdy náležela tato lokalita Janu Šulcovi z čp. 26 a od něho ji odkoupil Josef Novák, vlastník čp. 11.
Současný objekt čp. 35 vystavěl Josef Novák, sedlák z čp. 11, až v roce 1878, ale jeho zakreslení můžeme nalézt již v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7047_1). Hned po jeho dostavění v něm zařídil hostinec a převedl k němu všechny polnosti od svého statku čp. 11, čímž se z čp. 11 stala pouhá chalupa, kterou 25. listopadu 1878 zakoupili Václav a Kateřina Pourovi. Díky tomu byla novostavba obdařena velkým množstvím pozemků, neboť k ní náležela stavební parcela 52, zahrada 147/2 a 147/3, role 127/2, 139/2, 147/1, 443/2, 507 a louka 449/1, 465, 508, pastvina 532/2 a les 474, přičemž na pozemku 443/2 lpěla služebnost svobodného důjezdu (= vjezdu) pro vlastníka pozemku 443/1, a sice důjezd z 443/1 na 443/2 a na cestu 572.
Do hostince bylo pořízeno i provizorní jeviště, kde hráli ochotníci z Velkého Vřešťova a ze Stračova, ani to vlastníkům čp. 35 příliš nepomohlo. Marie, dcera Josefa Nováka a Anny, roz. Valáškové, se 15. září 1877 vdala za c. k. podšikovatele v záloze a řezníka v Hněvčevsi Julia Fiedlera, syna hněvčeveského hostinského, který v hostinci vypomáhal a myslel si, že mu jednou připadne, k čemuž nedošlo. Přestože manželé Novákovi vlastnili hostinec a velký statek, nějakým způsobem se jim podařilo dostat do dluhů, jež byly řešeny exekučně. Exekuční dražba jejich usedlosti, odhadnuté na 26 950 zlatých, byla vyhlášena na 5. února, 5. března a 5. dubna 1885, poté na 23. června, 23. července a 24. srpna, ale úspěšně zakončená byla teprve ta ze 26. února 1886. Neboť se našel zájemce o koupi tohoto domu, byla ještě téhož dne exekuční dražba vymazána z gruntovních knih a novými vlastníky se stali Antonín a Josef Drnkovi, přičemž každý z nich byl majitelem jedné poloviny domu a k němu náležejících pozemků.
Tato koupě by se dala z dnešního pohledu označit za investiční, protože již 23. května 1886 prodali čp. 35 Františku Horákovi, který k němu připojil polnosti od statku čp. 12. To z toho důvodu, že ho zakoupil do budoucna pro svého syna Františka. Krátce poté převedl František Horák, jenž byl v letech 1891-1893 rovněž obecním starostou, polovinu nemovitosti na svoji manželku Annu, roz. Kadečkovou, snad z toho důvodu, aby bylo o ni postaráno v případě jeho smrti, když by měla problémy s mladými, což se kolikrát stávalo.
4. prosince 1917 se stal majitelem statku František, syn Františka Horáka a Anny, roz. Nekvapilové (* 29. června 1890) a krátce nato udělal stejný krok jako jeho otec, když 25. června 1919 přepsal polovinu čp. 35 na svou manželku Vlastu, roz. Všetečkovou. Zemědělství se věnoval rovněž jejich syn František Horák, a to až do zabavení statku státem. Aby toho nebylo málo, byl rovněž odsouzen k dlouholetému vězení, prý za to, že měl mít v hospodářství před odsunem nacisty, kteří si tam počínali jako doma, nenuceně; dovedl z lidí sedřít snad i kůži a z jejich práce získal 3 auta a ještě před odsouzením měl ještě jedno; politicky byl absolutně nespolehlivým a tak bychom mohli pokračovat. Když chce člověk psa bít, vždy si hůl najde a tady šlo v hlavním případě o majetek, o nic jiného.
Určitou dobu nebyla část statku užívána, pokud nepočítáme jeho hospodářské stavby. V roce 1953 byla v Horákově statku zřízena kulturní místnost s knihovnou a kancelář JZD, přičemž kulturní místnost byla vybavena zařízením z královéhradeckého n. p. Dřevona. Roku 1957 byla v kulturní místnosti instalována ústředna místního rozhlasu. Díky restitucím podle zákona č. 403/1990 Sb. se statek navrátil původnímu majiteli Františku Horákovi, jenž byl v 50. letech 20. století odsouzen jako nepřítel režimu ke 20 letům vězení, z nichž 14 strávil v uranových dolech a po prezidentské amnestii byl ještě dalších 10 let v podmínce. V letech 2003-2016 bylo v čp. 35 zámečnictví a nástrojařství Milana Hlavatého. Od roku 2005 je jeho vlastníkem soukromý zemědělec Miloň Hypius z Horních Černůtek, jehož rodině ho předchozí majitel odkázal, neboť zemřel bezdětek.
Současný objekt čp. 35 vystavěl Josef Novák, sedlák z čp. 11, až v roce 1878, ale jeho zakreslení můžeme nalézt již v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7047_1). Hned po jeho dostavění v něm zařídil hostinec a převedl k němu všechny polnosti od svého statku čp. 11, čímž se z čp. 11 stala pouhá chalupa, kterou 25. listopadu 1878 zakoupili Václav a Kateřina Pourovi. Díky tomu byla novostavba obdařena velkým množstvím pozemků, neboť k ní náležela stavební parcela 52, zahrada 147/2 a 147/3, role 127/2, 139/2, 147/1, 443/2, 507 a louka 449/1, 465, 508, pastvina 532/2 a les 474, přičemž na pozemku 443/2 lpěla služebnost svobodného důjezdu (= vjezdu) pro vlastníka pozemku 443/1, a sice důjezd z 443/1 na 443/2 a na cestu 572.
Do hostince bylo pořízeno i provizorní jeviště, kde hráli ochotníci z Velkého Vřešťova a ze Stračova, ani to vlastníkům čp. 35 příliš nepomohlo. Marie, dcera Josefa Nováka a Anny, roz. Valáškové, se 15. září 1877 vdala za c. k. podšikovatele v záloze a řezníka v Hněvčevsi Julia Fiedlera, syna hněvčeveského hostinského, který v hostinci vypomáhal a myslel si, že mu jednou připadne, k čemuž nedošlo. Přestože manželé Novákovi vlastnili hostinec a velký statek, nějakým způsobem se jim podařilo dostat do dluhů, jež byly řešeny exekučně. Exekuční dražba jejich usedlosti, odhadnuté na 26 950 zlatých, byla vyhlášena na 5. února, 5. března a 5. dubna 1885, poté na 23. června, 23. července a 24. srpna, ale úspěšně zakončená byla teprve ta ze 26. února 1886. Neboť se našel zájemce o koupi tohoto domu, byla ještě téhož dne exekuční dražba vymazána z gruntovních knih a novými vlastníky se stali Antonín a Josef Drnkovi, přičemž každý z nich byl majitelem jedné poloviny domu a k němu náležejících pozemků.
Tato koupě by se dala z dnešního pohledu označit za investiční, protože již 23. května 1886 prodali čp. 35 Františku Horákovi, který k němu připojil polnosti od statku čp. 12. To z toho důvodu, že ho zakoupil do budoucna pro svého syna Františka. Krátce poté převedl František Horák, jenž byl v letech 1891-1893 rovněž obecním starostou, polovinu nemovitosti na svoji manželku Annu, roz. Kadečkovou, snad z toho důvodu, aby bylo o ni postaráno v případě jeho smrti, když by měla problémy s mladými, což se kolikrát stávalo.
4. prosince 1917 se stal majitelem statku František, syn Františka Horáka a Anny, roz. Nekvapilové (* 29. června 1890) a krátce nato udělal stejný krok jako jeho otec, když 25. června 1919 přepsal polovinu čp. 35 na svou manželku Vlastu, roz. Všetečkovou. Zemědělství se věnoval rovněž jejich syn František Horák, a to až do zabavení statku státem. Aby toho nebylo málo, byl rovněž odsouzen k dlouholetému vězení, prý za to, že měl mít v hospodářství před odsunem nacisty, kteří si tam počínali jako doma, nenuceně; dovedl z lidí sedřít snad i kůži a z jejich práce získal 3 auta a ještě před odsouzením měl ještě jedno; politicky byl absolutně nespolehlivým a tak bychom mohli pokračovat. Když chce člověk psa bít, vždy si hůl najde a tady šlo v hlavním případě o majetek, o nic jiného.
Určitou dobu nebyla část statku užívána, pokud nepočítáme jeho hospodářské stavby. V roce 1953 byla v Horákově statku zřízena kulturní místnost s knihovnou a kancelář JZD, přičemž kulturní místnost byla vybavena zařízením z královéhradeckého n. p. Dřevona. Roku 1957 byla v kulturní místnosti instalována ústředna místního rozhlasu. Díky restitucím podle zákona č. 403/1990 Sb. se statek navrátil původnímu majiteli Františku Horákovi, jenž byl v 50. letech 20. století odsouzen jako nepřítel režimu ke 20 letům vězení, z nichž 14 strávil v uranových dolech a po prezidentské amnestii byl ještě dalších 10 let v podmínce. V letech 2003-2016 bylo v čp. 35 zámečnictví a nástrojařství Milana Hlavatého. Od roku 2005 je jeho vlastníkem soukromý zemědělec Miloň Hypius z Horních Černůtek, jehož rodině ho předchozí majitel odkázal, neboť zemřel bezdětek.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.307, 15.705)
Poslední aktualizace: 19.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Sovětice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Horákův statek čp. 35 v Sověticích
Jak se za prusko-rakouské války pomstili polští kyrysníci sovětickému starostovi
Zajímavost
Prusko-rakouská válka roku 1866 přinesla všem obcím v okolí královéhradeckého bojiště pouze útrapy a neštěstí. Sovětice byly naštěstí ušetřeny od požárů, které řádily v Benátkách, na Chlumu, v Čistěvsi a v Lípě. Jinak se těmto obcím v mnohém podobaly, protože z polí se stala utlučená země, po okolí rozesety stovky mrtvých, na návsi a na zahradách byla vypálená místa po ohních, …
0.4km
více »
Sovětice
Vesnice
Tato ves má zajímavý název, avšak kdo by hledal nějakou spojitost se Sovětským svazem, tak by pohořel, což dokazuje i zmínka z knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od …
0.4km
více »
Hněvčeves
Vesnice
Podle pověsti měla tato malebná obec obdržet své jméno podle toho, že se zde 2 rytíři na své cestě pohněvali a ve Smiřicích opět smířili. Podle jiných zdrojů by mělo toto pojmenování znamenat Hněvkovu ves a podobn…
0.8km
více »
Sadová - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Soubor pomníků na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války najdeme vedle státní silnice ve směru Hradec Králové - Jičín. K nejzajímavějším pomníkům patří pomník pruského pplk. a velitele 2. pr…
1.6km
více »
Sadová
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, např. v roce 1926 byl nalezen ve zdejší cihelně kus kamenného mlýnku s otvorem z doby hradištní. Broušené industrie z neolitu byly objeveny naopak v letech 1995-1996. Pův…
1.6km
více »
Hostinec "U kanonýra Jabůrka" v Sadové
Dům, budova
Výsadní hospoda stávala v Sadové od nepaměti, nejspíše snad již od jejích počátků a patřila původně vrchnosti. Snad ji založili již Sádovští ze Sloupna. Teprve v roce 1639 byla prodána Janu Paděrovi, pekařovi ze S…
1.6km
více »
Mlýn v Sadové
Mlýn
Původní mlýn býval roubený a později částečně kamenný. K jeho založení došlo nejspíše v období, kdy Sadová náležela šlechtickému rodu Sádovských ze Sloupna, ale nedá se vyloučit, že k jeho zřízení došlo již před r…
1.6km
více »
Horní Černůtky (Sovětice)
Místní část
Tato lokalita byla osídlena již v období kultury se šňůrovou keramikou a slezskoplatěnické kultury. Název obce pravděpodobně vznikl ze jména Černotice nebo Črnotice, které zahrnovalo Horní i Dolní Černůtky, které kdysi tvořily jednu ves a později byly podle majitelů rozděleny. Zdrobnělina názvu je pravděpodobně následek rozdělení, a tím zmenšení obou vsí. Na počátku zdejší obce…
1.6km
více »
Sadová - U kanonýra Jabůrka
Dům, budova
Obec Sadová je známa zejména tím, že se v její blízkosti dne 3.7.1866 odehrála rozhodující bitva prusko-rakouské války. Budova, která je dnes známa jako Motorest U kanonýra Jabůrka během bitvy slou…
1.6km
více »
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…
1.7km
více »
Obecní rybník v Benátkách
Rybník
Obec Benátky bývá spojována zejména s Mlakovskou svodnicí, ale kromě ní teče v jižní části obce také jiný, i když bezejmenný tok, který pramení pod "Havrancem", od něhož je někdy nazýván jako Havranecká svodnice. …
1.7km
více »
Boží muka v Benátkách
Boží muka
Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a v…
1.7km
více »
Benátky
Vesnice
Důvod pojmenování obce není známý, ale tvrdí se, že zdejší krajina, která byla od nepaměti obklopena vodstvem, připomínala majiteli panství Benátky. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čec…
1.8km
více »
Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa
K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
1.9km
více »
Les Svíb - střední linie
Pomník
V křižovatce na Aleji mrtvých nalezneme čtyři pomníky: žulový sloup na pískovcové Skále - původně pomník plukovníka Karla Poeckha, nyní věnován II praporu rakouského 21. pěšího pluku. Pískovcový pomník s mysliveck…
2.1km
více »
Les Svíb
Chodník, naučná stezka
Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…
2.3km
více »
Les Svíb - lesní cesta do Benátek
Pomník
V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.
2.3km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
2.4km
více »
Les Svíb - polní myslivec
Pomník
Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…
2.4km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.5km
více »
Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.
2.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
2.9km
více »
Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2.9km
více »
Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
3km
více »
Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple
Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
3km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
3.5km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
4.1km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.2km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
4.2km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4.4km
více »




