Benátky – jezuátský kostel Panny Marie Růžencové (Venezia – Chiesa dei Gesuati, Santa Maria del Rosario)
Barokní kostel Gesuati leží na benátském kanále Giudecca a je znám také jako kostel Panny Marie Růžencové. Jedná se o kostel dominikánský, ale samotné Gesuati znamená jezuaté, tedy řád Apoštolských kněží sv. Jeronýma. A aby těch „zmatků“ bylo na úvod ještě víc, tak si prozraďme, že kostel vznikl v I. polovině 18. století a přitom samotný řád jezuatů byl zrušen již v roce 1668.
Kostel byl postaven v letech 1724 až 1736, a to podle plánů architekta Giorgia Massariho, které nahradily původní projekt Andrease Musalase. Po Napoleonově zrušení řeholních řádů v roce 1810 se stal kostelem farním. A dodnes je kostelem velice známým – už jen proto, že mnozí návštěvníci Benátek připlují právě do přístaviště Zattere před jeho zdobným průčelím.
Je přitom zajímavé, že kvůli stavbě kostela musel být částečně stržen starý ambit, který přesahoval přes ramena říček Rio della Carità a Rio di Sant'Agnese (obě byla zasypána v 19. století). Dodnes zde ale můžeme vidět zazděný oblouk staré kanalizace, nad kterým se nachází reliéfní „Kristova svatyně“ z konce 15. století (snad ještě ze starého kostela).
Vraťme se ale ke klasicistnímu průčelí, které je rozděleno na tři části polosloupy s kompozitními hlavicemi. Ve vrcholovém tympanonu je oválné oko a nad ním svatojakubská mušle. Ve velkých postranních nikách můžeme vidět alegorie čtyř hlavních ctností - Moudrost vytvořil Gaetano Susali, Spravedlnost Francesco Bonazza, Statečnost Giuseppe Bernardi a Rozvahu Alvis Tagliapietro. Nad tympanonem portálu je umístěna „zasvěcovací deska“ Santa Maria del Rosario, kterou zdobí pětice růží. Celkový vzhled chrámu pak dokreslují schodiště vedoucí ke vstupnímu portálu i dolů k vodě a – z větší dálky viditelné – dvě charakteristické nízké zvonice s cibulovými věžičkami a kupole s lucernou nad presbytářem.
Interiér je jednolodní, s presbytářem a šesticí bočních kaplí. Vidět zde můžeme Morlaiterovy sochy a basreliéfy s výjevy z evangelia, které pocházejí z let 1743 až 1754, nebo dvě - po stranách presbytáře umístěné – kazatelny. Klenbu pokrývají velké fresky Giambattisty Tiepola z let 1737 až 1739, které jsou tematicky zaměřeny na Pannu Marii a sv. Dominika. Štuky jsou dílem Antonia Pelleho. S přibližně stejnými tvůrci se setkáme i v kaplích (jen napravo najdeme např. také práce Giambattisty Piazzetty a nalevo můžeme mj. vidět Ukřižování od Jacopo Tintoretta) a na pěveckém kůru.
Podobu hlavního oltáře z let 1742 až 1743 navrhl Massari a v podstatě se jedná o velkou exedru, v jejímž sloupořadí z červeného sicilského mramoru se nachází zdobný svatostánek zdobený lapisem lazuli. V presbytáři se ještě nachází chórové lavice a Bazzaniho varhany z roku 1856.
Šestice kostelních zvonů pochází z let 1845 až 2024.
Příspěvky z okolí Benátky – jezuátský kostel Panny Marie Růžencové (Venezia – Chiesa dei Gesuati, Santa Maria del Rosario)





