Západní část republiky - 8. den: Rotava - procházka městem, okruh 6,5 km po NS Rotavské varhany; Tisová - pivovar Krušnohor; Bublava - rozhledna Bleiberg
Čtvrtek 10. 7. 2025
V noci jsme zaregistrovali déšť, ale spali jsme dobře, dokonce i já. A to byl úplněk. Mně ale víc vadí změny počasí než úplněk. K ránu v autě klesla teplota na 12 stupňů, ale to nám pod peřinou nevadilo. Vstáváme v 9 hodin a jako předcházející dny doufáme, že už na nás bude koukat sluníčko. Ale kde tomu je konec. Sice se na chvilku ukázala modrá obloha, dokonce i to sluníčko se na nás usmálo. Stačila jsem ho jen hlasitě uvítat, ale za chvilku se nám schovalo za mraky. Zatím neprší, měli bychom být spokojení.
Když jsme před týdnem odjížděli z domova, tvrdili v předpovědi, že po víkendovém ochlazení zase přijdou tropy. Kde jim je konec? Sice teploty přes 30 stupňů nemusím, ale trochu tepleji by být mohlo. Přes den by to aspoň nad 20 stupňů mohlo vylézt. Inu počasí se poručit nedá. Berme to, co je.
Po snídani vyrážíme. Ještě včera jsme drželi směr převážně na sever, dnes to víc na sever už skoro nejde - to bychom jeli do Německa a tam nechceme. Stáčíme to na východ. Jedeme do Rotavy. Chceme si projít zdejší naučnou stezku. Na chvilku zastavujeme v Kraslicích v Penny. Chceme něco s sebou na svačinu a už nemáme ani co k večeři a k snídani. U pokladen jsou příšerné fronty. Tam čekat nebudeme. Jdeme jen do lahůdek k Zemanovi. Tam také dostaneme vše, co potřebujeme. Přitom se dozvídáme, že v Penny mají vše s 50 % slevou. Důvod neznáme, ani po něm nepátráme. Bylo by to sice lákavé, ale tu frontu stát odmítáme.
V autě jsme za chvíli a pokračujeme do Rotavy. Osada se původně rozkládala v lesích podle stejnojmenného potoka. První písemné zmínky jsou z r. 1340. Je známo, že již od r. 1543 zde byly doly na železnou rudu. R. 1552 tady byl hamr na zpracování železa. Od 17. století je město známé jako významné středisko železářství, které se stále rozvíjelo. Tady jako jedni z prvních v Evropě využili vynález pocínování plechu. R. 1861 byla zřízena válcovna na tyčové železo, r. 1880 nová válcovna na plech a r. 1889 nová ocelárna s martinskou pecí. Rotavské železárny byly během 1. světové války jedinou továrnou v Rakousku-Uhersku, kde se vyráběly plechy na konzervy. Uzavřením železáren za hospodářské krize r. 1931 vznikla u nás rekordní míra nezaměstnanosti. Po 2. světové válce zdejší továrny převzaly Škodovy závody v Plzni.
Během 16. - 20. století se zde také rýžovalo zlato, byly zde doly na wolframovou rudu, lomy na žulu a čedič.
Parkujeme v centru v blízkosti informačního centra. Tam si bereme nějaké prospekty a odcházíme. Naučná stezka Rotavské varhany je okružní, její značení je poměrně dobré. Horší je to se směrovkami. S těmi si tady pohrál nějaký šotek. U infocentra obě směrovky ukazují jedním směrem - z kopečka, ale každá ukazuje k Rotavským varhanám jinou vzdálenost. Nevěřím tomu, koukám se do mapy. Vydáváme se po rovině - při pohledu k infocentru vlevo. I když tudy směrovka cestu neukazovala, klasické značky naučné stezky tudy vedou. Už ve městě jsou informační panely.
Naučnou stezku sice procházíme v opačném směru, ale tento směr jsme zvolili proto, že půjdeme nejdřív náročným terénem, závěr bude po pohodlnější cestě. To se nám líbí víc. Cestou máme potkat 17 informačních tabulí, našli jsme jich jen 16. Tabuli s č. 1 jsme nenašli. Možná jsme u infocentra špatně koukali.
Nejdřív procházíme městem. Jdeme z kopečka okolo vodárny z r. 1922 a okolo kostela sv. Petra a Pavla. Město nemělo vlastní kostel, proto na jeho stavbu od r. 1904 přicházely finanční dary z mocnářství i ze sousedního Německa. Povolení bylo vydáno r. 1913. Během 1. světové války se vyskytly finanční problémy, stavba byla nakonec dokončena až r. 1925. Současně byl na druhé straně silnice postaven dům kostelníka a hrobníka. Kostel je postaven v historizujícím stylu. Jsou tam prvky z byzantského, románského, gotického i barokního stylu. Dva zvony byly r. 1916 a 1918 odlity v místních železárnách. Město se nacházelo v pohraničí, převážně německé obyvatelstvo bylo vysídleno, neudržovaný kostel chátral. Opravy se dočkal až v letech 1993 – 2005.
Přecházíme silnici, vidíme značku - odbočka vlevo. Jenže vlevo odbočuje také silnice. Vede z prudkého kopečka. Mně se poměrně brzy zdá, že nevidim značku a jdeme moc z kopce. Kouknu do mapy a hned vidím ten problém. Hned u prvního domku odbočovala vlevo i jedna nenápadná pěšina. Skoro vypadala jako cesta k někomu do dvora. Naštěstí se do prudkého kopce vracím jen kousek. Ota to má horší.
Sešli jsme k Novoveskému potoku a téměř hned začínáme stoupat. Jak jsme došli za město, vidíme další zastavení naučné stezky, ale také zralé maliny. Jsou vynikající.
Procházíme bývalou čtvrtí Selský vrch. Zůstaly zde jen dva domy, ostatní byly po válce zbořeny. V lese před námi prý můžeme vidět pobořené sklepy, kamenné základy domů, mezníky s erbem hraběte Nostice (kotva).
Stoupáme po naučné stezce k čedičovému vrcholu Skalka. Vlevo vedle cesty jsou vidět skaliska. Informační tabule nás upozorňují, co vidíme. Např. se dozvídáme, že jsme šli po cestě, kterou zde r. 1933 - v době světové hospodářské krize vybudovali nezaměstnaní Rotaváci. Jsme u prvního ze zdejších skalisek. Vidíme západní stěnu Skalky (13. zastavení) , která je zajímavá tím, že čedičové sloupy leží téměř vodorovně. Je to tím, že láva vyplnila skalní rozsedlinu. Na okrajích je vidět starší čedič - ten má sloupy svislé.
Stoupáme po naučné stezce k čedičovému vrcholu Skalka. Vlevo vedle cesty jsou vidět skaliska. Informační tabule nás upozorňují, co vidíme. Např. se dozvídáme, že jsme šli po cestě, kterou zde r. 1933 - v době světové hospodářské krize vybudovali nezaměstnaní Rotaváci. Jsme u prvního ze zdejších skalisek. Vidíme západní stěnu Skalky (13. zastavení) , která je zajímavá tím, že čedičové sloupy leží téměř vodorovně. Je to tím, že láva vyplnila skalní rozsedlinu. Na okrajích je vidět starší čedič - ten má sloupy svislé.
Je to tady zajímavé, jen ta cesta je čím dál horší, krkolomnější. Naštěstí mám hůlky, jinak bych snad šla chvílemi po čtyřech.
Tyto přírodní úkazy zde jsou pěkně popsané. Další zajímavé čediče vidíme na jihozápadní stěně Skalky (12. zastavení). Je tu popsáno, jak to vypadá a proč. To se nedá popsat, to se musí vidět a současně si to číst. Ani ta fotka to nemůže přesně zdokumentovat. Největší zajímavostí jsou tzv. kamenná slunce - pukliny připomínají sluneční paprsky.
Tabule informační stezky jsou tady blízko u sebe a seznamují turisty s tím, že vrchol skalka nevznikl najednou, ale asi ve čtyřech etapách. Proto zde mají čedičové sloupy tak různé tvary. Tady je dokonce vidět něco jako čedičový vějíř (11. zastavení), je zde i popsáno, jak vznikal. Jen se to špatně fotí. Skály jsou poměrně vysoké a jsou blízko, cestička je úzká. Je tu však moc hezky a je to skutečně zajímavé. Takové tvary čediče se často nevidí.
Už jsme na odbočce na vyhlídku. I tato cesta je poměrně náročná. Ale statečně stoupáme. Konečně jsme na vrcholu. I když se tady všude píše o vrcholu Skalka, na mapě je vrchol označen U Chaty. Je to asi proto, že obec již ve 30. letech 20. století chtěla z této oblasti udělat turistickou atrakci. Proto tady na vrcholu postavila malou chatu. Je tu lavička, výhledy nám jsou odměnou. Je vidět Rotava, ale také hřeben Počáteckého vrchu a Sklenský vrch. Tady na informační tabuli je popsáno, co vidíme, ale také doba a důvod vzniku např. městských sídlišť.
Když jsme se pokochali a odpočinuli si, tedy hlavně já, vracíme se po stejné cestě na hlavní trasu naučné stezky. Čekala jsem to horší. Dolů se šlo lépe. Za chvilku jsme byli dole. Konečně jdeme po skoro normální pohodlné cestě.
Když jsme se pokochali a odpočinuli si, tedy hlavně já, vracíme se po stejné cestě na hlavní trasu naučné stezky. Čekala jsem to horší. Dolů se šlo lépe. Za chvilku jsme byli dole. Konečně jdeme po skoro normální pohodlné cestě.
Po chvilce vidíme čedičové varhany. Vždy jsme si mysleli, že nejhezčí čedičová skála u nás je Panská skála, ale ta je nejznámější. Už jsme jich viděli víc. Tady v této oblasti jsou však tyto první. Jsou mohutné a hezké. I zde je lavička. Tady se píše, že tyto varhany patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Čedičové sloupy o délce až 12 m se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak zajímavou podívanou. Podle písemné zprávy se zde r. 1785 těžila hornina - čedič o obsahu 15 % oxidů železa ve formě magnetitu a jiných minerálů. Byl dále drcen a taven se železnou rudou. Později - až do r. 1925 byl čedič vylamován a drcen na štěrk pro lesní cesty.
Tento útvar je několik desítek metrů dlouhý. Procházíme to tady a kocháme se dost dlouho.
Tentokrát ani neodpočívám, pokračujeme po pohodlné cestě. Trháme borůvky, tady jsou větší a sladší než včera na vyhlídce Kámen. Dokonce jsme při cestě našli i červené jahody. Zjišťujeme, že začínají růst houby. Našli jsme muchomůrku, snad i masáka. Ty ale nesbíráme. Ne vždy jsme si jisti. Dalším důvodem je zkušenost našeho kamaráda. Vždy nám tvrdil, že se to nenechá s ničím splést, dokud neskončil po smaženici na ARU. Naštěstí přežil.
Také rostou hřiby, ale jen hořčáci. Snad začnou růst i pro nás známé houby.
Jdeme po rovině, ale v okolí je celá řada širokých brázd nebo propadlin. To jsou tzv. kaolínové jámy. Tady probíhala povrchová těžba kaolínu. Informačních tabuli je tu dost, dozvídáme se celou řadu zajímavostí. I počasí se povedlo. Občas je zataženo, ale skoro častěji svítí sluníčko. Je teplo, ne však vedro. Konečně sundaváme bundy i mikiny a jdeme jen v tričku.
Na 7. zastavení se dozvídáme informace o rotavských sluňácích - křemencových balvanech. Už víme, jak vznikly. Tady je jedno ze současných největších nalezišť. Při tom se tyto kameny nacházely na mnoha místech naší republiky, ale lidé je použili např. na žáruvzdorné obklady pecí. Tady se o nich nevědělo, tudíž vydržely nezničené.
Kus za rozcestím Odbočka k čedičovému útvaru stála na Hamerním pasece od pol. 17. století do konce 18. století vysoká pec pod Amálkou - tady blízko bývala Amáliina myslivna. Tato pec byla postrachem panských lesů. Zdejší lesy v té době výrazně prořídly.
Poslední cca 2 km vede naučná stezka po silnici, ale naštěstí je provoz nepatrný. Nejdřív klesáme z kopečka, abychom mohli zase stoupat do kopečka. Ani jedno není nic náročného. Míjíme odbočku k turistické základně Sluníčko. Bývalá pionýrská základna Sluníčko vznikla r. 1971 adaptací hraběcí hájovny Amálka, která do r. 1925 patřila hraběti Nosticovi. Dříve tu byly asi 4 objekty. Jedno rekreační stavení ještě stojí u silnice, ruiny dalších dvou jsou zarostlé lesem a vegetací. I dnes je budova s oblibou pronajímána pro pořádání dětských letních táborů, ale slouží zájemcům i k víkendovým pobytům. Podívat se k ní nejdeme, jsem ráda, že se blížíme k cíli a další kroky přidávat nechci.
I tady při silnici jsou další informační tabule věnované osídlení podél Novoveského potoka, který teče pod námi a který po malé lávce přecházíme.
Pro nás poslední, jinak 2. zastavení je ve městě a je věnováno zdejším sídlištím.
Po víc jak 3 hodinách se spokojeně vracíme k autu. Jednak kopce zvládám stále ještě pomalu, ale Ota si vše poctivě četl, někdy i já. Často jsme se na trase také zastavovali a kochali se, já odpočívala. Dnes mne z toho lezení nahoru a dolů bolí kolena, ale jinak se cítím skoro skvěle. A to mne těší, to je pro mne moc dobrá zpráva.
Tim jsme ukončili dnešní program. Víc už bych toho nezvládla. Vychází nám to perfektně. Zítra k večeru chceme být u kamaráda Jindřicha v Nových Hamrech. Abychom nepřijeli s prázdnou, zastavujeme se ještě v Kraslicích - v části Tisová v pivovaru Krušnohor. To je Otova oblíbená zastávka. Naposledy isme tam byli vloni. Ota kupuje snad všechny litrovky, co mají v nabídce, ať s Jindřichem o víkendu nestrádají. Já si kupuji litrovku višňové limonády. Ota získává i jejich nový tácek. Je spokojen. Některé pivo se vejde do lednice, další balíme do deky, to se bude chladit postupně. Všechno naráz určitě nevypijí.
Na noc pokračujeme kousek dál na sever - do Bublavy k rozhledně Bleiberg na Olověném vrchu. Tam jsme spali už vloni. Rozhledna i chata byla uzavřená. Podle tehdy vylepených stavebních povolení by měla být chata už částečně opravena. Neslyšeli jsme však nic o tom, že by byla už nově otevřená. Jedeme se podívat, jak to tam vypadá.
Za ten rok se tady nic nezměnilo. Stále tady visí cedule Stavba povolena s termínem ukončeni 2023, 2024 a 2025. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tu něco dělo. Tady v pohodě opět můžeme přespat.
Za ten rok se tady nic nezměnilo. Stále tady visí cedule Stavba povolena s termínem ukončeni 2023, 2024 a 2025. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tu něco dělo. Tady v pohodě opět můžeme přespat.
Tady bude klid, ale strašně to tu fouká. Široko daleko jsme na nejvyšším bodě (802 m). Vítr je studený, vytahujeme zimní bundy, které už nenosíme, ale v autě je vozíme stále, tam se občas hodí. Když jsme si vše připravili k vaření večeře, udělali zábranu na vařič, aby vůbec v tom větru hořel, začalo pršet. To tu dnes ještě nebylo. Necháváme vše osudu a jdeme se schovat. Jen vařič sklízíme. Nepršelo dlouho. Další doslova přeháňka se přehnala, když už mám jídlo na vařiči. To je situace. Vytahujeme deštník, který držíme nad jídlem, ať nám to dešťovka neředí. Za chvilku přestalo a za další chvilku konečně jdeme večeřet. To už svítí sluníčko. Ale je stejně zima. Přesto se odhodlaně svlékám a jdu se umýt. Tepleji asi nebude. S dobrým pocitem si znovu beru zimní bundu a jdu si sednout do křesla. Sedí se tam pohodlněji než v autě. Už 2 dny mne bolí v zádech. Tak doufám, že v křesle to tak hrozné nebude. Uvidím.
Opět je večer a opět se vyjasňuje, samozřejmě i ochlazuje. Venku je 12 - 13 stupňů, v autě 14 - 15. Těšila jsem se na západ slunce. Vloni to bylo fajn. Jenže letos se nekoná. A to jsem se netěšila sama. Dokonce sem jedno auto přijelo, měli i dalekohled, ale nakonec odjeli zklamaní. I když je skoro jasno, tak na západě se kupí tmavé mraky.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.304, 12.555)
Poslední aktualizace: 21.9.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rotava
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Západní část republiky - 8. den: Rotava - procházka městem, okruh 6,5 km po NS Rotavské varhany; Tisová - pivovar Krušnohor; Bublava - rozhledna Bleiberg
Přímo do kopce na rotavské varhany
Tipy na výlet
Výchozí bod trasy je v Dolní Rotavě na odstavné ploše u křižovatky ulic Kraslická, Nejdecká a Příbramská poblíž závodu Rotas, kde lze odstavit vozidla. Odtud se vydáme Příbramskou ulicí směrem na Horní Rotavu a Sm…
1km
více »
Rotavské varhany – krása oživlého kamene
Tipy na výlet
Čedičový skalní útvar je krásný v kterémkoliv ročním období, ale začátkem jara, které přijde po dlouhé zimě do Krušných hor dostane kouzlo obživlého kamene. Úžasné zážitky nám přinesl jeden vymalovaný Jarní den lo…
1.1km
více »
Rotavské varhany aneb romantika v Krušných horách
Tipy na výlet
Na území České republiky se nachází hned několik přírodních zajímavostí, které se vyznačují tím, že těžbou čediče došlo k odkrytí sloupcovitých vrstev kamene, které připomínají svým tvarem varhany. Zřejmě nejznámě…
1.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rotavské Varhany
Skalní útvar
Tento hojně navštěvovaný skalní útvar se svým tvarem připomínající varhany se stal symbolem Rotavy.
Varhany jsou součástí třetihorního vulkanického pásma, které protíná severozápadní Čechy od severního Bavorska…
2.3km
více »
Hřbitov zajateckého tábora Jindřichovice
Hřbitov
Upravený hřbitov zajateckého tábora se nachází 2 km od obce Jindřichovice. Jedná se o hřbitov válečných zajatců z 1. světové války. V táboře byli umístěni zajat…
2.6km
více »
Favorit
Zámek
Zámek Favorit stojí uprostřed rozlehlé obory mezi Jindřichovicemi a Šindelovou na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Zámek je trojkřídlá budova, postranní křídla uzavírají čestný dvůr s pře…
3.3km
více »
Pozůstatky vysoké pece v Šindelové
Tipy na výlet
Krušné Hory tvořily dříve velmi důležitou součást českého průmyslu. Zlomem byl až rok 1945 a následný odsun Němců, který znamenal, že velká část zdejších průmyslových závodů s dlouholetou tradicí musela zaniknout,…
3.4km
více »
Městská jatka Kraslice
Technická památka
Kam a jak jedeme?
Autem ze Sokolova do Kraslic, kde se nachází objekt bývalých městských jatek
Tato architektonicky mimořádně hodnotná budova na jižním okraji města byla postavena v letech 1903-1904.
Kontakt a…
3.6km
více »
Martinské lípy v Jindřichovicích
Památný strom
V roce 2006 byly v Jindřichovicích vyhlášeny dvě lípy velkolisté za památné stromy. Jedná se o výraznou soliterní skupinu lip s významným estetickým a krajinotvorným prvkem v prostoru mezi kostelem a farou. Výška stromů je kolem 27 metrů a obvod kmenů ve výšce 130 cm činí 341 a 370 cm. Výška s obvodem kmenů byly měřeny v roce 2004.
3.6km
více »
Kostel sv.Martina v Jindřichovicích
Kostel
Nynější kostel sv.Martina v Jindřichovicích se začal stavět v místě původního kostelíku v r.1658 pod patronací Hanse Hartwiga Nostice-Rhienecka. Po třech letech v roce 1661 byl kostel dostavěn. V roce 1790 se seve…
3.6km
více »
Pomník Obětem 1. světové války v Jindřichovicích
Pomník
Pomník Obětem 1. světové války se v Jindřichovicích nachází v centru obce vedle kostela sv. Martina s přístupem z cesty k bývalé škole a kostelu. Památník stojí na místě původního hřbitova, který byl přemístěn na základě císařského nařízení, které ukládalo, že hřbitovy okolo kostelů musí být od roku 1789 ze sanitárních důvodů odstraněny. Dnes je prostor u kostela sv. Martina…
3.6km
více »
Zajatecký tábor Jindřichovice
Fotogalerie
Zajatecký tábor se nachází poblíž obce Jindřichovice na Sokolovsku. Jedná se o tábor z let 1915 - 1918,ve kterém byli umístňováni zajatci převážně Srbové,ale i Rusové, Černohorci a Italové. Bylo jich zde na 35 000…
3.6km
více »
Jindřichovice rozsáhleji
Městečko
Jindřichovice se nacházejí asi 18km od Sokolova. První písemná zmínka pochází z roku 1273 v listině papeže Řehoře X. Tehdy obec patřila k panství kláštera v Teplé. Historie obce je spjata s těžbou cínu v okolí.V o…
4km
více »
Odpočinkový prodloužený víkend v Krušných horách - 2. část: Kraslice-pivovar Krušnohor; trasa 5 km po části NS Stopami horníků a NS Loupečnická stezka: zřícenina hradu Hausberg a skalní vyhlídka; historické domy města; Šindelová-bývalá vysoká pec
Cestopisy
Pondělí 10. 6. 2024
V noci bylo ještě tepleji než předcházející noc. Přesto je ráno ve stínu jen 14 stupňů. Otovi se nechce vstávat. Na sluníčku už je však hezky. Snídáme, loučíme s německým karavanis…
4km
více »
Špičák
Tipy na výlet
Jdeme na nejvyšší horu Karlovarského kraje na Špičák
Jdeme na nejvyšší horu Karlovarského kraje na Špičák, která se nachází několik km od Kraslic. Jdeme po zelené značné do pěkného kopce, převýšení asi 400 m na třech kilometrech
jíglo a pití jsme měli s sebou, ale nedaleko je vesnice Přebuz, kde jsme byli v hospodě na grogu, ceny normální Bxl to moc hezký výstup, ze…
4km
více »
Ze Šindelové k Vysoké peci, modřínovou alejí k zámečku Favorit a zajímavé kapli
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky,
tentokrát Vás pozvu na vycházkuv okolí obce Šindelová na Sokolovsku.Jelikož sem málokdy jede autobus a o víkendu je to ještě horší, je nejlepší do Šindelové dojet autem. Zapa…
4.1km
více »
Kamenný hřib - Šindelová
Kámen
Na návrší nad Šindelovou se nachází přírodní památka Kamenný hřib.
Jde o bizarní uskupení balvanů vzniklé bez zásahu lidské ruky – přírodním zvětráváním žuly během čtvrtohor, zejména v periglaciálních podmínkách …
4.4km
více »
Soutěž 3
body
www.turistikaprozivot.cz
Kamenný hřib u Šindelové
Přírodní památka
Přírodní památka Kamenný hřib je vidět již ze silnice (cyklotrasa č. 2044) mezi obcemi Šindelová a Krásná Lípa (cca 400m od křižovatky). Jedná se o geologický…
4.4km
více »
Kraslice v Kraslicích
Tipy na výlet
Autem do sálu kulturního domu v Kraslicích, kde probíhá: Výstava Kraslice v Kraslicích Výstavu hostí symbolicky město Kraslice, i když paradoxně jeho název nemá s Velikonoci nic společného. To nemění nic na tom, že v kraji ojedinělou výstavu vajíček navštíví každý rok stovky lidí.
V malém sále kulturního domu jsou k vidění opravdové skvosty. Je jich na osm stovek. „Zdobení jedn…
4.7km
více »
Výstava Kraslice v Kraslicích - Kraslice
Fotogalerie
Výstava ke Kraslicím už neodmyslitelně patří. Kromě velikonočních kraslic zdobených voskovým reliéfem nebo batikováním jsou k vidění velikonoční zajíčci, panenky v českých a moravských krojích nebo dokonale upletené pomlázky.
4.7km
více »
Toulky Krušnými horami - Kraslice - Přebuz, etapa 2.
Trasy
Výprava z Kraslic do Přebuzi má opět kolem 20 km a provede Vás zajímavými místy Krušných hor. Začínáme v Kraslicích, kde za městským úřadem vystoupáme po schodech a u evangelického kostela se napojíme na červeně z…
4.8km
více »
Kraslice
Městečko
Kraslice leží v Západních Čechách, severozápadně od Karlových Varů. Kraslice jsou horské městečko rozkládající se v srdci Krušných hor a nedaleko hranice s Německem. Město se pyšní světově…
4.8km
více »
Kostel Božího Těla v Kraslicích
Kostel
Původně na tomto místě stál farní kostel vystavěný roku 1619 bratry Vítem, Hugem, Wolfem, Arnoštem, Janem Jiřím a Bedřichem von Schönburg, což byli tehdejší krasličtí páni. S různými úpravami kostel vydržel slouži…
4.9km
více »
8.+9.den. Podširákový přechod druhé části Krušných hor.
Cestopisy
Pod Vysokým vrchem-Rájecké údolí-Nancy-Stříbrná-Tisová-Hradiště-Kraslice.
Ráno je nad námi modrá obloha a pod námi nad severní částí Přebuzského vřesoviště okolo potoka Rolavy bílé moře z…
6.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Cibulka - Oloví
Rozhledna
Rozhledna Cibulka vyrostla na Šibeničním vrchu (666 metrů nad mořem) v Oloví.
Je z ní možnost rozhlédnout se na vrcholky Krušných hor, Slavkovského lesa i Karlovarska.
Celková výška rozhledny je 26,1m a rozhled je z výšky 5,6m a 23,8m.Váha je 31 250kg.
Od 13.2.15 je k dispozici turistická známka č. 2127 rozhledny - viz fota
Je k dispozici výroční turistická známka ke…
7.1km
více »
Rozhledna Bleiberg - Olověný vrch, Bublava
Rozhledna
Tato rozhledna se nachází na Olověném vrchu (802m n.m.) nad osadou Bublava nedaleko hranic s Německem. Jedná se turistickou chatu s vyhlídkovou věží a výletní restauraci. S nápadem zde postavit chatu přišel Spolek…
8.3km
více »
Přebuz
Město
Krušnohorské město Přebuz leží v krásné krajině cca 29 km severně od Sokolova. První zmínky o této obci pochází z roku 1553, kdy jí byla udělena práva městečka. V oblasti se těžila cínová ruda, získávaná také rýžováním (nedaleko od Přebuzi se nachází přírodní rezervace Rýžovna). Po ukončení dolování cínové rudy zde byla zřízena manufaktura na výrobu ledku a kyseliny sírové. V…
8.5km
více »
Hřebeny - Hartenberk
Zřícenina
Zříceniny barokně přestavěného gotického hradu Hartenberk stojí na ostrohu nad osadou Hřebeny na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu a mladšího b…
8.9km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Loket
Hrad
Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dne…
18.7km
více »