Slavkovský les, Doupovské hory

Slavkovský les a Doupovské hory se rozkládají v kraji karlovarském. Ohraničují je Krušné hory, České středohoří, Plzeňsko, Tachovsko, Chodsko a oblast Aše. Slavkovský les má charakter náhorní plošiny s mírným sklonem k severu. Je tvořen převážně žulovými horninami. Zhruba jde o dva typy granitoidů: jednak starší žuly tzv. horského typu, druhý typ je mladší tzv. krušnohorský typ. Na geomorfologickém rázu se podepsaly především třetihorní horotvorné pochody a erupce dvou sopek - Komorní Hůrky a Podhory. Z minerálů se zde najdou čedič, cín, žula, ruly, amfiboly, ale i opály a olivíny. Nejvyšší vrcholy jsou Lesný (983 m), Lysina (982 m), Vlčí hřbet (882 m), Rozhledy (858 m), Králův kámen (851 m), Hůrka (817 m), V boru (850 m), Na polomu (804 m), Podhorní vrch (847 m), Buková (736 m). Doupovské hory jsou zbytkem třetihorního starovulkánu, tvořeny jsou neovulkanity. Nejvyšší vrcholy jsou Hradiště (934 m), Pustý zámek (928 m), Vysoká Pláň (890 m), Mlýnský vrch (814 m), Vysoká hora (871 m) a Větrovec (901 m). Z vodních toků je významnější řeka Ohře a její přítoky Teplá, Velká Libava a Odrava. Dalšími přítoky řeky Ohře jsou - Lomnice, Bystřice, Liboc, Blšanka a množství menších říček a potoků. Slavkovský les patří mezi chladné oblasti s teplotami v zimních měsících -3 - -5 oC, teploty v letním období dosahují 14 - 17 oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 100 - 140, počet letní dnů 10 - 30. Doupovské hory se podnebím zařazují mezi teplé oblasti. Teploty v zimních měsících dosahují -2 - -3 oC, v letních měsících vystupují na 18 -19 o. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50, počet letních dnů 50 - 70. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od více než 900 mm, po méně než 650 mm, převážně okolo 700 mm. Převládají větry západní a severozápadní, zatímco nejnižší četnost vykazují větry jižní. Původně slovanský kraj byl ve středověku postupně germanizován, hlavně po třicetileté válce. V 17. a 18. století zde probíhala četná selská povstání. V 19. století způsobila těžba nerostného bohatství novou formu poroby, závislost dělníka na chlebodárci. V roce 1938 přijala československá vláda tzv. Henleinovy karlovarské požadavky, podřídila se mnichovskému diktátu a celá oblast byla připojena k Německu. Po válce pak musel být celý kraj znovu osídlován.

Tip: http://lazne.hotely.cz/karlovy-vary/, http://wellness.hotely.cz/karlovy-vary/