Západní část republiky - 11. den: Merklín - 5,5 km dlouhý turistický okruh Hroznětínská zastavení (nádraží, altán Gloriet, židovský hřbitov)
Neděle 13. 7. 2025
Večer jsem jsem byla ospalá, na chvíli jsem usnula a měla po spaní. Ještě ve 3 jsem byla vzhůru. Tak to skutečně bude změna počasí. Nakonec jsem usnula, ale v 9 mne vzbudil budík, že si mám vzít prášek na ředěni krve.
Ota vstal, prohlásil, že se to konečně vybírá. Než se převlékl, začalo pršet. Zůstala jsem v posteli, doufala, že ještě usnu, ale nepovedlo se. Deštík po chvilce skončil, také vstávám. Ota se mezitím pustil do přípravy snídaně.
Ota vstal, prohlásil, že se to konečně vybírá. Než se převlékl, začalo pršet. Zůstala jsem v posteli, doufala, že ještě usnu, ale nepovedlo se. Deštík po chvilce skončil, také vstávám. Ota se mezitím pustil do přípravy snídaně.
Po snídani jsme si s Jindřichem dali kávu. Trochu mne to vzpamatovalo. Balíme, stěhujeme věci zpátky do auta. Na to, že jsme zde nespali, jsme toho sem nastěhovali dost. Odjíždíme okolo půl 12, neprší, je vidět, že se otepluje.
Odjíždíme do nedalekého Merklína. Cestou zajíždíme po lesní silničce do lesa podívat se, zda by se tam nedalo přespat. Že to je silnička jsme usoudili podle značky Dej přednost v jízdě při výjezdu na hlavní. To byl kousek povrchu asfaltový. Jenže z asfaltové silnice se vyklubala široká lesní cesta. Dostáváme se na rozcestí cest, kde mají dřevaři rovnou plochu na skládaní klád, teď skoro prázdnou. Tady se nám líbí, sem se vrátíme na noc.
Teď pokračujeme v cestě do Merklína, kde jsem naplánovala vlastní okruh po převážně neznačené cestě na vyhlídku Gloriet o délce cca 5,5 km.
Tato horská obec je vstupní branou do Krušných hor. Byla založena na základě německého práva kolem r. 1200 stejně jako dalších 13 sousedních vesnic. Postupně patřila do panství Hroznětín, premonstrátskému klášteru v Teplé, do hrabství Loket, do ostrovského panství. Během války se Švédy r. 1639 bylo území vypleněno, obyvatelé mučeni. Prchali do lesů, kde však umírali hladem. Obec přežila i hroznou neúrodu v letech 1770 a 1772 a konečně se začala rozvíjet. R. 1817 tady byla založena továrna na kartoun, r. 1870 první porcelánka, r. 1888 první papírna. R. 1874 se zde otevřela jednotřídka. Kvůli narůstajícímu počtu žáků byla r. 1900 rozšířena na trojtřídku. R. 1902 byla zavedena trať do Dalovic. Obec je již od počátku 20. století výchozím místem pro pěší túry, v zimě se odtud nechá vyrážet na běžkách.
Parkujeme v blízkosti historické budovy nádraží, která pamatuje počátky zdejší železnice. Budova je po rekonstrukci, kdy chátrající budově byla vrácena podoba z doby jejího otevření. Má zde být informační středisko i malé muzeum, které bude věnováno místní železnici, dopravní kancelář a místnost pro drážní dělníky. Dnes v neděli je vše zavřeno. Okolí bylo proměněno v park a dětské hřiště.
Tady si všímáme informační tabule, které seznamují návštěvníky s místními dvěma turistickými okruhy uvedenými pod společným názvem Hroznětínská zastavení. Trasy vedou v katastru obcí Merklín a Hroznětín. Povídání o nich je zajímavé. Kratší okruh je dlouhý 4 km a vede až do centra Hroznětína, ten delší má 5,5 km a vede přes vyhlídku Gloriet, kam jsme se chtěli jít podívat. Měníme trasu. Délka i náročnost obou tras jsou zhruba stejné. Tady se však dozvíme řadu zajímavostí. Jsou uvedeny na 9 zastaveních, z nichž některé jsou pro oba turistické okruhy společné. Celkem na obou trasách je asi 15 zastavení.
Cesta nemá vlastní značení, mapa s vyznačenou trasou je na všech zastaveních, tak to chce se jen pořádně zorientovat. Občas jsme narazili na ukazatel, kam cesta vede, jak je to daleko a k tomu je uveden i čas, jak dlouho to přibližně bude trvat. Já jsem si mapu označila v tabletu v mapy.com, takže zabloudit nemůžeme. Cesta je pěkně upravená.
Na začátku trasy stoupáme po svahu kopce Rozhled (707 m), na vrchol však nemusíme. Jen kousek nad městem - na hranicích obou katastrů je 15. zastavení Nad Merklínem, kde si čteme o historii obce Merklín. Současně se dozvídáme, že z trasy vidíme Merklín a za ním krušnohorské kopce s rozhlednou Plešivec. Jak je vidno, opět jdeme trasu v opačném směru. Ale ono to vůbec nevadí. Nechtěli jsme si na 2. polovinu výletu nechat stoupání. Ať to máme za sebou co nejdřív, pak už nás čeká jen pohodička.
Občas v lese vidíme shluk velkých kamenů.
Na 14. zastavení Pod Vlčincem vidíme za silnicí kopec Vlčinec (973 m). Na jihozápadních svazích vrcholu bývala již od středověku osada. Postupem času zde bydleli prospektoři, horníci, lesní dělníci, dokonce i pár horských zemědělců. V kopcích, kde brzy a dlouho ležel sníh, bylo těžké živobytí, osada se vylidňovala. V 1. pol. 20. století tam fungovala jen výletní horská restaurace a myslivna. Ta jediná se dochovala do dnešních dnů, je dokonce po rekonstrukci. Vše ostatní bylo po 2. světové válce srovnáno se zemí. Pro zpestření programu je zde napsána pověst o jednom odvážném chlapci a zázračné bylině.
Tady se nám líbí, zvlášť cesta k 13. zastavení, které je u vyhlídky Gloriet. Altánek tady stával již dávno, jen se neví, kdy a kdo ho postavil. Na začátku 50. let 20. století vyhořel a zbytky smetl velký vítr. V současné době tady stojí nově obnovený altán. Odtud je krásná vyhlídka do údolí řeky Bystřice, na západní část Hroznětína a na vzdálené kopečky. Je vidět i Velký rybník a stejnojmennou obec s pivovarem U Hastrmana.
Jsme na nejvyšším dnešním bodě. Dáváme si zde svačinu, odpočívám a samozřejmě se kocháme. Je tady fakt nádherně.
Následuje poměrně prudké klesání. Od pátečního výletu mne ještě bolí kolena, ani při včerejším nicnedělání bolet nepřestala. Musím jít pomalu. Po zhruba 300 m přicházíme k hezky upravené studánce, o kterou se starají zdejší skauti. Je však sucho, moc vody v ní není. Na přelomu 19. a 20. století odtud vedl dřevěný vodovod do Hroznětína. Jeho zbytky je prý možno ještě vidět pod můstkem u řeky Bystřice. Na 12. zastavení si čteme pověst o tom, jak údajně tato studánka vznikla.
Vlevo od cesty vidíme skálu, na ní ke kříž. Cesta tam vede, ale nám se nechce tam šplhat. Vidím, že jsme už nějací pohodlní. Zvlášť já. Vždy mne skály lákaly, byla to pro mne výzva a vždy jsem tam musela vylézt. Člověk nemládne, síly ubývají. Po chvíli přicházíme k 11. zastavení, kde si čteme pověsti o vzniku této skály. Kupodivu v tom prý nemají prsty čerti. Na vrcholu je prý další pověst o tomto místě.
Pokračujeme po neznačené cestě. Dál klesáme. Je tu však spousta cest, na mapy.com nekoukám a tím se stalo, že jsme pro odbočení použili cestičku jinou, než tu, po které jsme chtěli jít. Zjistila jsem to, až když jsem se do mapy.com koukla, protože jsme najednou prudce klesali. Měli jsme ještě projít okolo jedné studánky a až u ní odbočit. Zpátky stoupat se nám nechce, jdeme dál. Tím jsme vynechali 7. zastavení. Zato zjišťujeme, že číslování zastaveních je najednou nějaké divné. Až podle mapy na zastavení to vidíme. Nejdřív byl značen ten kratší okruh, který začíná na náměstí v Hroznětíně - má č. 1 - 10 s tím, že č. 7 - 10 jsou společná pro oba okruhy. Delší okruh má samostatná zastavení č. 11 - 15, ale jejich číslování začíná od křižovatky okruhů. Tak už to víme a můžeme pokračovat po našem okruhu. Jsme na zastavení č. 8 s názvem Výhled. Tady má být altánek se zajímavými výhledy. Dnes je zde viditelné rovné místo, kde asi altán stál. Přes vzrostlé stromy už ani ten výhled není.
To už jdeme lesem po příjemné rovince. Zastavení č. 9 a 10 jsou kousek od sebe v blízkosti židovského hřbitova. To první je věnováno židovskému osídlení. První Židé se sem stěhovali po r. 1499, kdy bylo vydáno nařízení, že Židé nesmí pobývat v královských městech. Tento zákaz si prosadily i Karlovy vary a Ostrov. To druhé zastavení je u vchodu do židovského hřbitova a je věnováno právě tomuto hřbitovu. Byl prokazatelně založen před r. 1618, jedná se tedy o jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Po zabrání Sudet r. 1938 ho Němci silně poničili. Řadu kamenných náhrobků použili místní při stavbě rodinných domků v okolí. Dokonce i původní hřbitovní brána je součástí oplocení nedalekého stavení. Přesto se zde zachovalo cca 300 náhrobků, z nichž nejstarší je z 2. pol. 17. století.
To byla poslední zastavení tohoto okruhu. Po cestě podcházíme trať a pokračujeme podle ní po silnici po okraji města. Míjíme moc hezkou dřevěnou krytou lávku, která vede na hlavní silnici. Po ní jít nechceme, takže nepřecházíme ani lávku.
Jdeme po silnici, kde pravděpodobně bývala pila nebo mlýn. Stále je zde kanál, který u jezu odbočuje z Bystřice a zase se do ní vlévá. Zastavení turistického okruhu už tu žádné není, tak těžko říct, jak to tu dřív vypadalo.
U prvních domků přecházíme po mostě řeku a za chvilku už jsme u nádraží a v autě. Je 3/4 na 4. To je akorát se přesunout na dopoledne vyhlédnutou plochu. Když jsme tam dorazili, je tady chlap s autem Lesní správy, který tady řeže a štípe dříví. Kouká dost překvapeně, co tu děláme. Raději se ho jdu zeptat, zda tu můžeme přes noc zůstat. Nic proti tomu nemá, jen nás upozorňuje, že v půl šesté přijede s motorovou pilou a bude pokračovat v řezání dříví. To nás neodradilo. Už jednou jsme spali v lese, kam ráno přijeli kácet dříví. To jsme je zaregistrovali, ale spali dál. Jak to dopadne zítra, uvidíme.
Pán byl za chvilku s prací hotov a odjel. Já využívám tepla a jdu se pořádně umýt. Při stoupání jsem se pěkně zapotila. Ota si mezitím otevřel pivo, já se pak usadila do křesílka. Na chvíli. Za chvíli už krápe. To nám ten výlet zase pěkně vyšel.
Uklízím boty, křesílko a stěhuji se do kabiny, zataženo je pěkně. Ota, schovaný pod zadními dveřmi, jde škrábat brambory. Mezitím se pěkně rozpršelo. Než byl s prací hotov, je skoro po dešti. Jdu vařit večeři. Však už máme hlad.
Ještě jsme nestačili zapálit vařič, přijelo lesácké auto. Rovnou jede k nám. Čekáme nějakou jobovku, ale nakonec je skoro vše v pořádku. Jsme jen upozorněni, že za půl hodiny přijede kamion pro dřevo, že se tu bude točit, tak ať se někam kousek posuneme. A hned odjel. Tak to od něj bylo hezké. Stěhujeme se o kus dál. Tohle místo se nám líbí víc i proto, že budeme dál od pána, který přijede řezat dříví. Jediná nevýhoda je, že jsme pod stromem. Za deště to není v noci zrovna příjemné. Místo příjemného ševelení na auto bubnují velké kapky, které stékají z listů. Snad pršet nebude.
Konečně vaříme večeři, večeříme. Venku se zatím ochladilo, už není příjemné sedět venku. Opět se stěhujeme do kabiny. Snad to zítra bude lepší.
Venku se už neprší a kupodivu se dál už neochlazuje. Já usínám u sudoku, je půl 10, jdeme spát. Venku je skoro 16 stupňů. Přesto si nechávám peřinu, moc tomu avizovanému oteplení nevěřím.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.327, 12.865)
Poslední aktualizace: 25.9.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Merklín
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Západní část republiky - 11. den: Merklín - 5,5 km dlouhý turistický okruh Hroznětínská zastavení (nádraží, altán Gloriet, židovský hřbitov)
Merklín
Vesnice
Obec Merklín byla založena kolem roku 1200 spolu s dalšími 13 vesnicemi na základě německého práva. Město Hroznětín s těmito vesnicemi tvořilo až do konce husitských válek hroznětínský okres premonstrátského klá…
0.2km
více »
Výlet na Plešivec v Krušných horách
Tipy na výlet
Na vrch Plešivec v Krušných horách. Cesta není příliš náročná. Samozřejmě nutno počítat se stálým stoupáním. Kritický bod je až těsně pod rozhlednou kde cesta opravdu velmi strmě stoupá (směrem od Merklína po modr…
0.3km
více »
Do Kaffských hor za kamennou lodí
Tipy na výlet
Jedeme se projít po "Horské naučné stezce Merklín". zavede nás do kouzelné přírody a seznámí i s pohnutou historií okolního území. Trasa je značena žlutou turistickou značkou, na všech zajímavých místech jsou umístěny informační tabule. Texty nejsou dlouhé a jsou srozumitelné i pro děti. Vycházka je dlouhá asi 7 km a je okružní.
Trasa začíná v Merklíně. Parkovat je možno u…
0.3km
více »
Z Merklína do Merklína přes horu Plešivec
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky, rád bych vás pozval na výlet, který vede od nádraží Merklín. Po žluté značce společně s NS, dojdeme na rozcestí Nad sjezdovkou, kde se žlutá značka rozděluje a my jdeme po té…
0.4km
více »
Hroznětín
Město
Založen jako trhová ves pravděpodobně koncem 12. století. Německý název připomíná "světlé" vymýcené místo, české pojmenování je doloženo z roku 1273 v souvislosti s velmožem Hroznatou, kterému hroznětínský újezd…
2.4km
více »
Turistická známka č. 2366 - Město Hroznětín
Turistická známka
Město Hroznětín leží poblíž Karlových Varů a rozprostírá se na březích říčky Bystřice. První písemná zmínka o něm pochází z první poloviny 13.století. Nejvýznamnějšími historickými památkami jsou kostel sv.Petra a Pavla a také židovský hřbitov. Město je vstupní bránou do centrální části Krušných hor. Vedou zde…
2.4km
více »
Hora Plešivec, jedna z tisícovek Krušných hor.
Hora
Hora Plešivec ( 1028 m. n. m.) se nachází necelé tři kilometry jižním směrem od městečka Abertamy. Jedná se o čedičový vrchol, na jehož plochém temeni vládla kdysi příroda. Jistě to bylo…
3.2km
více »
Krušné hory: Plešivec - naučná stezka Krušnohorských pověstí, chata a rozhledna Plešivec a dětské lanové centrum; Velký rybník - pivovar U Hastrmana
Cestopisy
Středa 8. 5. 2024Děti dnes spaly perfektně, jen já večer nemohla zabrat. Standa měl prý podobné problémy. Však se také se zvedal atmosferický tlak, počasí se má změnit - dokonce k lepšímu.…
3.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna na Plešivci
Rozhledna
Plešivec vysoký1028 m, nazývaný také Plessberg, je výrazný vrcholek Krušných hor. Na jeho vrcholu byla již v roce 1895 postavena osmiboká rozhledna vysoká 16 metrů. V roce 1908 byla k rozhledně přistavěna chata a …
3.2km
více »
Stezka krušnohorských pověstí.
Zábava, atrakce
Kousek od parkoviště na vrcholu Plešivce byla vybudována Stezka krušnohorských pověstí. Podkladem byly sesbírané pověsti a příběhy o strašidlech, skřítcích, a dalších zlých i hodných bytostech Krušných hor.
Půl kilometrový okruh je určen hlavně pro děti, byl tu vytvořen kouzelný dětský pohádkový svět. U cesty, která je vhodná i pro kočárky, jsou vyřezávané sochy Permoník,…
3.2km
více »
Stezka podkrušnohorských pověstí
Tipy na výlet
Jedeme přes Karlovy Vary na Ostrov, Pernink a potom do Abertam. Tam projedeme a odbočíme na Plešivec. Na Plešivci je sjezdovka, lanovka a restaurace. Asi 100 m pod vrcholem a parkovištěm je Stezka podkrušnohorskýc…
3.2km
více »
Mariánská
Městská část
Mariánská u Jáchymova. Tak se nazývalo místo, kam jsme s bratrem jezdívali v 60. a 70. letech o pololetních, později Jarních prázdninách na "lyžáky" do podnikové chaty ministerstva spravedlnosti.
Mariánskou jsem …
3.8km
více »
Z Merklína do Jáchymova, 12 kilometrů
Trasa
O své vzpomínkové cestě do Krušných hor s bratrem Jájou jsem se zmínila v článcích o Mariánské a Jáchymově.
Vyjeli jsme z Prahy autobusem do Karlových Varů a vlakem do Merklína. Tady jsme nikdy nebyli, ačkoliv je…
4.1km
více »
Popovská hora s křížem a krásná vyhlídka do okolí
Kopec
Jižně až jihozápadně od lázeňského městečka Jáchymov se nedaleko bývalé osady Popov nachází jedno zajímavé místo. Kopec se nazývá Popovská hora a vyrostl kdysi do nadmořské výšky 901 metrů. Je s podivem, že sem do…
4.2km
více »
Velký rybník
Rekreační oblast
Rekreační oblast Velký rybník s chatovou osadou a s obcí stejného názvu nabízí kompletní servis pro dovolenkové i víkendové sportovní a rekreační vyžití. V oblasti najdete jak odpočinek u přírodních koupališť, tak…
4.3km
více »
Dolní popovská lípa nedaleko lázeňského města Jáchymov
Památný strom
Jižně od lázeňského městečka Jáchymov se nachází místo, kde kdysi stávala osada Popov. U zeleně značené turistické cesty, asi sto metrů blíže (k Jáchymovu), než se nachází turistický ukazatel (Popov, 720 m.n.m.), stojí jeden velice zajímavý a památný strom. Jmenuje se Dolní popovská lípa.
Když strom člověk spatří, tak je mu hned jasné, že tato lípa není obyčejný strom, nýbrž…
4.4km
více »
Popovský Špičák
Vrchol
Skalnatý ostroh - Popovský Špičák - nabízí krásnou vyhlídku na Krušné a Doupovské hory, města Ostrov a Karlovy Vary.
Nachází se v blízkosti zaniklé obce Pfaffengrün. Z té se zachovaly pouze základy budov a čtyři …
4.6km
více »
Popovský kříž
Kříž
Trasa na Popovský kříž je vhodná i pro méňe zdatné turisty. Je to příjemná procházka jak v léťe tak si myslím, že i v zimě.Trasa začíná u silnice ve směru na Jáchymov(chata Pikardovka - rozcestník) Vine se do lesí…
4.7km
více »
Děpoltovice
Vesnice
První písemná zmínka je v listině papeže Gregora X. (1273). Do roku 1434 vlastnil Děpoltovice klášter Teplá. Poté byly postoupeny kancléři Kašparu Šlikovi. V roce 1540 zde byl postaven zámek. Nyní jsou Děpoltovi…
5.1km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Šlikovský hrad (Freudenstein)
Hrad
Šlikovský hrad (Freudenstein) byl Na Vrchu nad mincovnou postaven v prvních letech vzniku města. Od r. 1547 byl sídlem horních hejtmanů. V jeho sklepeních snad měly být prováděny tajně prvé pokusné ražby "hrubých" stříbrných mincí, později proslul…
5.7km
více »
Jáchymov
Město
Jáchymov leží v Západních Čechách, severně od Karlových Varů. Město Jáchymov najdeme v oblasti Krušných Hor, v údolí pod horou Klínovec ( 1244 m.n.m.). Jáchymov je známé lázeňské město a vyhledávané středisko zi…
5.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Ostrovský zámek
Zámek
Ostrovský zámek má za sebou bohatou historii .15 století byl ve vlastnictví Schliků, ale postupně zámek prošel stavebními úpravami podle toho, jak se měnily…
6.5km
více »
Pernink
Městečko
R. 1848 panství Ostrov nad Ohří, kraj Loketský. V německých textech Bärringen, Peringer, Beringer, Peringa, Pärringen.
Sídliště, založené asi v r. 1532, bylo snad založeno už jako město, nebo bylo nedlouho poté p…
6.7km
více »
Ostrov nad Ohří
Město
Původně slovanskou osadu založil spolu s klášterem Slávek z Oseka v bažinaté roviněnad potokem Bystřicí kolem roku 1200. Z německého názvu Schackenwerth pochází současný český název Ostrov, který se poprvé objevuje r. 1562. Trhová osada na obchodní cestě z Chobu patřila r. 1337 mezi královská města. Kašparu Šlikovi byl Ostrov zastaven r. 1434 a zdejší stříbrné doly koncem 15.…
6.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Božidarské rašeliniště
Rašeliniště
Božidarské rašeliniště je národní přírodní rezervací, zřízenou v r. 1965, o rozloze 929,5 ha - největší v Krušných horách. Jsou to rozlehlá horská rašeliniště vrchovištního typu, zrašelin…
8.1km
více »
Horní Blatná
Městečko
Horní Blatná leží v Západních Čechách, severním směrem od města Karlovy Vary. Horní Blatná je horské hornické městečko, které se rozkládá v srdci Krušných hor a nedaleko hraničního pásma s Německem. Nejvýše polo…
9.2km
více »
Klínovec
Vrchol
Klínovec je nejvyšším vrcholem Krušných hor, a tyčí se nedaleko hraničního přechodu Boží dar a lázní Jáchymov.
Z vrcholu lze za zvlášť dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku , šumavský Javor, Říp či pražs…
10.5km
více »
Karlovy Vary
Město
Karlovy Vary leží v Západních Čechách. Karlovy Vary jsou světově známé a vyhledávané lázeňské město. Ve městě se každoročně pořádá Mezinárodní filmový festival. Karlovy Vary se rozkládají u soutoku řek Ohře a Tepl…
10.5km
více »
Hauenštejn
Zřícenina
Tajemným dojmem působí zámek Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří na Karlovarsku. Horní Hrad stojí na vysokém ostrohu nad řekou Ohře. Z původního hradu se dochovala velká kulatá věž na nejvyšším místě ostrohu, kt…
11.5km
více »




