Krušné hory a Podkrušnohoří
Příspěvky z oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří
|
Z Horní Blatné na Blatenský vrch
Výlet, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Sokolov - tvrz
Tvrz, Krušné hory a Podkrušnohoří
Autor:
LukasHanzl
|
|
Sedlec - středověké hutnické areály
Ostatní, Krušné hory a Podkrušnohoří
Autor:
LukasHanzl
|
|
Velichov - tvrz
Tvrz, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Červený vrch u Braňan
Kopec, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Z Litvínova do Bíliny
, 18km, , Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Kostel Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích
Kostel, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Poznávací okruh v Mariánských Radčicích
Poutní místo, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Mariánské Radčice
Vesnice, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Smírčí kříže v Mariánských Radčicích.
Kříž, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Na horských kolech přes tři vrchy.
Cyklo bar - hospůdka, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Cyklostezky na Resslu
Cyklo bar - hospůdka, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Výšina Petra Velikého – Karlovy Vary
Pomník, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Božídarská Ježíškova cesta – nejen výlet pro děti, ale i úžasná příroda
Výlet, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
|
Naučná stezka Ressl
Chodník, naučná stezka, Krušné hory a Podkrušnohoří
|
Popis oblasti
Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Větší část leží v ústeckém kraji, pouze jižní konec přechází do kraje karlovarského. Pohraniční hřbet Krušných hor se mírně svažuje na německou stranu, do Čech však příkře spadá (až o 600 m) strmým zlomovým svahem. Ráz vrcholových partií je plochý, jednotvárný s vystupujícími nejvyššími vrcholy - Plešivec (1028 m), Klínovec 1244 m), Božídarský Špičák (1115 m) - nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě. Většina vrcholů je tvořena krystalickými břidlicemi nebo hlubinnými vyvřelinami. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách a skládalo se převážně ze svorů, rul a fylitů. Celkovou konfiguraci dokreslují ojedinělé sopečné vrchy, čedičové kupy a vypreparované sopouchy. Místy, kde prostupují sopečné vyvřeliny, byl v minulosti bohatý výskyt kovových rud, dnes již převážně vytěžených. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám nejen bohatý výskyt kovových rud, ale také léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Ve vrcholových partiích Krušných hor se dodnes dochovala rašeliniště, jež jsou zásobárnou pitné vody a udržují dávnou tvářnost krajiny.Česká strana Krušných hor je odvodňována do Ohře a Bíliny. Na svazích Krušných hor sbírají vody řeky Svatava, Rotava, Rolava a Bystřice, které protékají malebnými, často hluboce zaříznutými údolími. V rašeliništích u Hory Svaté Kateřiny pramení řeka Chomutovka. Pro potřebu obyvatel, ale zejména průmyslu, bylo v oblasti vybudováno několik přehradních nádrží, které však nelze využívat pro rekreační účely. Krušné hory jsou otevřeny k severu a tak je jejich podnebí mnohem drsnější s prudkými bouřemi a větry, zejména na podzim a v zimě. Zima bývá dlouhá s velkými sněhovými srážkami a trvalým sněhovým krytem, který dosahuje často i 3 ? 4 metrů. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 140 ? 200, průměrné teploty v zimních měsících se pohybují kolem -3 - -6 oC. V letním období dosahují teploty 14 ? 16 oC a počet letních dnů se udává mezi 10 - 30. Hustě zalesněné a těžko přístupné Krušné hory nelákaly dlouhou dobu k osídlení, osídlení bylo sporadické a nepravidelné. Hlavní komunikace vedly podél horského valu od západu k východu a při nich vznikala ve 13. století obchodní a řemeslnická města např. Kadaň, Chomutov, Most a Teplice. V 16. století, po nalezení stříbra v Jáchymově, se Krušné hory staly jedním z nejproslulejších nalezišť v Evropě. V tomto období vznikl pravděpodobně i nynější název pohoří. V kronice Petra Albína pocházející ze 16. století se poprvé setkáváme s označením Erzgebirge - tedy Krušné Hory. Hornická horečka přivedla v tomto období do oblasti asi 30 000 lidí. V Jáchymově se začaly razit tolary, které se staly mezinárodním platidlem (daly jméno americkému dolaru). V polovině 19. století se kotlina kolem Mostu stává ?jedinou velkou dílnou?. Vzniklo zde totiž velké množství manufaktur, ve kterých jsou zaměstnávání námezdní dělníci. Průmyslový rozvoj upevňoval postavení převážně německé buržoazie, ale současně formoval i proletariát. Docházelo zde k četným národnostním třenicím. Neslavně známá je děčínská stávka v roce 1932, která byla jednou z největších třídních srážek. Při Mnichovském diktátu byla celá oblast odtržena od Československa a proto musela být po druhé světové válce postupně znovu osídlována. Hospodářský rozvoj je spjat s uhelnou pánví. S těžbou uhlí vnikl také další průmysl ? sklářský, chemický, hutní a energetický. Kvůli těžbě uhlí ale muselo být zrušeno mnoho vesnic. Obyvatelé z více než 80 obcí byli přestěhováni do nových sídlišť. Mimořádnou předností Krušných hor je snadná dostupnost i vrcholových partií. Četnými údolími vedou silnice a železniční tratě, na nejvyšší vrcholy pak vedou lanovky.
