Přes Trutnov do Javorníků - 4. - 7. den: Trutnov - Open Air festival, rozhledna Památník generála Gablenze, Jánský vrch - kaple sv. Jana Křtitele (Jánská kaple), Dračí park

V noci bylo příjemně, k ránu teplota klesla k 16 stupňům Vstáváme před devátou. Ráno začínáme vyndáním dvou Otových klíšťat. Vždyť jsme se včera v trávě ani nepohybovali. On je snad přitahuje. Za letošní výjezdy jsem mu jich vyndala 23, sobě 2. Stříkáme se stejným repelentem domácí výroby, Ota k tomu bere Repelent B. Béčka nesmím, ale vše nasvědčuje tomu, že chemoterapie s biolečbou v těle nechává cosi, co klíšťata odpuzuje. Aspoñ něco.

Dnes je tu nezvyklý klid. Nejezdí traktory, ani cyklisté, nechodí turisté. Asi si to vše vybrali včera. Když jsme se nasnídali, začalo to trochu foukat, bohužel od hnoje k nám. Ale to už se chystáme k odjezdu.
Do Trutnova jedeme bez zastavení. Tedy skoro. Nesmím počítat zastavení u semaforů při opravách silnic a objížďku. To trošku narušilo jinak poklidný průjezd.

Do cíle - dá části Bojiště dorážíme okolo poledne. Už je zde přístřešek s výběrčím za parkovné na louce. Za 4 noci za auto je to 650,- Kč. Vloni to bylo méně, ale zdražuje se všechno. Místo, kde jsme vždy stáli, je obsazené. Přejíždíme na druhou louku, která byla vloni otevřena prvně. Parkujeme pěkně na rovině, dál silnice, ale do amfiteátru a k toikám to máme zase dál. Nemůžeme mít všechno. Stavíme si přístřešek proti slunci a současně proti dešti, pak jdeme obědvat. Po polední siestě a odpolední kávě se jdeme akreditovat. Program začíná až někdy v 17 hodin.

Proto se tu už jen touláme a zjišťujeme, co je zde nového. Je tu toho dost. Vchod do areálu zůstal na svém místě, ale v části hned vlevo probíhá velká výstavba. Možná i proto byl před areálem zrušen náš oblíbený kiosek pivovaru Trautenberk. Hlavní změna je v tom, že po letech tady přestali točit Prazdroj, Gambrinus a Kozel, ale točí tu nyní Krušovice desítku, jedenáctku, Bohéma a Březňák. Dříve bylo mimo areál několik stánků, kde točili Krakonoše. Dnes je tu prázdno. Uvidíme, zda ještě do večera nepřijedou. Již vloni se nám zdálo, že návštěvnost se zmenšuje. Možná se jim již nevyplatí jezdit sem, že raději jedou na jiné akce.

 

Od 4 hodin pouští do areálu, v půl páté bude prý možnost koupit si program, v pět se začíná. Zatahuje se, je dusno, špatně se mi dýchá. Vypadá to na změnu počasí. Podle předpovědi se má ochladit.

Když se nám zdálo, že musí každou chvíli sprchnout, náhle se vyjasňuje. Spadlo to asi jinde. Konečně doráží i naši karlovarští kamarádi. Setkáváme se v areálu u pozdně odpoledního programu.

Najednou se začíná silně ochlazovat. Když se jdeme do auta navečeřet, bereme na sebe několik vrstev. Ale stejně je to skoro málo. Když po půlnoci opouštíme areál, je pěkná zima. Naším zvykem je se na závěr dne sejít na základně, v tichu a klidu zhodnotit den a domluvit se na den další. Stánek, kde jsme vloni měli základnu, tam dnes není, ale cestou k ONO je jiný, vlastně jediný. Točí tady pivo za 36,- Kč, tuším že toho Krakonoše. Je mi zima, čaj nemají. Chtěla jsem jít proto spát, ale nakonec jsem se zahřála výbornou a horkou gulášovkou za 55,- Kč. To je taky slušná cena.

V jednu se rozcházíme, jdeme spát. V autě je 12 stupňů. Přesto se rychle myji, je tma a nikde nikoho nevidím. Zvládla jsem to a pak se rychle zachumlala pod peřinu.

Budíme se už před devátou, venku svítí sluníčko, ale fouká ledový vítr. Pořádný program, který nás zajímá, je až k večeru. Kamarádi odjeli výlet, my jdeme do města nakoupit a u auta chystám oběd. Mezitím přijel kamarád Jirka s děvčaty (dcerami), pro které jsme u nás zablokovali trochu větší prostor - pro auto a stan. Je sice volného místa všude dost, ale místo se jim líbí, zůstávají u nás. Vloni tu nebyli, měli jsme si co povídat. Den uběhl rychle.

V půl páté se scházíme s našimi výletníky na základně a vrháme se společně do víru festivalu. Je zima, protahuje to ze všech stran, že si jdeme do auta pro zimní bundy.

Po 10. hodině se najednou vítr uklidnil a zdá se docela teplo. Na jak dlouho? Už o půlnoci má být jen 8 stupňů.

Nakonec extrémní zima nebyla. Pro nás zajímavý program začal večer v šest, ještě po půlnoci hrála plzeňská kapela Znouzectnost. Líbí se nám, chlapci byli fajn, ale už je spousta hodina a všude to ledově protahuje. Jen na chvilku se setkáváme na naší základně. Přinesla jsem si vlastní čaj, o horkou vodu nebyla nouze. Ostatní dali jedno pivo a šlo se spát. Než jsme se umyli a zalezli, bylo 2,40 hodin. To je hrůza. Proti včerejšku je však trochu tepleji.

Budíme se opět v 9, i když jsem budík kvůli práškům na ředěni krve posunula až na 10. hodinu. Jsme však vzhůru, vstáváme. Jen jsem otevřela dveře, hned je zavírám. Ota nechápal, co se děje. Je zataženo a venku je hrozná zima a silný vítr. Nakonec přece jen vstáváme. Zkoušíme se proti větru schovat za autem. Jde to jen trochu. Na občasném sluníčku snídáme.

Včera jsme na dopoledne naplánovali tradiční vycházku na rozhlednu na vrch Šibeničník - na památník generála Gablenze. Bereme s sebou i Jirku s děvčaty, s karlovarskými kamarády se scházíme u rozhledny. Ti přišli z druhé strany. Chlapi dávají pivo. Děvčata s Jirkou jdou na rozhlednu a vrací se k autu. My tentokrát pokračujeme dál.

Vloni jsme tady s Otou prošli trasu po stopách bitvy u Trutnova 27. 6. 1866 a objevili jsme na Jánském vrchu kapli sv. Jana Křtitele se zajímavou historií. S Jindřichem sem jezdíme léta, ale tady to nezná. Je to 3/4 km, za chvíli jsme tam. Pak scházíme do města, ještě je vedu do Dračího parku. Chodíme vždy jen kousek okolo a to je tu tak hezky. I tento park jsme vloni objevili. Za průvodcovskou službu jsem si vysloužila pochvalu. Do naší oblíbené pivovarské restaurace jdeme na oběd. Je tu veliká pivovarská zahrada, ale dnes jdeme prvně dovnitř. Tam je příjemné teplo.

Letos je program nějaký slabší. Zajímají nás akce až v 17, 30 hodin. Rozcházíme se. Jsme celí zničení. U auta zjišťujeme, že náš přístřešek nepřežil ten vichr. Naštěstí se neroztrhal. Byl tady Jirka a když to viděl, raději ho celý sundal. To je hodný. V tom větru postavit nelze. Neřešíme to a jdeme se do auta natáhnout. Usínáme, začíná pršet.

Trochu jsme se prospali, přestalo pršet, vítr se uklidnil. Stavíme přístřešek, večeříme a jdeme opět za muzikou. Tentokrát rovnou v zimních bundách. Jsem zvědava, jak dlouho vydržím. Jsem stále nějaká unavená. Uvidím.
Dlouho jsem nevydržela, v půl 10 odpadám a jdu spát. Jsem tak zničená, že sotva jdu. Doufám, že je to změnou počasí. Je jasno, svítí hvězdy, ale je strašná zima. V autě je 7 stupňů. Rychle jsem se umyla a zapadla do postele. Zima mi přímo nebyla, ale teplo vypadá jinak. Hodila jsem přes peřinu ještě tenkou deku a bylo mi fajn. Jsem však tak unavená, že nemohu usnout. Navíc z hlavní scény sem vítr zanáší dunivé zvuky. V 10 hodin přichází sousedi, psi je hlasitě vítají. V tom se spát nedá. Nakonec přichází i Ota. I on se přikrývá dvěma dekami. Ráno řekl, že se nemohl zahřát, přesto za chvíli usnul, po něm i já.

Celou noc bylo okolo 6 stupňů, venku je jasno, vítr nepřestává, je zima, i když svítí sluníčko. Vstáváme v půl 10, cítím se dobře, snad mi to vydrží. Je neděle, poslední den festivalu. Naši karlovarští kamarádi odjeli ráno, jen Jirka s děvčaty tu zůstávají také až do pondělí.

Než jsem udělala snídani, doplnil Ota voda do mycích kanystrů i pitnou vodu na vaření do petek, ať ji máme na další cestu. Minule to v pondělí odvezli brzy ráno. Nechceme riskovat a odjet bez vody.

Pak jdeme do amfiteátru, kde hraje cimbálovka. Dnes je program docela pestrý. Zvládneme vidět to, co chceme a na oběd dojít k autu. Mysleli jsme, že zvládneme i večeři, ale nějak to nevyšlo. Zašla jsem aspoň k pumpě koupit bagetu. V areálu je sice jídla dost, ale je to tam silně předražené.

Dnes se cítím perfektně. Takže večer v 22.30 si jdeme ještě poslechnout závěrečný koncert Vency Koubka s kapelou. Toho známe, moc se nám líbí, ten nezklame. Ale překvapil. Přišel o berlích a usadil se na vozíku. Prý mu všichni říkali, že kdo brzdí, nevyhraje. Nebrzdil, ale takénevyhrál. Na jedné noze si zlámal, co mohl. Humor ho však neopustil. Protože to byla poslední kapela, měl povoleno přidat. A přidal rovnou 3 písničky. Bylo to perfektní.

Zjišťujeme, že chlapi s naším stánkem už odjeli, teplý čaj a pivo na závěr nebude. Nevadí. Jdeme spát v půl dvanácté. To je pěkný čas. Na louce se to dost vyprázdnilo, odjeli i sousedi se psy, bude tu aspoň ráno klid.

Je trošku tepleji než včera. Jen o 2 stupně, ale je to znát. Stačí nám jen jedna teplá deka. Zatím.