Proč zajet do Olomouce na přelomu roků? Třeba kvůli životům …

zamlžená předvánoční Olomouc  •  Fotografie (66)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Horní náměstí

Denisova ul.

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Že je Olomouc krásné - i když převážně barokní – město, ví asi každý. V době adventu se její nabídka cenných památek, zajímavých muzeí a galerií, kulturních i sportovních akcí a gastronomických zážitků navíc rozšiřuje o vánoční trhy, díky kterým Olomouc získala přezdívku Punčové království. Tato atrakce sice oficiálně končí 23. prosince, ale část stánků bývá vždy otevřena až do konce roku a světla tržničního kluziště zhasnou dokonce teprve 5. ledna příštího roku. Tentokrát se ovšem do hanácké metropole vyplatí zajet opravdu kvůli těm životům … a není tím myšlen ten běžný, každodenní ...

Za čím jedeme?

Hlavním cílem tohoto tipu na výlet budou Životy spojené se zdejším MMU, tedy Muzeem moderního umění. Jeho rozložení a koncepce se teď lehce změnily (jedno patro stálé expozice se stalo obrazárnou) a na přelomu roků se zde tak potkaly dvě originální výstavy, které ten život mají v názvu. Jedna, Součkova, se jmenuje „Relevatio. Arbor vitae“ (tedy Zjevení. Strom života), ta druhá „Životy. Umělci perem Karla van Mandera“. A jestliže Martin Souček je současný knižní nakladatel, básník i sběratel umění, tak van Mander byl „nizozemský Vasari“, tedy malíř (+1606), který vydal knihu o životech a dílech svých předchůdců i současníků.

První výstava je tak zaměřena zejména na český symbolismus, umění českých Němců, surrealismus nebo art brut, které zde prokládají unikátní – a pro mnohé jistě překvapivě zajímavé - beninské bronzy v čele se dvěma Leopardy z přelomu 18. a 19. století. Těšit se můžete na jména jako František Kobliha, Jan Preisler, Alfons Mucha, Jan a Eva Švankmajerovi, Jan Konůpek, Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Marie Blabolilová, Ladislav Šaloun, Jaroslav Horejc, Ferdinand Staeger nebo Artur Ressel. A skutečně nadšeni zde musí být všichni nezávidící bibliofilové...

Druhá výstava se soustředí převážně na 16. století a malířství nizozemské i hornoněmecké. A také na díla umělců rudolfinského dvora, zejména Hanse von Aachen. Padají zde dokonce jména jako Brueghel st., Albrecht Dürer, Rogier van der Weyden, Quentin Massijs, Dirk Bouts nebo Hieronymus Bosch. Tedy ne, že bychom se zde mohli radovat z pohledu na originální díla těchto mistrů nad mistry, ale jedná se spíše o následnictví, ovlivnění nebo kopírování. Základ výstavy tvoří exponáty ze sbírek olomouckého muzea, nechybí však ani četné zápůjčky, např. z Budapešti, Drážďan, Prahy, Brna nebo Českého Krumlova. Osobně jsem v tuto výstavu žádné velké naděje nevkládal a ve finále jsem byl velmi mile překvapen...

Zbytek času jsme věnovali programu každoročně tradičnímu, tedy návštěvě několika olomouckých kostelů, vizuálním i chuťovým vjemům na vánočních trzích a nahlédnutí na výstavu XIV. salon živých a mrtvých v Galerii Mona Lisa (tedy opět život v názvu a k vidění např. Marc Chagall, Michael Rittstein nebo Oldřich Kulhánek a jejich díla, která bych měl doma docela rád).

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování jsme nepotřebovali a hlad i žízeň jsme bez problémů zahnali u stánků rozesetých v prostorách Horního i Dolního náměstí. Celkem pochopitelně vítězily bramboráky, mixy rybích hranolků, punče a různé druhy namočeného ovoce.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Obě výstavy MMU jsou opravdu velmi dobré a zajímavé. Všechno ostatní už byla letitá tradice, která nás – konzervativce – snad ani nemůže zklamat. Potěšilo také setkání s některými dlouho neviděnými známými a v klidu byli i fans poznaňského Lechu, kteří se u punče připravovali na zápas se Sigmou v rámci Kontinentální ligy.

Nelíbilo: Snad jen to počasí, které 18. prosince opravdu v ničem nepřipomínalo Vánoce. A také fakt, že na holandských Životech jsme zase „chytli“ komentovanou prohlídku pro početnou skupinu. Průvodce muzejníků sice mluvil velmi zajímavě, ale zase tolik času jsme neměli ...

Ostatní informace

Cesta vlakem nás přišla každého na 225 Kč, vstupné do MMU stojí 250 Kč (pokud půjdete na každou výstavu v jiný den, je to v součtu 290 Kč). Útratu za konzumaci na vánočních trzích a nákup frgálů jsme ve finále raději ani nepočítali a vše pak pro jistotu spláchli jedním točeným na Koupáku.

Výstava „Životy. Umělci perem Karla van Mandera“ (Obrazárna, II. patro) končí 11.1.2026, výstava „Relevatio. Arbor vitae“ (Trojlodí, I. patro) 29.3.2026.

PS: Jak je z fotogalerie zřejmé, byli jsme v Olomouci 2x (poprvé ještě na konci listopadu a na celý měsíc naposledy pod modrou oblohou) a výstavy si rozdělili. Do článku jsem ale obě akce sloučil a znám pár lidí, kteří vše uvedené v jednom dni bez problémů stihli ...

Autor: markyz63

Další články autora: 3829

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli