Plumlov - zámek, vč. historie města

Často jezdíme do Přerova a vždy mne fascinovala vysoká budova zámku nad vodní nádrží. Při naší červnové cestě jsme to konečně naplánovali tak, že máme čas se tam zastavit.

Město Plumlov leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny přibližně 10 km na západ od Prostějova. V jižní části města je Podhradský rybník, který byl vybudován na říčce Hloučele. Na východ je ještě Plumlovská přehrada.

Kolem r. 1270 byl postaven hrad, který založil sám král Přemysl Otakar II. nebo jeho nemanželský syn Mikuláš, vévoda Opavský, který ho prokazatelně vlastnil na přelomu 13. – 14. století. Hrad pravděpodobně sloužil k ochraně kolonizované oblasti.

Od r. 1322 panství vlastní rod Kravařů. V tomto roce je také první zmínka o existujícím podhradí. Za jejich hospodaření rostl význam hradu, získali i významné politické postavení. Někdy v době mezi r. 1348 a 1384 byl Plumlov povýšen na městečko. Přibližně v 90. letech 15. století začali na panství budovat rybníky, jedním z nich je Podhradský rybník přímo pod Plumlovským hradem.

R. 1495 vymírá rod Kravařů a hrad dalších sto let vlastní Pernštejnové. R. 1507 začali s renesanční přestavbou na zámek. Přistavěli hospodářské budovy a spojili tak bývalý hrad s městečkem. Mimo jiné postavili pivovar (pivo se zde vařilo až do r. 1900), sladovnu, ovčíny a sýpky. Na sever od hradu r. 1555 postavili kostel Nejsvětější trojice. I přes tyto přestavby, nebyl Plumlov pány z Pernštejna příliš navštěvován. Až na malé výjimky byl hlavně správním centrem panství, kde bydlel hradní hejtman a panští úředníci. R. 1586 zámek vyhořel. Zbyly jen holé stěny. Poničené byly i přilehlé hospodářské objekty a větší část městečka. Majitel však neměl dostatek prostředků na jeho opravu.

R. 1599 zadlužené panství koupili Lichtenštejnové, kteří ho vlastnili dalších 300 let. Okamžitě opravili hradní Kapli a r. 1606 začali s celkovou opravou. Postavili novou správní budovu, upravený hradní palác sloužil pouze panstvu. Výrazně se změnil interiér a nádvoří, kde byly přistavěny renesanční arkády. V letech 1613 - 1618 byly postaveny nové kamenné hradby s baštami a příkopem, novou bránou a padacím mostem. Tím vznikla renesanční pevnost. Přesto se náporu během třicetileté války neubránila. Zbyly jen pobořené hradby, vydrancovaný a ohněm poničený hrad. Zničené bylo i městečko Plumlov. Vzpomínkou na tyto události je dělová koule, která je vsazená do hřbitovní zdi kostela Nejsvětější trojice. Tam je také pískovcová deska, kde se dočtete, že právě z toho místa byl r. 1643 veden švédským vojskem útok na městečko a zámek.

Po skončení třicetileté války byly provedeny jen nejnutnější opravy. Nadále zde sídlil jen purkrabí a úředníci. Místo nákladných oprav se Lichtenštejnové rozhodli v letech 1680-1688 postavit vedle hradu nad Podhradským rybníkem nový monumentální zámek v manýristickém stylu. Potřebovali sídlo, které by odpovídalo jejich společenskému postavení. Podle původního plánu to měl být vysoký čtyřkřídlý zámek. Nakonec se postavilo pouze jedno vysoké křídlo s překrásným sloupovím, štukovou a freskovou výzdobou. Zámek má celkem 6 nadzemní podlaží – přízemí, dvě patra a tři mezipatra a dvě podzemní podlaží. Na západní straně je hlavní schodiště, na východní straně je točité schodiště pro služebnictvo. V interiéru je umělecky nejcennější štuková výzdoba hlavního sálu. V prvním patře byly na stropech pokojů 4 malované fresky, ve druhé tři.

Zámek však nakonec zůstal neobydlen a až do r. 1692 nebyl vybaven ani nábytkem. Až po r. 1692 dochází k částečnému vybavení – čtyři pokoje si Lichtenštejnové zařídili pro své krátké občasné návštěvy, v mezipatrech bydleli panští úředníci. Poslední patro zůstalo nedokončeno, chyběly tam dveře a dokonce někde i okna.

V průběhu 18. století hrad sloužil už jen jako hospodářský objekt, který se minimálně udržoval. Pro rostoucí potřeby správy panství postavili okolo nádvoří další přízemní správní budovy, tzv. nízký zámek.

Když r. 1801 hrad i vysoký zámek poškodila vichřice, nechal tehdejší majitel opravit jen zámek. Jeden pokoj v patře přestavěl na Kapli, do které přestěhoval barokní mobiliář z hradní Kaple. Starý hrad nechal zbořit. Zbyla z něj jen část obranné věže a uprostřed nádvoří skalnaté návrší s nepatrnými zbytky zdiva v místech, kde byly sklepy, a se zbytky zaklenuté hradní studny a válcovité věže.

R. 1850 zámek pronajali okresnímu soudu a bernímu úřadu. V části budovy bylo vězení, v další části byty úředníků. R. 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabaven a stává se majetkem Státního pozemkového fondu. Později až do r. 1965 jej vlastnila správa státních vojenských lesů. Ta ho v letech 1964 – 1965 opravila, celou stavbu stáhla ocelovými lany a zpevnila nejvíce poškozené zdi. Od r. 1966 zámek spravovala státní památková péče, r. 1987 se majitelem stalo Muzeum Prostějovska a od r. 1994 je v majetku města Plumlova, která se postupně pustila do nejnutnějších oprav. Byly vybourány i příčky, které velké sály rozdělily na menší místnosti pro byty knížecích úředníků.

Zámek je nyní přístupný veřejnosti, ale interiér mne trochu zklamal. Je to asi tím, že zámek je skutečně obrovský, ale přístupno je jen několik částečně zařízených místností, navíc ne původním nábytkem. Zajímavá jsou kachlová kamna. Z nástropních maleb se povedlo dvě zrekonstruovat, z třetí se dochovala jen malá část. Vzhledem k tomu, že jeden sál je upraven pro svatební obřady, je v sousedních pokojích možno si prohlédnout i svatební šaty z dřívější doby. Byli jsme se podívat i na terase na západní straně zámku, odkud je krásný pohled na rybník a okolí. Prohlídka ale asi odpovídala vstupnému, které na současnou dobu bylo poměrně nízké.

My jsme na zámku, ani v Plumlově nejedli, ale nebyl by to problém. Možnosti jsou ve městě, ale myslím, že i přímo v zámku je nějaká možnost občerstvení.

Tato vysoká a úzká stavba mne fascinovala už z dálky, ale snad ještě víc, když jsem stála přímo u ní. Sice jsem napsala, že prohlídka mne moc nenadchla, ale přesto si myslím, že za návštěvu a prohlídku tento zámek stojí. Je škoda, že fasáda je v poměrně špatném stavu, ale i to se snad časem opraví. Bylo by škoda to nechat spadat.

Červen - září denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin

Květen jen o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin

Duben a říjen jen o víkendech a svátcích od 13 do 18 hodin

Trasa 1 – tu jsme si vybrali my. Zahrnuje přízemí, první a druhé patro. Projdou se zámecké historické expozice, sbírky keramiky, zbraní a nábytku, výstavy církevních ornátů a klavírů. Také je možno nahlédnout do bývalých vězeňských cel. Prohlídka trvá cca 1 hodinu. Vstupné je 70,- Kč, děti od 6 do 15 let a snížené 40,- Kč, rodinné vstupné 170,- Kč. Fotografování interiéru 30,-Kč

Trasa 2 – zavede vás do dvou podlaží sklepů, kde jsou pohádkové sklepy, čeká vás výklad příběhů a bájí o Plumlově a jeho okolí. Prohlídka trvá cca 45 min. Vstupné je 50,- Kč, děti a snížené 30,- Kč.

Trasa 3 je pouze na objednávku (774302165 nebo zamek.plumlov@seznam.cz). Tato lehce adrenalinová trasa vede po dosud nepřístupných prostorách pátého a šestého podlaží, které zůstalo od 17. století nedokončeno, a do sklepů nízkého zámku. Je maximálně pro 10 osob. Prohlídka trvá cca 1 hodinu. Vstupné je 100,- Kč, snížené a děti od 6 let 60,- Kč. Fotografování interiéru 30,-Kč

Jižní částí města vedou turistické trasy i cyklotrasy. Dokonce jsem se dočetla o okruhu, dlouhém zhruba 11 km, kde se otevírají nečekané pohledy na zámek. Přejde se po hrázi Podhradského rybníka, kde je rozcestí a odbočí se vpravo po červené směr Soběsuky. Po červené se dojde okolo rybníka až na hlavní silnici, kde se odbočí vpravo, ale jde se po hlavní silnici jen kousek. Pak tam už vede chodníček, z kterého se však odbočí vlevo mezi domky. Dojde se k rybníku Bidelec, ale neodbočí se k fotbalovému hřišti. Jde se po polní cestě rovně (potok Roudník musí být vpravo). Jde se podle potoka, přes lávku přes potok a dál lesem na druhém břehu potoka, až cesta vede doprava do kopečka hustým lesem. Na konci lesa jedna cesta vede podle lesa zpátky. Tady se má však pokračovat rovně přes pole k dalšímu lesíku a za mostkem přes potok Čubernice odbočit vpravo. Tady se nechá odbočit vpravo a dojít po silnici nejkratší cestou do Plumlova (to je cca 6,5 km). Nebo se nechá jít kousek na druhou stranu - směr Ohrozim za zatáčkou odbočit vpravo na polní cestu, která končí na hlavní silnici do Prostějova. Jde se po ní kousek vpravo, ale po chvilce se nechá odbočit vpravo ke kostelu Nejsvětější trojice a k zámku (to je 8,5 km). Také je možnost sejít k přehradě a obejít přehradu vlevo okolo kempu a po červené dojít na rozcestí na hráz Podhradského rybníka (je to 11 km).

Plumlov - zámek, vč. historie města na mapě