Otovice - kostel sv. Barbory

Během naší dovolené na Broumovsku, jsme se rozhodli prohlédnout si kromě přírodních památek také Broumovskou skupinu barokních kostelů. Tři jsou jižně od Broumova, v Božanově a Martínkovicích jsme už byli, teď nám zbývají Otovice.

Obec Otovice se nachází zhruba 7 km na jihovýchod od Broumova na výpadovce do polského Tłumaczowa. Vzhledem k tomu, že z jednoho konce na druhý je to 4 km, zaujímá téměř celý úsek silnice od Broumova až k hranicím. Obcí protéká řeka Stěnava, do které se na území obce vlévá Černý potok.

Dříve zde byl jen dvůr, který patřil k Velké Vsi - ta je dnes okrajovou částí Broumova. Jako lánovou ves ji kolem r 1253 založil opat břevnovského kláštera. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300. Původními obyvateli byli Němci, kteří dle smlouvy mohli zdejší půdu užívat bezplatně po dobu 16 let. Museli však vymýtit lesy a zúrodnit půdu.

Od r. 1789 až do r. 1944 tady byla německá obecná škola.

V obci se těžil vápenec. Ve 2. polovině 18. století zde vznikaly vápenky, ale těžba postupně ustávala. Přesto byla obec i díky velmi úrodné půdě poměrně bohatá. To se ještě zlepšilo po r. 1876, kdy bylo zavedeno vlakové spojení s Broumovem. Od r. 1889 jezdil vlak až do Polska. Ve 30. letech 20. století byla těžba vápna obnovena. Byly postaveny mlýny na mletí vápence a pece na pálení vápna. To se vozilo po železnici do vnitrozemí. Nebylo však kvalitní, používalo se pouze k vápnění polí. Za protektorátu byl vývoz do Čech ukončen. Před koncem 2. světové války byla těžba vápence definitivně ukončena.

R. 1945 bylo německé obyvatelstvo vystěhováno. Zůstala zde česká menšina - většinou zaměstnanci celnice a finanční stráže, kteří sem přišli po vzniku Československa. Následovalo osídlování pohraničí. Převládala zde zemědělská výroba. Po 2. světové válce Poláci vytrhali koleje a tím byla ukončena mezistátní přeprava. Od 11. prosince 2005 nejezdí vlaky ani do Otovic. Vlaky končí v Broumově.

Dominantou je téměř uprostřed vsi kostel svaté Barbory. Původně zde, tehdy na volném prostranství, stála dřevěná kaple a okolo hřbitov. Současný kostel dal postavit opat broumovského kláštera Otmar Daniel Zinke podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Stavba začala r 1725. V letech 1748 - 1750 se ještě pracovalo na vnitřním vybavení - to už podle plánů jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Loď kostela je oválná se šesti půlkruhovými kaplemi a půlkruhovým kněžištěm. Nad hlavním vchodem je deska s monogram opata Otmara Zinkeho a letopočtem 1726, kdy byl kostel vysvěcen. Kostel nemá věž, pouze malý sanktusník. V kostele je rovný strop. Kruchta má dřevěnou balustrádu. Nejcennější je oltář v jižní střední kapli - ten býval hlavním oltářem. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Těsně vedle kostela je budova, kde je obecní úřad, pošta, knihovna, ale také restaurace s možností venkovního posezení. Takže vše v jednom.  Když jsme tam byli my – bylo dopoledne, bylo ještě zavřeno. Mají však otvírat v 11 hodin, o víkendu ve 12 hodin.

Je to zajímavá, ale poměrně jednoduchá stavba, navíc v dopoledním sluníčku naprosto nefotogenická, která je obklopena košatými stromy. Od silnice ho obklopuje kamenná zídka - snad pozůstatek z bývalého hřbitova. I když je branka zavřená, nechá se tedy kostel zleva obejít.

V obci se křižují cyklotrasy. Jedna prochází přes obec a vede z Broumova do Polska. Z ní vede odbočka na jih do Božanova a dál do podhůří Broumovských stěn nebo se nechá jet na sever do Šonova a dál do Javořích hor, kde je nejvyšší vrchol Ruprechtický Špičák (880 m), kde je i rozhledna.