Horní Blatná
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Horní Blatná
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Horní Blatná, díl druhý

Tipy na výlet Pro zdatnější Celodenní výlet Do přírody

Vlčí jámy
Vlčí jámy  •  Fotografie (24)  • Foto: bezprezdivky

Kam a jak jedeme?

Teď už jsme nechtěli jít po vlastních stopách, alespoň většinou. Už kdysi jsem z jakési výstavy přinesl leták, ve kterém bylo popisováno zrekonstruované vodní dílo Blatenský příkop. Byl postavený během čtyř let v 16. století a zásoboval vodou doly kolem Horní Blatné, kde se těžil převážně cín. Vede od Božího Daru a vlévá se do Blatenského potoka. Neměli jsme zrovna pocit, že bychom museli projít celou cestu tam a zpět, ale dost velkou část naučné stezky, která kolem vede, jsme chtěli vidět.

Prvně jsme se ale vydali, znovu po červené, na Blatenský vrch. Tam vede, kromě té červené značky, ještě naučná stezka Vlčí jámy. Tady jsme s dětmi byli, ale vypadalo to tu tenkrát trochu jinak. Horní hranice lesa trochu ustoupila, les přenechal místo louce a výhledy do propadlého středověkého dolu byly taky trochu jiné, než jsme si pamatovali.

Před vchodem do soutěsky, kterou jsme si pamatovali, a tenkrát i s cedulkou, která upozorňovala, že už za napoleonských válek tu byl i v parném létě těžen led ke zmírnění bolestí raněných vojáků, byla najednou cedule hlásající, že do Karlovarského kraje je vstup na vlastní nebezpečí. Ta by měla být snad na jeho hranicích?

I letos jsme se ocitli nad hranicí tisíce metrů. A ani to tak nebolelo, jako loni na Šumavě. Z rozhledny, která tu stojí moc let a na kterou lze za mírný poplatek vystoupat, byla tenkrát, když jsme tu byli s dětmi, vojenská pozorovatelna. Pod ní je stánek s občerstvením.

Občerstvili jsme se, Pavlína i na rozhledně byla a zamlžený obzor tam prý nahradila kolekce fotografií toho, co je odtud vidět za jasného dne. Brzy jsme ale začali mít rušného místa dost. Cesta po žluté, která nás měla dovést k Blatenskému příkopu, se nějakými serpentinami nemaže. Hezky po spádnici. Až skoro dole u hlavní cesty z neznámých důvodů odbočí doleva, lesem po vrstevnici, aby nás po třech stech metrech dovedla padesát metrů od místa, kde jsme odbočovali. Ale tam odtud už je kousek k odbočce na naučnou stezku kolem Blatenského kanálu. Ona ta pěšinka ani není značená, informační cedulky, alespoň v tom úseku, který jsme procházeli, postrádá. Ale je se na co dívat. Už začátek byl docela malebný. Šli jsme po pěšince lesem, nikde ani živáčka, člověk sice musel dávat pozor, aby se o kořeny nepřerazil, ale i v tom lese bylo dost sluníčka, že šlo tu tam i nějaký obrázek udělat.

Postupně ale bylo znát, že od rekonstrukce uběhlo pár let (probíhala v letech 1995 – 2001). Dřevo už občas začíná povážlivě obrůstat mechem, a betonový mostek u odpočívadla (těch tu několik je) v místě, kde jsme se vynořili z lesa, který má být přístupem na přilehlou louku, taky nevypadá v v nejlepším stavu.

Křižovatku kanálu a potůčku odtékajícího z blízkého rašeliniště jsem z neznámých důvodů necvaknul. Vysvětluji si to tím, že Pavlína byla dost vepředu, já jsem začínal mít hlad a ona měla rohlík se salámem. Naštěstí na konci louky bylo zase odpočívadlo, u kterého Blatenský příkop (tentokrát, kvůli většímu spádu v kamenném korytě) tiše zurčel, což byla krásná kulisa k požití onoho rohlíku. Do náruče lesa a malebného kapradí jsme se ponořili vzápětí. Pěšinka se začala poněkud zužovat, místy bylo i vidět, že kolem je rašeliniště zarostlé nízkým lesem.

Z lesa jsme nakonec vyšli na rozhledné Pastviny. Příkop se tu skoro ztrácel v trávě, Pavlína, jako obvykle, kdesi na obzoru. Tady ze zeleného moře vyčníval po pravoboku skalnatý ostrůvek. A tohle nejsou žulové kameny, ale regulérní zbytky lávového příkrovu.

S Blatenským příkopem jsme se měli rozloučit v místě, které jmenuje Ryžovna Je tu křižovatka, která směřuje k Hřebečné, tedy tak trochu zpátky k Horní Blatné. Jeden penzion s hospodou, který jsme u silnice míjeli, byl zavřený, restauraci přímo u křižovatky taky zdobil nápis „na prodej“, ale otevřeno bylo. Hospoda byla plná německých důchodců na vzpomínkovém zájezdu, pivo nepříliš valné kvality jsme si vypili na předzahrádce. Zmizeli jsme raději rychle. Cesta vedla samozřejmě do kopce, ale žádné drama to nebylo. Jen přes takový hřeben jsme se museli přehoupnout. V půli kopce jsme se u pomníku kostela dozvěděli, že tu byla obec lidnatá a dost bohatá i na to, aby ten kostel měla. Připomíná ho kříž a zbytky zdiva (no nesmím zapomenout na upravené prostranství, kde se dá zaparkovat, rozhlédnout se, posedět na lavičce a možná někdo i zavzpomínat).

Kousek nad bývalým kostelem jsme zase překročili hranici tisíce metrů, ale opojení z dosažené nadmořské výšky trvalo jen chvíli. Za hřebenem už jsme zase klesali. V půlce svahu jsme silnici opustili a odbočili na luční cestu. Lom, na který byl výhled po pravé straně, byl sice poměrně daleko, ale i tak bylo vidět, že se jedná o horniny čedičové s krásnou sloupovou odlučností. Panská skála je sice profláknutější, ale tohle je taky pěkné. Luční cesta bývá i lyžařskou magistrálou, tyče, které ji označují, jsou k potkání každou chvíli, a že tu sněhu bývá přehršel, naznačují pokroucené kmínky ovocných stromů.

V lesíku na obzoru se skrýval další propadlý důl, i s ohrazením a popisem, že je větší, než slavnější Vlčí jámy. Na odpočívadle, které u cedule bylo, jsem bedlivě studoval mapu. Dále po červené to bylo z kopce a na jih, vedla do Hřebečné, kde snad byla i hospoda (a kam asi směřovali němečtí důchodci), ale odkud by bylo nutné zase hodně vystoupat, ale nabízela se tu cesta směrem skoro západním, jen do mírného kopečka, pravda značená jen těmi tyčkami pro lyžaře, pro nás však výhodnější. Už jsme toho měli za dnešek skoro dost. Já se zase ještě zdržoval pozorováním a dokumentováním přírody, takže Pavlína byla zase někde vepředu. Ona spoléhá na to, že jí doma, na počítači, ukážu, co vlastně viděla. Někdy v půlce táhlého stoupání jsme se zase dostali na hranici tisíce metrů a plus mínus pár metrů jsme po ní pokračovali dost dlouho. Lyžaři tu mají malebné útočiště, a jejich rozcestník je taky malebný. Dokonce i vlochyni klikvu, před jejímž nadměrným požíváním varoval už Kopčem z Lovců mamutů, jsem potkal. Naposledy jsem ji viděl tady, někdy v době, kdy jsme je měli s dětmi čerstvě přečtené. Na konci toho návrší byl výhled na krušnohorskou krajinu, potkali jsme zase červenou značku a po ní se od Hřebečné trousili udýchaní turisti.

Taky i pár chalup tu bylo a dokonce nějakému autu jsme se vyhýbali. Ta lesní cesta odtud je sjízdná a pro utrmáceného staříka i docela nezajímavá. Vede vlastně po rovině (i když v těch tisíci metrech), les docela pěkný, ale výhledy žádné. Pavlína samozřejmě utekla a já se divil, když se na mně u silnice, kde se krajina otevřela do horské louky, usmívala nějaká rodina jako by mě znala. Radši jsem je pozdravil. Až o chvíli později jsem se dozvěděl, že se dali s Pavlínou do řeči, když vylezli z auta a snad se i na cestu se ptali. No a má drahá jim odpověděla nějak takto:“ Za chvíli z toho lesa vyleze zelenej fousatej chlap a bude se mračit. To je manžel, má mapu a poradí vám“. Zvláštní, na nic se nezeptali. Čekaly nás ještě dobré tři a půl kilometry do Horní Blatné a to po silnici. Žádná velká převýšení se tu nekonají, provoz taky není tak hustý, aby musel člověk neustále uskakovat do příkopu. Když jsem viděl, že Pavlínu zase chytla uklízečská mánie a sbírá petky, které tu do příkopu z auta vrženy byly (neb blbci se najdou všude), radši jsem zvolnil. Nemusím být zapojen do všeho. Ale tři kilometry nakonec uběhly (nebo byly ujity) jako voda, les se otevřel, a tam pode mnou, na dosah ruky, byla zase Horní Blatná. A z kopce to bylo. Zase jsem se zdržel. Jak jsem už unaven klopýtal se zrakem k zemi skloněným, zase se objevila krásná housenka.

Placatila si to přes silnici na protilehlou pastvinu a doufám, že zdráva došla. Ačkoli provoz nebyl nijak hustý, dramatická chvilka se naskytla. Silnice zrovna oplývala výmoly velikosti i hloubky sedací vany, když se proti mně řítil chlapec na motorce. Už jsem si vypočítával, kterým směrem a jak daleko musím uskočit, až poletí, ale on to znal, věděl, jakou má mít rychlost, aby tohle místo vlastně skokem překonal.

Než jsem se do městečka doloudal, Pavlína se už nasbíraného plastu zbavila. Měli jsme už hlad, ale přešli jsme kolem jedné hospody, která nás jídelníčkem nezaujala, další, na náměstí (a tu nám pan domácí doporučoval jako noblesní podnik) zase nabízela steaky z pravých amerických volů. Usoudili jsme, že českých je taky dost, a takový hlad, aby se z nás stali lidojedi, ještě nemáme. Zase to nakonec řešil hotel Modrá Hvězda.

Za čím jedeme?

Jsme na dovolené, jdeme tedy do přírody, do hor a některých pasážích i trochu zavzpomínat.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování, a to dost kvalitní za cenu rozumnou, jsme měli v penzionu Florian. Svačinu jsme měli s sebou, V Horní Blatné není s nákupy problém. Večeři jsme požili v hotelu Modrá Hvězda.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Procházka se povedla, Blatenský příkop by sice chtěl zase trochu údržby, ale co naplat, i v hlavní sezóně tu projdou po naučné stezce tak tři lidi denně. Snad až nás bude víc. Občerstvení cestou taky moc není, ale to je dáno právě hustotou turistického ruchu. Nám osamělé toulání vyhovuje, ale hospodského neuživí.

Ostatní informace

Nějaké drobné vstupné se platí na rozhlednu na Blatenském vrchu (snad 20,- Kč to bylo, nejsem si jistý). Jinak veškerá krajina zdarma.

Poslední aktualizace: 08.11.2012
Autor příspěvku: bezprezdivky
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Horní Blatná, díl druhý - Služby, informace
Horní Blatná, díl druhý na mapě
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Horní Blatná, díl druhý

Měšťanský dům č.p. 127 se nachází v Bezručově ulici. Jedná se o stavbu z roku 1754 se zděným přízemím a hrázděným patrem, polovalbová střecha je krytá šindelem. V přízemí dochované původní klenby. Vzhledem k zacho…
Původní Městské muzeum v Horní Blatné vzniklo již před rokem 1938 a zaniklo počátkem padesátých let.V roce1977 vytvořilo Karlovarské muzeum novou expozici zaměřenou na těžbu cínu v Krušnohoří. K vidění jsou zde modely důlní techniky, mineralogické sbírky, cínové nádobí.Od roku 2001 bylo muzeum rozšířeno o malou regionální galerii. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy.
Krušnohorské městečko se starou hornickou tradicí leží v malebné poloze na úpatí Blatenského vrchu. Původní hornická osada se brzy stala jedním z nejvýznamnějších center těžby cínu na našem území. Dominantou městečka je farní kostel sv. Vavřince.
V roce 1923 nechal odbor Národní jednoty sokolské v Horní Blatné postavit na Blatenském vrchu Památník Mistra Jana Husa. Tento památník s reliéfem Jana Husa, letopočtem 1918 a vytesaným nápisem s věnováním však už dnes na vrcholu Blatenského vrchu nenajdeme. Byl přemístěn přímo do centra Horní Blatné a nyní stojí v parku u kostela sv. Vavřince na stejnojmenném náměstí.
Městečko
Horní Blatná leží v Západních Čechách, severním směrem od města Karlovy Vary. Horní Blatná je horské hornické městečko, které se rozkládá v srdci Krušných hor a nedaleko hraničního pásma s Německem. Nejvýše polo…
Vážení přátelé turistiky i Turistiky, rád bych Vás pozval na dětskou vycházku po okolím Horní Blatné. Na start se dostanete vlakem z Karlových Varů.. Od nádraží vyrážíme po červené přes náměstí, kolem MUZEA a dále…
Vlčí jámy jsou překrásná chráněná přírodně-technická památka, která zde vznikla středověkou důlní činností.Do dnešní doby se zde dochovali zbytky starých zřícených komor a chodeb. Vlčí jámy se nacházejí na jihozáp…
I v těchto parných dnech můžeme spatřit na našem území sníh. Je to opravdu ojedinělý úkaz na území České republiky. Mluvím o Ledové jámě, která se nachází na naučné stezce Horní Blatná - Blatenský vrch. Propadlina je 15 metrů hluboká. Byla zde vytvořena hlubinnou těžbou cínové rudy v dole Jiří. Důl dosahoval hloubky až 50 metrů. Vzhledem k teplotnímu profilu této průrvy zde…
Kostel svatého Vavřince v Horní Blatné je obdélníková jednolodní stavba se dvěma věžičkami na západních nárožích a mohutnou věží na východním průčelí. Stavební data se různí, založení roku…
Rozcestník na starém kaštanu před kostelem sv. Vavřince na stejnojmenném náměstí můžeme označit jako výhodný výchozí bod k výletům do mnoha směrů v širokém okolí. Po červené turistické značce se západním směrem dostaneme  přes Jelení a Rolavský vrch k Rájeckému údolí a dál do Kraslic. Opačným směrem po červené dojdeme k rozhledně na Blatenském vrchu, odkud můžeme…
Naučnou stezku Horní Blatná - Vlčí jámy tvoří necelých 5 km dlouhý okruh uzavírající se v Horní Blatné. V průběhu Naučné stezky se návštěvníci mohou seznámit prostřednictvým  sedmi informačních tabulí nejen s…
Kaple svatého Kříže stojí na hřbitově na jihozápadním okraji obce, v ulici Jiráskova. Od roku 1958 kulturní památka. Zajímavé vnitřní vybavení (tři oltáře, lavice, varhany) vzalo za své koncem 20. století. 4 plastiky světců, v pozdním, vrcholně barokním stylu přemístěny do kostela svatého Vavřince. V roce 2000 proběhla rekonstrukce objektu.
Evangelický kostel z přelomu 19. a 20. století najdeme na levé straně Komenského ulice při výjezdu z Horní Blatné směrem na Ryžovnu. Dominantou kostela je v hlavním průčelí vestavěná hranolová věž s mohutnou jehla…
Od nádraží v Horní Blatné po červené TZ přes městečko a po naučné stezce dojdeme k propadlině starého cínového dolu Wolfgang – Vlčí jámy. Propadlina  je dlouhá 120 metrů, široká 14 metrů a hluboká a…
Popis trasy naleznete na adrese:http://ondra-pdvyv.wz.cz/odkazy/LVI-S.htm Další trasy naleznete také nahttp://ondra-pdvyv.wz.cz Zajímavé informace k trase najdete v Průvodci k průvodci III:http://ondra-pdvyv.wz.…
Přírodní památka
Vlčí jámy jsou přírodní památkou poblíž krásné rozhledny Blatenský vrch. Skládají se z Vlčí jámy a Ledové jámy. Ledová jáma sahá do hloubky až 20 metrů. Jedná se o propadlinu, jež vznikla hornickou činností při těžbě cínových rud. Jde o pozůstatek dolu Jiří. Vlčí jáma je pak pozůstatkem dolu Wolfgang, je přes 120 metrů dlouhá, její šířka činí 15 metrů a její hloubka je…
Vrch nad Horní Blatnou (městská památková rezervace). Na vrcholu rozhledna. Na západním svahu se nalézá přírodní památka Vlčí jámy - pozůstatky po dolování cínu (propadliny, ledové jámy, …
  Horní Blatnou najdeme cca 20 kilometrů severozápadně od Ostrova v Krušných horách. Je to historické horní město založené roku 1532, kdy sasský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Teto…
Kamenná a částečně dřevěná rozhledna z roku 1913, nad Horní Blatnou v Krušných horách.
Blatenský vrch je milou ukázkou, jak „chutná“ stáří. Roku 1912 je zahájena stavba hotelu s rozhlednou a o rok později, přivítá první návštěvníky. Projekt, pro Spolek pro zimní sporty, vypracoval K. Matusch. Po válce je objekt spravován pohraničníky a po nich je jeho stav tak žalostný, že je nutno věž opravit a hotel dokonce zbourat. Nyní se o dobrý stav starají ochránci…
Blatenský vrch je kupovitý vrchol nacházející se v pohoří a geomorfologickém celku Krušné hory, v podcelku Klínovecká hornatina, přibližně 1,5 km severovýchodně od města Horní Blatná. Je to současně také jedna z k…
Městečko
R. 1848 panství Ostrov nad Ohří, kraj Loketský. V německých textech Bärringen, Peringer, Beringer, Peringa, Pärringen. Sídliště, založené asi v r. 1532, bylo snad založeno už jako město, nebo bylo nedlouho poté p…
Rekreační středisko s typickým viaduktem na horské železniční trati Nejdek - Potůčky.
V bývalém hornickém městečku Pernink založeném roku 1532 saskými horníky je technickou zajímavostí impozantní klenutý kamenný viadukt (viadukt ? tedy římský most překračující údolí oblouky malého rozpětí, často …
Na vrcholovém žulovém skalisku Tisovského vrchu /977m/ byla dokončena v roce 1897 jedna z nejmohutnějších a nejkrásnějších rozhleden v Krušných horách. Rozhledna je vystavěna ze žulových kvádrů a je vysoká 18 metrů. Na začátku 20. století byla u rozhledny postavena restaurace, ale ta během II. světové války vyhořela. Zájem o rozhlednu upadal a ta začala chátrat. Až při…
Městečko
Boží Dar leží v Západních Čechách, severním směrem od Karlových Varů v těsné blízkosti státní hranice s Německem. Boží dar je nejvýše položené městečko ve Střední Evropě, jeho nadmořská výška je 1028 metrů. Měst…
11.1km
více »
Jáchymov leží v Západních Čechách, severně od Karlových Varů. Město Jáchymov najdeme v oblasti Krušných Hor, v údolí pod horou Klínovec ( 1244 m.n.m.). Jáchymov je známé lázeňské město a vyhledávané středisko zi…
11.2km
více »
Klínovec je nejvyšším vrcholem Krušných hor, a tyčí se nedaleko hraničního přechodu Boží dar a lázní Jáchymov. Z vrcholu lze za zvlášť dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku , šumavský Javor, Říp či pražs…
14.2km
více »
Karlovy Vary leží v Západních Čechách. Karlovy Vary jsou světově známé a vyhledávané lázeňské město. Ve městě se každoročně pořádá Mezinárodní filmový festival. Karlovy Vary se rozkládají u soutoku řek Ohře a Tepl…
18.8km
více »
Hrad
Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dne…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace