Velký Vřešťov

Původ jména tohoto městysu se vykládá různě a vztahuje se k němu řada pověstí a legend. Úplně nejlepším krokem tedy bude otevřít knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž prof. Antonín Profous došel k tomuto závěru:

"Velký Vřešťov (lid. Vřešťov, ve Vřešťově, do Vřešťova), městys 8 km vých. od Hořic: od V. Vřešťova 1 km na jih leží ves Malý Vřešťov: (1279) w Horzymywssy Mutynye Wrzyeskowsky, DalC. 155b 5; 1348 ad pres. Woyconis de Wrescow, LC. I, 27; 1360 ad pres. Lithne relicte de Wrziesczow ad altare ..in Chotieborzicz, t. 125; 1366 ad E. in Chotyeborzicz de cons. Lychne vidue de Wrzesczow, t. I2, 78; 1378 fres de Wrzestiow ..in oppido Wrziestiow, LEr. II, 187; 1407 Tasso et Alsso de Wrzesstiow, RT. I, 91; 1408 Alsso de Risemburg residens in Wrzesczow ..in castro Wrziesczow, LEr. IX A 7; 1442 umřel pan Aleš Vřessťovský, St. let. 129; 1467 Hradečtj dobyli Vřessťova, hradu páně Zagiecova, t. 185; 1500 Jan Kordule z Sloupna na Břešťově, AČ. 15/395; 1515 J. Kord. z Sl. a na Vřešťově, t. 19/270; 1532 na Vřeštově ..pře o meze a hranice mezi Vřešťovem a Třebověticemi, AČ. 30/12; 1548 plat w Horzyczych ..kteray sau předešle platívali k zámku Wrzesstiowu, DZ. 49 G 18; 1654 ves Wrziesstow, jenž někdy mčko bývalo, BR. 13/1360; 1660 Güter Vřešťov oder Bürglicz und Studenec, Sedl. z DZ. 152 Q 7; 1675 den wüsten Rittersitz Pürglitz, DZ. 392 E 7; 1836 Grosz Bürglitz, Birglitz, Pürglitz, Břessťow oder Wřesstiow auch Wřesťow, 2 1/4 St. nw. von Smiřitz, Marktflecken von 77 H. mit 533 E. ..Klein-Bürglitz 2 1/2 St. nw. von Smiřitz, Dfch. von 9 H. mit 126 E., Som. IV, 62.

Jm. Vřešťov vzniklo z podoby Vřěščov, která povstala přivlastň. příponou -ov z os. jm. Vřěšč < Vřieseč = Vřieskův (Vřiesek bylo demin. ku Vřěs, sr. Vřeskovice) [anebo Vřěšč, vřeštěti, Černý-Váša 141. Srov. sloven. MJ. Vreščovka, Stanislav II, 561; polab. MJ. Wresteuiz 1177, Trautm. EO. I/87; pol. OJ. Wrzeszcz, 1136 Vrest, Taszycki 106; pol. MJ. Wrzeszczewice, Kozier. Gnieźn. 366; t. Poznań. II/414; Wrzeszczów, Słow. XIV, 61].

Jm. Bürglitz > Pürglitz ʻhrádekʼ sem bylo v 17. stol. snad přeneseno ze západních Čech, kde hrad Křivoklát (v. t.) měl také ta jména německá."

Tato lokalita na pomezí Trutnovska, Jičínska a Královéhradecka byla osídlena přinejmenším v době bronzové, což potvrzuje nález popelnicového pohřebiště s bronzovými předměty v roce 1878 za zdejší kovárnou. O něco později byl v lukách k Sedlci nalezen bronzový palstav. Osídlení tohoto místa však může být ještě staršího původu, protože v 19. století měl být v lese u Vřešťova nalezen nedodělaný kamenný mlat. Městys Vřešťov náležel s blízkým hradem roku 1280 Mutinovi z Vřešťova (též zván jako Mutyně), který byl znám jako obránce Čech proti Braniborům. V roce 1348 patřil Vojkovi z Vřešťova. V témže století ho držela větev vladyků z Rýzmburku, která se podle něj nazývala jako Vřešťovští. Roku 1378 založili bratři Aleš a Beneš Vřešťovští z Rýzmburku ve zdejším kostele oltář sv. Kateřiny, jehož roční úrok 3 kop grošů přenesl 16. července 1408 Aleš z Rýzmburku na Vřešťov a Beneš z Rýzmburku na Krčín. 26. června 1420 vylákal Aleš Vřešťovský s Benešem z Mokrovous a Hustířan a Jiřím Chvalkovským z Hustířan královéhradeckou císařskou posádku, porazili ji a zmocnili se Hradce Králové, kde se Aleš Vřešťovský a Jiří Chvalkovský stali městskými hejtmany. Po smrti Aleše Vřešťovského 4. června 1442 přešla ves na rod Zajíců z Házenburku. Jan Zajíc z Házenburku stál na straně odpůrců krále Jiřího z Poděbrad, a tak král Jiří rozkázal v srpnu 1467 královéhradeckému měšťanstvu, aby hrad Vřešťov oblehlo a dobylo. Od té doby hrad jen pustl. Tento statek následně obdržel Kordule ze Sloupna. V roce 1500 držel toto zboží Jan Kordule ze Sloupna a po něm jeho potomci půldruhého století. 16. dubna 1542 narazil Věněk Kordule ze Sloupna v maštali ve Vřešťově na Mikuláše, pacholka Bedřicha Absolona z Ledské a zranil ho. Zato byl vězněn na Černé věži. Roku 1610 žádal Věněk Kordule ze Sloupna o týdenní a výroční trh pro Vřešťov. O 6 let později měl s Jiřím Sádovským ze Sloupna na Žíželevsi rozepři o užívání několika rolí náležejících k žíželeveskému statku. Během husitství a následujících válek městys Vřešťov velmi sešel a prodal právo k držení výročních trhů dílem městu Hořicím, dílem Dvoru Králové nad Labem. Po bitvě na Bílé hoře byl vřešťovský statek odňat Zikmundu Jindřichovi Kordulemu ze Sloupna. Od roku 1641 ho spravoval Gerhard Leuxen z Leuxensteinu, jemuž byl nakonec v roce 1653 postoupen za 15 126 kop 18 grošů míšeňských a o 7 let později dědičně ponechán. Tomuto postoupení neúspěšně odpírala 5. dubna 1664 Eva Kordulová, rozená Lehnarka, jakožto matka dětí Jindřicha Korduleho a k ní se přidal Zikmund Karel Kordule, vlastní syn Zikmunda Jindřicha. V roce 1675 koupil Vřešťov Jan hrabě Špork a připojil ho k Hoříněvsi. Roku 1709 byl založen krejčovský cech. V roce 1788 byla vystavěna dřevěná škola. Do této doby musely děti chodit do školy na Chotěborky. Prvním učitelem se stal Josef Jerie. V roce 1790 se dostal spolu s Hoříněvsí do majetku císařské komory, od níž pak roku 1863 koupil panství Smiřice a Hoříněves Jan baron Liebig. 16. června 1819 zapálil blesk příbytek čp. 32 Jana Nepilého. Vzniklý požár měl za následek, že shořelo 32 domů s hospodářskými budovami, střecha na kostele a na kostnici. V domě čp. 32 uhořela 23letá Františka Nepilá a stejně stará Františka Černá z Vilantic. Vedle tohoto domu stávala škola, jež rovněž vyhořela. Spáleniště se prodalo a v roce 1822 se vystavěla na náměstí proti kostelu nová škola. Roku 1843 měl Velký Vřešťov 77 domů a 521 obyvatel a Malý Vřešťov 9 domů a 106 obyvatel. V roce 1848 bylo dáno povolení ke zřízení vlastní fary. 30. května 1849 byl položen základní kámen a ještě téhož roku byl farní dům vedle kostela dostavěn. Prvním lokalistou se stal o rok později P. Jan Smetana.

Roku 1849 se stal Velký Vřešťov samostatnou politickou obcí. 27. května 1856 byla zdejší lokálie povýšena na faru. O 10 let později se obci nevyhnuly události prusko rakouské války. V roce 1873 byl zřízen poštovní úřad. První poštovním výpravčím byl Jan Jaroš. Roku 1877 dala obec za přispění ochotnické jednoty opravit kříž mezi školou a kostelem, postavit schody a srovnat náměstí, které mělo původně tvar kalicha. V roce 1878 byla vybudována nová škola (dobové zdroje však uvádějí rok 1881). Roku 1886 vznikla Hospodářská jednota. V roce 1888 došlo k potvrzení nových stanov JDO, jež vznikla již roku 1873. 1. července 1889 došlo k požáru stavení Františka Černého. Téhož roku vznikl pojišťovací spolek na dobytek. 24. prosince 1897 vyhořelo obydlí mlynáře Josefa Fejgla. O 2 roky později došlo k ustavení Spořitelního a záložního spolku. Roku 1903 žádala obec o vyloučení z hořického okresu a přidělení k tomu královédvorskému. O 6 let později koupil Jaroslav Malý spáleniště mlýna, na němž vybudoval nový objekt, který byl zkolaudován 14. října 1911. Z 1. světové války se nevrátilo 22 místních mužů.

V roce 1921 byla založena TJ Sokol, ale její počátky spadají už do roku 1919. V roce 1922 probíhaly velké spory o zdejší kostel mezi římskokatolickou církví a Církví československou, která si nechala udělat klíče od kostela a navštěvovala ho, kdy se jí zachtělo. 11 účastníků tohoto zabírání bylo odsouzeno v Jičíně k nepodmíněným trestům. V roce 1926 byl zřízen kostel Církve československé a prázdninová kolonie pro 58 dětí, která se osvědčila v boji proti tuberkulóze (iniciátory byly Masarykova liga proti tuberkulóze a Čs. červený kříž). O rok později byly zrekonstruovány silnice do Čenic a Poličan. Roku 1931 vznikl ochotnický soubor zdejší sokolské jednoty. Za německé okupace nosil Velký Vřešťov pojmenování Markt-Bürglitz a Malý Vřešťov byl nazýván jako Klein-Bürglitz. V roce 1946 vzniklo místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Současně došlo k úpravě školy a knihovny a k otevření zemědělského útulku pro malé děti. 1. ledna 1953 byl mlýn znárodněn a uzavřen. Roku 1958 bylo založeno JZD. V roce 1963 došlo k ustavení kroužku názorné agitace. V letech 1965-1966 byla vybudována retenční nádrž, jež byla osazena kapří násadou. Roku 1989 byla zrušena tamní telefonní ústředna a Velký Vřešťov byl přepojen na dubeneckou telefonní ústřednu. 25. ledna 2002 došlo k přepadení místní pošty. V letech 2003-2004 byl do obce zaveden vodovodní řad z Hradce Králové a o rok později došlo k plynofikaci obce. 1. července 2006 zanikla zdejší farnost.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit: barokní kostel Všech svatých s kazatelnou z roku 1615 a náhrobníky ze 17. století, který vznikl v roce 1723 přestavbou původního gotického kostela sv. Kateřiny; pranýř ze 17. století; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1921 od A. Deyla z Hořic a kameníka S. Teplého; kamenný kříž před kostelem, který byl posvěcen 18. listopadu 1834; sochu sv. Jana Nepomuckého, jež byla zřízena v roce 1850 nákladem Václava Havrdy novopackým kameníkem Suchardou; sochu knížete Přemysla na hřbitovním náhrobku; sochu Nejsvětější Trojice u silnice k Poličanům z roku 1843, kterou postavili manželé Jan a Františka Fejglovi a zhotovil ji hořický kameník Richtera; pomník k desetiletému výročí ČSR v tzv. Háji svobody; zříceninu bradu Vřešťov ze 13. století; Vřešťovskou Bažantnici se svojí lužní doubravou při toku Trotiny, která získala v roce 1949 status přírodní památky a roku 1986 byla rozšířena na 21 ha; Vřešťovský rybník, jenž vznikl roku 1964 a napouštěn začal být o rok později. Mezi nejvýznamnější místní rodáky můžeme zařadit: boháňského učitele Matěje Vojtěcha (* 4. srpna 1811 Velký Vřešťov), pardubického a opatovického učitele Václava Pospíšila (13. února 1828 Velký Vřešťov - 28. března 1888 Opatovice nad Labem), faráře a spisovatele P. Františka Rychlíka (4. ledna 1833 Velký Vřešťov - 8. března 1914 Kukleny), učitele a okresního školního inspektora Petra Pavla Skořepu (3. ledna 1844 Velký Vřešťov - 15. srpna 1901 Smiřice), učitele Františka Nepilého (26. února 1850 Velký Vřešťov - 23. března 1918 Krčín), česko-amerického novináře a učitele Josefa Valáška (* 20. října 1868 Velký Vřešťov) a novináře Otakara Rydla (4. června 1925 Velký Vřešťov - 6. dubna 2014 Hrušovany u Brna).