Loading...
Krásná dřevěná socha Madony ze Stařechovic na Prostějovsku patří bezesporu mezi vrcholy našeho gotického sochařství i největší klenoty olomouckého Arcidiecézního muzea. Tato skulptura z konce I. poloviny 15. století je koneckonců součástí obsahu nejrůznějších knih a publikací, ale pro základní informace nám stačí zalistovat v průvodci Arcidiecézním muzeem Olomouc.
Zde se dozvíme, že Stařechovickou Madonu vytvořil neznámý moravský sochař v období mezi lety 1440 až 1450. Jedná se o dílo z lipového dřeva s pozdější polychromií, které dosahuje výšky 112 cm. Dnešní exponát gotické sekce olomouckého AMO býval v minulosti ozdobou kostela Narození Panny Marie ve Stařechovicích.
Dá se říct, že se v tomto případě do jisté míry jedná o kopii starší Madony z Altenmarktu. Stařechovická Madona je však pojata lehce „improvizačně“ a liší se například jistou vážností svého výrazu. Přesto tato skulptura rozhodně patří i do mé soukromé kategorie „Nejkrásnější ženy AMO". Však se také jedná o ukázkový doklad toho, že v našem prostředí vznikaly madony krásného slohu i v pozdějším období.
Stařechovická Madona je považována za vzácnou středověkou památku mimořádné kulturní a historické hodnoty i za jednu z nejstarších dřevěných soch pocházejících z regionu Prostějovska. Její polychromii vévodí zlatá barva a celkově se tato madona pyšní hlavně kaskádami šatových záhybů a obličejem s až dětsky bezbrannou líbezností.
Ve stařechovickém kostele je dnes k vidění velice zdařilá kopie gotické madony.
A na závěr ještě jedna osobní poznámka: Stařechovická Madona je sice socha „vysokojakostní“, cenná i půvabná, ale překonat královnu všech krásných madon – tedy tu Šternberskou – prostě nemůže. Navíc, jestliže Šternberská Madona je skutečně tou pravou krásnou – tzn. dokonalou a až nadpozemsky nedostupnou – madonou, tak ta Stařechovická je zpodobněna spíše ve stylu „holka krev a mlíko“.