Socha Panny Marie v Hněvčevsi

Mariánský kult vždy náležel mezi nejvýznamnější články v soustavě křesťanského učení a nevznikl ve středověku, jak by se mohlo zdát, ale již mnohem dříve. Již od 2. poloviny 1. století se zhotovovaly obrazy Nejsvětější Panny Marie a mezi lety 250-400 zvláště zlatem na skle. Staly se symbolem útěchy v bolu a v různých strastech. Mnohé nalezneme např. na sarkofázích a hrobových komorách a jejich hlavním úkolem bylo povzbuzovat návštěvníky, aby se modlili k Rodičce Boží, jež by prospěla nebožtíkovi svou mocnou přímluvou u Syna Božího.

S věky byl tento kult ještě posilován a nakonec se dostal i k nám, kde rovněž zakořenil, přičemž nejvíce byl pěstován a šířen jezuity. Nadchnul však již Tomáše Štítného ze Štítného, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Karla IV. a dokonce i samotného Mistra Jana Husa, jenž Pannu Marii velebil a oslavoval v řadě svých kázání.

Člověk by tedy čekal, že tato hněvčevská plastika vznikla v souvislosti s pobělohorským působením jezuitského řádu, ale to je velká mýlka, neboť k jejímu zhotovení došlo až ve 2. polovině 19. století, kdy mariánský kult doslova po celých Čechách přímo vrcholil.

Na tomto místě, jež bylo součástí hněvčevské návsi, se původně nic nenacházelo, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 1. třídy Carla Boluseka a geometra 2. třídy Wenzela Hnilicžky. Nedalo se navíc nijak využít, protože bylo značně nerovné. Pak se však našla dvojice zdejších obdivovatelů mariánské zbožnosti a vyhlédla si právě tuto lokalitu k vybudování sloupu se sochou Panny Marie, jež podle nich v obci citelně chyběla. Zároveň o tom přesvědčila vedení obce, jíž pozemek náležel, a místního faráře a vikariátního sekretáře P. Josefa Justa, takže tomuto plánu již nic nebránilo.

O vzniku sochy, jejiž zřízení bylo ohlášeno 10. srpna 1862 při požehnání od Eugena rytíře Kleeborna postaveného nového kříže mezi Cerekvicí nad Bystřicí, Benátkami a Hořiněvsí (na místě zvaném původně jako "U zlámaného kříže" a později jako "U zlatého kříže"), je vyčerpávající zmínka v "Blahověstu", který vyšel 5. prosince 1863:

"5. Svěcení sochy Panny Marie v Hněvčevsi. Tutéž neděli (9. po sv. Duchu) bylo při ranních službách Božích ve farním kostele v Hněvčevsi a též po poutním kázaní pod šírým nebem při kapli sv. Vavřince na Lisíci blíž Cerekvice ohlášeno, že, dá-li Pán Bůh, příští pátek o slavnosti Na nebe vzetí Panny Marie o 4. hodině odpolední, bude svěcena v Hněvčevsi socha Nepoškvrněné Panny Marie. Byla to novina nemálo překvapující, ješto jenom ti o tom věděli, jenž v sobotu na večer o přívoz té sochy byli požádáni. Ze sochy ani toho nejmenšího tu ještě nebylo, ano ani kámen do základu nebyl ještě přivežen. A hle, ve čtvrtek ráno již tu stála krásná socha 18 stop vysoká na místě dříve hrbovatém, nyní rukou Hněvčevských občanů pěkně urovnaném. Na štíhlém podstavci stojí milostná Panna obrácena jsouc k hlavnímu oltáři kostela, ruce jako prosebně ku Kristu Ježíši spínajíc a na hlavě Její koruna dvanácti hvězd. Doba svěcení byla velice dojímavá. Sešlo se přes sedmdesáte družic, vesměs v obleku bílém a s věnci na hlavách. Lidstva bylo náramné množství, a mnohé oko zavlhlo, když řečník k zbožné úctě sv. Panny vybízel, a když sebe i veškerou farnost v její mocnou ochranu poroučel. Slavným: "Te Deum laudamus" v chrámě ukončila se přeradostná slavnost. Na památku vyzdvižení sochy jest na podvale sochy nápis: "Matko Páně bVDIž oChranIteLkyně této obCe po Všecken Čas. - Sochu tuto postavily dvě osoby, jichž jména uveřejniti není dovoleno."

Na závěr ještě dodejme, že její poslední oprava byla dokončena v roce 2019 a skutečně plastika touto renovací velmi "prohlédla" a je tak nadále velkou okrasou hněvčevské návsi. Musím tímto vyseknout poklonu, v jakém stavu jsou udržovány zdejší pamětihodnosti, neboť to není nic jednoduchého, jak by se mnohdy na první pohled mohlo zdát.

Socha Panny Marie v Hněvčevsi na mapě