Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na Chotěborkách

Když cestou z Jeřiček do Vilantic odbočíme u křížku doprava do osady Chotěborek, vyhlášené to vesnické památkové zóny, a dojdeme na její náves, uzříme uprostřed ní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, který je již od počátku 18. století zdejší dominantou, aniž by byl jakkoliv přemístěn, což můžeme vidět např. z indikační skici stabilního katastru z roku 1840.

Na to, jak památný je to objekt, tak není ve vilantické obecní kronice nějak podrobněji popsán, natož vylíčen její osud: „Prostranství před školou v Chotěborkách zdobí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena, dle letopočtu který je umístěn nahoře u nohou sochy v římských písmenách, roku 1723. Kolem této sochy byla dole kamenná hvězdicová okrasa, části této okrasy lze viděti na hřbitově u zvonice. Socha tato byla asi zhotovena od Brauna neb jeho tovaryšů. (Mínění kronikáře)“

O tomto sloupu se zmiňuje rovněž Emanuel Poche ve svém díle „Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země česká. XLVIII. Okres Dvůr Králové“ z roku 1937: „SLOUP SV. JANA NEP. Na nízkém soklu trojboký podstavec s volutovými pilastry na hranách a dovnitř volutovitě stočenou římsou na každé straně. Nad závity andílci. Uprostřed trojhranný obelisk, pokrytý andílčími hlavinkami, zakončený hlavicí pokrytou orly, na níž nově polychromovaná socha světcova, obklopená andílky. Na třech stranách podstavce nápisy: VERO SACER DOTI | ATQVVE | IN VIOLABILI | VIRGINEO MARTYRI | SANCTO IOANNI | VNIVERSI CHRISTIANI | ORBIS GRANDI | THAVMATVRGO | HONORI || LINGVA MEA | DEVOTE INVO | CANTIBVS SIT | SALVTI | IMO ET | VNICVIQVE DEO | VOTE AC PIE | TRANSEVNTI || AGNO DEI | EX CERA VIRGINE | IOANNI NEPOMVCENO | TERQVE BEATO | VOCE POPVLI | BONA RELIGIO | NE INNO CENTII | VERACI VATI CANO | DE CRETO BENE | DICTI. (Obr. 117.)“ O jeho tvůrci se zde však nezmiňuje, stejně tak v „Uměleckých památkách Čech 1. A/J“, kde se píše pouze toto: „OBELISK sv. JANA NEP. - z doby kol r. 1730.“

Dnes se soudí, že jde o sochu z dílny žírečských bratří Jana a Františka Pacáků, což tvrdí rovněž památkáři, kteří ji 10. března 1964 nechali zanést do státního seznamu kulturních památek. Na rozdíl od jiných ji však datují až rokem 1730, což je způsobeno jiným výkladem v nápisu skrytého chronogramu. Stejně tak ji spojují se hřbitovním portálem s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1740, jenž byl podle všeho zhotoven týmž tvůrcem.

Podle mne však nelze vyloučit ani autorství již zmíněného Matyáše Bernarda Brauna, který kolikrát zajížděl i na Chotěborky za místními faráři P. Matějem Josefem Žiškou (farářem v Chotěborkách v letech 1725-1728), P. Janem Leopoldem Servácem Mospendrem (též znám jako Mosbender, 1728-1732) a P. Václavem Michalem Šlechtou (1732-1758), ale když chybí záznamy, tak se již sotva někdy dozvíme skutečnou pravdu o původu této plastiky. Někteří doboví autoři dokonce uvažovali o autorství jiných Braunových spolupracovníků – bratra Dominika a synovce Antonína, Řehoře (Jiřího) Thenyho či Antona Perlwangera. Moje teorie je, že byl tento sloup vztyčen na oslavu obnovení zdejší fary Michaelem hrabětem ze Šporků a královéhradeckým biskupem Msgre. ThDr. Václavem Františkem Karlem svobodným pánem Košínským z Košínu, a tudíž může pocházet z roku 1725.

Více o soše lze nalézt právě na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/pilir-se-sochou-sv-jana-nepomuckeho-13461573, protože od 10. března 1964 ji nalezneme ve státním seznamu kulturních památek a od 1. ledna 2005 jako součást vesnické památkové zóny. Na závěr je ještě třeba dodat, že poslední její oprava byla provedena v roce 2018, přičemž ministerstvo zemědělství ji podpořilo dotací ve výši 128 529 Kč.