Škola ve Věkoších

Původně věkošské děti navštěvovaly školu na Pouchově, která byla postavena v roce 1780 jako jednotřídní dřevěná budova. Roku 1816 byla na Pouchově postavena nová školní budova. V roce 1837 byla tato jednotřídní škola rozšířena na školu dvoutřídní. Roku 1841 bylo na škole přistaveno 2. poschodí pro děti z Věkoš. V roce 1870 byla tato dosavadní farní škola pod přísným katolickým vlivem přejmenována na školu obecnou. O 7 let později přibyla k dosavadním dvěma třídám i třída třetí. Roku 1879 proběhlo další rozšíření této školy. O další 2 roky později byla škola rozšířena o třídu čtvrtou. V roce 1904 proběhlo odškolení obce Ruseka ze školního pouchovského obvodu. Roku 1910 byla postavena nová školní budova vedle dosavadní staré na Pouchově.

Postupem času však obyvatel a dětí přibývalo, a proto od roku 1908 plánovala obec vlastní školu. Měla být vybudována na památku 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. K podané žádosti o odškolení se připojili i obyvatelé části Pouchova, která přímo sousedila s Věkošemi. Poněvadž by to však znamenalo redukci pouchovské školy, vzali pouchovští obyvatelé žádost zpět. Komisionelní řízení 8. května 1908 vyznělo ve prospěch obce Věkoš. Aby se urychlilo vyřízení, podaly Věkoše žádost kabinetní císařské kanceláři s prosbou, aby škola směla nésti název: "Jubilejní škola na oslavu 60.letého panování císaře Františka Josefa I.". Tyto snahy o odškolení sledovala s velkou nelibostí obec Pouchov, protože Věkoše spolu se Správčicemi platily přes polovinu nákladů na pouchovskou školu. Výnosem zamské školní rady ze 3. října 1908 pod čj. 45,328 však bylo odškolení obce Věkoš ze školního obvodu Pouchova schváleno a povoleno zřídit samostatnou školu ve Věkoších.

18. února 1909 byla ustavena první místní školní rada. 25. února byl schválen plán architekta Rudolfa Němce na postavení budovy a zanedlouho se započalo se stavbou. 12. září 1909 byla dvoutřídní škola Věkoše slavnostně otevřena. Řídícím učitelem byl ustaven Josef Pavelka. V dalších letech byla vybudována letní tělocvična a upravena školní zahrada. Pro přespolní mládež, zejména ze Správčic, byl od školního roku 1910/1911 založen polévkový ústav. Od ledna 1918 tu byla válečná kuchyně. Pro různé účely, hlavně dobročinné, vlastnila škola několik nadací.

Poněvadž škola hned od svého vzniku razila moderní a pokrokové vyučovací metody, byla často navštěvována tuzemskými a zahraničními zájemci. Její pokrokovost se projevila i po převratu, kdy podle zákona z 10. dubna 1919 bylo na poradě všeho učitelstva školního okresu usneseno, aby byly odstraněny ze škol kříže a upuštěno od modliteb. Toto usnesení, které věkošská škola do důsledků provedla, vyvolalo v obci velké pobouření, zejména když se v okolních obcích Pouchově a Ruseku na toto usnesení nehledělo. Počátkem roku 1921 byla spojena místní knihovna strany agrární s knihovnou strany sociálně demokratické a umístěna ve škole pod správou řídícího učitele. Roku 1925 proběhla v obci přesná státní nivelace, při které byla na budově školy umístěna kovová značka, na které bylo zaznamenáno výškové umístění budovy ve výšce 236, 51 m nad Jaderským mořem.

Díky dokončení úprav letištní plochy a bytové výstavbě pro vojenské gážisty leteckého pluku přibylo do Věkoš množství dětí. Poněvadž takovýto přírůstek dětí vedl k přeplněnosti tříd, bylo výnosem zemské školní rady z 21. března 1934 č. I-725/3 povoleno přeškolení osady Správčice k obvodu školy v Ruseku s platností od 1. července 1934. Současně bylo rozhodnuto, aby škola ve Věkoších byla organizována jako dvojtřídní obecná škola smíšená s 5 postupnými ročníky. Na památku zemřelého poslance agrární strany ing. Jana Černého byl založen místní školní radou fond ing. Jana Černého a bylo rozhodnuto zažádat o povolení nazývat školu "Obecná smíšená škola ing. Jana Černého v Hradci Králové". Tento název byl výnosem zemské školní rady z 22. dubna 1936 č. 1535/3 a 1935 povolen. V důsledku připojení Sudet k Německu v roce 1938 bylo nutno tu na přechodnou dobu umístit učitelstvo ze zabraného území, proto byla druhá třída rozpojena na dvě oddělení. Kdysi odstraněné kříže byly ve smyslu příslušných nařízení znovu zavěšeny. Název školy "Ing. Černého" zrušen a odstraněny všechny upomínky na dřívější státoprávní poměry. Druhá republika se prostě začala chovat jako kdyby té první nikdy nebylo. 20. dubna 1939 poprvé nad školou zaplál prapor s hákovým křížem, a to u příležitosti 50. narozenin říšského kancléře Adolfa Hitlera, vyvěšený podle nařízení Okresního úřadu. 9. března 1942 byla při věkošské škole zřízena expozitura královéhradecké mateřské školy, jejíž vedoucí učitelkou byla M. Klierová. 9. září 1944 byla školní budova zabrána pro vojenské účely. Vyučovalo se nouzově v hostinci pana Malého na Pouchově, a to až do května 1945. Školní budova byla definitivně uvolněna až koncem června téhož roku. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 4. července 1945.

1. října 1950 byla v budově otevřena družina pro školní mládež s 27 dětmi. V následujícím roce se ovšem přestěhovala do bývalého obecního domu. V roce 1954 se v obci postavil domek pro mládež z tělocvičny postavené ve 30. letech na místě zvaném „Na Obci“. Tato tělocvična byla tehdy v majetku závodní organizace Sokola pod firmou Rubena. Školní rok 1954/1955 přinesl pro školu další změnu. Pro stoupající počet dětí byla opětovně zřízena třetí třída. V červnu 1958 byla započata přístavba jedné třídy nad sociálním zařízením. Přístavbu prováděli rodiče dětí, brigádníci a jiní obětaví občané Věkoš. Ve škole se tehdy nacházelo již 5 tříd. Samostatnost školy ve Věkoších byla ukončena školním rokem 1957/1958. 1. září 1958 nastupovali děti z Věkoš opět do pouchovské školy. Škola se skládala z 12 tříd a 2 družin mládeže. Ve Věkoších se nacházela 1. - 5. třída a v Pouchově 6. - 8. třída. Od 60. let 20. století přichází do věkošské expozitury stále větší počet dětí a roste tak počet tříd. Proto rozhodnutím ONV z 1. srpna 1969 byla opět utvořena samostatná základní devítiletá škola pro 1.-5. postupný ročník ve Věkoších. Do školy byl zaveden vodovod a ústřední topení, vybudována nová elektroinstalace. Většinu prací provedli brigádnicky opět rodiče dětí. V roce 1975 byly obě školy opět spojeny pod jedno ředitelství. Následujícího roku byla dokončena nová školní budova na Pouchově, kam byli všichni žáci přeřazeni od září téhož roku.

Tímto krokem definitivně skončila existence malotřídní školy ve Věkoších a její budova sloužila od roku 1976 jako konzultační středisko Vysoké školy ekonomické v Praze. Posledním uživatelem školní budovy byla Katedra výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, která se ovšem v roce 2007 přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor bývalého královéhradeckého pivovaru. Nastalo období, kdy budova zela prázdnotou, ale v letech 2014-2015 došlo k její přestavbě na Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, jež bylo slavnostně otevřeno 20. října 2015. Autorem projektu byl architekt Tomáš Vymetálek, stavební práce provedla firma FATO a. s., člen holdingu FATO. Od té doby je škola opět důstojnou dominantou Věkoš. Více na: http://www.czphk.cz.