Dům čp. 5 v ulici Nad Oborou v Hradci Králové

V těchto místech býval původně pouze jeden šosovní o samotě stojící dvůr, podle něhož obdržely Věkoše své pojmenování (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12899/?view=-67.84921925437646,24.376726592772812,6), jinak byly všude pouze louky a pole, mnohdy zaplavované vodou z rozvodněného Labe. Teprve během raabizace koncem 18. století nabyl čp. 5 s 25 měřicemi a 9 ¼ mázlíku rolí královéhradecký měšťan František Valeš. Tento familiant (dědičný nájemce) ho však nedržel dlouho, protože před rokem 1800 byl jako vlastník čp. 5 zmíněn Josef Doležal z Věkoš, jehož ženou byla Anna, rozená Hronešová. Jejich vnučku Annu Doležalovou, jež se narodila na statku čp. 5 10. prosince 1812, si vzal za ženu 18. listopadu 1834 rolník Václav Černý z Piletic. Tím tato usedlost přešla do rukou rodu Černých, jejichž prvním zaznamenaným předkem je Jan Černý, který 25. února 1703 koupil od Matěje Šenka usedlost čp. 12 v Pileticích.

Pro emfyteutickou usedlost čp. 5 byla 9. listopadu 1852 vypsána tabela, podle které má být tato usedlost osvobozena od všech poplatků a náhrad počínaje 12. listopadem 1852, přičemž byla zjištěna povinnost roční poplatnosti ve výši 13 zl. a 44 ¼ kr. Na tento obnos byla stanovena náhradní jistina v obnosu 263 zl. a 10 kr., kterou majitel Václav Černý splácel důchodenskému úřadu v Hradci Králové do roku 1874. Poté pro něj vydanou kvitancí skutečně skončila robota.

Z rodu Černých se nejvíce proslavil Ing. Jan Černý, který se roku 1902 stal místopředsedou Družstva rolnického skladiště, o 2 roky později byl zvolen starostou ve Věkoších a v této funkci, kterou si držel do roku 1919, si získal oblibu hlavně díky tomu, že ve Věkoších zřídil školu, v místní zelárně zařídil první malou elektrárnu a současně i rozvod elektrické energie po celé obci. Za jeho zásluhy v elektrifikaci okresu mu byl v roce 1925 udělen ministerstvem veřejných prací čestný titul inženýra. V roce 1914 stál u zrodu Agrární záložny, v letech 1920-1929 byl jako kandidát republikánské strany poslancem, roku 1922 se stal členem představenstva Ústřední jednoty hospodářských družstev, v následujícím roce byl jmenován předsedou kuratoria zemské hospodyňské školy ve Stěžerách a roku 1926 zahájil podle jeho návrhu své vysílání zemědělský rozhlas.

Po jeho smrti převzal statek syn Zdeněk, který byl v roce 1945 zvolen předsedou Hospodářského strojního družstva. V této funkci však nevydržel dlouho, jen do roku 1948. Krátce po únorovém převratu byl tehdejším režimem odsouzen a rozsudkem Státního soudu v Praze z 26. října 1951 bylo vysloveno propadnutí celého jeho majetku ve prospěch československého státu. Statek byl následně obhospodařován místním JZD, jehož přípravný výbor vznikl v srpnu 1952.

Po listopadu 1989 byl objekt ve značně zanedbaném stavu. Díky rekonstrukci a různým přestavbám, jejichž valná většina byla dokončena v roce 2007, se ze statku stal penzion, který je vlastněn firmou MABAR, spol. s r. o., kterou založil Mgr. Pavel Černý, pokračovatel zdejšího rodu a vlastník čp. 5. Více na: https://www.pno.cz/cs.