Salcburk – univerzitní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Salzburg – Kollegienkirche Unbefleckten Empfängnis Mariä)

Rakouský Salcburk bychom klidně mohli nazývat také městem kostelů. A to rozhodně ne kostelů ledajakých. Mnohé z nich jsou součástí historického centra, které bylo zařazeno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a mnohé také bývají spojovány s významnými architekty i věhlasnými umělci. V případě kolegiátního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, který se nachází na Univerzitním náměstí (Universitätsplatz), se jedná zejména o jméno geniálního barokního architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Pro nás je ale stejně zajímavé také jméno B.M. Mandl, což byl český barokní sochař působící v Salcburku. Poměrně známý je také italský řezbář a sochař D.F. Carlone, který je také spoluautorem tzv. Velkého okna.

Univerzitní kostel je postaven na místě někdejší zahrady ženského kláštera a jeho stavba trvala více než 70 let. Kostel dokončil v roce 1707 již zmíněný Fischer z Erlachu a byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Kostel následně sloužil nejen jako církevní modlitebna i slavnostní sál univerzity, ale jedna jeho část byla dokonce využívána jako divadlo. V době napoleonských válek jeho prostory zabrala francouzská armáda a od roku 1922 zde pravidelně probíhá salcburský hudební festival. Od roku 1964 je Kollegienkirche opět kostelem univerzitním (Universitätskirche) a od roku 2008 také farním. Poté následovala jeho pětiletá rekonstrukce.

Kolegiátní mariánský kostel je dnes považován – vedle katedrály – za nejvýznamnější církevní budovu v Salcburku i za stavbu, která je díky architektovi Fischerovi z Erlachu obdivuhodnou barokní památku nadnárodního významu. Však se také tento svatostánek brzy stal uznávaným vzorem pro stavbu mnoha pozdně barokních kostelů v jižním Německu. Je rozdělen do tří úrovní a charakterizuje jej krásné průčelí směřující k severu a hlavní část orientovaná na jih. Postranní věže nemají kopule, ale zakončuje je balustráda s alegorickými postavami čtyř evangelistů (vlevo) a čtyř církevních otců (vpravo). Socha Panny Marie Immaculaty tvoří vrchol centrální budovy. A právě všechny tyto postavy vytvořil Čech B.M. Mandl.

Základem podoby kostela je klenba ve tvaru kříže, kterou podpírají mohutné pilastry nesoucí centrální kopuli. Středovou „hlavní budovu“ obklopují čtyři otevřené kaple. Podobu současného hlavního oltáře navrhl kněz Bernard Start a dokončil jej J.A. Pfaffinger. Jeho součástí jsou alegorické postavy, představující Hudbu, Poezii, Výtvarné umění a Architekturu. Ty pak doplňují alegorie čtyř univerzitních fakult (Teologie, Právo, Medicína a Filozofie), Lásky a Naděje. Nad nimi můžeme vidět sedm archandělů a Pannu Marii Immaculatu s anděly. Zmínit je nutno také dvojici transeptových oltářů, na kterých jsou umístěna plátna významného malíře J.M. Rottmayra. Chrámové varhany postavil v letech 1866 až 1868 varhanář Matthaus Mauracher a v roce 1982 byl tento nástroj renovován firmou Pirchner.

Pro ty, která tato památka zaujala, mohu doporučit odkaz, kde se o jeho historii i podobě dozvíte ještě mnohem více:

http://www.sueddeutscher-barock.ch/In-Werke/s-z/Salzburg_Kollegienkirche.html